Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Bob Dylan - Tempest

Dylan stále překonává sám sebe

Vydáno: 26.09.2012 13:15 v sekci Recenze - Kateřina Hejdová

Na rovinu předestírám, že Bob Dylan je moje srdcová záležitost. Muzikant, jehož debut vyšel přesně před půl stoletím, vydal dodneška pětatřicet studiových nahrávek. A ač by se mohlo zdát, že po všech těch letech psaní postupně ztratí inspiraci, opak je pravdou. Novinka "Tempest" to dokazuje.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
10/10

Bob Dylan - Tempest

Vydáno: 10.9.2012
Celkový čas: 68:28

Skladby: Duquesne Whistle, Soon After Midnight, Narrow Way, Long And Wasted Years, Pay In Blood, Scarlet Town, Early Roman Kings, Tin Angel, Tempest, Roll On John

Vydavatel: Sony Music

Loni sedmdesátiletý Bob Dylan si nové album produkoval sám a sám je jeho výhradním autorem. Vrací se na něm k hudebním stylům, z nichž jeho vlastní muzika čerpala už v počátcích kariéry - k blues, country, folku, rockabilly a swingu. A tím pádem i k době zrození rocku. "Tempest" neboli "Bouře" mapuje Dylanovy toulky americkými hudebními styly s naléhavostí, kterou nemůžete nevnímat už při prvním poslechu. Písničky jsou přitom postavené na jednoduchých aranžích s akordeonem, houslemi, mandolínou, akustickou a steel kytarou. Většinu skladeb nese prostě jen melodie spolu s Dylanovým zpěvem. A samozřejmě skvělé texty.

Stejně ale jako ostatní Dylanovy desky, i ta zatím poslední potřebuje na pořádné strávení čas. Na tenhle výlet vám jedno odpoledne stačit nebude, svět, který posluchači jeho hudba otevírá, je na to příliš složitý. Oproti albům z předchozích let je novinka poněkud přízemnější, příběhy na ní jsou plné násilí, chtíče, ale i humoru, byť je sebečernější. Dylanovi novodobí hrdinové se stejně jako za starých časů vypořádávají s milenci, nepřáteli i vlastním sebepodceňováním. V úvodní skladbě "Duquesne Whistle" tvrdí o píšťale na parní lokomotivě, že "zní tak, jak ještě nikdy nezněla". A zpívá o vlaku, který odjíždí z Duguesne a o nevyhnutelné smrti.

Nostalgickou swingovou melodii podává svým typicky zavřeným hlasem, jehož drásavé tóny, připomínající chvílemi silně Toma Waitse, až okatě nesedí k jemnému zvuku akustické kytary v pozadí. Lepší začátek desky si lze představit stěží, už při prvních tónech víte, co vás čeká - té smrti nejedete ve vlaku z Duguesne vstříc, ale ujíždíte před ní pryč. Popěvek spolu s rytmem skvěle naladí. "Říkáš, že jsem gambler," zpívá za něžného přizvukování orchestru, takže ta slova vůbec neznějí jako výčitka. V následující baladě "Soon After Midnight" pro změnu ztiší hlas a nechá vyniknout bicí. Moralizuje stejně jako zamlada, ze skladeb se ale nenápadně vytratila jeho dřívější urputnost. Dylana prostě už nikdo neumlčí, ani kdyby šeptal sotva slyšitelným hlasem, dokonce polemizovat s ním už ztratilo smysl.

Na albu "Tempest" se Dylanovy promluvy mění v láskyplné domlouvání zkušeného muže v letech, který dobře ví, o čem mluví. Jakoby vzkazoval: Tohle je moje životní zkušenost a je už jenom na vás, jestli si z ní vezmete ponaučení spolu se mnou. Stejně jako typické zpožďování se textu za rytmem už se stalo součástí jeho pěveckého stylu (snad nejvíc je znát ve třetí "Narrow Way" či titulní "Tempest"), z jeho prorocky znějících apelů se postupem času staly zkušeností ověřené osobní pravdy. Tam lze zřejmě hledat i pramen veškerého zklidnění, kterým se album asi nejvíc odlišuje od jeho tvorby z předchozích let. "Tempest" je možná trochu překvapivě o smíření. O smíření, které má ale daleko k nějaké rezignaci.

Muž s pověstí zapšklého podivína (může být vůbec písničkář jiný?) totiž opět nese svoji kůži na trh hrdě a s veškerou upřímností, které je schopen. Smířen s tím, že víc už prostě nedokáže (lze to vlastně?). Dylan se v deseti nových skladbách definitivně přeměnil z folkaře na folkloristu, chodící encyklopedii dějin americké populární hudby. Měl k tomu nakročeno na "Together Through Life" a "Tempest" je v tomhle směru krokem posledním. Snad i proto tu najdete poctu Johnu Lennonovi či titulní skladbu, která je oživlou vzpomínkou na poslední minuty na palubě slavného zaoceánského parníku těsně před jeho zkázou. Dylan se ohlíží zpátky s jemnou melancholií, která o jeho osobnosti vypovídá víc než veškerá slova.

"Platím krví, ale ne svou vlastní," zpívá v páté skladbě "Pay In Blood", jejíž refrén má schopnost se vám vrýt do paměti téměř okamžitě. Hledat Dylana jako takového skrze texty by bylo ovšem bláhové - pobaveně se totiž v každé písničce strojí do jiného kabaretního kostýmu. Balada "Long And Wasted Years" mu tak dává možnost přeměnit se ve zhrzeného milence, který se vyznává ze svých citů: "Nosím černé brýle, abych schoval své oči / Je v nich tajemství, které nedokáži skrývat /Vrať se, lásko / Zranil jsem tvé city? / Omlouvám se." Dylanův dramatický talent dostává opět maximum prostoru - vždyť jeho originalita spočívá právě v až jazzmanském cítění rytmu, které ho staví vedle legend, jako byla Billie Holiday nebo Frank Sinatra. I Dylan vytváří (nejen na pódiu) hudební konverzace připomínající herecké repliky.

V "Early Roman Kings" se objevuje základní linka skladby Muddyho Waterse "Mannish Boy" a má připomínat, že blues je univerzální a nadčasové. Syrovým hlasem , v němž nechybí náznak škodolibosti a zadostiučinění, oznamuje: "Mohl bych vám vzít život / Mohl bych vám vzít dech / Mohl bych vás vzít dolů, do domu smrti... Jenže já ještě nejsem mrtvý, můj zvon stále vyzvání / Držím palce, abyste přešli stejně jako dávní římští králové." Vrcholem desky je čtrnáctiminutová titulní skladba "Tempest", inspirovaná otevřeně velkofilmem Jamesa Camerona "Titanic". Dylan se v ní stává vypravěčem, autentičnost prožitku násobí kapela, díky níž máte pocit, že stojíte na palubě lodi obklopené ledovci, bez naděje na záchranu.

I ve filmu ostatně cestujícím hrála až do poslední chvíle na palubě parníku kapela - a přesně tahle scéna se vám při rytmu připomínajícím houpání mořských vln vybaví. Z celého alba si tak odnesete přesvědčení, že hudba plyne jaksi jinými proudy než samotný život. Název "Tempest" měl být podle mnohých narážkou na poslední Shakespearovou hru, k čemuž Dylan poznamenal: "Jsou to dva různé názvy, Shakespeare napsal 'The Tempest', já 'Tempest'."

Stejně tak v jeho vírou poznamenaných skladbách není nutné hledat skutečný život jako takový, jeho vyprávění patří do říše umělecké fantazie. A do života a životních zkušeností Boba Dylana, jenž už se ovšem díky písním jako "All Along the Watchtower", "Blowin' In The Wind" či "The Times They Are A-Changin''" stal už před lety součástí amerických hudebních dějin.

Album "Tempest" ho v jeho výsadní pozici ještě víc přitlačilo do sedadla - kdo jiný je schopný zůstat i na pětatřicátém řadovém albu vpravdě originálním autorem s kufrem plným hitovek? Kdo jiný dokáže překvapit své fanoušky i v momentě, kdy mají za to, že už o něm dávno vědí úplně všechno? Definitivně tak máte pouze dvě možnosti - jeho osobnost jako takovou buď uznávat, nebo odmítat. Hlásím se ke skupině první a doufám, že tahle deska nebude jeho poslední a že Dylanovy zvony budou ještě nějakou chvíli do světa vyzvánět.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • nevim no... (eagle-eye, 26.09.2012 21:25) Reagovat

    Dylan mě nikdy moc neoslovil, vůbec se mi jeho hudba nelíbí... u mě 1/10

    • Re: nevim no... (muttant, 27.09.2012 09:24) Reagovat

      to chce čas a znalosť angličtiny:) mňa oslovil až keď som mal dvadsať

  • výborná recenze (Mirka, 26.09.2012 21:36) Reagovat

    Díky moc za výbornou recenzi, vystihuje desku dokonale.
    Jsem skalní fan Boba už 35 let, takže jsme Kateřino na stejné lodi (ale Titanic to určitě není):-).
    Takže ROLL ON BOB a 10/10!

  • Bouře ve sklenici vody (Fery, 27.09.2012 00:17) Reagovat

    Nutno říci,že tato deska potěší skalní fanoušky Zimmyho alias Jacka Frosta(pseudonym Boba coby producenta a tak si říká i ve svých rozhlasových show)btw podezřívám Karla Gotta,že vím kde se inspiroval ke svému pořadu v rozhlase:-),avšak skalního znalce už méně:-)

  • ... (monte44, 27.09.2012 12:15) Reagovat

    Diskutovat o Dylanovi - tedy jestli je dobrý nebo špatný nebo vůbec jaký - nemá smysl: to je jako diskutovat o kvalitách Shakespeara. Prosím, vezměte na vědomí fakt, že Bob Dylan není nějaká Lady Gaga, ale živá hudební historie na úrovni Beethovena nebo Šostakoviče a podle toho se s ním musí zacházet. I jeho nejhorší album stojí nesrovnatelně výše než drtivá většina běžné popové produkce. Kvalitou, kontextem, zkušenostmi.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Brutal Assault - 4. den, Pevnost Josefov, Jaroměř, 10.8.2019
Naživo: Čtvrtý den Brutal Assaultu aneb Jak se v bahně utopil masomlýnek Čtvrtý den Brutal Assaultu vypadal při pohledu z okna slibně. Modrá obloha, mráčky, příjemný větřík. Jenže s polednem se zatáhlo a spustil se liják hodný biblické potopy světa. Pevnost Josefov tak od půlky odpoledne připomínala... čtěte zde
Vydáno: 17.08.2019 09:00 v sekci Naživo
1
Brutal Assault - 3. den, Pevnost Josefov, Jaroměř, 9.8.2019
Naživo: Třetí den ovládli Brutal Assault legendy a šamani Třetí den bývá na Brutalu (a obecně jakémkoliv festivalu) nejnáročnější minimálně po fyzické stránce. Letošek nebyl jiný, navíc se páteční program hemžil kvalitními jmény až dlouho do noci. Alespoň počasí spolupracovalo a... čtěte zde
Vydáno: 16.08.2019 17:21 v sekci Naživo
3
Ariana Grande vás s běžnými taškami ani peněženkami na koncert nepustí. Ráda vám ale prodá svoje
Na okraj: Ariana Grande vás s běžnými taškami ani peněženkami na koncert nepustí. Ráda vám ale prodá svoje Úspěch alb "sweetener" a "thank u, next", vydaných jen s půlroční mezerou, katapultoval Arianu Grande na vrchol. Její zářijový koncert v Praze je proto velmi očekávanou záležitostí, vždyť málokterá popová hvězda teď září... čtěte zde
Vydáno: 16.08.2019 11:00 v sekci Publicistika | Na okraj
10
Sziget festival, Den 7, Óbudai island, Budapešť, Maďarsko, 13.8.2019
Naživo: Strhující finiš. Foo Fighters s Twenty One Pilots na Szigetu poroučeli ohni, větru i vodě A je to za námi. Sedmadvacátý ročník pátého největšího festivalu na světě letos (ať už kompletně nebo jen na jeden den) navštívilo přes 530 000 návštěvníků a jejich srdce na Ostrově svobody byla plná radosti. Povedlo se skoro... čtěte zde
Vydáno: 15.08.2019 23:28 v sekci Naživo
0
Pohled do českých hitparád - 31. týden 2019
Česká rádia nespí, poprvé je dobyl Martin Garrix s "No Sleep". Ed Sheeran dovršuje albový hattrick Ed Sheeran potvrzuje své výjimečné postavení na současné scéně a s deskou "No. 6 Collaborations Project" kraluje českému albovému žebříčku i potřetí. O něco živěji je v rádiích, kde se novým číslem jedna stala píseň "No... čtěte zde
Vydáno: 14.08.2019 15:58 v sekci Novinky | České hitparády
31
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Dylan a Scorsese si z diváků dělají blázny a jde jim to skvěle (20.06.2019 13:00)
- Naživo: Bob Dylan byl v Lucerně ve skvělé formě (08.04.2019 11:31)
- Bob Dylan se vrací do Prahy, v Lucerně odehraje hned tři koncerty (13.12.2018 17:17)
- Bob Dylan připravil luxusní reedici desky "Blood On The Tracks" (24.09.2018 08:15)
- Naživo: Bob Dylan zahrál v Brně, beze slov, avšak s grácií (16.04.2018 08:43)
- Recenze: "Dylan - Album za albem" je skvělým průvodcem géniovou diskografií (16.01.2018 12:30)
- Do Brna míří Bob Dylan, v dubnu zahraje v hale Vodova (07.12.2017 19:52)
- Spoustu podrobností o řadovkách Boba Dylana nabízí kniha "Dylan: Album za albem" (13.11.2017 12:22)
- Nové desky 44/2017 - od Hanse Zimmera přes Emmu Drobnou po Škwor (08.11.2017 06:39)
- Recenze: Dylanova sentimentální cesta na albu "Triplicate" je cestou k dokonalosti (14.04.2017 10:20)

ALBUM TÝDNE 32/2019

Charlie Cunningham
Permanent Way

V soukromí je tento týpek spíše tichý a plachý, na koncertech však v plné míře předvádí své emoce z příběhů, které ve svých skladbách vypráví. Jeho druhé album "Permanent Way" je nečekaně velký grower, který má ten dar vás zcela pohltit. S každým poslechem Cunninghamovi čím dál více věříte vše, co do něj vložil.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 18.08.
Metallica (USA) (Letiště Letňany, Praha)
Út 20.08.
Billie Eilish (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 22.08.
Paul Kalkbrenner (DE) (Žluté lázně, Praha)
So 24.08.
JMSN (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 27.08.
Hozier (IRL) (Forum Karlín, Praha)
Út 03.09.
Helmet (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 04.09.
Ariana Grande (USA) (O2 Arena, Praha)
Čt 05.09.
Zebrahead (USA) (MeetFactory, Praha)
Čt 05.09.
Courtney Barnett (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 09.09.
Cassia (UK) (Cross Club, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga The Cure Kryštof Rihanna Sia Adele Coldplay Madonna Ewa Farna Beyoncé AC/DC Linkin Park Ed Sheeran Rammstein Britney Spears Avicii Taylor Swift Kylie Minogue Aneta Langerová Zaz
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver