Už když zazní úvodní tóny první skladby "Soldier Of Love", začne se nad pódiem vznášet příslib silného hudebního zážitku. Dvouhodinová show s dvaadvaceti písněmi napříč více než čtvrtstoletí dlouhou kariérou šlape jako hodinky. Chvílemi DVD dokonce díky své koncepci navozuje iluzi celistvého hudebně-tanečního filmu. Turné, z něhož byl záznam pořízený, začalo v dubnu 2011 a trvalo devět měsíců, během nichž Sade objela Spojené státy, Kanadu, Evropu, Jižní Ameriku a Austrálii. Během celkem sto šesti show vydělal zpěvaččin tým údajně více než 53 milionů dolarů. Album "Bring Me Home" vám zážitek z posledních koncertů zpěvačky dokonale zprostředkuje.

Díky režii Sophie Muller a spolupráci výtvarníka Baze Halpina na podobě jeviště a jeho osvětlení je filmový záznam koncertu kromě hudební stránky i úchvatnou podívanou. Audiovizuální show perfektně prezentuje širokou hudební škálu Sade, jejíž tvorba se dotýká jazzu, rhythm and blues i diska. Obří projekční LED obrazovky kromě promítaných doprovodných videí přenášejí detaily z jeviště do celé haly. Hydraulické výtahy se starají o dopravu osmi muzikantů a doprovodných zpěváků na scénu a mimo ni. Pochvalu tu beze zbytku zaslouží všichni muzikanti v čele se skladatelem a multiinstrumentalistou Stuartem Matthewmanem (kytara, saxofon a klávesy) a kytaristou Ryanem Watersem. I tady se sice najdou slabší místa (jako například rozkolísaný hit "All About Our Love"), vzhledem ke zbytku záznamu je ale lze považovat skoro za nevysvětlená nedorozumění.

Se Sade tvoří totiž její kapela jinak věru dokonalou hudební harmonii, jejich vzájemné pochopení je na pódiu jednou z hlavních devíz. A jedním z důvodů, proč tady všechno sedí - jak se říká - jako prdel na hrnec. "Původně jsem byla proti myšlence vydávat další živé album. Přesvědčila mě až Sophie Muller, které naprosto důvěřuji. Uznala jsem její argument, že bych byla blázen, kdybych nezdokumentovala svoji nejlepší práci. Rozhodla jsem se i fanoušky, kteří se nedostali na koncert, přesvědčit o tom, že hudební show ve vás může zanechat hluboký a stálý dojem, který se vyrovná jinému hodnotnému kulturnímu zážitku," řekla zpěvačka pro internetový server SoulBounce.com. Troufám si tvrdit, že záměr zpěvaččina týmu se podařilo naplnit beze zbytku.

Až jednoho udiví, jak rychle těch deset let pauzy od posledního turné zmizí u sledování "Bring Me Home" v zapomnění. Žádné absence se nepočítají, na scénu přichází namísto stárnoucí star zdokonalená podoba Sade z 80. let. Její neotřesitelná jistota spojená s hlubokým soustředěním na výkon a neméně silným emočním vkladem je skutečně strhující. Zatímco třeba Madonna se přes svoje poslední skladby ujišťuje, že její sex-appeal a energie jsou přitažlivé i pro mladší generace posluchačů, Sade nic podobného nepotřebuje. Možná se svým přístupem o podporu mladičkých fanynek již dopředu sama ochuzuje, nezdá se ovšem, že by to pro ni bylo nějak zvlášť důležité.

Stejně jako ve svých vrcholných letech kolem vydání třetí studiové desky "Stronger Than Pride" (1988) a následující "Love Deluxe" (1992) zůstává věrná svému kulturnímu předobrazu a publiku se nepodbízí. Jako mladičká poslouchala Raye Charlese, Ninu Simone, Ala Greena, Arethu Franklin a Billie Holiday, za místy až orientální nádech písní vděčí kromě jiného svému nigerijskému původu. Narodila se kousek od Lagosu, její matka byla Britka a Sade (vlastním jménem Helen Folasade Adu) ve čtyřech letech odvezla do Londýna, v jehož kulturním soukolí zpěvačka vyrůstala. To všechno v její muzice stále naleznete, a když si během koncertu zuje boty a po pódiu tančí bosa, lehkost jejího uměleckého projevu je až nepochopitelná. Doufejme, že na další turné vyrazí dřív než za další dekádu - byl by hřích se tak dlouho obejít bez jejího hlasu a celkového pohledu na muziku i svět kolem.