Čtvrtý pluk s názvem "Volatile Times" má okolním královstvím a hrabstvím zvěstovat, že král stále žije, že je při síle a že má stále co říct. A není pravda, že by se to těmhle jedenácti žoldákům nevedlo. Vlastně je toto tažení úspěšné, i když úplně všechny bitvy král Chris Corner nevyhrál.

Armáda Nestálých časů má překvapivý šik. Vepředu hrdě kráčí ten nejpomalejší - "I Salute For Christopher". Má posmutnělou náladu, každý by ho čekal až na konci, ale to on ne. Je totiž silný, sám král si ho vybral jako svého nástupce, nebo nástupkyni, prý záleží na náladě. Druhý voják už udává pochodové tempo. A ještě na konci zrychlí. Jmenuje se "Music People" a hlásá, že se nemáme ničeho bát a že se na nás nezapomene.

Král se neopakuje. Staré dobré časy připomene vlastně až sedmý žoldnéř - "Ghost Of Utopia". Ten posluchačům představuje klasickou královu práci s harmoniemi i elektronikou. A přitom není vůbec špatný (poddaní zemí Koruny české ho ostatně znají, v lednovém předvoji se ukázal na Radiu 1). Ještě před ním ovšem nesmíme přehlédnout ozdobu pluku - krásnou "Bernadette". Lascivní. Dekadentní cirkusačka v celé své kráse. Hapka na tripu. Jedna ze skladeb roku.

A vlastně každý z vojáků Armády Nestálých časů stojí za pohled i za poslech. Zdánlivě nezajímavého desátníka "Commanded By Voices" třeba doprovází dětský sbor. "Into Asylum" nechtěně cituje Dana Landu, ale přináší také moment, kdy pluk možná tak trochu přestává být zajímavý. Pak už se toho totiž moc nestane. Poslední žoldák "Oh Beautiful Town" ovšem uzavírá šik podle všech regulí. Melancholicky, mírně pateticky, krásně. A v pozadí znějí vítězné válečné virbly.

Ale dost bylo historizujících pseudo pohádek na hudebních serverech. IAMX jsou prostě sví. Dobří. Chris Corner si bere to nejlepší z groteskně širokého spektra současné hudby - tvorby lidí jako Einstürzende Neubauten, Emilie Autumn, The Prodigy, Amanda Palmer, Rammstein - a úspěšně to přetavuje ve svůj originální zvuk. "Volatile Times" z produkčního hlediska - díky dozvukům a ozvěnám prakticky na všem, co slyšíte - víc než kdy jindy zní jako záznam koncertu z podzemní vydýchané temné garáže. V zásadě sice tenhle král electro-dekadence nabízí přesně to, co se od něj očekává, zároveň se ale ušislyšně pořád vyvíjí. "Volatile Times" je specifická, sakra dobře udělaná a originální deska. A to se cení.