Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Hledá se česká kapela na export. Zn.: Spěchá

Vydáno: 23.05.2011 05:00 v sekci Na okraj - Lukáš Benda

Když v polovině května polovina Evropy listovala atlasem světa, aby lokalizovala vítěze Eurovize - Ázerbajdžán, polovina Česka čuměla na hokej a zapařovala sedačky při pomyšlení na světovost národa českého. Jenže svět zná Nedvěda, ne Jágra, Havla, ne Klause, Gotta, ne kohokoliv jiného. A právě v tom je ta bota.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Karel Gott
© TV Prima
Že se jako stigma (nejen) mezi hudební veřejností šíří kult Karel Gott mit uns a každý jeho zdvižený prostředníček či každý lok přeslazeného čaje v reklamě podnítí všeobecnou diskusi a davovou hysterii, jaksi patří k vedlejším efektům stádového chování moderního, standardního Čecha. Celý ten rozjetý proces ale neomlouvá fakt, že Gott i nadále zůstává jedinou, osamocenou hudební devízou Česka na zahraničních trzích, což ze všeho nejvíce svědčí o neschopnosti a nedostatku odvahy soudobých tuzemských interpretů. Chybu totiž nikdy nehledejte u Božského Káji.

Suďte jej jako komunistického Slavíka, odsuďte jej, jedno mu však nemůžete upřít. Snad i s ohledem na dobu, ve které se prosadil, se Gott nikdy na zadek z dílčího úspěchu neposadil a nespokojil se jako dnešní interpreti s pouhým dobytím domácího bitevního pole. Myslel světově. A pořád myslí světově, těžko by jinak v sedmdesáti špásoval s Bushidem. Gott se svou existencí přesně trefil do času, prostoru a bipolarity světa. Využil genia loci, navíc jej podpořil němectvím, což ještě více rozzářilo už tak jasnou hvězdu a dodalo jí punc světovosti. Jenže se pořád bavíme o době dávno minulé.

Postsametová doba

Po roce 1989 se nad Prahu genius loci opět nastěhoval. Českým kapelám se otevřel svět - a to doslova. Nálepka exotického kmene odkudsi z východního bloku Evropy fungovala mezi hudebně gramotnou civilizací na výbornou. Psí vojáci, The Plastic People Of The Universe a desítky, možná stovky dalších interpretů objížděli svět a seznamovali jej s tím novým, exotickým kmenem z Východu. Praha? Zoologická zahrada hadr. Česká scéna prošla v těsně porevolučních letech svým vůbec nejkrásnějším věkem.

Ona celá ta postsametová doba měla jistě svůj půvab, jen škoda, že bez jakéhokoliv finálního dopadu na budoucnost scény. A tak dnes střípky z její mozaiky hledáme spíše skryté v nostalgii a vzpomínkách - našich či cizích - než v reálných základech.

Žádný nový Gott se neobjevil, žádná generační výměna neproběhla. Pro srovnání se podívejme například do Švédska, ve světovém měřítku na druholigový hudební trh. Místo ABBY, dlouholetého reprezentanta švédské hudební scény, zaujali Roxette, později Ace Of Base, The Cardigans, včera Mando Diao, dnes Robyn. Naším Karlem vyhřáté místo nezaujal nikdo, jen si k němu na čas přisedl jiný Karel. Buriánek. Ale asi nezaujal.

Přiznejme si, že Ecstasy Of Saint Theresa i Sunshine byli vždycky víc světoví pro Česko než pro okolní svět, přesto jim nelze upřít hmatatelné úspěchy. Nikdo jiný se v takovém měřítku nikdy nikam nevydal a hlavně, nikde nic nevydal. I proto je tak snadné Sunz a EOST nadhodnotit / podhodnotit, jejich úspěch totiž není s čím komparovat.

Mladé české soubory, - The Roads a Pipes And Pints prominou -, raději koncertují na Slovensku nebo v Polsku a bojí se přímé konfrontace s Berlínem, Londýnem, Los Angeles, Tokiem. Muchow s Buriánkem nejprve českou hudební scénu ovlivnili, změnili, následně se pokusili jí předat své zkušenosti, ty však zůstaly pohozené vedle zprávy na pitevním stole naší kvantové, Schrödingerovsky kočičí - zároveň živé i mrtvé - scény.

Protomoderní byznys

Sunflower Caravan nebo A Banquet by se svým potenciálem už déle neměli hazardovat hraním pro pražskou, zkyslou smetánku. Dávno by měli sbírat zkušenosti na západ od nás. Z mého pohledu nevyvratitelná teze. A co teprve WWW. Jsou hotovou kapelou, čekající na export. Nejen originální, jedinečné texty (jejich zvukomalebností a rozervaností, cizincům jistě nevadí, že česko-srbské, ba naopak), navíc i světově originální, jedinečná hudba - zkrátka vklad a základ vystupovat den co den na západ, východ, sever i jih od pražských, tedy českých hranic. A ono nic...

Pražské české noci

Praze dlouhodobě schází kulturně obohacující, vzdělávací program pro turisty a cestovatele, pobývající v metropoli. Progresivnější hudební prostory by při jisté dávce odvahy mohly poskytnout azyl akcím, jež budou cílit na tourists & travellers. Stačilo by založit platformu, skrze níž budou těmto dvěma skupinám instantních obyvatel Prahy představováni čeští intepreti, znějící jako světoví (Airfare, FiHa, Charlie Straight, Love Gangsters, LUS3, NiceLand, Jitka Charvátová a jim a JI podobní) a také interpreti, kteří opravdu znějí světově (Cartonnage, Kazety, Moimir Papalescu, Načeva, DJ Wich a několik málo dalších). Podobné večery jsou na zahraničních scénách, které se chtějí prodat, naprosto běžnou, všední záležitostí, jenže my žijeme v Praze, to je tam, kde se očividně nikdo prodat nechce. A přitom by to možná nemocnou scénu uzdravilo, nebo ji minimálně uzdravit pomohlo.

Tuzemská hudební produkce potřebuje konfrontaci se zahraničním fanouškem a trhem. A čas se krátí. Pokud chceme do podvědomí světa vyplivnout nástupce Karla Gotta, měli bychom si pospíšit, protože Mistrova celosvětová sláva vyvrcholí několik hodin po jeho skonu a je takřka jisté, že bez patřičného Gottova nástupce svět existenci české moderní hudby zcela vytěsní z paměti. Stejně jako kdysi vymizelo kouzlo postsametové exotiky. Tak dlouho se nic nedělo, až už se vlastně ani nic stát nemohlo.

V době, kdy mladí hokejisté utíkají za lepším do zámoří (nebo Ruska), se mladí čeští interpreti spokojili s tuzemskou extraligou, která není vůbec extra a ve srovnání s ostatními zeměmi působí pořád tak přísně pralesně. Jediným naším sexy vývozním artiklem - s výhledem do budoucna - zůstává triumvirát Dvořák, Janáček, Smetana. Sice každá druhá evropská země měla v protomoderní hudební historii své velikány, ale proč by na tom Česko-Rakousko nemohlo postavit byznys. Žít z minulosti a úspěchů druhých se v poslední době - hned po závisti - stalo největším neduhem naší maločeské, velkorakouské mentality.

Velvyslanci v Trabantu

Koneckonců, proč ne? Proč by nemohl být právě Traband tím souborem, který posune českou scénu - v očích těch zahraničních - dál. Ve druhé polovině května Traband vydal hudební DVD pro neslyšící, na kterém tlumočníci a tlumočnice pohybem zhmotnili hudbu. Světově unikátní koncept, pro celý svět lehce srozumitelný, byť těžce pochopitelný zážitek. Nadjazykový nadčasový nosič, který otevírá Huxleyho Brány vnímání a rozlišování světa bez ohledu na váš mateřský jazyk. "Neslýchané". Tak ještě, aby na to svět neslyšel!

Zbývá jen ten originální nápad prodat - záznamy se mohou při troše štěstí, kterému je samozřejmě důležité jít naproti, stát fenoménem YouTube.com raz, dva. A krok dva? Nebát se vycestovat do světa, začít tam hrát s čistým štítem, tabula rasa a šířit osvětu a povědomí o české hudbě. Samozřejmě, Trabant je na dlouhý, celosvětový roadtrip přece jen poněkud nepojízdný, jenže nová auta dosud nic podobně inovativního nenabídla. A to je škoda.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Francie (ronaldik, 23.05.2011 09:01) Reagovat

    Minulej rok jsem byl na praxi ve Francii, kde jsem se bavil s tamějšími středoškoláky o hudbě. Nepřekvapilo mě, když řekli, že neznají z české hudby ani ň. Překvapilo mě, když jsem na FB profilu jednoho z nich viděl písničku od The Prostitutes, kterou posílal svojí mladé... Když jsem se ho potom na FB ptal, tak jsem se dozvěděl, že The Prostitutes jsou ve východní Francii strašně populární, ale nikdo nějak nevěděl, že jsou z Česka... Malá propagace domovského státu :) Asi tak :)

  • aha (jan, 23.05.2011 09:16) Reagovat

    O tomhle textu dost vypovídá už věta v perexu "Jenže svět zná Nedvěda, ne Jágra". Jasně - o Jágrovi ve světě nikdo neví, a autor míchá hrušky s jabkama.
    Něco jiného je totiž úspěch v mainstreamu a něco jiného interpreti, kteří mají originalitu i provedení na nadnárodní úrovni. Traband (u kterého není tak těžké si zjistit, že odehrál řadu koncertů na prestižních francouzských festivalech nebo sérii koncertů po Japonsku) je stejný případ jako Voňková a další - je pro mainstreamový úspěch prostě nepoužitelný - příliš svůj, příliš originální, příliš ignorující trendy - stejně jako třeba Už jsme doma s jejich šesti sty odehranými koncerty ve Státech a deskami vydanými tam i v Japonsku.
    Pokud by někdo chtěl uspět v mezinárodním měřítku mainstreamově (a ne jako třeba Iva Bittová, která je celosvětovým pojmem - ovšem jen v oblasti alternativní a moderní vážné hudby) musel by míst za sebou celosvětový management. Na schopnostech by to zas až tak nezáleželo. To, že dnes už v zahraničí hrají desítky našich skupin (dokonce i ty vidlácké jako Kabát nebo Tři sestry) bez větších úspěchů, je toho jasným důkazem.
    Na druhou stranu vůbec jen úvaha, že by mohl uspět někdo tak plagiátorský, jako jsou The Roads nebo Charlie Straight, je až komická....

    • Re: aha (Ben, 23.05.2011 17:38) Reagovat

      Naprostý souhlas. Chtěl jsem napsat něco podobného (i s podobnými příklady), ale je vidět, že nemusím :)

    • Re: aha (timichal, 24.05.2011 23:59) Reagovat

      Komentář snad lepší než samotný článek :) k němu jen technická - Traband se těžko prosadí ve světě klipy pro neslyšící, když má každá země svůj znakový jazyk a vzájemně si nerozumí...

  • propagace propagace propagace (martin zoul, 23.05.2011 10:09) Reagovat

    přidávám se k názoru, že největší problém je ve špatné propagaci a líném managementu. nejde ale jen o konkrétní manažery konkrétních kapel. země sama by se prostřednictvím ministerstva kultury a dalších vrcholných institucí měla snažit o export toho nejlepšího, co u nás vzniká. když může mít speciální úřad pro propagaci domácí hudby norsko, francie nebo taková litva, proč bychom ji nemohli mít my?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pipes & Pints, Roxy, Praha, 16.10.2019
Naživo: Pipes And Pints v Roxy pokřtili druhou etapu své kariéry Domácí Pipes And Pints nedávno přibrali na palubu nového zpěváka Travise O'Neila a kytaristu Rafana a že je pouto pevné, ztvrdili novou deskou. Ta dostala příhodný název "The Second Chapter". Spolu s ní se pánové vydali na Dlouhou... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2019 21:29 v sekci Naživo
0
Nick Cave and The Bad Seeds - Ghosteen 9/10
Recenze: Světlo v temném lese: Nick Cave se na albu "Ghosteen" obrací k síle příběhů Náhlé oznámení ve zpěvákově newsletteru ukončilo čekání na novou desku Nicka Cavea a jeho The Bad Seeds. Nahrávka "Ghosteen" je po dlouhé době opět dvojalbem, koncepčně rozděleným na osm kratších celků (děti) a dva delší... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2019 08:45 v sekci Recenze
9
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ Půlka října bude patřit rocku, hip-hopu a částečně i klasické hudbě. Můžete se těšit na Mňágu a Žďorp, anglické Elbow, navrátivší se Lil' Kim, vídeňského Jonase Kaufmanna, zremixovaného Floexe, slovenské Nocadeň, rappera... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2019 06:47 v sekci Novinky | Nové desky
0
Static-X, MeetFactory, Praha, 14.10.2019
Naživo: Static-X s novým frontmanem v Praze vyučovali evil disco Kultovní nu-metalová formace Static-X to měla úmrtím svého charismatického frontmana Wayna Statica spočítané. Zbylým členům se ale letos podařilo najít víc než důstojnou náhradu, a tak vyrazili na vzpomínkové turné. Spolu s nimi... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 19:21 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2019
Karel Gott dál vládne. V albovém žebříčku má už dvaadvacet desek Minule patnáct, teď dvaadvacet. Počet alb Karla Gotta, která se dostala do první stovky českého žebříčku, se oproti předešlému týdnu ještě zvýšil. V čele zůstává letošní výběr "80/80 největší hity 1964-2019". Ani v... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 15:59 v sekci Novinky | České hitparády
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Pipes And Pints v Roxy pokřtili druhou etapu své kariéry (18.10.2019 21:29)
- Fotogalerie: Křest nové desky Pipes And Pints zachycený objektivem (17.10.2019 11:16)
- Video: Pipes And Pints zpívají v klipu "A Million Times More" všem statečným srdcím (16.10.2019 17:45)
- Karel Gott dál vládne. V albovém žebříčku má už dvaadvacet desek (15.10.2019 15:59)
- Karel Gott promluvil do českého žebříčku s patnácti alby, zvítězil s výběrem osmdesáti největších hitů (09.10.2019 10:00)
- Recenze: Pipes And Pints na "The Second Chapter" nevyměkli. Jsou stále punkoví, ale trochu jinak (06.10.2019 10:00)
- Zemřel Karel Gott (02.10.2019 11:00)
- Vanessa vstává z hrobu a startuje kampaň k nové desce (24.09.2019 11:09)
- Rozhovory: Pipes And Pints - Nemá cenu kopírovat něco, co tu bylo (13.09.2019 09:00)
- Fotogalerie: Foo Fighters, Twenty One Pilots a další aneb závěrečný den Szigetu v obrazech (15.08.2019 16:17)

ALBUM TÝDNE 41/2019

Opeth
In cauda venenum

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 19.10.
Allah-Las (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Tourist (UK) (Café V lese, Praha)
Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)
Čt 24.10.
Jesca Hoop (USA) (Café V lese, Praha)
Čt 24.10.
BE27: Manon Meurt + Luvver (SK) (Roxy, Praha)
Čt 24.10.
Patax (ESP) (Metro Music Bar, Brno)
Pá 25.10.
Anomalie (CAN) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Armand Van Helden Jonas Blue Blood Red Shoes Kryštof 11 Fingers Records Ready Kirken Lady Gaga Thomas Dybdahl New Kids On The Block Jaga Jazzist Inna Radio 4 Kool And The Gang Highly Suspect Hellyeah Ringo Deathstarr Wanastowi Vjecy Walk On Fire Youth
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver