To nejlepší v bludném kruhu

Stát se legendou není jednoduché, pokud se do této role sami nepasujete, ale to pak zpravidla budete pro smích. V případě XIII. století k tomu stačilo pouze založit kapelu, protože domácí gothic scéna dodnes nevrhla na svět smysluplnou konkurenci. Výběrová deska ale ukazuje, že matadorům nechybí kvalita.

7/10

XIII. století - Rituál

Vydáno: 25.3.2011
Celkový čas: 141:09

Skladby: CD1: Fénix, Nosferatu Is Dead, Vampires, Vendetta, Justina, Nevěsta temnot, Katakomby, Berlin & Vienna, Růže a kříž, Měsíc lovce, Upír s houslemi, Rezident Evil, Prokletí domu slunečnic, Butterfly On A Wheel / CD2: Gotika (intro), Kabarette Voltaire, Fatherland, London After Midnight, Poslední letadlo do Buenos Aires, Absinth, Elizabeth, Smutné časy, Třinácté znamení, Bela Lugosi's Dead (I Am Dracula), Mystery Ana, Jolene, Iglau

Vydavatel: Parlophone

Ohodnoť toto album

Jistá zamrzlost v dobách dávno minulých je pro XIII. století celkem příznačnou záležitostí, ale divíte se tomu u někoho, kdo je posedlý gotikou, světem magie, upírů a temnoty? Asi ne, ale na druhou stranu je to nesporná škoda, protože větší promo by jistě pomohlo. Takhle vyšel příjemný digipack ve vší tichosti a dvacet let kapely se nikterak neoslavovalo. Je to škoda, velká škoda, ale takhle už to chodí a nemá cenu se nikterak vzpouzet, protože tahle jihlavská partička už jiná nebude.

Samotná nahrávka je na dvou CD, které jsou zabalené do poměrně vkusného digipacku, kterému lze asi vytknout jen to, že uvnitř nenajdeme pořádný booklet, ale jen reklamu na novou knihu Petra Štěpána, vyobrazení obalu předchozích desek a seznam songů. To je dost málo a výsledný dojem to přece jen dost sráží. Přidanou hodnotu tak tvoří primárně tři novinky, z nichž autorský "Fénix" je standardní peckou, která se asi uchytí v koncertním setu, ale z jiného pohledu je trochu předvídatelná. Nové jsou pak ještě dva covery, z nichž "Butterfly On A Wheel" od The Mission vysloveně trpí nekvalitním zpěvem Petra Štěpána v angličtině, ta mu zkrátka nesedí. Naopak velmi překvapila klávesistka Jana v "Jolene" od Dolly Parton.

Jinak jsou oba disky našlapány opravdu tím nejlepším, navíc remasterovaným, což potěší zejména u starších kousků, které nabraly na dynamice. K výběru songů bych vytkl asi jen absenci olympicovského "Karnevalu", ale zarazí spíše jiná věc. Hlavně druhý disk u velké řady songů nese v závorkách u názvů přídavky jako kupříkladu "Crash version", "Alchemy edit" apod., ale ani při poměrně důkladné komparaci se mi zkrátka nepodařilo objevit nějaké podstatnější rozdíly mezi jednotlivými nahrávkami z řadovek a z tohoto výběru. Pokud tedy samozřejmě vynechám nutný remastering. Skutečná podstata pompézních podtitulů mi tak uniká a řekl bych, že zdaleka nebudu sám.

Co nám tedy komplet ve výsledku nabízí? Vkusně zrekapitulovanou tvorbu pilíře naší gothic scény? To bezesporu. Na druhou stranu velice zamrzí absence pořádného bookletu, navíc ani nové songy nejsou kdovíjak převratné, když vezmeme v úvahu, že jeden z nich je nepovedený cover. Ale to ve výsledku není takový problém, protože zbytek je opravdu našlapán jen tím nejlepším. Jenže co si budeme nalhávat? Fanoušci doma řadovky dozajista mají a nová krev se k deskám těžko dostane, pokud nefunguje propagace. Je to začarovaný kruh, ale ten už asi k XIII. století patří.

• Ne-e (Johnny Násilník, 06.11.2011 13:22) Reagovat

  tohle album jsem tedy neslyšel, ale všechno ostatní co jsem slyšel mě teda vážně nenadchlo. kdyby se upíry, temnotou a magií posedlí bejvalí HNF rozhodli hrát psychobilly, bylo by to lepší
  
  

  • Re: Ne-e (Johnny Násilník, 06.11.2011 13:24) Reagovat

    po ránu melu kraviny, chtěl jsem říct většinu věcí co jsou na tomhle albu jsem neslyšel
    
    

• Sestupná kvalita XIII.století (krysarr, 06.11.2011 19:19) Reagovat

  Staré věci od XIII.století byly docela dobré hity, byť samozřejmě v rámci možností. Nicméně od alba Karneval (2001) začla nekonečná nesmyslná recyklace starých věcí, přesně jak je uvedeno v tomto článku (s pompézními názvy \"Erotic version\" \"Blood edit\" apod.). Nechápu proč vydávají nové desky, když nemají co nového nabídnout. I řadové album Dogma je hluboko pod průměrem ve srovnání se staršími kousky.
  
  

• Docela dobrý výběr (Martin, 07.11.2011 10:10) Reagovat

  Koukám,že tady mají některé recenze docela slušné zpoždění od doby vydání... ;)
  Osobně si nemyslím,že by nebylo žádné promo ke 20 letům kapely a k desce,proběhl dokonce výroční koncert tuším v KD Kbely a na jaře bylo zprávami o vydání 2-CD docela vytapetováno na netu. Pravda je,že XIII. v posledních letech nějakou koncertní aktivitou moc nehýří a tudíž je akcí dost pomálu (myslím si,že třeba nějaké menší tour by si podobné výročí asi zasloužilo).
  Co se týká obalů CD,to je bohužel u XIII. podle mě dlouhodobý problém,katastrofa to byla už u digipacku Nocturno live,kde to bylo podobně žalostný,možná ještě horší.
  Jinak si myslím,že 2-CD je docela reprezentativní výběr asi opravdu největších hitů kapely za 20 let,podle mě i slušně poskládaný a co mě docela štvě,je ten "povinný" mastering u starších věcí. U některých to ještě ujde,ale kde mi to dost vadí,je u skladeb z desky Nosferatu,které nejen,že nejsou dynamičtější,ale přímo jim uškodilo odebrání tvrdých kytarových a bicích spodků a jejich jakési zašumění do středního neprůbojného zvuku,který asi sice poněkud více sedne k pozdějšímu zvuku kapely na deskách a tím i k ostatním skladbám,ale Nosferatu byla tvrdá,až metalověji laděná deska a takovýhle mastering těmhle skladbám dost sebral "koule".
  Cover Butterfly On A Wheel považuju naopak za jeden z vrcholů desky - né pro anglickou výslovnost (která je na poměry P.Štěpána ostatně tady docela ucházející), ale kvůli zpěvu Petra,který mi tady přijde jako jeden z nejlepších v kariéře.Jolene mě naopak dost zklamala a živě to bylo předtím ještě horší.
  Ohledně různých označení verzí na hlavně druhém CD - jedná se podle poslechu spíš o různě pokrácené a kompozičně sestříhané skladby (viz třeba Upír s houslemi,která má zkrácené některé mezihry,úvod,refrény,atd),což bych tady asi viděl jako lepší pro dynamiku skladeb v současné době a většina těchto úprav se už nějakou dobu hraje i koncertně. U některých písní je třeba nepatrně zkreslený zpěv,atd,ale všechno hodně decentně,takže běžný posluchač si toho moc všimnout nemusí (recenzent by ovšem měl... ). Ovšem tím neříkám,že bych se nez toho neobešel... Jinak nová věc Fénix je sice dobrá,ale v rámci XIII. nic nového pod sluncem,opravdu klasika,ne špatná,ale pedvídatelná to je fakt.
  Pro mě dobrý :) ,slušný reprezentativní best of 20 years + zajímavé bonusy...
  
  

Rozhovory: Jiří Holoubek (Spirituál kvartet) - Všechno má svůj čas Jiřího Holoubka známe i jako moderátora Českého rozhlasu či jako člena legendárního Spirituál kvintetu. Tento soubor ukončil svoji činnost, ale jeho písničky budou znít dál. Navazující formace Spirituál kvartet však chce jít i... čtěte zde

Vydáno: 09.10.2024 10:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

6/10

Recenze: Suki Waterhouse naservírovala fanouškům zbytečně nafouklé album "Memoir of a Sparklemuffin" Suki Waterhouse je herečka, modelka, zpěvačka, matka a podle písně z nejnovější desky "Memoir of a Sparklemuffin" se tituluje také jako cokoliv. Její druhá studiovka následuje debut "I Can't Let Go" z roku 2022. Vedla si ale mladá... čtěte zde

Vydáno: 08.10.2024 18:00 v sekci Recenze

9/10

Hudba v TV: Dokument "Milli Vanilli" detailně odkrývá okolnosti playbackového skandálu. Pravda není tak jednoznačná Dokument "Milli Vanilli" odkazuje na jeden z největších skandálů v hudebním průmyslu. Příběh černošských tanečníků Roberta Pilatuse a Fabrice Morvana, kteří se stali tvářemi globálního fenoménu, aby následně spadli do... čtěte zde

Vydáno: 08.10.2024 09:00 v sekci Recenze | Hudba v TV

8/10

Video: Marek Ztracený se singlem "Ta bílá ti sluší" vrací ve skvělé hudební formě Návrat Marka Ztraceného na pódia po dvouleté pauze se sice uskuteční až příští rok v létě, už nyní se ale fanoušci dočkali alespoň jedné písňové novinky. Singl "Ta bílá ti sluší" patří k těm nejenergičtějším a také... čtěte zde

Vydáno: 07.10.2024 18:00 v sekci Audio / Video | Video

Rozhovory: Blue Lab Beats - Když jsme se dozvěděli o zisku Grammy, oněměli jsme a tančili Londýnská jazzová scéna v posledních letech pulzuje, září a produkuje jedno výrazné jméno za druhým: Ezra Collective, Nubya Garcia, Alfa Mist, Oreglo nebo Blue Lab Beats. Posledně zmínění, tedy Mr DM a MK-OK, zahrají 13. října na... čtěte zde

Vydáno: 07.10.2024 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory