Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (50-41)

Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (50-41)

Vydáno: 24.01.2012 12:00 v sekci Publicistika - Redakce | foto: facebook interpreta

Přinášíme vám definitivní ohlédnutí redaktorů musicserveru za skončeným rokem 2011. Padesát zahraničních desek, které musíte slyšet, než začnete ve velkém plnit všechna hudební novoroční předsevzetí. Padesát alb, u kterých naše uši vrněly spokojeností nejvíce. Začínáme pátou desítkou.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011
© facebook interpreta

50 - 41 | 40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 1

50. místo: Nerina Pallot - Year Of The Wolf


Nerina Pallot - Year Of The Wolf
"Nerina opět potvrdila, že je výjimečná skladatelka, která sice tvoří popové melodie, ale svým hlasem a aranžemi je balí do mnohem více sofistikovanějšího výsledku."
-- Honza Balušek

profil interpreta | recenze alba

Britská zpěvačka Nerina Pallot si užila nečekaného komerčního úspěchu v roce 2006 s reedicí své druhé desky "Fires" a hitem "Everybody's Gone To War". Pak se usadila, věnovala se studiu anglické literatury, svému synovi a pozvolna nahrávala nové písničky, které vyústily v alba "The Graduate" a minulý rok "Year Of The Wolf". Ačkoli si na ni všechny skladby (s malou občasnou výpomocí) složila sama, produkci vložila do rukou Bernardu Butlerovi (kromě počátků ve Suede je známý hlavně jako producent, výrazně stál třeba za úspěchem Duffy). Nahrávka komerčně kdovíjak nezazářila, ale Nerina opět potvrdila, že je výjimečná skladatelka, která sice tvoří popové melodie, ale svým hlasem a aranžemi je balí do mnohem více sofistikovanějšího výsledku, který jen tak neomrzí. Na živobytí si vydělává psaním pro jiné interprety (nejprofláklejší je asi její spolupráce s Kylie Minogue), svoje desky si natáčí pro radost. Svou i fanoušků. Pokud budou stejně tak dobré jako "Rok vlka", ať v tom klidně pokračuje.


Nerina Pallot - Put Your Hands Up


49. místo: Lenka - Two


Lenka - Two
"Nejrůznější elektronické efekty, beaty a zvuky namíchala se svým charakteristickým stylem skládání a především naprosto signifikantní interpretací, založené na mixu výborného zpěvu s nádechem infantilnosti a hereckého podání."
-- Tomáš Parkan

profil interpreta | recenze alba

Australská zpěvačka s českými kořeny Lenka přivedla do popu už svým prvním albem odlehčenost, inteligentní ztřeštěnost a velmi příjemnou chytlavost. V případě druhého alba "Two" ovšem zašla ještě dál. Přihodila elektroniku a především důkladněji zapracovala na melodiích a na produkci. Nejrůznější elektronické efekty, beaty a zvuky namíchala se svým charakteristickým stylem skládání a především naprosto signifikantní interpretací, založené na mixu výborného zpěvu s nádechem infantilnosti a hereckého podání. Díky tomu všemu a celkovému důrazu na výraznější rytmus je "Two" oproti debutu barevnější a živější. Všechny tyto faktory se podepsaly na tom, že Lenčina druhotina je nahrávka natolik originální, že jen těžko někde najdete jí podobnou. A pokud se do ní zaposloucháte, najdete v ní spousty invence, stejně jako ve všem, co Lenka dělá, a to včetně vizuálního ztvárnění svých písniček. Všechno toto a navíc i fakt, že je výborná zpěvačka, ukázala i naživo na svém prvním koncertě v Česku.


Lenka - Roll With The Punches


48. místo: Zoči Voči - Nikto z nás nie je bez chýb


Zoči Voči - Nikto z nás nie je bez chýb
" Materiál snese přísná měřítka moderní nahrávky ve stylu zámořských interpretů, od kterých ho odlišuje jen zvukomalebnost slovenského jazyka."
-- Martin Wipplinger

profil interpreta | recenze alba

Do výčtu toho nejlepšího se vměstnala i skupina Zoči Voči z Nitry. Nová deska "Nikto z nás nie je bez chýb" znamenala pro mladý produkt slovenské kytarové školy výrazný výkonnostní posun a stala se u našich východních sousedů pilířem kvalitní rockové hudby. Materiál snese přísná měřítka moderní nahrávky ve stylu zámořských interpretů, od kterých ho odlišuje jen zvukomalebnost slovenského jazyka. Pestrá sbírka o osmnácti stopách je navíc opatřena krátkým snímkem, dokumentujícím a komentujícím natáčecí proces. Ocenění si zaslouží komplexní přístup i snaha o určitou kompoziční pestrost desky jako celku. "Nikto z nás nie je bez chýb" staví na základech maximálně líbivého pop-punku s výrazným vstupem prvků core žánrů. Tahle kombinace je dneska v módě, Zoči Voči na ni vsázejí a dobře (ji) dělají. Instrumentální jistota a invence dotáhly kapelu loni velmi vysoko. A pokud nenastane apokalypsa, věřím, že se na stejném místě sejdeme i v dalších letech.


Zoči Voči - 2012


47. místo: Lamb - 5


Lamb - 5
"Na "Pětce" nechybí několik jasně rozpoznatelných fíglů, které byly pro Lamb tolik charakteristické, zároveň zůstal zachován i charismatický hlasový projev Lou."
-- Dan Hájek

profil interpreta | recenze alba

Číslovka pět je prý šťastným číslem Andyho Barlowa, který po rozpadu Lamb stihl hned několik aktivit, jedna z nich byla završena vydáním "Leap And The Net Will Appear" elektronických LOWB. Lou Rhodes se vydala naopak cestou akustiky a vydala tři křehké desky. Svým způsobem může být "5" chápáno jako kompromis mezi těmito dvěma světy, jenž vznikl zcela nečekaně. "Build A Fire" je trumfem, jemuž singlové vydání nadmíru sluší. Na "Pětce" nechybí několik jasně rozpoznatelných fíglů, které byly pro Lamb tolik charakteristické, zároveň zůstal zachován i charismatický hlasový projev Lou. Vsuvkou na závěr pak je hostovačka Damiena Rice v "Back To Begining", která tak trochu působí jako duet, který se nevešel na poslední desku Lou"One Good Thing". Lamb završili první kapitolu nového fungování postavením nadstavby vybudované na pevných základech původních začátků, jen velké experimenty zůstaly zamknuty v archivu.


Lamb - TransFatty Acid (live @ Bratislava Electronic Beats 2011)


46. místo: Clare Maguire - Light After Dark


Clare Maguire - Light After Dark
"Její nadání a schopnost nezaleknout se hitovosti a zároveň nebýt plytkou výplní rádiového vysílání je totiž velice žádaná a sympatická."
-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze alba

Clare Maguire na první pohled působí jako další nenápadná Britka. Když ovšem začne zpívat, zdání obyčejnosti se okamžitě rozplyne. Hutně zbarvený hlas (ne nepodobný tomu, kterým disponuje Annie Lennox) se rozhodla propůjčit popovým skladbám, na jejichž realizaci má lví podíl. Jak ukázala na svém debutu "Light After Dark", hloubku má nejen její vokál, ale i promyšlený hudební podklad. V jejích rozmáchlých písních s výraznými melodiemi se proplétá mnoho živých nástrojů s lehkým přispěním elektroniky. Prvotina mladé zpěvačky tak patří mezi ty nejpovedenější hudební rozjezdy uplynulého roku. Každému pop-milujícímu posluchači zaručeně tepovou frekvenci rozhází skladby jako "Happiest Pretenders", "Shield And Sword" nebo "The Last Dance". Doufejme (na rozdíl od britského tisku), že to nebylo naposledy, co jsme o Clare slyšeli. Její nadání a schopnost nezaleknout se hitovosti a zároveň nebýt plytkou výplní rádiového vysílání je totiž velice žádaná a sympatická.


Clare Maguire - The Shield And The Sword


Zahraniční tvrdá hudba očima Marka Odehnala

Limp Bizkit - Gold Cobra
Loňský rok v oblasti moderního metalu a core přinesl jak velmi slabá alba už jen z jména žijících legend jako In Flames nebo Children Of Bodom, skvělé desky z vysoko nasazené laťky nesestupujících jistot jako Machine Head nebo Mastodon, stejně tak jako další povedená alba stále mladých, ale na scéně už plně etablovaných a plným jasem zářících hvězd jako August Burns Red, Asking Alexandria, We Came As Romans nebo Blessthefall. Hlavním překvapením loňského metalového roku ale byly dva vynikající šťavnaté nu-metalové návraty Limp Bizkit a Staind, ve které už snad nikdo ani nedoufal. Zklamáním naopak byl ubíjející polotovar "Lulu" hvězdné dvojice Lou Reed a Metallica a nevyužitý potenciál a obrovská kompoziční vyprahlost Korn na dubstepovém albu "The Path Of Totality". Opět se také potvrdilo, že ty zásadní a mimořádně povedené žánrové desky vychází většinou v sudých letech. Těšme se tedy na letošní sklizeň.

1. Limp Bizkit - Gold Cobra
2. Mastodon - The Hunter
3. We Came As Romans - Understanding What We've Grown To Be
4. Machine Head - Unto The Locust
5. Asking Alexandria - Reckless & Relentless
6. Architects - The Here And Now
7. Opeth - Heritage
8. Staind - Staind
9. August Burns Red - Leveler
10. Blessthefall - Awakening


45. místo: Ed Sheeran - +


Ed Sheeran - +
"Debut "+", kterým se nám Ed Sheeran představil, obsahuje hodně mladistvé naděje a nezkaženosti, ale přitom hořkosti ze zažitých zklamání zalévaných litry alkoholu."
-- Katka Guziurová

profil interpreta | recenze alba

Mainstreamovou hudební scénu mají pod palcem ženy. Loňský rok ale přinesl jednu naději, která by mohla tento fakt nenávratně zvrátit. Je jí klidem a dospívajícími boláky překypující zrzoun Ed Sheeran. Přitom by se možná zdálo, že jeho hudba je až příliš jednoduchá, ale v tom je jeho kouzlo, že v dnešní náročné době je ještě muzikant, který vsází na civilnost a prostotu. Není to ale jen tak obyčejný písničkář, který si vystačí jen pěním melodií, kombinuje do své tvorby i prvky hip hopu a r'n'b. Debut "+", kterým se nám Ed Sheeran představil, obsahuje hodně mladistvé naděje a nezkaženosti, ale přitom hořkosti ze zažitých zklamání zalévaných litry alkoholu. Milovníci megalomanství ho ihned přirovnali k mužské obdobě Adele. To je ale minela jako vrata, protožeon je úplně jiného ražení. Jeho melancholický přístup k hudbě má blízko z Jamesi Morrisonovi, ale jeho rozvernost a uvěřitelnost snad dává náznak toho, že jeho talent a ambice jsou větší.


Ed Sheeran - The A Team


44. místo: The Horrible Crowes - Elsie


The Horrible Crowes - Elsie
"Fallon dává v nové formaci prostor odvrácené straně vlastního hudebního génia a nabízí zajímavý protipól k tomu, jak se prezentuje se svou hlavní živností."
-- Martin Wipplinger

profil interpreta | recenze alba

Americká rocková skupina The Gaslight Anthem si v roce 2011 vybrala oddechový čas a našince potěšila aspoň vystoupením na premiérovém ročníku Prague City Festivalu. Její ústřední postava Brian Fallon se věnovala zejména novému projektu The Horrible Crowes, s nímž vydala debutové album "Elsie". To vyniká mimo skvělého otextování i nevšední atmosférou písní - velmi intenzivní, temnou až pochmurnou. Fallon dává v nové formaci (kde je mu partnerem Ian Perkins) prostor odvrácené straně vlastního hudebního génia a nabízí zajímavý protipól k tomu, jak se prezentuje se svou hlavní živností. Od dob Bruce Springsteena nemělo New Jersey a rock'n'roll obecně tak výraznou textařskou osobnost. Teď už zase dostanou prostor ve studiu The Gaslight Anthem a za oceánem půjde nepochybně o jednu z nejočekávanějších nahrávek následujících měsíců. "Elsie" totiž strmě zvýšila napětí před dalším obohacováním amerického slangu v podání sympaťáka z East Coast.


The Horrible Crowes - Behold The Hurricane


43. místo: Cut Copy - Zonoscope


Cut Copy - Zonoscope
"Australská invaze na "Zonoscope" je fascinující, rozverná (zejména v "Where I'm Going") a nebrání se ani sebereflexi."
-- Dan Hájek

profil interpreta | recenze alba

Sice "Zonoscope" nebude chápáno jako velká revoluce, ale ani nedochází k nějakému dalšímu ztroskotání Titaniku, jako kdyby se Cut Copy sekli a natočili nějaký blud. Jejich třetí deska je totiž opakem, je nejpestřejší a je krásným vetřelcem do vod vkusného retra, nevzali si za cíl přímo někoho vybrakovat. "Zonoscope" udělali zcela po svém a ti, co milovali "In Ghost Colours", si k němu budou maximálně hledat cestu přes objížďky, ale finiš zavání skoro dobytím rozmaru geniality. "Need You Now" (aneb náklonnost k OMD je nepřeslechnutelná) nebo "Blink And You'll Miss A Revolution" jsou singly, které této desce udávají tempo, oproti nim závěrečná "Sun God" je velkou vizí solárního cestování mezi galaxiemi na notě psychedelie. Australská invaze na "Zonoscope" je fascinující, rozverná (zejména v "Where I'm Going") a nebrání se ani sebereflexi. Naživo tato sešlost funguje neméně dobře, kdo byl loni na koncertu v MeetFactory, bude jen a jen souhlasně kývat.


Cut Copy - Blink And You'll Miss A Revolution


42. místo: Foo Fighters - Wasting Light


Foo Fighters - Wasting Light
"Mezi úžasným otvírákem "Bridge Burning" a závěrečnou hitovkou "Walk" nenajdete slabé místo a snad jen díky momentální situaci v hudebním světě nejsou "Rope", "Arlandria" nebo "These Days" rádiové hity."
-- Jakub Malár

profil interpreta | recenze alba

Dave Grohl se v nedávném rozhovoru rozpovídal o tom, proč rock nikdy nezemře: "Vždycky tady budou rockové kapely a rockoví fanoušci." Myslím, že by se hodilo doplnit, že dokud vznikají nahrávky jako "Wasting Light", rockový žánr se nemusí bát vyhynutí. Pouze zamrzí, že v současné době je jen jedním z mála alb, na kterém se spojuje úspěch a kvalita. Hlavním důvodem, proč lze označit sedmou studiovou desku Foo Fighters za jednu z nejlepších rockových desek roku, jsou silné skladby. Jasně, je tady špičková produkce Butche Viga, návrat Pata Smeara, hostování Krista Novoselica (respektive trochu Nirvana reunion) a Boba Moulda, ale to vše by bylo k ničemu, kdyby Grohl a spol. nenapsali jedenáct skvělých písní. Mezi úžasným otvírákem "Bridge Burning" a závěrečnou hitovkou "Walk" nenajdete slabé místo a snad jen díky situaci v hudebním světě, kdy kytary momentálně nikoho moc nezajímají, nejsou "Rope", "Arlandria" nebo "These Days" rádiové hity, i když by si to zasloužily. K tomu všemu si přidejte úžasný zvuk a spoustu energie, která se nastřádala hlavně proto, že "Wasting Light" vzniklo v Grohlově garáži, a máte tady nahrávku, která by neměla minout žádného příznivce kvalitní kytarové hudby.


Foo Fighters - Walk


41. místo: Kuedo - Severant


Kuedo - Severant
"Retrofuturismus jako funkční prostředek eskapismu. Kuedo ale není jen zručný resuscitátor ozvěn starých časů, do svých sci-fi árií zasazuje jeden z žánrů, se kterým ještě nevyobcovala masová poptávka - juke."
-- Tomáš Bláha

profil interpreta | recenze alba

Zdá se, že budoucnost byla zábavnější v dobách, kdy se ještě věřilo, že skutečně může přijít. Ty přehnané úniky do temných snových vizí se stále ne a ne naplnit. Možná to je ten důvod, proč se současní elektronici tak s oblibou vracejí do míst, kdy vůbec nebylo nemístné nechat svojí mysl unášet bujarými představami o budoucnosti. Kosmické lodě, kyberpunk, příběhy z orbitu. Kuedo v syntezátorovém obleku tahá ze svojí dětské skříňky právě tyto zvuky. Retrofuturismus jako funkční prostředek eskapismu. Kuedo ale není jen zručný resuscitátor ozvěn starých časů, do svých sci-fi árií zasazuje jeden z žánrů, se kterým ještě nevyobcovala masová poptávka - juke. Odrůda chicagského housu vyznačující se vysokým beatovým kmitočtem je přesně tou esencí, která z desky "Severant " dělá nadčasovou věc. Zaprášené syntezátory, futuristické smýšlení a současné trendy. Kuedův debut "Severant" patří určitě mezi nejlepší elektronická alba roku už jen proto, že jeho hodnoty se nachází v kategorickém bezčasí a tudíž jen těžko zestárnou. Pro fanoušky "Blade Runnera" body navíc. A nezapomeňte - již 17. 2 v Meet Factory.


Kuedo - Flight Path



NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Plus (Simona, 24.01.2012 12:43) Reagovat

    Umístění Eda Sheerana v tomhle žebříčku mě potěšilo, ale dala bych ho rozhodně výše. Album "+" je jedno z nejlepších, které jsem v poslední době slyšela - poslední měsíc neposlouchám skoro nic jiného, než tohle. Písně jako You Need Me, I Don't Need You, Drunk, Autumn Leaves, U.N.I. nbeo Grade 8 jsou opravdu špica. Škoda, že tady na musicserveru nemá recenzi. Mimochodem, oficiální videoklip k písni Drunk měl včera premiéru, doporučuju zkouknout. :)

    • Re: Plus (Honza Balušek (šéfredaktor), 24.01.2012 12:45) Reagovat

      V Česku ta deska vyšla oficiálně až v půlce ledna, klasická recenze bude.

      • Re: Plus (Vojta, 25.01.2012 00:07) Reagovat

        Sice vyšla, ale u nás zatím není nikde k dostání teda://

    • Re: Plus (Martin, 24.01.2012 14:26) Reagovat

      Musím jen souhlasit se Simonou. Já si osobě říkal, doufám, že se v žebříčku umístí "+",a sice se objevilo, za což jsem rád, ale umístění mohlo být daleko vyšší:( Ed je je neskutečný talent a pro mě osobně jeden z největších objevů minulého roku:-) A jsem rád, že jsem na něj narazil dřív, než začala jeho popularita narůstat:-) Naprosto mě dostal baladou - The A Team,hlavně s klipem a celé cd jeho neuvěřitelný talent jenom potvrdilo:-) Lego House, You Need Me, I Don't Need You, Drunk, atd:-) naprosté hitovky:-) Ano předevčírem vyšel, tedy spíš vyšly ( jsou totiž 2 verze) klipy ke Drunk, tak je prosím zařaďte do sekce Audio/video:-) ...Jinak jsem rád, jak Ed dobře dopadá v UK chart jak v albové tak singlové části:-) teď už jen proměnit ty 4 nominace na Brit Awards:-) .............pro mě je jednoznačně je v top 5 společně s alby, které se ke mě dostali- ZaZ, Bruno Mars ( i když v domovině vyšly dřív), Adele a Anar od Markéty Irglové:-)

      • Re: Plus (Simona, 24.01.2012 18:15) Reagovat

        O druhém videoklipu vím, ale je neoficiální, tak jsem o něm nepsala :D Jinak souhlasím :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Český rap v roce 2020
Publicistika: Český rap v roce 2020 Po roce jsme se opět podívali na to, jak se dařilo českému rapu. V rozsáhlém přehledu jsme si posvítili na pět nejlepších desek tohoto žánru, přiblížili pár nových hudebních objevů, vybrali nejlepší videoklip a zhodnotili... čtěte zde
Vydáno: 26.02.2021 08:00 v sekci Publicistika
23
Různí - Art Rock Line 1971-1985 8/10
Recenze: Kompilace "Art Rock Line" shrnuje drobečky ze stolu československého sofistikovaného rocku Kolik dalších linií lze ještě načrtnout v prostoru československého bigbítu? Jak ukazuje stále se rozšiřující série kompilací vydavatelství Supraphon právě se slůvkem "Line" v titulu, možnosti tu jsou. Nejnovějším... čtěte zde
Vydáno: 25.02.2021 09:00 v sekci Recenze
3
Pohled do českých hitparád - 7. týden 2021
Yzomandias ukončil nadvládu Viktora Sheena, na stupních vítězů albové hitparády je hned dvakrát Zatímco rádiová hitparáda podvanácté ohlašuje na prvním místě Mirai s "I přes to všechno", albový žebříček se dočkal nového vítěze. Respektive spíše staronového - Yzomandias totiž s deskou "Prozyum" triumfoval už loni na... čtěte zde
Vydáno: 24.02.2021 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
10
Nové desky 7/2021 - od Mogwai přes Tindersticks po Marka Ztraceného
Nové desky 7/2021 - od Mogwai přes Tindersticks po Marka Ztraceného Tento týden potěšíme především rockery - novinky jim nabídnou Mogwai, Escape The Fate, Ricky Warwick, Tindersticks, Tash Sultana či duo Smith & Burrows. K nim se přidá DJ SG Lewis s deskou plnou hostů, Marek Ztracený se živákem,... čtěte zde
Vydáno: 23.02.2021 12:00 v sekci Novinky | Nové desky
9
Daft Punk končí
Daft Punk končí Daft Punk jsou minulostí. Legendární robotické duo, které má na svědomí jedny z největších elektronických hitů vůbec, po osmadvaceti letech společného fungování ohlásilo v pondělí konec činnosti. Neveselou zprávu oznámila... čtěte zde
Vydáno: 22.02.2021 23:25 v sekci Novinky
17
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Dave Grohl se svou mámou natočil seriál o hudebnících a jejich matkách (26.02.2021 09:24)
- Dave Grohl, Pat Smear a Krist Novoselic ve volném čase stále jamují jako Nirvana (17.02.2021 12:12)
- Foo Fighters, Jay-Z nebo Iron Maiden. Ti všichni mají šanci vstoupit do Rokenrolové síně slávy (11.02.2021 08:18)
- Recenze: Foo Fighters na albu "Medicine at Midnight" hrají na jistotu (09.02.2021 14:05)
- Audio: Foo Fighters v singlu "Waiting On A War" zpívají o strachu z války (15.01.2021 13:24)
- Audio: "Žádný můj syn nikdy nebude muset prosit o odpuštění," zpívají Foo Fighters v novém singlu (04.01.2021 09:18)
- Zaprášenosti: Lamb - What Sound (29.12.2020 08:35)
- Video: Ed Sheeran se v intimním zimním love songu "Afterglow" vrací ke své písničkářské podstatě (22.12.2020 08:12)
- Na nové desce Ozzyho Osbourna hrají členové Metalliky či Foo Fighters (18.12.2020 15:08)
- Ed Sheeran uvádí na trh vlastní kytary. U nás je prodává obchod kytary.cz (12.12.2020 12:15)

ALBUM TÝDNE 08/2021

The Weather Station
Ignorance

Už jste někdy slyšeli desku plnou svižných písní, které vás i přes ty uhánějící hajtky zabalí do hřejivé deky a ještě vám donesou kakao? Přesně taková je nahrávka "Ignorance". Pátá řadovka kanadských The Weather Station je introvertním symbolem karantény a jedním z alb roku 2021.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Sia Beyoncé Viktor Sheen Kryštof Karel Gott Liam Gallagher Slipknot Mirai Ozzy Osbourne Robbie Williams Lenka Dusilová Lucie Bílá Aneta Langerová David Bowie Tata Bojs Dua Lipa Taylor Swift Lady Gaga Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu