shop.musicserver.cz

Hledá se česká kapela na export. Zn.: Spěchá

Vydáno: 23.05.2011 05:00 v sekci Na okraj - Lukáš Benda | foto: facebook interpreta

Když v polovině května polovina Evropy listovala atlasem světa, aby lokalizovala vítěze Eurovize - Ázerbajdžán, polovina Česka čuměla na hokej a zapařovala sedačky při pomyšlení na světovost národa českého. Jenže svět zná Nedvěda, ne Jágra, Havla, ne Klause, Gotta, ne kohokoliv jiného. A právě v tom je ta bota.

Karel Gott
© TV Prima
Že se jako stigma (nejen) mezi hudební veřejností šíří kult Karel Gott mit uns a každý jeho zdvižený prostředníček či každý lok přeslazeného čaje v reklamě podnítí všeobecnou diskusi a davovou hysterii, jaksi patří k vedlejším efektům stádového chování moderního, standardního Čecha. Celý ten rozjetý proces ale neomlouvá fakt, že Gott i nadále zůstává jedinou, osamocenou hudební devízou Česka na zahraničních trzích, což ze všeho nejvíce svědčí o neschopnosti a nedostatku odvahy soudobých tuzemských interpretů. Chybu totiž nikdy nehledejte u Božského Káji.

Suďte jej jako komunistického Slavíka, odsuďte jej, jedno mu však nemůžete upřít. Snad i s ohledem na dobu, ve které se prosadil, se Gott nikdy na zadek z dílčího úspěchu neposadil a nespokojil se jako dnešní interpreti s pouhým dobytím domácího bitevního pole. Myslel světově. A pořád myslí světově, těžko by jinak v sedmdesáti špásoval s Bushidem. Gott se svou existencí přesně trefil do času, prostoru a bipolarity světa. Využil genia loci, navíc jej podpořil němectvím, což ještě více rozzářilo už tak jasnou hvězdu a dodalo jí punc světovosti. Jenže se pořád bavíme o době dávno minulé.

Postsametová doba

Po roce 1989 se nad Prahu genius loci opět nastěhoval. Českým kapelám se otevřel svět - a to doslova. Nálepka exotického kmene odkudsi z východního bloku Evropy fungovala mezi hudebně gramotnou civilizací na výbornou. Psí vojáci, The Plastic People Of The Universe a desítky, možná stovky dalších interpretů objížděli svět a seznamovali jej s tím novým, exotickým kmenem z Východu. Praha? Zoologická zahrada hadr. Česká scéna prošla v těsně porevolučních letech svým vůbec nejkrásnějším věkem.

Ona celá ta postsametová doba měla jistě svůj půvab, jen škoda, že bez jakéhokoliv finálního dopadu na budoucnost scény. A tak dnes střípky z její mozaiky hledáme spíše skryté v nostalgii a vzpomínkách - našich či cizích - než v reálných základech.

Žádný nový Gott se neobjevil, žádná generační výměna neproběhla. Pro srovnání se podívejme například do Švédska, ve světovém měřítku na druholigový hudební trh. Místo ABBY, dlouholetého reprezentanta švédské hudební scény, zaujali Roxette, později Ace Of Base, The Cardigans, včera Mando Diao, dnes Robyn. Naším Karlem vyhřáté místo nezaujal nikdo, jen si k němu na čas přisedl jiný Karel. Buriánek. Ale asi nezaujal.

Přiznejme si, že Ecstasy Of Saint Theresa i Sunshine byli vždycky víc světoví pro Česko než pro okolní svět, přesto jim nelze upřít hmatatelné úspěchy. Nikdo jiný se v takovém měřítku nikdy nikam nevydal a hlavně, nikde nic nevydal. I proto je tak snadné Sunz a EOST nadhodnotit / podhodnotit, jejich úspěch totiž není s čím komparovat.

Mladé české soubory, - The Roads a Pipes And Pints prominou -, raději koncertují na Slovensku nebo v Polsku a bojí se přímé konfrontace s Berlínem, Londýnem, Los Angeles, Tokiem. Muchow s Buriánkem nejprve českou hudební scénu ovlivnili, změnili, následně se pokusili jí předat své zkušenosti, ty však zůstaly pohozené vedle zprávy na pitevním stole naší kvantové, Schrödingerovsky kočičí - zároveň živé i mrtvé - scény.

Protomoderní byznys

Sunflower Caravan nebo A Banquet by se svým potenciálem už déle neměli hazardovat hraním pro pražskou, zkyslou smetánku. Dávno by měli sbírat zkušenosti na západ od nás. Z mého pohledu nevyvratitelná teze. A co teprve WWW. Jsou hotovou kapelou, čekající na export. Nejen originální, jedinečné texty (jejich zvukomalebností a rozervaností, cizincům jistě nevadí, že česko-srbské, ba naopak), navíc i světově originální, jedinečná hudba - zkrátka vklad a základ vystupovat den co den na západ, východ, sever i jih od pražských, tedy českých hranic. A ono nic...

Pražské české noci

Praze dlouhodobě schází kulturně obohacující, vzdělávací program pro turisty a cestovatele, pobývající v metropoli. Progresivnější hudební prostory by při jisté dávce odvahy mohly poskytnout azyl akcím, jež budou cílit na tourists & travellers. Stačilo by založit platformu, skrze níž budou těmto dvěma skupinám instantních obyvatel Prahy představováni čeští intepreti, znějící jako světoví (Airfare, FiHa, Charlie Straight, Love Gangsters, LUS3, NiceLand, Jitka Charvátová a jim a JI podobní) a také interpreti, kteří opravdu znějí světově (Cartonnage, Kazety, Moimir Papalescu, Načeva, DJ Wich a několik málo dalších). Podobné večery jsou na zahraničních scénách, které se chtějí prodat, naprosto běžnou, všední záležitostí, jenže my žijeme v Praze, to je tam, kde se očividně nikdo prodat nechce. A přitom by to možná nemocnou scénu uzdravilo, nebo ji minimálně uzdravit pomohlo.

Tuzemská hudební produkce potřebuje konfrontaci se zahraničním fanouškem a trhem. A čas se krátí. Pokud chceme do podvědomí světa vyplivnout nástupce Karla Gotta, měli bychom si pospíšit, protože Mistrova celosvětová sláva vyvrcholí několik hodin po jeho skonu a je takřka jisté, že bez patřičného Gottova nástupce svět existenci české moderní hudby zcela vytěsní z paměti. Stejně jako kdysi vymizelo kouzlo postsametové exotiky. Tak dlouho se nic nedělo, až už se vlastně ani nic stát nemohlo.

V době, kdy mladí hokejisté utíkají za lepším do zámoří (nebo Ruska), se mladí čeští interpreti spokojili s tuzemskou extraligou, která není vůbec extra a ve srovnání s ostatními zeměmi působí pořád tak přísně pralesně. Jediným naším sexy vývozním artiklem - s výhledem do budoucna - zůstává triumvirát Dvořák, Janáček, Smetana. Sice každá druhá evropská země měla v protomoderní hudební historii své velikány, ale proč by na tom Česko-Rakousko nemohlo postavit byznys. Žít z minulosti a úspěchů druhých se v poslední době - hned po závisti - stalo největším neduhem naší maločeské, velkorakouské mentality.

Velvyslanci v Trabantu

Koneckonců, proč ne? Proč by nemohl být právě Traband tím souborem, který posune českou scénu - v očích těch zahraničních - dál. Ve druhé polovině května Traband vydal hudební DVD pro neslyšící, na kterém tlumočníci a tlumočnice pohybem zhmotnili hudbu. Světově unikátní koncept, pro celý svět lehce srozumitelný, byť těžce pochopitelný zážitek. Nadjazykový nadčasový nosič, který otevírá Huxleyho Brány vnímání a rozlišování světa bez ohledu na váš mateřský jazyk. "Neslýchané". Tak ještě, aby na to svět neslyšel!

Zbývá jen ten originální nápad prodat - záznamy se mohou při troše štěstí, kterému je samozřejmě důležité jít naproti, stát fenoménem YouTube.com raz, dva. A krok dva? Nebát se vycestovat do světa, začít tam hrát s čistým štítem, tabula rasa a šířit osvětu a povědomí o české hudbě. Samozřejmě, Trabant je na dlouhý, celosvětový roadtrip přece jen poněkud nepojízdný, jenže nová auta dosud nic podobně inovativního nenabídla. A to je škoda.

NÁZORY
  • Francie (ronaldik, 23.05.2011 09:01) Reagovat

    Minulej rok jsem byl na praxi ve Francii, kde jsem se bavil s tamějšími středoškoláky o hudbě. Nepřekvapilo mě, když řekli, že neznají z české hudby ani ň. Překvapilo mě, když jsem na FB profilu jednoho z nich viděl písničku od The Prostitutes, kterou posílal svojí mladé... Když jsem se ho potom na FB ptal, tak jsem se dozvěděl, že The Prostitutes jsou ve východní Francii strašně populární, ale nikdo nějak nevěděl, že jsou z Česka... Malá propagace domovského státu :) Asi tak :)

  • aha (jan, 23.05.2011 09:16) Reagovat

    O tomhle textu dost vypovídá už věta v perexu "Jenže svět zná Nedvěda, ne Jágra". Jasně - o Jágrovi ve světě nikdo neví, a autor míchá hrušky s jabkama.
    Něco jiného je totiž úspěch v mainstreamu a něco jiného interpreti, kteří mají originalitu i provedení na nadnárodní úrovni. Traband (u kterého není tak těžké si zjistit, že odehrál řadu koncertů na prestižních francouzských festivalech nebo sérii koncertů po Japonsku) je stejný případ jako Voňková a další - je pro mainstreamový úspěch prostě nepoužitelný - příliš svůj, příliš originální, příliš ignorující trendy - stejně jako třeba Už jsme doma s jejich šesti sty odehranými koncerty ve Státech a deskami vydanými tam i v Japonsku.
    Pokud by někdo chtěl uspět v mezinárodním měřítku mainstreamově (a ne jako třeba Iva Bittová, která je celosvětovým pojmem - ovšem jen v oblasti alternativní a moderní vážné hudby) musel by míst za sebou celosvětový management. Na schopnostech by to zas až tak nezáleželo. To, že dnes už v zahraničí hrají desítky našich skupin (dokonce i ty vidlácké jako Kabát nebo Tři sestry) bez větších úspěchů, je toho jasným důkazem.
    Na druhou stranu vůbec jen úvaha, že by mohl uspět někdo tak plagiátorský, jako jsou The Roads nebo Charlie Straight, je až komická....

    • Re: aha (Ben, 23.05.2011 17:38) Reagovat

      Naprostý souhlas. Chtěl jsem napsat něco podobného (i s podobnými příklady), ale je vidět, že nemusím :)

    • Re: aha (timichal, 24.05.2011 23:59) Reagovat

      Komentář snad lepší než samotný článek :) k němu jen technická - Traband se těžko prosadí ve světě klipy pro neslyšící, když má každá země svůj znakový jazyk a vzájemně si nerozumí...

  • propagace propagace propagace (martin zoul, 23.05.2011 10:09) Reagovat

    přidávám se k názoru, že největší problém je ve špatné propagaci a líném managementu. nejde ale jen o konkrétní manažery konkrétních kapel. země sama by se prostřednictvím ministerstva kultury a dalších vrcholných institucí měla snažit o export toho nejlepšího, co u nás vzniká. když může mít speciální úřad pro propagaci domácí hudby norsko, francie nebo taková litva, proč bychom ji nemohli mít my?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Still Corners - Dream Talk 9/10
Recenze: Still Corners zvou zdařilou deskou "Dream Talk" do zasněné krajiny Nad hudební scénou sice letos svá křídla rozpíná country, ale naštěstí tu jsou i kapely, které trendům nepodléhají. Still Corners sázejí na to, co umí - a tentokrát také na své sny. Na nové desce "Dream Talk" totiž... čtěte zde
Vydáno: 16.04.2024 15:30 v sekci Recenze
girl in red - I'm Doing It Again Baby! 9/10
Recenze: girl in red je zpátky! Na desce "I'm Doing It Again Baby!" překypuje sebevědomím girl in red, norská alternativní popařka s červenou čepičkou, se na druhé studiovce "I'm Doing It Again Baby!" znovu hlásí o slovo. A je to jenom dobře. Upřímné, otevřené a autentické umělkyni se totiž se svou nakažlivou a... čtěte zde
Vydáno: 16.04.2024 08:00 v sekci Recenze
Iveta Bartošová - Málo mě znáš 7/10
Hudba v TV: Třídílný dokument "Málo mě znáš" citlivě provází kariérou Ivety Bartošové V návaznosti na úspěch seriálu "Iveta" uvedla streamovací platforma Voyo dokument "Málo mě znáš". Jeho tři díly režíroval Tomáš Klein, který dává na zpěvaččin příběh nahlédnout z mnoha různých úhlů pohledu. Také tento... čtěte zde
Vydáno: 15.04.2024 15:00 v sekci Recenze | Hudba v TV
The Libertines - All Quiet On The Eastern Esplanade 8/10
Recenze: The Libertines se na "All Quiet On The Eastern Esplanade" vracejí do minulosti a demonstrují svou sounáležitost Je tomu už dlouhých devět let, co The Libertines fanouškům naservírovali povedenou desku "Anthems For Doomed Youth". Nyní se anglická formace vrací, aby se vytáhla se svým dlouho očekávaným čtvrtým albem "All Quiet On The Eastern... čtěte zde
Vydáno: 15.04.2024 00:00 v sekci Recenze
Mirai - TOMODACHI 5/10
Recenze: Album "TOMODACHI" zachycuje Mirai v období tvůrčí krize Také na své čtvrté studiovce pokračují Mirai v tradici japonských názvů, na hitový standard předešlých počinů ale novinka "TOMODACHI" nenavazuje. Muzikanti říkají, že si na této desce hrají, spíše se ale zdá, že zkrátka... čtěte zde
Vydáno: 14.04.2024 16:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Plastici připomněli album "Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned" i na Hané (08.04.2024 09:13)
- Naživo: Hudba Plastic People of the Universe je stále živá. Kapela to vyprodané Akropoli jasně dokázala (07.04.2024 09:31)
- ABBA oslaví padesátiny průlomové desky "Waterloo" její speciální edicí (02.04.2024 10:49)
- Publicistika: Český rap v roce 2023 (02.04.2024 08:00)
- Recenze: Uhrančivý návrat Moimir Papalescu & The Nihilists nepotřebuje na "Mystery Woman In the Acid Pools" nostalgii (25.03.2024 00:00)
- Nové desky 10/2024 - od Ariany Grande přes Judas Priest po Norah Jones (13.03.2024 21:10)
- Unikátní projekt Universal Underground nabídne Velvety v symfonickém provedení (22.02.2024 12:12)
- Moimir Papalescu & The Nihilists chystají třetí řadovku. Na HitHitu shánějí podporu i prostřednictvím raritních odměn (11.02.2024 16:57)
- Video: Básník J.H. Krchovský a jeho Krch-Off Band představuje "Tvůj hrnek" a láká na nové album (12.01.2024 16:41)
- České barvy bude na Eurovizi hájit zpěvačka Aiko, nechala za sebou MYDY i Lenny (13.12.2023 17:06)

ALBUM TÝDNE 16/2024

The Libertines
All Quiet On The Eastern Esplanade

Je tomu už dlouhých devět let, co The Libertines fanouškům naservírovali povedenou desku "Anthems For Doomed Youth". Nyní se anglická formace vrací, aby se vytáhla se svým dlouho očekávaným čtvrtým albem "All Quiet On The Eastern Esplanade". Obstála také tentokrát?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Čt 18.04.
Queenie (O2 universum, Praha)
Pá 19.04.
Queenie (O2 universum, Praha)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)
Ne 12.05.
Ari Abdul (US) (Rock Café, Praha)
St 15.05.
30 Seconds To Mars (UK) (Sportovní hala FORTUNA, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Themroc The Prodigy Justin Bieber Vladimír Mišík Kabát Adele Queen U2 AC/DC Sia Rush Bono Beyoncé Taylor Swift Linkin Park Lady Gaga Liam Gallagher Mirai Imagine Dragons
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu