O albu "V čajové konvici" se bude všude psát jako o té jiné desce kapely Martina Evžena Kyšperského. To ale neznamená, že by tu chyběly charakteristické prvky, které dělají Květy Květy. Pořád jsou to oni, na první poslech poznáte Kyšperského nezaměnitelný hlas, jeho poetiku, svobodnou hravost kapely i smysl pro originalitu. Teď jsou ale Květy odlehčenější, přímočařejší a pohodovější.

To, že se Martin Evžen Kyšperský stal aktérem projektu "Svět podle Fagi", pro něj znamenalo nové životní zkušenosti. "Z ničeho nic jsem byl osloven psát písně na zakázku a zároveň, o čem sám chci. Ale neměly být smutné nebo melancholické. Měly být pročištěné, jednoduché, jasné. Nebýt té výzvy, nikdy bych to neudělal tak rychle a lehce. Ale přitom jsem už dlouho chtěl," svěřil se v jednom rozhovoru zpěvák. Výsledek přesně odpovídá jeho slovům.

Díky Fagi si tak Kyšperský prožil svou konfrontaci s divadelními prkny, se zhudebňováním cizích textů z (čtyři z patnácti napsal Jiří Jelínek) i psaním jednoduchých písní jen pro kytaru. A tyto skladby teď rozvinuly Květy do pestřejších a plnějších celků, přesto z nich i nadále vyzařuje jejich původní písničkářská čistota a jednoduchost.

"V čajové konvici" odkazuje svou přímočarostí a náladou nejvíce k folku a punku. Ukazuje, jak blízko k sobě tyto zdánlivě neslučitelné světy mají, rozdíl zůstává pouze v prostředcích, jakými svou výpověď pošlete ven. Tady Kyšperský s Květy velmi pěkně balancuje mezi oběma světy a umí být jak moudrým písničkářským kmetem, tak nevypočitatelným punkerem.

A není v tom s kapelou sám. "V čajové konvici" se ukrývá i řada hostů, jsou pro ni určující. Lenka Dusilová výborně pasuje do květnaté lehkosti a poetiky (zpívala i na předchozí desce, tady je to skladba "Šnek"), ale jsou tu i další a poměrně nečekaná spojení. Kromě mnoha dívčích hlasů (Jana Kaplanová, Kristýna Lhotáková, Lucie Vítková, Dorota Barová, Lucie Redlová, Johanka Švarcová, Jana Vébrová) tu exceluje výrazný Karel Heřmánek. Svým pevným hlasem a dokonalou hereckou deklamací nechal vzniknout jedné z nejsilnějších skladeb desky, písni "O cestování". Snoubí se v ní dokonale hravý text, syrovost kapely i Heřmánka a jemná touha ženských hlasů v refrénu.

"V čajové konvici" jsou často jednoduché a krátké popěvky (hlučná a silná "Motorka", zmatený divadelně-kabaretní "kpt. Nemo", "Medvídek" známý už z desky "Bongo BonBoniéra"). I proto je to ta nejpřístupnější deska, kterou kdy Květy vydaly a líbit se může opravdu každému ve všech věkových kategoriích. Květy teď voní zas trochu jinak a vytrhují nás ze všední reality svým nevšedně poctivým přístupem ke všemu.