Velký comeback Blink-182 dorazil i do Česka. Album "Neighborhoods", jehož produkci snad z úcty k Jerrymu Finnovi obstarala sama kapela, neuvízlo v čase a je v podstatě velmi pokrokovým materiálem. Hoppus, DeLonge a Barker dorostli v hudební individuality, kterým zase bude svět ležet u nohou. Tak jako před časem.
Osm let uplynulo od chvíle, co se cesty členů
Blink-182 rozešly
eponymním albem. Stejně dlouhou dobu šel vývoj Hoppuse a jeho kolegů mimo značku, která od poloviny devadesátých let diktovala směr pop-punku. Odlišné muzikantské duše se formovaly (víceméně) nezávisle na sobě, aby se dnes znovu setkaly na šesté řadovce "Neighborhoods". Vyčtete z ní desítky rukopisů, ale jen tři z nich - ty nejvýraznější - patří kronikářům, kteří jí dali výslednou formu. Na "Enema Of The State" i
"Take Off Your Pants And Jacket" to Blink-182 šlapalo především jako celku, vymodlený comeback zastihl na vrcholu sil individuálně každého z členů. Na přelomu tisíciletí by se na něco obdobného nahlíželo logicky zcela jinak. Ovšem v kontextu událostí, které kapelu během pauzy potkaly, a v návaznosti na poslední studiové album je právě správné načasování velikou devízou "Neighborhoods".
"Zní, jako když vezmete všechny naše nezávislé projekty, dáte je do velký flašky a promícháte," odvětil
Tom DeLonge, když se ho dychtiví novináři ptali, co od nahrávky čekat. "Neighborhoods" ale nemá tendenci působit jako laciná sešlost
Angels & Airwaves,
+44 a
Transplants. Vězte, že i bez existence zmíněných uskupení by dnes
sousedstvími zněl tentýž tón, ač třeba proměna DeLongova vokálu bude samozřejmě už navždy spojována s počáteční érou AVA. Odpovídající interpretace ale jasně dává za pravdu přirozenému procesu hudebního růstu, jemuž "Nieghborhoods" nastavilo zrcadlo. Pořád slyšíte Blink-182. Jen jiné než onehdy - jako daleko uvědomělejší a výraznější individuality.
Dovolená s Andělem... ale i hip hopem nebo britským předčíslím
Léta nečinnosti Blink-182 nezanechala populární trio kalifornských muzikantů ve stavu hibernace. Všichni se angažovali v různorodých projektech. Některým z nich už odzvonilo, jiné dál žijí. Jak vypadal hudební životopis Hoppuse, DeLonga a Barkera mezi léty 2005 až 2009?
-
Hoppusova živnost +44 sice neměla dlouhého trvání, fanoušky Blink-182 si ale získala pro podobný projev, pro který milovali původní baskytaristovu kapelu. První a jediné album "When Your Heart Stops Beating" (2006) nabídlo tři singly a v hitparádě Billboard vyšplhalo až na desítku. Amerika na jméno
Mark Hoppus slyšela i pod novou značkou. S comebackem Blink-182 ale přišel konec +44.
"Nepovažuju kapitolu +44 za uzavřenou. Nikdy bychom neměli říkat nikdy, ať jde o cokoli," okomentoval Hoppus čtyřletou pouť vlastního vedlejšáku.
- To
DeLonge to měl u fanoušků od začátku o mnoho těžší. Část z nich nemůže jeho stále živenému uměleckému dílu
Angels & Airwaves dodnes přijít na chuť. Kapela sestavená z protřelých muzikantů, kteří dříve působili například v
The Offspring či
30 Seconds To Mars, budí od začátku dojem velikášství. Má na kontě už tři studiové desky, čtvrtá vyjde numerologicky přesně 11.11.2011. A fušuje i do filmařského řemesla. Angels & Airwaves jsou naplněním DeLongovy záliby v nadpřirozenu a on se tam cítí jako ryba ve vodě. Jedni mu jeho misi nepřejí, druzí v ní vidí zajímavou protiváhu k Blink-182. Tyhle dva tábory spojí až její případný zánik.
- Nejpestřejší mezidobí zažil bezesporu
Travis Barker. Spolčil se s Markem Hoppusem v +44, epizodně se opět angažoval i v superkapele Transplants, s níž v roce 2005 vydal druhé a dosud poslední album "Haunted Cities". Následně se vydal na zkušenou a s přítelem Adamem Goldsteinem založili projekt TRV$DJAM, jehož působení ukončila sebevražda uznávaného DJe. Koketování s hip hopem si Barker vyzkoušel, mimo Transplants, také ve volném uskupení Expen$ive Taste. Svou lásku k tomuto žánru živí dodnes
sólo.
A právě symbióza diametrálně odlišných přístupů obou hlavních elementů katapultovala "Nieghborhoods" mezi to nejlepší, co kdy kapela původem z americké Kalifornie světu dala. Mark Hoppus, dnes dočasný obyvatel Londýna, s výrazně
indie smýšlením a snahou o minimální produkční zásahy pro co nejpřirozenější zvuk. Na druhé straně Tom DeLonge, u nějž jsme si zvykli na vyumělkovaná, leckdy až stadiónová aranžmá vlastních písní. Fungující chemický vzorec, k jehož pochopení může, ale nemusí stačit jediný poslech.
Draze vykoupený návrat
Leckdo si myslel, že v únoru 2005 Blink-182 sepsali testament a vlastní kariéru definitivně odpískali. Několik následujících let se to opravdu zdálo býti velmi pravděpodobným. Za to, že se na měsíc přesně o čtyři roky později při předávání cen Grammy dali oficiálně znovu dohromady, můžeme "vděčit" zejména dvěma nešťastným událostem:
1) Úmrtí Jerryho Finna. Producent, jenž se významnou měrou podepsal pod největší úspěchy Blink-182, zemřel ve věku devětatřiceti let na krvácení do mozku. Psal se srpen 2008. Nikdy během
hiatusu neměli DeLonge a spol. tak pádný důvod obnovit vzájemnou komunikaci jako po úmrtí parťáka Jerryho.
2) Barkerova letecká nehoda. Další těžká rána pod pás přišla hned o měsíc později. Letoun Learjet 60 se šesti lidmi na palubě se zřítil v Jižní Karolíně. Cestoval jím i bicman Travis Barker. On a jeho bývalý kolega (dnes už bohužel zesnulý) Adam Goldstein aka DJ AM tenkrát přežili. Barker utrpěl rozsáhlé popáleniny druhého a třetího stupně. Postupně se zotavil a jeho krátká, ale nesmírně vážná životní epizoda zapůsobila jako tmel. Pak už stačilo jen pár telefonátů a domluvená schůzka...
"Určitě se najdou lidi, co pořád budou chtít 'What's My Age Again' a Blink-182 v šortkách Dickies a tričkách od Hurley, jak dělají kraviny, hloupě se chovají a křičí," ví Hoppus a jedním dechem dodává, že takovým se nová deska nezavděčí. Jako jeden z těch, ke kterým byla myšlenka směřována, ale musím drze nesouhlasit. Vzpomenu si přitom třeba na skladbu "Wishing Well" - hit jak z nejslavnějších dob před rozchodem s naprosto typickým popěvkem v refrénu. Úžasný flashback. A směle mohu pokračovat dál. "This Is Home", "Heart's All Gone" nebo "Even If She Fails", která má ale tu nevýhodu, že je k mání pouze v rozšířené edici. "Neighborhoods" má ve svém středu hned několik klasických zástupců tolik oblíbené staré pop-punkové školy, i když jizvy života na jejich textech logicky nechaly svůj otisk. Není třeba se donekonečna ujišťovat, že je nám třiadvacet. Je zapotřebí reflektovat kus svého já, ať se za léta jakkoli změnilo. O tom hudba Blink-182 dnes je a "Neighborhoods" se nesnaží "přílišnou dospělost" skrývat.
Deluxe edice
Tuzemské obchody nabízí i rozšířenou verzi "Neighborhoods". Kromě tmavšího přebalu (jehož "nedeluxe bratříček" je mimochodem úžasně originální a nostalgií promazané dílko) na ní najdete také čtveřici bonusových tracků - "Fighting The Gravity", "Snake Charmer", "Even If She Fails" a intro k "Heart's All Gone". Ten malý příplatek oproti základní edici za to stojí.
Blink vzali vlastní comeback vážně. Z idolu přiblblosti se stal představitel progresivní kytarové muziky, jenž na druhou stranu nezapomněl nic ze svého tradičního umění. Léta nabíral zkušenosti a inspiraci jinde, aby odstartoval novou éru albem, které může mít na scénu stejný vliv jako kdysi "Enema Of The State".
P.S.: Vraťte se zpět v čase a připomeňte si léta minulá
výběrem nejlepších předrozchodových singlů Blink-182.
8/10 
