Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Diana Krall - Glad Rag Doll

Když klid nerovná se nuda

Vydáno: 08.11.2012 10:00 v sekci Recenze - Kateřina Hejdová | foto: Universal

Oživit znovu písničky z 20. a 30. let minulého století se rozhodla na svém novém albu kanadská jazzová pianistka a zpěvačka Diana Krall. Album "Glad Rag Doll" přijede držitelka dvou Grammy s českými předky představit v listopadu i do Prahy. Jaké je? Klidné, místy temné a neodolatelně působivé.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
9/10

Diana Krall - Glad Rag Doll

Vydáno: 1.10.2012
Celkový čas: 58:00

Skladby: We Just Couldn't Say Goodbye, There Ain't No Sweet Man That's Worth The Salt Of My Tears, Just Like A Butterfly That's Caught In The Rain, You Know, I Know Ev'rything's Made For Love, Glad Rag Doll, I'm A Little Mixed Up, Prairie Lullaby, Here Lies Love, I Used to Love You But It's All Over Now, Let It Rain, Lonely Avenue, Wide River To Cross, When The Curtain Comes Down

Vydavatel: Universal

Vyrůstala na deskách svého otce, na které nikdy nezapomněla. Na posledním albu se k některým z nich vrací, slavné hity staré téměř jedno století se rozhodla Diana Krall převést do modernější podoby za pomoci slavného producenta T-Bone Burnetta, jenž stojí mimo jiné za deskou "Rising Sand" Roberta Planta a Alison Krauss (získala Grammy za album roku 2009). Ve světě jazzu patří k absolutní špičce, na desce "Glad Rag Doll" se ale vydala v historii ještě o kus dál, což u ní není úplně obvyklé. Od jazzových standardů se na nahrávce posunula až k estrádním melodiím 20. let. Díky jejímu přednesu z nich ovšem dýchá rodinná atmosféra a klid, který je pro ni něco jako poznávací znamení (jejím manželem je Elvis Costello).

Z hudební knihovny svých rodičů vybrala původně na pětatřicet skladeb, z nichž zůstala na albu třináctka nejlepších. Nechybí jim ženská křehkost, bezprostřednost ani jemný humor. Jakoby se klavír ze začouzených lokálů a klubů přestěhoval i s Dianou Krall rovnou k vám do obýváku. Oproti starým nahrávkám chybí samozřejmě jejím skladbám ona patina, kterou těm zaprášeným deskám vryl čas. Neuslyšíte praskání a další zvuky, které vydávají při přehrávání letité vinyly a dodávají jazzovým nahrávkám zvláštní kouzlo nedokonalosti. Přesto ale duch starých písní na "Glad Rag Doll" potichu ožívá. Potichu, ale ve své plné síle.

Kolekci otevírá píseň Harryho M. Woodse, který v pozdních 20. letech proslul coby autor hollywoodských muzikálových melodií. Skladbu "We Just Couldn't Say Goodbye" nazpíval před Dianou Krall třeba Frank Sinatra. Zpěvačka nechává v úvodu rozeznít laškovné kabaretní tóny klavíru, jenž za nenápadného doprovodu bicích a pobrukování baskytary tvoří jemný podklad pro stěžejní nástroj celého alba, její hlas. Nechybějí tu typické jazzové mezihry a exhibující sóla, tentokrát se s nimi ale nepojí hlavní energie skladeb. Ta zůstává celou dobu schovaná v krku Diany Krall, kdykoliv zazní její hlas, přebírá hlavní part. A nutno podotknout, že její přednes je vskutku téměř dokonalý. Procítěný, místy naléhavý, ale pořád víceméně uklidňující a plný ženské jemnosti.

Následuje písnička z pera Freda Fishera, rodáka z Kolína, který se na přelomu 18. a 19. století přestěhoval do Ameriky, aby mohl psát hudební doprovod k němým filmům a později i do estrád v nočních klubech. Skladba "There Ain't No Sweet Man (That's Worth The Salt Of My Tears)" se řadí až k samotným začátkům pop music, v roce 1928 ji nahrál Paul Whiteman se svým orchestrem. Diana Krall v ní nabírá na intenzitě a najdete tu i momenty, kdy už to vypadá, že každým momentem podlehne a do melodie se pořádně opře. Namísto toho ale na poslední chvíli pobaveně vycouvá, což skladbě dodává na neodolatelné dramatičnosti. Baví se při ní prostě po svém. Stejně jako na zbytku alba.

Zdatně jí přitom samozřejmě sekundují ostatní muzikanti, v třetí písničce se blýskne Marc Ribott s ukulele a vychutnáte si i lehké štětce bubeníka Jay Bellerose či basu Dennise Crouche. Sentimentální balada "Just Like A Butterfly That's Caught In The Rain" (opět od Woodse) je ukázkou jejich vytříbené souhry. "Tady jsem, osamělá, unavená a osamělá, utápějící se ve stesku po domově, jen jako motýl chycený v dešti," zpívá v refrénu, při němž se jistě nejednomu posluchači vybaví přebal desky. Na něm leží překvapivě jen ve svůdném negližé, což sama označila za vtip. "Je to trochu narážka na Bonnie a Clydea i Ziegfeldovy holky," vysvětlovala v rozhovoru pro The Independent. "Hodně lidí si dvacátá léta v hudbě spojuje s pozlátkem, výraznými kostýmy a rychlou slávou, spousta těch holek ale skončila špatně."

Titulní fotografie, na níž spolupracovala i kostýmní výtvarnice muzikálu "Chicago", má být ale především poctou Alfredu Cheney Johnstonovi, který fotil oficiální portréty právě modelek taneční revue "Ziegfeld Follies" (patřila mezi ně i legendární Josephine Baker) a proslul tím, že dívky - byť oblečené - evokovaly na jeho glamour snímcích nahotu. Album "Glad Rag Doll" je ostatně podobných odkazů k historii americké popkultury plné. "Celý svět vidí skrze tvoji masku," zpívá se v titulní skladbě, která patří k vrcholům desky. V roce 1929 ji původně natočila Ruth Etting, Diana Krall ji převedla do podoby duetu s kytarou Marca Ribotta a dodala jí úplně novou podobu - namísto toho, aby v ní svou rafinovanou ženskou sílu zneužívala, je skladba jakousi obžalobou těch, které tak činí. Už chápete titulní fotografii na přebalu?

Mezi třináctkou písní ale najdete i skotačivější melodie (třeba hned následující "I'm A Little Mixed Up" od Betty James) a při nich je nejvíce slyšet, jak hodně si Diana Krall natáčení svého posledního alba užívala. I proto je tak pozitivní, byť některé skladby jsou těžkopádné a stále v sobe nesou pozůstatky tíživé doby, v níž vznikaly. Těžko si představit, že by jakákoliv jiná zpěvačka před sebe postavila podobně těžký úkol a ze sběratelských vinylových kousků stvořila úplně nový svět. Neukotvený v čase, zbavený nánosu let, kdy na stařičké hity padal prach. Ano, album "Glad Rag Doll" je pořád staromódní, nevyvolává ale zároveň žádnou těžkou nostalgii či melancholii. Naopak v sobě nese vnitřní přesvědčení, že pokud nějaké písně máte ze srdce rádi, je vlastně úplně jedno, v jaké době a za jakých okolností vznikaly.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • datování (balda, 09.11.2012 14:59) Reagovat

    Nemáte v textu chybu v datech? ...který se na přelomu 18. a 19. století přestěhoval do Ameriky, aby mohl psát hudební doprovod k němým filmům... Vychází mi to na 19. a 20. století, koncem roku 1799 ještě ani nebyli Cimmeranovi živé obrazy, natož němé filmy ;-)

  • S ceskymi predky? (halkee, 14.11.2012 10:05) Reagovat

    Pokial viem, sama spevacka tvrdi, ze ma predkov z vychodneho Slovenska. ;)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Chinaski, Ledárny Braník, Praha, 15.6.2021
Naživo: Chinaski odehráli v Braníku jeden ze svých nejlepších koncertů "Nic není jako dřív, nic není, jak bejvávalo," zpívá Michal Malátný a v době pandemie text písně "Drobná paralela" nechtěně získává nový rozměr. Pod sebou vidí zaplněné hlediště, jež zpívá s ním a nad hlavou mává... čtěte zde
Vydáno: 16.06.2021 19:42 v sekci Naživo
0
Moby - Why Does My Heart Feel So Bad? (Reprise Version) 9/10
Video: Moby nechává v nové verzi klipu "Why Does My Heart Feel So Bad?" znovu ožít Little Idiota Moby vydal koncem května skvělé album "Reprise", na kterém představuje své songy v úplně nových aranžích, a to za doprovodu orchestru a smyčcového kvarteta. Recenze jsou ve většině případů téměř euforické, což má dopad i na... čtěte zde
Vydáno: 16.06.2021 17:15 v sekci Audio / Video | Video
2
Cathedral In Flames - Hang Me High & Bury Me Deep 8/10
Recenze: Gothic rock až za hrob. To je "Hang Me High & Bury Me Deep" kovbojů Cathedral In Flames Pětipísňové EP pražské formace Cathedral In Flames dokázalo před dvěma lety notně rozvlnit domácí gothicrockové vody. Nevídaná stylová čistota, atmosféra a hutný zvuk - to byly hlavní klady minikolekce. Nyní vychází... čtěte zde
Vydáno: 16.06.2021 08:30 v sekci Recenze
0
Tata Bojs a Dekkadancers, "Velký třesk", Azyl78, Praha, 14.6.2021
Naživo: Tata Bojs a Dekkadancers na generálce "Velkého třesku" ukázali, že je na co se těšit Tata Bojs spolu s tanečníky Dekkadancers připravili audiovizuální taneční koncert "Velký třesk" postavený na písních z aktuální desky "Jedna nula" a tematicky blízkého "Nanoalba". A tak jsme se vydali na generálku podívat se, na co... čtěte zde
Vydáno: 15.06.2021 11:47 v sekci Naživo
0
Nové desky 23/2021 - od Maroon 5 přes AFI po Garbage
Nové desky 23/2021 - od Maroon 5 přes AFI po Garbage Vedle spousty vinylů, které přinesl Record Store Day, budou obchody s hudbou napěchované rapem a rockem. První žánr zastoupí Migos, Prago Union či Polo G, ten druhý pak AFI, Garbage, Danny Elfman, The Scientists, Joe Bonamassa,... čtěte zde
Vydáno: 15.06.2021 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Hudebníci, kteří mají rádi hazard (04.12.2020 14:31)
- Nové desky 39/2020 - od Bon Jovi přes The Jaded Hearts Club po Queen s Adamem Lambertem (06.10.2020 12:30)
- Audio: Na dvě chystaná alba Roberta Planta upozorňuje potemnělé blues "Charlie Patton Highway" (01.08.2020 11:05)
- Robert Plant představuje novou kapelu Saving Grace (05.03.2020 17:42)
- Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ (16.10.2019 06:47)
- Naživo: Robert Plant & The Sensational Shape Shifters si do sbírky trofejí přidali i Pardubice (01.08.2018 23:07)
- Fotogalerie: Někdejší hlas Led Zeppelin svým výkonem v pardubické Tipsport areně nadchl (01.08.2018 09:46)
- Nové desky 18/2018 - od Franka Turnera přes Plan B po Ihsahn (08.05.2018 23:38)
- Nové desky 6-7/2018 - od Franz Ferdinand přes Padesát odstínů svobody po Roberta Planta (19.02.2018 06:59)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (20-11) (08.02.2018 18:30)

ALBUM TÝDNE 24/2021

29/2
29/2

Martin Kyšperský je neuvěřitelně aktivní. S Květy vydává jednu desku za druhou. Hraje ve filmech. Sólovku "Vlakem" napsal v kupé cestou z Prahy do Brna. Vydává knížku. Vymýšlí si stále nové bokovky, třeba skupinu YM. A teď přišel s koncepčním albem věnovaným 29. únoru. A je to čistá radost.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 14.08.
Limp Bizkit (USA) (Forum Karlín, Praha)
St 18.08.
Bright Eyes (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 24.08.
Matthew Mole (JAR) (/TBA/, Praha)
Čt 09.09.
Mighty Oaks (DE) (Rock Café, Praha)
Pá 10.09.
Pigeon John (US) (+XL the Band (CAN)) (Café V lese, Praha)
Ne 12.09.
The Wedding Present (UK) (Café V lese, Praha)
Ne 26.09.
Passenger (UK) (Roxy, Praha)
Čt 30.09.
Boy Pablo (CHL) (Futurum Music Bar, Praha)
Ne 03.10.
Nick Waterhouse (USA (Rock Café, Praha)
St 06.10.
Cœur de Pirate (CAN) (Palác Akropolis, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Lady Gaga Taylor Swift Coldplay Kryštof AC/DC Ewa Farna Metallica Pokáč Foo Fighters Viktor Sheen Michal Prokop David Stypka Tomáš Klus The Weeknd Tata Bojs Mirai Imagine Dragons The Offspring Pink Floyd
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu