Už název i obal placky značí, že se s tím pětapadesátiletý rocker George Lynch rozhodně párat nebude. "Kill All Control" a sevřená pěst obklopená rudě červenými blesky mluví za vše. Jestli ale bývalý kytarista hardrockových Dokken opravdu dokáže zahrozit a rozvířit ještě nějak rockové vody, to je jiná otázka.
6/10
George Lynch - Kill All Control
Vydáno: 27.6.2011
Celkový čas: 52:11
Skladby: Kill All Control, Done, Fly On The Wall, Brank New Day, Wicked Witch, Voices In My Head, Resurrect Your Soul, Rattlesnake, Here Comes The Sun, Man On Fire, My Own Enemy, Son Of Scary, Go It Alone
Vydavatel: Mystic Production
Americký kytarista
George Lynch je na poli klasického rocku opravdovým veteránem. Hráčský talent má nesporný a fanoušci jeho kytarovou hru mohli obdivovat v kapele
Dokken, která byla hlavně v osmdesátých letech velmi populární převážně za mořem. V devadesátých letech však Lynch kapelu opustil a založil novou -
Lynch Mob. Krom toho se vrhl i na sólovou tvorbu. A právě nejnovější, již jedenáctá deska je pod záštitou pouze jeho jména.
Hned titulní stejnojmenná píseň "Kill All Control" pádí na pomezí heavy metalu a hard rocku, tak jak je u Lynche obvykle zvykem. Bohužel nepřekračuje laťku průměrných songů, které za svou kariéru již Lynch napsal, jak v sólové tvorbě, tak v Lynch Mob. Lépe vyznívá třetí "Brank New Day", ve které se za mikrofon postavil Will Martin (Earshot).
Celkově se dá říct, že zpěváci jsou na nahrávce dobře a pečlivě vybráni. Kromě zmíněného Willa Martina hostují za mikrofonem Marq Torien z
Bullet Boys, London LeGrand, který s Lynchem spolupracoval už na projektu
Souls Of We, a Keith St. John z
Montrose. Všichni spadají v rámci žánru spíše k průměru, ale díky podobnému zabarvení hlasu, stylu zpěvu a vyrovnané kvalitě nepůsobí album roztříštěně. Lynchova kytara navíc hostující zpěváky pěkně "
drží" a krásně jejich linky podkresluje. Hodnotit hru kytaristy Lynchova formátu je vůbec asi naprosto zbytečné. Jeho šestistrunka je pro pravověrného rockera balzámem na duši.
Kus s názvem "Voices In My Head" je snad jedinou výjimkou nahrávky - z klasického hard rocku proběhla transformace do grungeových vod. Skladba ve mně ihned evokovala
Alice In Chains a jejich "Check My Brain".
Další zajímavostí je poslední kousek na desce, instrumentální "Son Of Scary". Jedná se o předělávku skladby "Mr. Scary" z alba "Back For The Attack" od jeho bývalé kapely
Dokken. George si ji zde však zajímavě upravil a krapet zrychlil tempo. Na post bubeníka si zde přizval Freda Couryho (Cinderella). Jedná se o jeden z nejpovedenějších zářezů na nahrávce a každý metalový fanoušek při něm jistě musí pohazovat hlavou a dupat do rytmu skvělých riffů. Především fanoušci původní kapely song zajisté pozitivně ocení.
"Kill All Control" je album, které v kytaristově diskografii rozhodně ostudu neudělá, ale za vrchol kariéry se považovat v žádném případě nedá. A i když je na tom
George Lynch hráčsky stále výborně a napsat dobrou skladbu také umí, přece jen mu chybí větší nápaditost a progrese, která se chtě nechtě většinou roky ztrácí, a postihuje tak téměř všechny jeho kolegy z branže. Pro fanoušky
Dokken či
Lynch Mob je nové album příjemným dárkem a myslím si, že je nezklame. Jestli má však šanci zaujmout nové fanoušky, si nejsem jistý. Přece jen se podobných nahrávek po světě válí poměrně dost a tahle z jejich řad příliš nevybočuje. Oproti prvnímu poslechu, kdy jsem se nesmírně nudil a byl připraven album strhat, jsem mu pomalu přicházel na chuť. I tak mě svou pěstí ale na zem nedostal.