Mnoho nálad Velkých hlav

02.11.2001 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Michal Pavlíček, výrazná persona české hudby, si konečně našel čas na své (téměř) sólové album. Spolu s dalšími členy skupiny Big Heads natočil pestrou desku "Čombió", jejíž název je odvozen z Pavlíčkovy přezdívky. Album, které obsahuje i zpívané skladby, je opět hodně povedené.
7/10

Michal Pavlíček a Big Heads - Čombió

Skladby: Čombió, Tam a zpět, Šavlovačka, šaflovačka, Honička, Opar, Hlava veliká, Paprsky, Starej mladej Hatatitla, Putování, Kostky jsou vrženy, kapitáne Achabe, Komůrka lásky, Garmoška, Broučci, Pirani, Holanďani přijeli
Celkový čas: 62:23
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Eponymní prvotina kapely Big Heads vyšla před osmi lety a jejím poznávacím znamením byly české kroje a zvláštní kombinace hráčské virtuozity členů skupiny - rockerů s folklórními vlivy (dá-li se to tak nazvat). Big Heads model 2001 přinášejí opět vynikající instrumentální výkony, ale ve více hudebních rozpoloženích. Na více než hodinové ploše alba "Čombió" se střídají tempa a nálady až běda, takže o stereotypu nemůže být řeč.

Název "Čombió" je odvozen z Pavlíčkovy přezdívky Čombe a jak jsem si již kdesi přečetl, sám autor popisuje desku jako hudební koláž. To je velmi přiléhavé, protože "Čombió" zasahuje do nespočtu žánrů a pocitů, je místy drsné či divoké, aby se mávnutím kouzelného proutku změnilo v něžné a zasněné. Navíc ani není vyloženě rockové - vždyť sám Pavlíček (věčně kutající ve svém studiu) o sobě říká, že nechce být starým konzervativním bigbíťákem, takže se nebrání použití elektroniky.

Novinkami pro Big Heads jsou zpívané písničky "Hlava veliká" a "Tam a zpět", první si nazpíval sám Čombe, v druhé (která mi evokuje temnou mordýřskou baladu ve stylu Nicka Cavea) vypomohl Jan Sahara Hedl. To mě svádělo k myšlence, zda by v našich poměrech mohlo vzniknout jakési české "Supernatural", kde by Pavlíčkovy skladby zpívali různí interpreti. Starou, ale nanejvýš pozitivní informací je fakt, že Pavlíčkovi opět pomáhala bezchybná rytmika Veselý/Zelenka. Přes zmíněnou žánrovou a náladovou pestrost deska drží pohromadě díky dobře rozpoznatelné Pavlíčkově kytaře, zejména v rychlých a divokých kusech si ho snad ani nemůžeme splést. Osobně na albu ale preferuji naopak pomalejší kusy - moc pěkná "Komůrka lásky" či pozdrav do Liverpoolu s názvem "Broučci".

Je jistě pro Pavlíčkovy fanoušky potěšitelné, že po mnoha projektech zahrnujících filmovou hudbu, práci s Výběrem, BSP, přípravu muzikálu, Klobouček (a kdoví, co ještě Pavlíček stíhá) se Čombe dostal ke svému vlastnímu rockovému albu. Na něm všechny předchozí zejména skladatelské zkušenosti přetavil v mnohotvárný celek, jehož hlavní devizou přeci jen zůstala jeho skvělá kytara.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY