Nejdříve snad pár slov k tomu, jak jsem k recenzi této desky přišel. Stručně a jasně - kolegové v redakci mě nechali ve štychu. I přes několikeré urgence a výzvy v tom smyslu, že se jedná o předkapelu Faithless (uvidíte je i na pražském koncertě), se totiž nenašel žádný redaktor, který by chtěl debutové album Kosheen orecenzovat. A tak místo odborníka na taneční hudbu ji musel naposlouchat člověk, který je v duši zastydlý metalista, navenek popař, co chválí Robbieho Williamse a Geri Halliwell, ale ve skutečnosti člověk s velmi vytříbeným hudebním vkusem, protože jeho nejoblíbenější kapelou jsou Pet Shop Boys. A zrovna mně se do ruky dostala potenciální drum'n'bassová deska roku, jak o ní alespoň hovoří první reakce z domovské Británie...

No dobře, samozřejmě trošku přeháním, v taneční hudbě se víceméně orientuji, ale za odborníka se nepovažuji ani zdaleka (odborník jsem totiž spíše, ehm, na chlapecké kapely). A také bych si nelajznul psát recenzi na desku, jejíž hudbě nerozumím. Jenže Kosheen jsou úplně jiný případ. Jejich hudba je taneční, není ale ani zdaleka tak drum'n'bassová, jak byste si mohli myslet, a také dělají písničky. Ne osmiminutové kompozice, ale normální písničky se slokami a refrénem, které se pohybují ve stopáži mezi třemi a čtyřmi minutami, výjimečně přes pět. A ještě jedno bych chtěl o téhle desce na úvod napsat - je skvělá.

Britské Kosheen tvoří trojice, dva muži, Markee Substance a Darren Decoder, kteří se starají o hudbu, a zpěvačka Sian Evans. Společně fungují přibližně dva a půl roku, za které stihli vydat už pětici singlů - "Yes Men", "Hide U", "Catch", "Slip & Slide (Suicide)" a před nedávnem opět "Hide U" v remixované podobě, kterýžto singl se stal se šestým místem v britské hitparádě jejich dosud největším úspěchem. "Hide U" získal i ocenění jako nejlepší drum'n'bassová skladba roku, takže na vydání debutového alba "Resist" se čekalo s poměrně velkými nadějemi. A 17. září rozhodně fanoušky nezklamalo, deska je mimořádně povedená a má šanci se stát jednou z nejúspěšnějších tanečních nahrávek roku. Nebo ať nežeru.

Jak už jsem napsal výše, Kosheen nejsou z těch, kdo mají potřebu každou skladbu natáhnou na osm minut, aniž by do ní vměstnali odpovídající množství hudebních nápadů, a za drum'n'bassovou se dá označit maximálně polovina desky. Já podobné hudbě říkám všeobecně pop, ale to člověku, který za tímto slovem vidí jen Lunetic a Holki, neřekne nic. Tak dobře - vkusný pop s velkým množstvím elektroniky, zajímavými aranžemi, průzračným zpěvem, nádhernými melodiemi, místy ubíhající do klubové atmosféry rozpařené noci, což berte jako povšechný pohled na celé album, výjimky se samozřejmě vyskytují. Jsou jimi hlavně dvojice singlů "Hide U" a "Slip & Slide (Suicide)", nebo "Pride", které skutečně jsou tvrdším elektronickým drum'n'bassem, i když i ten zjemňuje vokál Sian. Jakkoli to jsou výborné skladby, největší sílu kapela prokazuje v pomalejších kouscích, kde si Kosheen často berou na pomoc akustické kytary a částečně sklouzávají i do triphopu. Z tohoto soudky bych jmenoval třeba úžasně atmosférickou "I Want It All", titulní "Resist", či závěrečnou místy až folkově znějící (!) "Gone" s kouzelnými sbory. Nejlepšími perlami desky se mi ale zdají další singlovka "Catch" a hlavně nejdelší písnička na albu - "Hungry". Kombinace tanečního spodku, skvělého zpěvu a naprosto dechberoucího refrénu mě opravdu dostala a být moderátorem v rádiu, klidně bych se nechal vyhodit, jen abych ji alespoň jednou pustil v českém éteru. Samozřejmě už bych musel mít zajištěné jiné místo, člověk musí jíst a pít...

Debutové album Kosheen je skvělé. Je na něm poznat, že kapela na něm dlouho pracovala, má to v hlavě pořádně srovnané a různá ocenění nezískala za své singly zadarmo. I když i poslední deska Faithless u nás získala hodnocení 9/10 a šla do prodeje s reklamním sloganem "taneční deska roku", začínám si myslet, že album Kosheen je o malý chloupek lepší. Každopádně až budete 10. října čekat na pražském Výstavišti na Faithless, pořádně si předkapelu poslechněte. Bude to určitě stát za to.

P.S. pro redaktory: Díky chlapci za to, že Kosheen nikdo nechtěl recenzovat, alespoň jsem si vychutnal tak skvělé album. A ne, nepůjčím vám ho!