shop.musicserver.cz
Support Lesbiens - Turné se musí dojet. A pak se uvidí

Support Lesbiens - Turné se musí dojet. A pak se uvidí

Vydáno: 21.12.2012 08:00 v sekci Rozhovory - Václav Trávníček | foto: facebook interpreta

Pražští Support Lesbiens prožívají zvláštní období. Jejich akustické turné po divadlech je vesměs na všech štacích vyprodáno, v Brně kapela dokonce přidala o koncert navíc. Zpěvák Kryštof Michal ale zároveň ohlásil založení sólového projektu. Takže: co to znamená, kytaristo Hynku Tomane?

Jak vznikal rozhovor

Že to v Support Lesbiens skřípe, o tom se v kuloárech šuškalo už delší dobu. Kapela však navenek nejevila žádné známky krize a její turné se těšilo velkému zájmu. Rozhovor pro musicserver s doprovodným kytaristou a jedním ze zakládajících členů kapely Hynkem Tomanem proběhl před dvojkoncertem v Brně 29. listopadu. Hynek v něm hovořil o aktuální šňůře, strategii kapely při vydávání desek a řeč přišla i na sólový projekt zpěváka Kryštofa Michala, který prý neměl funkčnost Support Lesbiens ovlivnit. Než se však rozhovor podařilo publikovat, Kryštof společně s dalšími členy oznámili, že v kapele končí a... budou se věnovat právě novému projektu, který nazvali Portless. V Support Lesbiens tedy zbyl pouze sám Hynek Toman. Kapela prý ale nekončí, podle managementu snad bude pokračovat s novými členy. Suma sumárum? Tento rozhovor asi není poslední, který kdy Support Lesbiens poskytli, ale je určitě poslední, který byl proveden před oficiálním koncem tradiční sestavy. I proto jsme se rozhodli do něj nijak nezasahovat a ponechali ho v původní podobě bez aktualizace.

Support Lesbiens, rozhovor
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Co říkáte na tak velký zájem, který panuje o lístky na turné?

Upřímně? Všechno nějak zaklaplo. Povedlo se udělat dobré promo, sehnali jsme partnera a měli k tomu víc prostředků. Navíc slavíme výročí dvaceti let od založení, čeho si všimla i média. Když je kulaté, každý o výročí rád napíše nebo aspoň vydá tiskovou zprávu. Zároveň jde o to, že jsme se rozhodli jet šňůru po divadlech, což jsme nikdy v průběhu těch dvaceti let neudělali. Standardních turné po klubech, halách nebo kulturácích byla fůra, ale nic takhle komorního se nedělo. Teď skutečně jedeme písničky jenom na španělky a bez harddisku. Máme trošku jinak stavěný set a hrajeme i skladby, které jsme nikdy nehráli. Všechny písničky zní jinak než na deskách. A ze spousty z nich se vylouplo, že jsou fakt hezký, když se oholí takhle na dřeň.

K téhle poloze jste ale měli vždycky blízko, že? Třeba taková deska "Midlife" se konceptu aktuálního turné hodně blížila.

Zjistili jsme, že nemůžeme být tvrdá kapela. Kryštof není tvrdý zpěvák, není to žádný metalista. Poprocková poloha mu sedí daleko víc. A já jsem zase baladář, mám rád pomalejší písničky. Na těchto dvou principech je to založený.

Je to blíž vaší přirozenosti?

Přirozenosti… (zamýšlí se) Abych to doplnil, já si rád poslechnu všechno, od hip hopu po metal. Jenomže kapela si vždycky musí uvědomit, co chce tvořit. Nemůže hrát něco, co z ní přirozeně neleze. Když se vrátím k těm mým baladám, mám rád pomalý písničky, nejvíc ze mne lezou střední tempa. Možná proto, že udělat rychlou hitovou věc se povede jednou za uherskej rok. Vidím to teď na koncertech. Frčí sice taneční věci, ale lidi jsou vděční za obyčejnou písničku. Takoví Muse dali do svýho pražskýho setu asi tři baladičtější věci a fanoušci z toho byli unešení. Možná to je reakce právě na to, jak to do nich předtím energicky valíš.

Vaše dnešní publikum asi zhruba tuší, co od vás může čekat, ne?

To asi jo. Ale stejně si myslím, že zatímco naše standardní koncerty prokládáme vypalovačkama a ve výsledku zníme tvrději, aktuální tour je spíš poslechovka. Vytáhli jsme vyloženě věci, který mají hezký refrény a který si lidi můžou v divadelním prostředí užít.

Cvičili jste dlouho?

Já docela dlouho přemýšlel, jaké písničky vybrat. Během dvou dnů jsem pak dal dohromady nějaký nástřel - kdo bude co hrát, kde budou klávesy a jestli tam bude Fender piano nebo synťák. Nějak se nám to sešlo a pak jsme začali dávat ve zkušebně dohromady set. To nám zabralo asi pět dní.

Support Lesbiens, rozhovor
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Můžete na turné také průběžně skládat nové písničky?

Samozřejmě můžeme, ale záleží, jestli se nám chce. Co se týče skládání muziky, já teď třeba nedělám nic. Před turné jsem byl zalezlej ve studiu u Ecsona Waldese, protože se dodělávala deska Clou a já s Lukášem Vyhnalem natáčel zpěvy. Pak jsem si dal trochu voraz a hned na to jsme šli zkoušet s Lesbama… Takže toho mám docela po krk. Strašně obdivuji třeba Ecsona, že je ve studiu každý den a jede jednu věc za druhou. Dělá metal - přepne se - dělá popinu - přepne se - dělá androš… To musí být strašná vymývačka. Já si od toho občas musím odřachnout, jinak bych se zbláznil.

Každá kapela svůj osobitý styl skládání. Jaký je ten váš?

Kdysi dávno vznikaly pecky společně ve zkušebně. Jeden přinesl riff, druhý se přidal a něco z toho vylezlo. Například desku "Medinice Man" je z mého dnešního pohledu dřina poslouchat. V jedné pecce je dvacet rifů, deset různých temp, pět přechodů a pasáží… Přesně to odpovídá situaci, kdy si dáš špeka a chrlíš nápady. Strašně tě to baví, tak to mydlíš a nic neřešíš. Dnes to máme jinak. Většinou každý do kapely donese písničku včetně zpěvové linky. A ta buď projde, nebo neprojde.

A definitivní podoba…

Definitivní podoba se písničkám dává u každé desky jinak. "Tune da Radio" vznikalo vyloženě z nápadů ve studiu, kde jsme seděli s Yardou Helešicem a říkali si, co šlape a co vyhodit. Bylo tam hodně samplovaných věcí, takže jsme se zabývali tím, aby hrály dobře škopky. Když jsme šli točit "Midlife", měli jsme z domova demáče, které jsme šli přehrát na Barrandov a pak smíchat do Německa. Desku "Euphony…" jsme celou dělali u mne ve studiu a pak ji míchali v Propasti. Úplně jinak vzniklo zase "Lick It", které jsme nahrávali živě z našich nápadů v Propasti do pásů. Oldskůlový způsob. Mění se to podle toho, kolik máš zrovna peněz a jaká je v období vzniku desky nálada. Stejně je to ale vždycky o materiálu. Buď máš dobrý písničky, nebo nemáš. A z toho, co máš, se snažíš vybrat to momentálně nejlepší.

Support Lesbiens

Support Lesbiens, rozhovor
Vznikli v roce 1992 coby pražská hardcorerová kapela. Po deskách "So, What?" (1993) a "Medicine Man" (1994), na kterých předváděli tvrdý crossover, se Support Lesbiens v roce 1996 rozpadli. Důvod? Vydavatelská firma odmítla přijmout třetí desku, která zaznamenala výrazný odklon od nabroušených kytar. Bezprizorní muzikanti se živili různě, Kryštof Michal například dělal instruktora lyžování. Znovu dohromady se dali v roce 2000. Od té doby vydali studiová alba "Regeneration?" (2001), "Tune Da Radio" (2002), "Midlife" (2004), "Euphony & Other Adventures" (2006) a "Lick It" (2008) a "Homobot" (2011). Skupina patří mezi komerčně nejúspěšnější české formace, na kontě má řadu rádiových hitů nebo soundtrack k Brabcově filmu "Máj" (2008). V současné době je na akustickém turné u příležitosti 20 let od svého založení. Sestavu Support Lesbiens tvoří Kryštof Michal (zpěv), Hynek Toman (doprovodná kytara), René Rypar (sólová kytara), Jan Daliba (basa) a Zbyněk Raušer (bicí). S musicserverem si povídal právě Hynek, který je společně s Kryštofem zakládající člen kapely a majitel ochranné známky Support Lesbiens.

Žijete v Support Lesbiens kapelním životem? Chodíte spolu třeba na pivo?

Ne. Na to není čas. Ve chvíli, kdy Kryštof, René a Honza mají děti, je velmi málo společného času. Občas se sejdeme, když něco potřebujeme pořešit, ale volný čas společně netrávíme.

Jste kamarádi, nebo spíš kolegové?

Já myslím, že teď jsme už spíš kolegové. Každý to má úplně jinak a vyvíjí se po svém. Když kapela spolu žije, tvoří a někam se dostává, je to super. Užíváš si to, vyděláváš prachy… Ale pak logicky přijde laťka, kterou ve své zemi už nemůžeš překonat. Jsi nejvýš, kde jsi mohl být.

Myslíš, že je to i váš případ?

Podle mě jsme s angličtinou v téhle zemi dosáhli nejvíc, co jsme mohli. Jsem velmi rád, že to pořád trvá. Kdyby mi někdo před těmi dvaceti lety řekl, že budu mít nejhranější singl v rádiu, zaklepu si na čelo. Podařilo se nám proseknout všechny důležitý milníky. Jenomže co dál? Lidi už tady viděli všechno a už ti jen tak něco nesežerou. Takže teď je to o tom jet si to svý a doufat, že se to někomu bude líbit. A taky neulítnout na nějakým kalkulu, protože ten ti stejně nepomůže.

Support Lesbiens, rozhovor
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
K tomu jste někdy měli nutkání?

Vždycky nějakým způsobem přemýšlíš o tom, co zrovna frčí a co se lidem může líbit. Já mám ale spíš na mysli kalkul takový, kdy pojmeš podezření, že vytvoříš hit, co se bude líbit lidem. Tak to ale nejde. Můžeš maximálně použít nějaký mustry, jak se hity dělají venku, ale když ti to lidi nezbaštěj, stejně se nechytáš. Navíc pořád vznikají nové kapely a pořád musíš sledovat trendy. Já jsem se letos načapal, že jsem totální tupan Supporťák, který nedělá nic jiného, než kapelu. Chtělo se mi podívat, jak to dělají lidi z venku. Tak jsem navštívil koncerty Metallicy, Red Hot Chili Peppers, Foo Fighters nebo Muse... Ti byli společně s Coldplay nejlepší.

A co sis z nich pro fungování Support Lesbiens odnesl?

Že jediný problém českýho trhu je ten, že je malý. Kapely, který vylítnou, hrozně hrají. Jenže si tím zároveň sami vymlacují prostředí, protože jsou přehraný. My se snažíme hrát málo, třeba padesát koncertů za rok. A i tak mám pocit, že hrajeme furt. Je jasný, že na Coldplay, kteří tu hrají jednou za čtyři roky, přijde plný dům. Jenže některý domácí kapely zvládnou v rámci naší republiky třeba sto sedmdesát vystoupení ročně. To je šílený.

Na druhou stranu to muzikanty nutí přicházet stále s něčím novým, což je pro hudebního fanouška fajn.

Jenomže nikdo ze zajetých kapel s ničím novým nepřichází. Růžky vystrčili výborní Charlie Straight, ale dva tisíce lidí na ně nepřijde. Ani je nehrají v rádiu. Přitom jde o mladou kapelu, která by měla fungovat.

Nakolik jsou vlastně dnes rádia pro kapelu důležitá?

Byla důležitá před čtyřmi pěti lety, ale teď se to celé otočilo vzhůru nohama. Lidi na ně nedbají, sami si hledají na Internetu věci, které je baví. A pak se rozhodnou, jestli na kapelu přijdou, nebo ne. Samozřejmě je super, když tě hrají rádia, protože to posiluje tvůj brand. Bylo by ideální, kdybys měl videoklip v televizi, singl v rádiu a chodili na tebe lidi. Všechno by do sebe zapadalo. Ale v tuhle dobu, kdy se takovýmhle způsobem rozjel Internet, nemají už rádia zásadní vliv. Protože tady jsou i interpreti, který sice rádia hrají, ale lidi na ně nepřijdou. A návštěvnost koncertu je dnes měřítko úspěchu.

Support Lesbiens, rozhovor
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Takže dominantní médium pro kapelu vašeho ražení je...

Televize a sociální sítě. Spousta rádií najela na model jedné pecky za den, kdy skutečně písničky neopakují, takže už ti nevyrobí hit. A lidi to nemají v té rychlosti a množství šanci naposlouchat.

Co šeptanda?

Když se deset lidí na něčem shodne a pošle to dál, to je úplně nejvíc. Myslím, že to takhle bylo vždycky, ale teď lidi můžou šeptandu rozjet rychleji, protože mají sociální sítě. Často vlastně nedělají nic jiného, než že sedí u kompu a klovou do klávesnice. Já to vyloženě nesnáším, ale je to nedílná součást dění v tomhle byznysu.

A pak musíš věřit, že lidé přijdou na koncert.

Pak si jenom přeješ, aby nepršelo, aby se lidem chtělo a aby zrovna nedávali nějaký seriál. Tomu rozumím, kdyby dávali Smrtonosnou past IV, taky nejdu na koncert. Notabene na kapelu, kterou můžu vidět kousek od sebe padesátkrát za rok. Jsme fakt pidi.

Vaše desky vychází obvykle na podzim, přičemž v létě je předznamená singl a videoklip. V čem je takový model pro kapelu přínosný?

Je to takový oldschool model, který jedeme proto, že všechno dlouho trvá. Do rádií rozešleš singl a než ho nasadí, uběhne měsíc. Měla by to být upoutávka na desku, aby lidi věděli, na co se můžou těšit. A buď zafunguje, nebo ne. U poslední desky "Homobot" jsme šli se singlem ven měsíc předtím, než byla deska hotová. Modelů, jak propagovat album, jsou mraky. Ale myslím, že takhle by to mělo být a je to praktické, protože na singl namotáš nějaký promo, vydáš tiskovou zprávu…

Za singl vybíráte písničku, která je nejdřív hotová?

Vždycky máme nějaký deadline, do kterého musí být hotoví adepti. A z těch se pak singl vybírá.

Jaká jsou kritéria?

Jsou to kritéria trhu, ve kterým se pohybuješ. Samozřejmě se snažíš, aby singl u lidí zabral, ale neovlivníš to. Řekneš si: Ideální by bylo, kdyby se hrál v rádiu, takže tam nesmí být moc kytar a naopak spousta synťáků. U poslední desky jsme se na to ale vybodli.

Upravovali jste někdy písničku podle přání rádií?

To ne. Spíš jsme vždycky vybrali písničku, která byla od začátku víc radio friendly, než abychom do takovéhle podoby nějakou předělávali. Třeba u "Midlife" se doneslo asi pět věcí a lidi z rádia si písničku vybrali sami.

Support Lesbiens, rozhovor
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Jak taková komunikace s rádii vypadá?

Komunikuje s nimi hlavně manažer, protože každý rádio je jiný. Přestože dnes jedno kopíruje playlist od druhýho.

S vaší hudbou podnikáte různé aktivity, objevuje se v reklamách nebo ji hrajete na otevíračce nákupních center, což by některé kapely nemusely přijmout. Máte nějakou hranici, kterou byste nikdy nepřekročili?

Ano, nehrajeme na politických akcích. Jinak všechno ostatní je byznys. Chce někdo zahrát na otevíračce Palladia? Fajn, za ty a ty peníze do toho jdeme. Pak si je rozdělíme a buď se jedeme někam ohřát, nebo výdělek vložíme zpátky do kapely. Jsou to takzvaný UNA - umělecky nezajímavý akce. Hrajeme na nich rádi, předvedeme maximální výkon, ale jedinou kompenzací jsou finance. Jako když Sting jede hrát na večírek PPF. Řekne si o milion liber, přiletí, udělá super koncert a jede zase do prdele.

Řešili jste někdy nějaké morální dilema?

Vlastně ne. Nikdy jsme nehráli pro firmu, která by smrděla. Neúčastníme se pouze politických mítinků. Samozřejmě se neubráníš tomu, že na nějaké městské starosti vystoupí nějaký starosta. To je běžná věc. Ale hrát přímo pro nějakou stranu, i když by nám za to nabízela nesmysl, to bychom nikdy neudělali. V tomhle případě to není o financích, ale o principu. Ať jsme pravičáci, levičáci, nebo ufouni.

Hynku, jaká je momentálně v kapele atmosféra?

Jsme zkrátka na turné. Kryštof zároveň s prvním koncertem oznámil, že si udělal sólový projekt s dalšími členy kapely kromě mne. Ať si dělá, co chce. Já to neřeším. Jenom mne mrzí, že tohle prohlášení vydal při turné. Automaticky se tím vyrojilo milion spekulací o tom, že Supporti končí. A to samozřejmě má na turné vliv. Naštěstí jsem zjistil, že to spousta lidí nezaregistrovala, protože Kryštofovo prohlášení prošlo asi jen čtyřmi médii. Nicméně spekulace turné nepomáhají a pro mne je priorita ho řádně dokončit.

Ozval se vám někdo z partnerů?

Naštěstí ne, ale to víš, že se mi stáhl zadek. Taky na nás mohli pěkně vlítnout. Naštěstí jsou ale v pohodě a mají radost, že turné funguje. A to je pro mne důležité. Co se bude dít dál, to sám nevím.

Nedělám dneska vlastně poslední rozhovor se Support Lesbiens?

Já myslím, že ne.

Ale jestliže si čtyři lidé z pěti udělají vlastní kapelu a jediný, kdo tam chybí, jsi ty...

Trochu to smrdí, no. Ale to je jediný, co ti k tomu teď řeknu.

Support Lesbiens, rozhovor
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Pohádali jste se?

Nepohádali. Jsme dospělí lidi a o všem se dá mluvit. Pokud má někdo nějaký problém, ať přijde a řekne ho. Že máme mezi sebou nějaký osobní věci a nesdílíme stejný názory, to je úplně normální. Měli jsme to tak dvacet let. Přece jenom Kryštof bere hudbu víc jako koníčka a já jsem spíš obchodník. Navíc další tři lidi z kapely taky nemusí mít na věc stejný názor.

Tak jinak: Stalo se mezi vámi něco?

Každá kapela má nějaké problémy. Ale já nezaregistroval nic zásadního, co by se nedalo vyřešit a co bychom nikdy nevyřešili. Osobně mne překvapilo, že kluci už mají nějaký hotový materiál. Nevím, co v tom vězí, ale já to nemůžu řešit. Nevadí mi to, protože jsou to muzikanti a můžou si ve svým volnu dělat, co chtějí. Třeba bubeník hraje snad v pěti kapelách zároveň.

Mrzí tě ta situace?

Mne ta situace mrzí, ale nemůžu s ní nic dělat. Teď potřebuji, aby kapela splnila závazky, které má. A pak se o tom budeme bavit.

Mně vždycky přišlo, že jste s Kryštofem tandem, který kapelu táhne…

Tak to je, no. Kapela je moje a Kryštofova. Teď je otázka... (zamyslí se) Prostě si udělal sólový projekt. Upřímně, jsem na něj trochu nasranej. Asi jako kdyby můj brácha udělal nějakou píčovinu. Přesně takhle jsem na něho nasranej. Ale nebudu přilévat olej do ohně. Spíš se zeptej jeho, co má za lubem. Já to nevím.

Říkal jsi, že nevíš co se bude dít po turné. Tak si zkus zavěštit. Co bude se Support Lesbiens, až dokončíte šňůru?

Budeme si muset sednout a pobavit se, co se teda děje. Možná, že už to začneme řešit hned po Novém roce, kdy nás čekají poslední dva koncerty turné. Abychom zkrátka věděli, na čem jsme. Turné se ale musí dojet.

NÁZORY
  • at uz jdou nekam... (sss, 22.12.2012 17:18) Reagovat

    Tuhle kapelu jsem mel dost rad-deska So What? byla super-na zivo parada,ale ted je to zaprodana hudba pro tupe masy-tzn.shit

  • Supporti jsou mrtvý už 8 let. (tomass@seynam.cz, 24.12.2012 10:33) Reagovat

    Kryštof měl aspoň koule přiznat, že je jejich tvorba je obyčejnej kalkul, když řekl, že ho už nebavilo hrát pro pár metálistů. Hynek tu pořád mektá o tom, jak nemá cenu se podbízet kalkulu. A přitom? Poslechněte si desky před a po Regeneration. Jako kdyby to hráli dvě odlišný kapely. Jedna kvalitní a našlapaná, druhá zní jako parta unavených skorodůchodců, která sype střední proud pro masy. Supporti jsou mrtvý už asi 8 let. Poslední ať zhasne světla.

  • Nemusím je (Martin, 26.12.2012 23:31) Reagovat

    Nesnáším lidi kritizující střední proud, ale je fakt, že kapely jako jsou Supporti jsou důvodem proč většina lidí na střední proud u nás nadává. Unylý, utahaný zpěv frontmana, stále stejně znějící poprockový základ a hlavně stále více nudnější a vykalkulovanější písně ve stylu "uděláme další Cliché, hlavně aby nás zahrála Evropa 2". Která je stejně už posledních pár let nehrála. Aby jen nekritizoval, Tune Da Radio, Let´s Dance i ty provažené Sweet Little Something nebo Cliché byly celkem dobré pecky, pak to šlo do háje.

  • Tak tady je máte... když ještě stáli za něco (já, 31.01.2013 18:11) Reagovat

    www.youtube.com/watch?v=Fujlm87ebGo

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád 12. týden 2024
Dua Lipa a Benson Boone stále vládnou singlovým žebříčkům, The Rolling Stones jsou hranější než Mirai Pravidelný vítěz českého albového žebříčku Viktor Sheen se musel v aktuálním kole sklonit před svým žánrovým souputníkem, vedení totiž přebírá Grey256 s nahrávkou "Tentokrát". Rádiové hitparádě nadále neohroženě... čtěte zde
Vydáno: 29.03.2024 08:30 v sekci Novinky | České hitparády
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Idles ve videoklipu k singlu "Grace" zdeepfejkovali Chrise Martina z Coldplay. S jeho svolením (25.02.2024 11:44)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (20-11) (30.01.2024 21:35)
- Poslední řadovka P!nk "Trustfall" vychází v reedici se živáky i novými songy (04.12.2023 10:27)
- Sting zahraje v červnu příštího roku v Plzni (06.11.2023 10:02)
- Video: V novém videu Petra Nikla a Martina Kyšperského tančí duo Thomas and Ruhller (09.10.2023 16:59)
- Naživo: Finále Mad Cool Festivalu obstarali Red Hot Chili Peppers, mile překvapili The Rose, nemile naopak mizerná dvojice M.I.A. a Ava Max (27.08.2023 13:58)
- Recenze: Deska "But Here We Are" je pro Foo Fighters terapií, nezapomíná ale ani na skvělou muziku (04.08.2023 17:00)
- Na okraj: Festivalová revoluce je tady! Téma budoucnosti hudebních přehlídek bude znít - trávník? (01.08.2023 08:00)
- Naživo: Sting poctil svou návštěvou Pardubice. Přivezl hity i světový zvuk (20.07.2023 20:19)
- Naživo: Třetí den Rock im Parku patřil Foo Fighters a jejich novému bubeníkovi, hrálo se i z ruského kola (09.07.2023 08:58)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Justin Bieber Vladimír Mišík The Prodigy AC/DC Queen Adele Kabát Rush Karel Gott U2 Bono Sia Paws Taylor Swift Télépopmusik Madonna Dua Lipa Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu