Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Tindersticks opanovali Archu

Vydáno: 22.10.2001 19:51 v sekci Naživo - Lukáš Beldik | foto: facebook interpreta

Britští Tindersticks se vrátili do Prahy po dlouhých čtyřech letech a přivezli s sebou jejich nezaměnitelné melancholické "retrobalady", podporované mohutnou hudební řekou smyčcové sekce i zajímavou předkapelu vedenou Davidem Kittem.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Tindersticks navštíví 20.10. divadlo Archa
© www.tindersticks.co.uk
I když jsem v ulicích podzimní Prahy nenašel příliš plakátů svolávajících všechny duše propadlé posmutnělým skladbám britských Tindersticks na sobotní seanci v divadle Archa, na zaplněnosti jejího prostoru a atmosféře to vidět určitě nebylo. Jsou prostě představení, která se propagují sama a tohle byl přesně ten případ. Vzhledem k tomu, že se nám poslední čtyři roky úspěšně vyhýbali, znám lidi, kteří si pro lístky na jejich koncert vyrazili už v červnu, jakmile se dozvěděli, že se jejich oblíbenci vedení zpěvákem Stuartem Staplesem a představující lehký hudební anachronismus na britské hudební scéně, v Praze objeví. Radost z budoucího koncertu pak ještě zmnohonásobila zářijová zpráva o doplnění bandu sedmnáctičlennou smyčcovou sekcí.

Síla bolestínských melancholiků Tindersticks spočívá především v temnějších baladách s retronáladou a také v prvních třech albech. Sexteto přirovnatelné možná ke klidnější podobě The Bad Seeds vychází spíše z rhytm&blues, než aby se staralo o žhavou současnost. Působí trochu starosvětsky. Jejich písně jsou plné nostalgie, atmosféry levných hotelů, špíny, mužského egoismu, nevydařených vztahů, žalu a beznaděje. Ale i přesto zde nejde o depresi, spíše o katarzi.

Tindersticks, Archa, 20.10. 2001
© Michael Kelly
Nálada v plné Arše byla už od počátku skvělá. Nestává se příliš často, aby předskokan sklízel takové ovace jako neznámý David Kitt, označovaný za britský folkový objev. Mimochodem o žádného Brita se nejedná, je to Ir. Asi jako jeden z mála jsem měl možnost slyšet jeho první regulérní desku "Big Romance". Je to klidná věc, příjemně prozářená úsměvem podzimního slunce, možná trošku colorfactoryovská, ale nehodnotil jsem ji nijak převratně. Spíš než folk bych ji označil za nějaký postfolk, Kitt využívá pozadí bicích smyček, občas se chápe elektrické kytary a v kapele mu sekundují dlouhovlasý obrýlený klávesista Paul Smyth, kterému přes vlasy nevidíte do obličeje (vizuální podívaná pro přítomné slečny se tak nutně soustřeďuje na pohledného, tmavovlasého Davida) a který v průběhu hry odchází na pivo a cigaretu a ještě hráč na saxofon a klarinet Diarmid MacDiarmada, se kterým si, pokud to není pseudonym, rodiče ošklivě zažertovali. Prostě pohodová trojka.

Byl jsem ale přesvědčený, že spíš náladu večera až příliš zklidní a trochu uspí. Teď se kaji a odcházím do ústraní. Ne že by trio, které začalo přesně načas, bylo nějak instrumentálně skvělé, navíc jejich ozvučení nebylo na stejné úrovni jako hlavních hvězd večera, ale to vše vynahrazují amatérsky odzbrojujícím komedianstvím a lachtaní hravostí. David Kitt přirozeně komunikoval a žertoval s publikem. Na ohlas z publika, že není slyšet saxofon, s úsměvem zareagoval, že se to bude zlepšovat, ale myslím, že od té chvíle se zmiňovaný nástroj už neobjevil. V nějakých čtyřiceti minutách jejich vystoupení, do kterého se vešlo asi pět písní, myslím, že až na poslední z právě zmiňovaného "Big Romance", se nejdříve drželi poklidného tempa desky. Příkladem jsou úvodní akustické "Step Outside In The Light" a singlovka "Song From Hope St. (Brooklyn, N.Y.)" nebo jedna píseň hraná na akustickou kytaru osamělým Davidem za doprovodu bicích z minidiscu. Ale když vzal do rukou elektrickou kytaru, jako by celá jejich produkce dostala nový a absolutně nečekaný náboj. Hra kulečníkovým tágem na kytaru se opravdu často nevidí, stejně jako pouštění atmosférického šumu z rádia, připomínajícího ovladač na autíčka, do mikrofonu. Bylo to milé, zábavné a lidé v publiku se rádi nechali nakazit a bouřlivě odměňovali kapelu potleskem. A závěrečné, snad desetiminutové neuměle noiseovské běsnění, kdy se k nim přidal ještě druhý kytarista a spolu s Davidem i zbytkem kapely vyráběl silné hlukové stěny, celou "show" jenom korunovalo. Učili se asi nejen u folkařů, ale studovali i Sonic Youth a podobné party. A my jsme se po jejich odchodu mohli těšit na Tindersticks.

Tindersticks, Archa, 20.10. 2001
© www.tinder.org
Hlavní prostor Archy do sebe jako legendární tmavěmodrý kámen z Létajícího Čestmíra přitáhl ještě více lidí a tleskat i žít se tak dalo jen s rukama těsně u těla. Přibližně čtvrthodinu po deváté se na jevišti objevili první členové a členky smyčcového doprovodu, a i když jsem při prvním pohledu nevěřil, že na relativně malém prostoru může koexistovat a především hrát tolik lidí (včetně šesti z Tindersticks jich mělo být dvacet tři!) byl jsem náhle přesvědčen, že to půjde a dokonce naprosto skvěle. Co jinak říci. Koncert byl samozřejmě skvělý, úžasný a hyzdil ho jen poměrně krátký čas, který nám původem nottinghamští Tindersticks věnovali. Necelá půldruhá hodina mi přišla docela málo. Ale při pohledu na data dalších koncertů je jasné proč. Tindersticks na současné šňůře koncertují téměř každý den. Pražský koncert následovalo hned v neděli vystoupení v německém Berlínu, v pondělí je čekal Kolín a další dva dny vyplní (vyplnily) dva koncerty v Utrechtu. Ale potrestáni jsme byli jen co se týče času, na kvalitě předvedené hry to neubralo ani "ň".

Jinak výběr skladeb byl podle všeho podřízen přítomnosti početné skupiny smyčců, takže dostaly přednost skladby, kde už na deskách hrají podstatnou roli. Ještě než vám řeknu, co jste na koncertu slyšet mohli, vám sdělím, co všechno se ten večer nekonalo. Někomu asi chybělo "City Sickness", jinému "Rented Rooms", "Patchwork", "My Sister" nebo duet se zpěvačkou Walkabouts "Travelling Light", i když je otázkou, kdo by to místo ní odzpíval. Už od začátku jsem přemýšlel, jak se s konkurencí dalších hudebníků vyrovná houslista Dickon Hinchliffe. Zda večer vůbec vezme housle do ruky. Trochu k tomu sváděla úvodní, pomalá "Can Our Love...", kde dominovalo jeho střídmé brnkání na elektrickou kytaru, stejně jako následující, psychedelická "People Keep Comin' Around", u níž jsou kvůli klávesám často skloňováni The Doors, ale takovéhle party najdeme minimálně i na albu "Simple Pleasure". Dickon se při ní usadil právě u kláves a mě překvapilo, že hlavní part zde hraje on a ne David Boulter, jak jsem se mylně domníval. Jinak Tindersticks stojí podle mě na třech základních pilířích. Určitě na osikově se chvějícím, barovém hlasu Stuarta Staplese, který téměř celý večer strávil se zavřenýma očima s jednou rukou u mikrofonu a druhou obtočenou kolem jeho stojanu. Tvář většinou odvrácenou od diváků, zadumán, uzavřen do sebe, ale viditelně prožívající slova a příběhy, které zpíval a vyprávěl. Jeho slova vůči přítomným byste spočítali na prstech malomocného a při jediném úsměvu jste ho mohli přistihnout před závěrečným přídavkem. V jedné chvilce se z kotle ozvalo ženské "I love you", Stuart se naklonil nad mikrofonem, vypadalo to, že chce zareagovat, ale místo slov se ozval zpěv.

Další opěrným sloupem skupiny jsou jen zdánlivě nenápadné klávesové plochy Davida Boultera, obyvatele pražského Žižkova. A poslední konstantou, když odložím stranou texty, je už zmíněný Dickon Hinchliffe občas jen poklepávající smyčcem na dřevo houslí nebo je něžně dráždící drobnými pohyby po strunách. Tindersticks tedy načali večer titulní stejnojmennou písní z teď už předposledního alba "Can Our Love..." (v říjnu totiž vyšel soundtrack "Trouble Every Day"), které jim vystačilo na první tři skladby. Třetí byla "Dying Slowly" s příjemnou Stuartovou akustickou kytarou odkazující až někam k "The First Album" s prvním výrazným procitnutím houslí a violoncell. Jejich tóny vytvářely překrásné kompozice, prolínaly se s tóny kytar, kláves a Stuartovým zpěvem. Chvílemi vás něžně kolébaly, jindy byly výhružné a hrozivé jak z Hitchcockových filmů, ale krásně umocňovaly atmosféru. Musí se sice vážit jako na laboratorních vahách, aby se nezvrhly do kýče, ale když se to povede, jako tomu bylo v sobotní večer, je to nezapomenutelné.

Tindersticks, Archa, 20.10. 2001
© William Alberque
Jedním z prvních vrcholů večera tak byla nadšeně přivítaná, curtainovská "Another Night In". Mrazivou naléhavost s jakou prokletý básník Stuart zpívá refrén "For a love of that girl, tears swell, you don't know why, for the love of that girl, they never fall, they can never run dry " vystupňovala řeka smyčců až k extázi. Další pecky brzy následovaly. "Bathtime", pekelná a depresivní "El Diablo En El Ojo" nebo "CFGF" ze "Simple Pleasure". Po necelé hodině hry se ale jako na povel zvedli a zmizeli v zákulisí. Bylo jasné, že dnes se dlouhého koncertu nedočkáme. Zaplněná Archa vřela a podlaha se otřásala dusotem bot. Přišlo pak ještě vyloučení na dvakrát dvě minuty, tedy pardon dvakrát dva přídavky. A dva další vrcholy. Skvostná a neopomenutelná "Tiny Tears" a už jen na schopnostech skupiny spočívající "Her" s geniálně nadupaným sólem na španělku Neila Frasera. Zní to hodně podobně jako jedna hudební pasáž z Pulp Fiction.

Byl to prostě krásný večer, musím říci na závěr a plním tak přání svého bratrance, který když se se mnou loučil, řekl jen: "Napiš, jak to bylo krásné."

Tindersticks, divadlo Archa, Praha, 20.10.2001

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Jakub König (Zvíře jménem Podzim) - Věřím, že každej z nás může změnit svět
Rozhovory: Jakub König (Zvíře jménem Podzim) - Věřím, že každej z nás může změnit svět Jakub König je hlavou projektu Zvíře jménem Podzim. Ano, toho Objevu roku a vítěze žánrovky Alternativa a elektronika v Cenách Anděl. Letos se s tímto projektem chtěl loučit, aktuální situace však tento akt o rok odložila. Zatím tak... čtěte zde
Vydáno: 16.07.2020 08:35 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Nové desky 27/2020 - od Mikea Shinody přes Floexe po PVRIS
Nové desky 27/2020 - od Mikea Shinody přes Floexe po PVRIS Tipujete, že nastala prázdninová okurková sezóna? V oboru hudebních novinek ani náhodou. Zahltí nás počiny Mikea Shinody, SoKo, Kacy Hill, Tomáše Dvořáka aka Floexe, Static-X, Rufuse Wainwrighta, PVRIS, Nikki Yanofsky, Bretta Eldredge,... čtěte zde
Vydáno: 15.07.2020 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
Joy Division - Closer
Zaprášenosti: Joy Division - Closer "Closer" je druhé (a poslední) album Joy Division. Vyšlo přesně před čtyřiceti lety a kapelu nesmazatelně zapsalo do hudební historie. Skupina fungovala sice krátce, o to intenzivnější ale vše bylo - Ian Curtis & spol. ovlivnili... čtěte zde
Vydáno: 14.07.2020 08:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti
10
Haim - Women In Music Pt. III 9/10
Recenze: Haim otevřely lahůdkárnu. Na "Women In Music Pt. III" si prostě pošmáknete Jaké to asi je být ženou muzikantkou? Pokud vám tato otázka nedá spát, položte ji komukoliv, jen ne holkám Haimovým. Mohlo by se vám totiž dostat prosté odpovědi: "Jdi do pr*ele!" Haim si na "Women In Music Pt. III" vyrovnávají účty... čtěte zde
Vydáno: 13.07.2020 00:00 v sekci Recenze
4
Neil Young - Homegrown 9/10
Recenze: "Homegrown" Neila Younga čekalo na vydání dlouho. Ale vyplatilo se Alb inspirovaných vztahy a jejich rozpady bychom v dějinách pop music našli stovky. Těžko objevovat cokoliv nového, jako médium pro ventilování emocí ale dobře slouží neustále. Někdy se ale k okolnostem jejich vzniku či vydání... čtěte zde
Vydáno: 11.07.2020 11:00 v sekci Recenze
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Melancholici Tindersticks vystoupí v červenci v pražském Divadle Archa a na Colours Of Ostrava (15.01.2020 14:47)
- Naživo: Spokojenost pro dospělé aneb Tindersticks zpátky v Praze (16.03.2016 13:43)
- Nové desky pro 4. týden (31.01.2016 06:00)
- Tindersticks přivezou novinku na pražský koncert (20.01.2016 13:35)
- Obálku Reportu ovládl Kamil Střihavka (01.10.2010 12:33)
- Open-air show Tindersticks nebude, koncert se přesouvá do Roxy (10.09.2010 16:36)
- Koncert Tindersticks zakončí festivalové léto (04.09.2010 17:53)
- Tindersticks připravují v Česku open-air show (05.08.2010 14:51)
- Tindersticks vydají v příštím roce novou desku (16.11.2009 16:16)
- Koncert Tindersticks je za dveřmi (02.12.2008 08:17)

ALBUM TÝDNE 28/2020

Haim
Women In Music Pt. III

Jaké to asi je být ženou muzikantkou? Pokud vám tato otázka nedá spát, položte ji komukoliv, jen ne holkám Haimovým. Mohlo by se vám totiž dostat prosté odpovědi: "Jdi do pr*ele!" Haim si na "Women In Music Pt. III" vyrovnávají účty s hloupými novináři, ale i s minulostí. Výsledkem je jejich nejlepší deska.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 24.07.
Colour Meeting (Park U hradeb, Polička)
Po 10.08.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Po 10.08.
Fource Live: Aiko + Teepee (Střecha Radost, Praha)
So 15.08.
Limp Bizkit (USA) (Forum Karlín, Praha)
Po 17.08.
Giant Rooks (DE) (Rock Café, Praha)
Út 25.08.
Fource Live: Ai Fen + Khoiba (Střecha Radost, Praha)
Po 07.09.
Mighty Oaks (DE) (Rock Café, Praha)
Út 08.09.
Rage Against The Machine (USA) (O2 Arena, Praha)
Pá 11.09.
Matthew Mole (RSA) (Café V lese, Praha)
So 12.09.
Bexey (UK) (Underdogs', Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Mark Salling Kryštof Lady Gaga Beyoncé Adele The Weeknd Rihanna Coldplay Sia Madonna Naya Rivera The Cure AC/DC Ewa Farna Britney Spears Rammstein Pokáč Billie Eilish Depeche Mode
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver