Bylo toho tolik, že se to skoro až nehodilo. Gaga kam se podíváš. A i když jsme to předvídali, záplava článků o každém předalbovém pšouku z tábora slečny Stefani Joanne Angeliny Germanotty byla skutečně maximalistická. Poslední týden v květnu si všichni mohli oddechnout. "Born This Way" konečně vyšlo. Už žádná pre-proma, pre-singly, promo-pre-pre-... Jen deska. Deska, o které se hodně mluví. Umění, poselství, nebo obyčejný marketing? Lukáš Boček měl jasno. Devítka v hlavní recenzi a označení za dost možná nejlepší popové album dekády hovoří za vše. To všechno nemohlo zůstat v redakci bez povšimnutí. Boje o místo v pětici vyvolených makrorecenzentů byly urputné, dokonce se uvažovalo, že se po dlouhé době pro jednou vrátíme k desetičlennému týmu. Nakonec hodnotila standardní pětice, ovšem Lejdy Dží si výsledek její práce asi nevytiskne. Redaktoři a redaktorky musicserveru jdou až na jednu světlou výjimku tvrdě takřka proti všem (metacritic - 71 %) a stejně jako čtenáři ji buď milují, nebo nenávidí. Aktuální počin Lady Gaga svými procenty zadupali hluboko do země. Dvaačtyřicet procent.

---

Katka Guziurová - Yeah, she was born this way (9/10)
Vztah ke zpěvačce: Týden před leakem desky jsme ji s kolegou v rádiu šeredně pomlouvali a nutili posluchače diskutovat na téma, jestli už je dávno za zenitem.

O tom, že u Lady Gaga nejde jen o hudbu, se nemusím dalekosáhle rozepisovat. Ona i její management to umí. Lady Gaga se umí naservírovat na zlatém podnose, ale vůbec ne jako ušmudlané obědové meníčko, ale jako pokrm v super luxusní restauraci. Hraje posluchačům a fanouškům na všechny smysly. Ber, nebo nech být. O nic v kariéře newyorské zpěvačky nejde. Buď podlehnete excentrickému kouzlu bláznivé pěnice a vychutnáte si to, nebo odmítnete a raději si pochutnáte na béčkovějších záležitostech. "Born This Way" je nejmainstreamovější mainstream posledních let. Mainstream tak voňavý, že se ho nemůžu nabažit. Jak vnímám pindy, že už jste to někde slyšeli? Když jdete do restaurace, tak při objednávce vepřového taky přece nečekáte, že to bude chutnat jako cukrová vata. Je to prostě pop. Možná mě mrzí absence intimnějšího momentu ("Yoü And I" mi přijde příliš dřevorubecká), ale s tím se dokážu popasovat díky té další rundě nálad, které nám ve svých písních Lady G. nabízí. Odpusťte mi, ale musím konstatovat jediné: Já jí to celé žeru. Btw, highlight alba? "Heavy Metal Lover".

Jakub Malar - Když je hudba v pozadí... (4/10)
Vztah ke zpěvačce: Dobrý, až na tu hudbu.

PR a promo slečny Gaga by mohlo sloužit jako učebnicový příklad. Od extravagantní image, která má šokovat a šokuje, přes promyšlenou koncertní show až po skvěle naplánovanou propagaci alba. Lady Gaga je momentálně nejsledovanější popová hvězda a média o ní pravidelně píší (stačí, aby si uprdla, a už o tom ví celý svět). Ve všem tom humbuku se pak ztrácí fakt, že nová deska je vlastně více než podprůměrná. Pravda, spousta skladeb má singlový potenciál, ale chybí alespoň nepatrný náznak originality. Hudba, kterou najdete na desce "Born This Way", se hrála na přelomu osmdesátých a devadesátých let a většina skladeb pouze opisuje své vzory (například "Born This Way" kopírující "Express Yourself" Madonny). Ve skladbě "Judas" dokonce vykrádá samu sebe (refrén je příliš podobný tomu v "Bad Romance") a výkřiky o tom, že je super, jak si to všechno píše sama, působí docela směšně. Korunu tomu nasazuje hodně nepovedený obal alba. Kdosi řekl, že tohle je album dekády. Já říkám, že tohle je stěží album týdne.

Adam Eff - Pokud je toto 'popová deska roku', obejdu se. Ale nejen proto, že it's been done (3/10)
Vztah ke zpěvačce: Citově žádný, jinak spíše "vaginální".

Počet prodaných desek nevypovídá o kvalitě desky, ten svědčí jen o tom, že obor marketingu není zbytečný. A v případě "Born This Way" bylo použito adekvátně mnoho strategií. Album se mi jeví jako průměrné. Možná jen si ještě musím počkat na osvícení, protože mi nejspíše pořád něco o fenoménu slečny Germanotty uchází, něco, co všem těm nadšeným už dala. Misi Gagy, spasitelky menšin (viz prototypy "Born This Way a "Americano"), beru jako triviální a méně vkusnou vyčůranost. Poslech desky byl méně příjemný, očekávání jedinečného počinu skončilo u dancepopového paskvilu, při jehož konzumaci si každých šest sekund vybavím věci, které dříve fungovaly, kromě sebevykrádání Lejdy Dží jsem zaslechl kusy Madonny, Irene Cara, The Beatles, paradoxně i Emilie Autumn, ale nejen. Imitování a standardní inovátorský um této slečny nepovažuju za něco lepšího, co by se mělo cenit. Věřím, že neošacená Gaga (ač je šikovná) je průměrná. Tak jako tato obsahově vyprahlá deska. Bod dolů za omezenost v mnoha sférách, druhý dolů za ten nevkusný obal. A vím, jsem ten slepý, hluchý a hloupý a zakomplexovaný.

Pavel Parikrupa - Hovězí po datu spotřeby (3/10)
Vztah ke zpěvačce: Je mi šumák.

Po všech bombastických prohlášeních o popovém albu desetiletí mne překvapilo, jak je "Born This Way" slabá deska. Tak jsme tady, v roce 2011, dospěli do stadia, kdy davy konzumentů hýkají štěstím, protože zpěvačka fakt umí zpívat (a považte, dokonce si sama písně skládá), šokuje, má upe super oblečky, šokuje, bojuje za lůzry, šokuje, má strááášně drahé klipy o hovně, šokuje, vyzývá a prohlašuje, no a hlavně šokuje, že. Abych parafrázoval Lennona, Gaga je větší než Ježíš (ne že ne) - a jak málo jí k tomu stačí. Když si odmyslím všechen ten cirkus kolem, zůstávají stokrát převařené písničky, ve kterých Lady Gaga vykrádá vykradené a ty řídce se zjevivší jiskřičky originality se tváří jako něco neuvěřitelně geniálního. Stačí to stokrát zopakovat a začnete tomu věřit. A protože sám nic neumím, jsem ubohý pisálek a nula, co nic nedokázala, opět zacituji někoho moudřejšího, tentokrát Oliviera Toscaniho: Reklama je navoněná zdechlina. To stejné je i "Born This Way".

Lukáš Benda - Doj it! (2/10)
Vztah ke zpěvačce: "TFM" po xyz posleších pořád miluju, "BTW" už po prvním nenávidím.

Řadím se k jejím fanouškům, tedy k těm, kteří celebritě dekády odpustí i - s odpuštěním - šit dekády "Born This Way". Na Lady Gaga si v osobní, anebo spíše osobnostní, rovině cením jejího zatvrzelého boje proti homofobii, v té hudební zase odvahy experimentovat, snahy rozvíjet se a touhy recyklovat vlastní i cizí ideový arzenál. Cením si na ní přesně toho, čím desítkové "Fame Monster" oplývalo a co aktuální nahrávce tolik schází. Stran té recyklace - neslyším na argument, že se Lady Gaga vykrádá. "Judas"? Více nadstavba "Bad Romance", méně její plagiát. "Judas" je ale také jedinou novou poslouchatelnou písní. Teorie nadstavby neselhává v případě, kdy jde Lady G ke kořenům Madonny. LG je o mnoho levelů výš - jestli mi rozumíš. Teorie nadstavby selhává v případě, kdy Gaga naprosto nepochopitelně kompostuje lacině lascivní materiál, který nás v čase vrací k disco-teroru let 95-96, kdy strašilka Pergnerová vedla Eso, ve kterém vedl Scooter, před 2 Unlimited a třetím "Doj it!". Vlastně vůbec poprvé na místo nadšení převládá z tvorby Lady G pocit zmaru, že chce své posluchače také jen pořádně podojit.

---

Album: Lady Gaga - Born This Way
Průměrné hodnocení: 4,2/10
Celkový čas: 61:09
Skladby: Marry The Night, Born This Way, Government Hooker, Judas, Americano, Hair, Scheiße, Bloody Mary, Bad Kids, Highway Unicorn (Road To Love), Heavy Metal Lover, Electric Chapel, Yoü And I, The Edge Of Glory