Zkušenosti s koncertem skupiny Buty mohou být různých druhů a různých kvalit. Jednou se vám předvedou jako klasická klubová kapela, co si dokáže pohrát s obsahem i atmosférou (těžko zapomenout na turné k předposlední desce "Rastakayakwanna"), jindy nasadí polohu dokonalých popových "stadionových" rutinérů s unaveným výrazem (alespoň koncert v pražské Lucerně s otřesným zvukem ke "Kapradí" byl dosti desilusivní), jindy se předvedou jako docela normální skupina, která energii ušetřenou na dlouholetém sehrávání investuje do hravého a muzikantsky uvolněného rozbíjení původních studiových verzí skladeb, hraje s nebývalým nadšením a vytváří atmosféru pro muzikantské ucho i oko nezapomenutelnou. Mezi takové zážitky patřil páteční koncert v amfiteátru původního barokního statku v Buchlovicích, nedaleko Uherského Hradiště, kde jen tak mimochodem probíhá prázdninový, dosti nabitý cyklus koncertů Buchlovické léto (před týdnem vystoupil např. Vladimír Mišík s Vltavou, zanedlouho přijedou Tatabojs...).

Pokud byla řeč o uvolněnosti kapely, bylo to možná slabé slovo, více na místě by snad byla jistá "společenská únava" daná celodenním parnem a řádnou přípravou využívající pokladů moravských sklípků. Radek Pastrňák se jevil v tomto směru jako nejpřipravenější, meziskladbové slovní výplně postrádaly leckdy ducha, zhustakdy pointy. Nicméně jako profesionál neselhal. Se svými sóly experimentoval o poznání víc, než jindy, z výpadků v textech - a že jich bylo požehnaně - dokázal většinou udělat ctnost (zejména v případech notoricky známých hitů typu "Mám jednu ruku dlouhou").

Ostatní muzikanti (připomínám, že Buty stále cestují s perkusivně vokálním dodatkem skupiny G.G.Pump) se více, než ve slovních a tónových exhibicích, vyžívali v žánrových citacích a vsuvkách - nemohu nezmínit jižansky laděné "Jedno pivo", westernovou předělávku "Pulce", stingovsky jazzové "Čůrky", nebo "Ohanbí". Na řadu přišly i klasické "udobřováky" (tak je v druhé půlce nazval Pastrňák) jako "Tata", "Vrána", "Nad stádem koní", nebo "Normální den na frontě", bez kterých si koncert But lze asi těžko představit a které představovaly spíš příjemný odpočinek před dalšími šoky a divy z hudebnických předělávek.

Repertoár koncertu se do velké míry kryl s nedávno vydanou živou deskou "Kosmostour", nicméně atmosférou a nábojem se daly "buchlovické verze" jen těžko srovnávat s těmi "stadiónovými".
P.S.: do dvou měsíců by mělo vyjít nové album obsahující 42 nových písniček, jak se nám namísto druhého přídavku svěřil Richard Kroczek.

Buty, amfiteátr Buchlovice, 3.8.2001