Ano. Díky vydavatelství Hideout, dcérce Mercury Records a divizi Universalu najdete album "Lupercalia" poprvé i v (některých) českých krámech. Nemělo by smysl polemizovat o tom, co tato věta znamená nebo co ovlivní, protože je jasné, že doby, kdy jste na Óčku mohli vidět videoklip k Wolfově "The Magic Position", jsou pryč. Šly ruku v ruce se "So You Say" Siobhán Donaghy...

Nicméně. Čerstvě osmadvacetiletý Patrick Wolf aka Patrick Denis Apps se rozhodl svou pátou studiovkou ukázat světu, že je romantik. A nejspíše i vyzrál. Hudebně i instrumentačně se deska drží "The Bachelor", respektive utvrdí vás v tom, že si Wolf v době (alba) "The Magic Position" našel a stanovil pravidla pro svůj folk-popový žánr a těch se víceméně drží. A v případě luperkálie není absence experimentování a vydatné postprodukce chybou, nahrávka má díky autorskému materiálu osobitou atmosféru, i když v jejím hudebním rozměru nějaké rezervy nejspíše i najdete.

Desku otevírá druhý singl alba, song "The City". Hymna pro zamilované? Wolf odhodlaně hlásí, že "won't let the city destroy our love". Tento první verš je svým způsobem zavádějící. Jak později poznáte, Wolf téma lásky obohacuje o další mocný motiv: "out, loud and proud". Někteří z vás už možná postřehli, že se Patrick bude vdávat, a je dobře, že se už neschovává, "we are private worlds away from public eyes, I say I love you more than my life, truth completely".

Patrick Wolf - The Future

"Lupercalia", jež mohla dle Wolfa nést i název "Tahina Spectabilis", nabídne spíše poklidné, láskyplné, citlivé a melancholické písně v indie kabátě. Poslech sám o sobě je příjemný, roztékající se skladby plynou. Potenciál nepostrádají, ale možná jim chybí trošku větší koule. "Lupercalia" je po hudebně formální stránce spíše suchá. Ano, může zabavit, i bez experimentů. A je krásné, že Patrick opět provází posluchače něčím jako pohádkovým lesem někdy nad ránem, a je moc hezké, že když už se rozhodl udělat láskyplnou desku, zní doopravdy intimně a má atmosféru. Chybí jí ale kus upřímnosti, ta se ztratila v unylém a uzemněném indiepopovém hávu. Ovšem jestli písně fungují naživo lépe, můžete zjistit 29. listopadu v Paláci Akropolis.

"Lupercalia" nabídne několik povedených stop, klenoty, dle mého, jsou zmíněné "The Future" a cajdavý slaďák "Slow Motion". Jinak je nahrávka rozpačitá. Buď si na ní něco najdete, nebo prostě ne. A tak se vám bude líbit, anebo spíše ne. Pokud se vám líbila, nezapomeňte si desku koupit z oficiálního obchodu Patricka Wolfa, protože přibalené sedmistopé EP "Lemuralia" poslouží jako výborný doprovod alba. Ale pokud jste jako já a častěji jste za poslední dva roky sahali po "Lycanthropy" než po "The Bachelor", tato nahrávka vám - ač to přiznávám s těžkým srdcem - moc nedá. Protože větší půlka alba není k milování, ale k usínání.