Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Bob Dylan - Tempest

Dylan stále překonává sám sebe

Vydáno: 26.09.2012 13:15 v sekci Recenze - Kateřina Hejdová

Na rovinu předestírám, že Bob Dylan je moje srdcová záležitost. Muzikant, jehož debut vyšel přesně před půl stoletím, vydal dodneška pětatřicet studiových nahrávek. A ač by se mohlo zdát, že po všech těch letech psaní postupně ztratí inspiraci, opak je pravdou. Novinka "Tempest" to dokazuje.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
10/10

Bob Dylan - Tempest

Vydáno: 10.9.2012
Celkový čas: 68:28

Skladby: Duquesne Whistle, Soon After Midnight, Narrow Way, Long And Wasted Years, Pay In Blood, Scarlet Town, Early Roman Kings, Tin Angel, Tempest, Roll On John

Vydavatel: Sony Music

Loni sedmdesátiletý Bob Dylan si nové album produkoval sám a sám je jeho výhradním autorem. Vrací se na něm k hudebním stylům, z nichž jeho vlastní muzika čerpala už v počátcích kariéry - k blues, country, folku, rockabilly a swingu. A tím pádem i k době zrození rocku. "Tempest" neboli "Bouře" mapuje Dylanovy toulky americkými hudebními styly s naléhavostí, kterou nemůžete nevnímat už při prvním poslechu. Písničky jsou přitom postavené na jednoduchých aranžích s akordeonem, houslemi, mandolínou, akustickou a steel kytarou. Většinu skladeb nese prostě jen melodie spolu s Dylanovým zpěvem. A samozřejmě skvělé texty.

Stejně ale jako ostatní Dylanovy desky, i ta zatím poslední potřebuje na pořádné strávení čas. Na tenhle výlet vám jedno odpoledne stačit nebude, svět, který posluchači jeho hudba otevírá, je na to příliš složitý. Oproti albům z předchozích let je novinka poněkud přízemnější, příběhy na ní jsou plné násilí, chtíče, ale i humoru, byť je sebečernější. Dylanovi novodobí hrdinové se stejně jako za starých časů vypořádávají s milenci, nepřáteli i vlastním sebepodceňováním. V úvodní skladbě "Duquesne Whistle" tvrdí o píšťale na parní lokomotivě, že "zní tak, jak ještě nikdy nezněla". A zpívá o vlaku, který odjíždí z Duguesne a o nevyhnutelné smrti.

Nostalgickou swingovou melodii podává svým typicky zavřeným hlasem, jehož drásavé tóny, připomínající chvílemi silně Toma Waitse, až okatě nesedí k jemnému zvuku akustické kytary v pozadí. Lepší začátek desky si lze představit stěží, už při prvních tónech víte, co vás čeká - té smrti nejedete ve vlaku z Duguesne vstříc, ale ujíždíte před ní pryč. Popěvek spolu s rytmem skvěle naladí. "Říkáš, že jsem gambler," zpívá za něžného přizvukování orchestru, takže ta slova vůbec neznějí jako výčitka. V následující baladě "Soon After Midnight" pro změnu ztiší hlas a nechá vyniknout bicí. Moralizuje stejně jako zamlada, ze skladeb se ale nenápadně vytratila jeho dřívější urputnost. Dylana prostě už nikdo neumlčí, ani kdyby šeptal sotva slyšitelným hlasem, dokonce polemizovat s ním už ztratilo smysl.

Na albu "Tempest" se Dylanovy promluvy mění v láskyplné domlouvání zkušeného muže v letech, který dobře ví, o čem mluví. Jakoby vzkazoval: Tohle je moje životní zkušenost a je už jenom na vás, jestli si z ní vezmete ponaučení spolu se mnou. Stejně jako typické zpožďování se textu za rytmem už se stalo součástí jeho pěveckého stylu (snad nejvíc je znát ve třetí "Narrow Way" či titulní "Tempest"), z jeho prorocky znějících apelů se postupem času staly zkušeností ověřené osobní pravdy. Tam lze zřejmě hledat i pramen veškerého zklidnění, kterým se album asi nejvíc odlišuje od jeho tvorby z předchozích let. "Tempest" je možná trochu překvapivě o smíření. O smíření, které má ale daleko k nějaké rezignaci.

Muž s pověstí zapšklého podivína (může být vůbec písničkář jiný?) totiž opět nese svoji kůži na trh hrdě a s veškerou upřímností, které je schopen. Smířen s tím, že víc už prostě nedokáže (lze to vlastně?). Dylan se v deseti nových skladbách definitivně přeměnil z folkaře na folkloristu, chodící encyklopedii dějin americké populární hudby. Měl k tomu nakročeno na "Together Through Life" a "Tempest" je v tomhle směru krokem posledním. Snad i proto tu najdete poctu Johnu Lennonovi či titulní skladbu, která je oživlou vzpomínkou na poslední minuty na palubě slavného zaoceánského parníku těsně před jeho zkázou. Dylan se ohlíží zpátky s jemnou melancholií, která o jeho osobnosti vypovídá víc než veškerá slova.

"Platím krví, ale ne svou vlastní," zpívá v páté skladbě "Pay In Blood", jejíž refrén má schopnost se vám vrýt do paměti téměř okamžitě. Hledat Dylana jako takového skrze texty by bylo ovšem bláhové - pobaveně se totiž v každé písničce strojí do jiného kabaretního kostýmu. Balada "Long And Wasted Years" mu tak dává možnost přeměnit se ve zhrzeného milence, který se vyznává ze svých citů: "Nosím černé brýle, abych schoval své oči / Je v nich tajemství, které nedokáži skrývat /Vrať se, lásko / Zranil jsem tvé city? / Omlouvám se." Dylanův dramatický talent dostává opět maximum prostoru - vždyť jeho originalita spočívá právě v až jazzmanském cítění rytmu, které ho staví vedle legend, jako byla Billie Holiday nebo Frank Sinatra. I Dylan vytváří (nejen na pódiu) hudební konverzace připomínající herecké repliky.

V "Early Roman Kings" se objevuje základní linka skladby Muddyho Waterse "Mannish Boy" a má připomínat, že blues je univerzální a nadčasové. Syrovým hlasem , v němž nechybí náznak škodolibosti a zadostiučinění, oznamuje: "Mohl bych vám vzít život / Mohl bych vám vzít dech / Mohl bych vás vzít dolů, do domu smrti... Jenže já ještě nejsem mrtvý, můj zvon stále vyzvání / Držím palce, abyste přešli stejně jako dávní římští králové." Vrcholem desky je čtrnáctiminutová titulní skladba "Tempest", inspirovaná otevřeně velkofilmem Jamesa Camerona "Titanic". Dylan se v ní stává vypravěčem, autentičnost prožitku násobí kapela, díky níž máte pocit, že stojíte na palubě lodi obklopené ledovci, bez naděje na záchranu.

I ve filmu ostatně cestujícím hrála až do poslední chvíle na palubě parníku kapela - a přesně tahle scéna se vám při rytmu připomínajícím houpání mořských vln vybaví. Z celého alba si tak odnesete přesvědčení, že hudba plyne jaksi jinými proudy než samotný život. Název "Tempest" měl být podle mnohých narážkou na poslední Shakespearovou hru, k čemuž Dylan poznamenal: "Jsou to dva různé názvy, Shakespeare napsal 'The Tempest', já 'Tempest'."

Stejně tak v jeho vírou poznamenaných skladbách není nutné hledat skutečný život jako takový, jeho vyprávění patří do říše umělecké fantazie. A do života a životních zkušeností Boba Dylana, jenž už se ovšem díky písním jako "All Along the Watchtower", "Blowin' In The Wind" či "The Times They Are A-Changin''" stal už před lety součástí amerických hudebních dějin.

Album "Tempest" ho v jeho výsadní pozici ještě víc přitlačilo do sedadla - kdo jiný je schopný zůstat i na pětatřicátém řadovém albu vpravdě originálním autorem s kufrem plným hitovek? Kdo jiný dokáže překvapit své fanoušky i v momentě, kdy mají za to, že už o něm dávno vědí úplně všechno? Definitivně tak máte pouze dvě možnosti - jeho osobnost jako takovou buď uznávat, nebo odmítat. Hlásím se ke skupině první a doufám, že tahle deska nebude jeho poslední a že Dylanovy zvony budou ještě nějakou chvíli do světa vyzvánět.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • nevim no... (eagle-eye, 26.09.2012 21:25) Reagovat

    Dylan mě nikdy moc neoslovil, vůbec se mi jeho hudba nelíbí... u mě 1/10

    • Re: nevim no... (muttant, 27.09.2012 09:24) Reagovat

      to chce čas a znalosť angličtiny:) mňa oslovil až keď som mal dvadsať

  • výborná recenze (Mirka, 26.09.2012 21:36) Reagovat

    Díky moc za výbornou recenzi, vystihuje desku dokonale.
    Jsem skalní fan Boba už 35 let, takže jsme Kateřino na stejné lodi (ale Titanic to určitě není):-).
    Takže ROLL ON BOB a 10/10!

  • Bouře ve sklenici vody (Fery, 27.09.2012 00:17) Reagovat

    Nutno říci,že tato deska potěší skalní fanoušky Zimmyho alias Jacka Frosta(pseudonym Boba coby producenta a tak si říká i ve svých rozhlasových show)btw podezřívám Karla Gotta,že vím kde se inspiroval ke svému pořadu v rozhlase:-),avšak skalního znalce už méně:-)

  • ... (monte44, 27.09.2012 12:15) Reagovat

    Diskutovat o Dylanovi - tedy jestli je dobrý nebo špatný nebo vůbec jaký - nemá smysl: to je jako diskutovat o kvalitách Shakespeara. Prosím, vezměte na vědomí fakt, že Bob Dylan není nějaká Lady Gaga, ale živá hudební historie na úrovni Beethovena nebo Šostakoviče a podle toho se s ním musí zacházet. I jeho nejhorší album stojí nesrovnatelně výše než drtivá většina běžné popové produkce. Kvalitou, kontextem, zkušenostmi.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Tata Bojs, Kalle, Divadlo Archa, Praha, 12.12.2019
Naživo: Velký třesk rozvibroval "Biorytmy" Tata Bojs Tata Bojs na miniturné "Křest & Test!" oživují letité "Biorytmy", neb letos poprvé vyšly na vinylu. A jak je u nich dobrých zvykem, opět to byla neobvyklá show, která se nebude opakovat, ačkoliv by si to mnozí přáli. Vyprodané Divadlo... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2019 14:51 v sekci Naživo
0
Pentatonix - The Best Of Pentatonix Christmas 8/10
Minirecenze: "The Best Of Pentatonix Christmas" udělá vaše Vánoce ještě krásnější Vokální pětice Pentatonix se proslavila a cappella předělávkami velkých hitů, na startu jejího úspěchu ale byly hlavně vánoční skladby, k nimž se během dosavadní kariéry několikrát vrátila. Na letošní album "The Best Of... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2019 08:25 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Nové desky 50/2019 - od Camily Cabello přes Liama Payna po The Chainsmokers
Nové desky 50/2019 - od Camily Cabello přes Liama Payna po The Chainsmokers Vánoce se již nezadržitelně blíží a do vánočního shonu vrhnou svá nová alba kráska Camila Cabello, debutující Liam Payne, roztancovaní The Chainsmokers nebo Portoričan Ozuna. K nim se přidá živáky Kylie Minogue a Blackberry... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2019 20:30 v sekci Novinky | Nové desky
3
Márdi (Vypsaná fiXa) - Když nemáš plán, tak se dohaduješ
Rozhovory: Márdi (Vypsaná fiXa) - Když nemáš plán, tak se dohaduješ Vypsaná fiXa letos slaví 25 let. K narozeninám si nadělila desku "Kvalita", na níž se spojili producenti Ondřej Ježek a Dušan Neuwerth. O tomto spojení, o tom, jak se členům kapely ze San Piega hraje v oblecích, nebo o turné, které... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Voxel & Spol. - Nanovo 7/10
Recenze: Voxel začal novou éru. Nanovo a pěkně od podlahy V posledním roce došlo u Václava Lebedy alias Voxela k hudebnímu obratu o sto osmdesát stupňů. Po dvou sólových albech, se kterými moc velkou díru do světa neudělal, vyměnil kytaru a looper za mandolínu, dal dohromady kapelu, se kterou... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2019 08:13 v sekci Recenze
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Další část archivní série Boba Dylana odhalí jeho ztracené nahrávky s Johnnym Cashem (23.09.2019 08:13)
- Recenze: Dylan a Scorsese si z diváků dělají blázny a jde jim to skvěle (20.06.2019 13:00)
- Naživo: Bob Dylan byl v Lucerně ve skvělé formě (08.04.2019 11:31)
- Bob Dylan se vrací do Prahy, v Lucerně odehraje hned tři koncerty (13.12.2018 17:17)
- Bob Dylan připravil luxusní reedici desky "Blood On The Tracks" (24.09.2018 08:15)
- Naživo: Bob Dylan zahrál v Brně, beze slov, avšak s grácií (16.04.2018 08:43)
- Recenze: "Dylan - Album za albem" je skvělým průvodcem géniovou diskografií (16.01.2018 12:30)
- Do Brna míří Bob Dylan, v dubnu zahraje v hale Vodova (07.12.2017 19:52)
- Spoustu podrobností o řadovkách Boba Dylana nabízí kniha "Dylan: Album za albem" (13.11.2017 12:22)
- Nové desky 44/2017 - od Hanse Zimmera přes Emmu Drobnou po Škwor (08.11.2017 06:39)

ALBUM TÝDNE 49/2019

Hm...
Nevadí

Po šesti letech se s novým albem "Nevadí" vrátila alternativní formace Hm..., složená z hudebníků působících dříve v Tata Bojs, v oblasti filmové hudby či v úspěšných dětských projektech Pískomil se vrací a Bombarďák. Hm... prosluli zejména zhudebněnými texty českých básníků, nově ale vsadili zejména na ty autorské.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 17.12.
Dara Rolins (SK) (Forum Karlín , Praha)
Pá 20.12.
J.I.D (USA) (Roxy, Praha)
Ne 19.01.
Anti-Flag (USA) (Roxy, Praha)
So 25.01.
Michael Malarkey (USA) (Roxy, Praha)
So 25.01.
Devendra Banhart (USA) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 26.01.
The Murder Capital (IRL) (Underdogs', Praha)
Ne 26.01.
Beacon (USA) (Café V lese, Praha)
Út 28.01.
James Arthur (UK) (Forum Karlín, Praha)
Ne 02.02.
Keane (UK) (Forum Karlín, Praha)
Po 03.02.
Melanie Martinez (USA) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Ewa Farna Adele Coldplay Kryštof Lady Gaga The Cure Beyoncé Rihanna Disturbed Sia Karel Gott Metallica Madonna David Stypka Marek Ztracený Lenny AC/DC Ed Sheeran Britney Spears Chinaski
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver