Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Let England Shake" PJ Harvey

Makrorecenze "Let England Shake" PJ Harvey

Vydáno: 24.03.2011 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce

PJ Harvey, modla alternativního rocku, vydala v polovině února vydala svou osmou řadovku "Let England Shake", kterou sice možná pravověrné rockery nepotěšila, ovšem kritika vesměs plesá a album často neváhá označit za jednu z desek letošního roku. Co na to naši redaktoři v makrorecenzi?

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
PJ Harvey - Let England Shake
Osmé album PJ Harvey nebude na jeden poslech. Jednoduché, krátké songy inspirované lidovkami jsou protkány silnými politickými texty. Polly Jean písně z drtivé většiny nahrála na nástroj, který se jmenuje autoharfa a který na desce dostal hlavní roli, a tak se nelze divit, že "Let England Shake" nejen že nebude na jeden poslech, ale také nebude pro každého. Pro Adama Eff, který napsal hlavní recenzi, ale je. "Subjektivně mě placka rozložila a stojím si za tím, že má velkou moc, hodnotu a je nadčasová," napsal, udělil maximální hodnocení, a dal tím podnět posbírat v redakci dalších pět redaktorů, aby na nahrávku přidali své názory. Jaké jsou? Souhlasné, velmi souhlasné. Čtyřiaosmdesát procent v průměru...


Lukáš Benda - Anglický Orlík (10/10)
Vztah ke zpěvačce: Znám ji od Trickyho.

Přiznávám, "Let England Shake" je první deskou PJ Harvey, kterou jsem slyšel od začátku do konce. Po prvním poslechu jsem si přesto / právě proto položil otázku, zda by nebylo vůči PJ Harvey spravedlivé, abych všem albům, která jsem kdy v minulosti recenzoval, snížil hodnocení, a to jen proto, aby zůstala nahrávka "Let England Shake" na desítce osamocena. Přiznávám, že se často a rád směju anglický malosti, pramenící z přehnaného důrazu na tradicionalismus a nacionalismus, stejně tak americký slabosti pro akcent na svou velikost a důležitost. Díky PJ Harvey bych ale byl hrdým Angličanem i Američanem, stačilo by si párkrát poslechnout "Let England Shake". Přiznávám, že si neumím představit, jak by podobná mobilizace národa ve výsledku vypadala v maločeské podobě - Orlík se o to před dvaceti lety víceméně pokoušel -, jenže i v tom je síla PJ Harvey. Násilná témata podává nenásilně, hovoří v obrazech, vzývá postavy z obrazů, je jemná, příjemná, zná svou cenu a nerozdává se na počkání, přesto vám dá víc, než si myslíte.

Honza Průša - The Glorious Polly (10/10)
Vztah ke zpěvačce: S PJ mě seznámil až Nick Cave na "Murder Ballads", od té doby ji sleduji.

Na PJ mě baví její svoboda. Polly má vlastní, nikým nesvázanou hlavu, neustále se vyvíjí a jeden nikdy neví, co od ní čekat. Až doteď mě nejvíc učarovala na post-punkové "Uh Huh Her". Ale "Let England Shake" mě zasáhlo ještě o něco víc. Víc než nejvíc. PJ naprosto přirozeně, s nadhledem, bez patosu a poeticky komentuje některé stopy, které po sobě Británie za dobu své existence zanechala. A ona ty zakrvavené a zablácené, hnusné stopy popisuje elegantně a citlivě, a to jak hudebně, tak ve slovech. Dramatická atmosféra se střídá se soucitem, emoce honí emoci. Docela dost dynamicky. Mick Harvey výtečně sekunduje znamenité Polly Jean a svým zpěvem ji doplňuje. V nebývalém souznění, ve stejném jako autoharph, jež dodává tvář čtvrtině alba. Sednou si spolu ještě víc než s bývalým spoluhráčem Nickem Cavem nebo Anitou Lane. Jako by k sobě vždy patřili. Je až neuvěřitelné, jak překrásné skladby mohou vzniknout o věcech, jako je vliv války a ekonomické krize na život dětí ("The Glorious Land"). "Let England Shake" je album roku. Nevěřím, že by jej ještě něco mohlo překonat.

Tomáš Bláha - PJ napsala nejlepší kapitolu svojí diskografie (9/10)
Vztah ke zpěvačce: Jestli ženu s kytarou, tak PJ!

PJ Harvey
© myspace.com/pjharvey
Všechno, co jsem vám tady chtěl říct, už bylo napsáno a na parafrázování dneska asi žaludek moc nemám. Všemu tomu dobrému, co bylo o této desce kdy vykřiknuto, patří i má významně (nebo výrazně?) souhlasná gesta. Protože její přerod z intimního zpravodaje vlastních uzavřených hodnot na básnického komentátora globálních zrůdností je skvělý, jak se všude píše. Obrátila se naruby. Proto její postoj k tomu nemocnému světu není podněcující a on ji jen těžko může nazvat démonem. Do svého malého deníčku velkých bolestí prostě jen píše další řádky, které ale nyní nevyplývají z jejího nitra, ale jejího okolí, které to nitro mučí. Proto ji pacifisti jen těžko mohou nazvat kacířem. A i když Polly Jean ve svých básních ukazuje na velké mocnosti, nikoho nenabádá k nějaké nesmyslné aktivitě, jen sděluje, co jí leží v žaludku. Do svého folk-rocku, jehož mundúr páchne střelným prachem, zve i vlivy world music, které na té její konfliktní mapě krásně kontrastují. Protože se to čisté smíchá s tím bolavým a tenhle koktejl, když bouchne, trhá. Zevnitř.

Lukáš Boček - Když dělat hudbu má smysl (9/10)
Vztah ke zpěvačce: Doteď nepolíben.

Natočit politicky angažované album vyžaduje vydatnou porci sebereflexe, rozumu a všeobecného vhledu do podstaty problémů. PJ Harvey si vybrala téma války pro své osmé album "Let England Shake" a byla to sázka s jistotou předpovědi počasí na příští léto. Přesto se zadařilo. Album má naprosto perfektně vybalancovanou hudební a textovou složku. Texty, víceméně soubor (proti)válečné poezie razance různých projektilů, by mohly vyjít i jako samostatná kniha veršů a fungovala by výborně. PJ je ale zároveň neotřelá hudebnice a ani tentokrát ji neopustila chuť experimentovat. Změnila styl zpěvu, aranže i zastoupení instrumentů. Vedle sebe zde stojí písně bojovné i éterické, z křehkých "On Battleship Hill" a "Hanging In The Wire" nezůstanou chloupky na vašem zátylku v klidu. Obrovská síla alba je pak především v jeho celistvosti a naprosté oddanosti uměleckému záměru. Mám již jen dvě slova - bravo a salut!

Tomáš Parkan - Nechte, prosím, kočky žít - 4/10
Vztah ke zpěvačce: PJ Harvey mě do této doby míjela.

Mám pocit, že od PJ Harvey jsem cosi slyšel už před lety a zjevně mě ničím nenadchla. Nyní, když jsem si přečetl nadšené recenze na "Let England Shake", řekl jsem si, že jí dám šanci. Velká to chyba! Nedá se říct, že se mi její hudba a zpěv nelíbí - ona mě vesměs doslova irituje. Její hlasový projev mi víc než zpěv připomíná tahání kočky za ocas, v lepším případě se jen úspěšně doplňovala s mrouskáním mé kočky, přitom evidentně špatná zpěvačka není. Samotná hudební složka taky není nikterak objevná. Za tu dobu, co nejrůznější písničkářky poslouchám, jsem podobných věcí slyšel už kvanta, a to co do hudební stavby, produkce i pojetí. Ano, vím, že PJ Harvey leckteré předběhla, ale bavíme se o tomto konkrétním albu. V čem je tak objevné a zásadní? Obávám se, že v ničem. Kdo bude namítat, že v textech, pak mu odpovím, že je mohla PJ klidně uveřejnit v novinách nebo vydat knižně. Nicméně když si odmyslím, že by to měla být deska, kterou nejvyšší hodnocení staví do role naprosto zásadního alba bez ohledu na žánr, pak pochopím, že se může relativně úzkému okruhu lidí líbit, a i já v něm i přes předchozí řádky dokážu najít pár hudebně zajímavých momentů a úseků, které mi zabraňují odsoudit jej ještě nižší známkou.


Album: PJ Harvey - Let England Shake
Průměrné hodnocení: 8,4/10
Celkový čas: 40:15
Skladby: Let England Shake, The Last Living Rose, The Glorious Land, The Words That Maketh Murder, All And Everyone, On Battleship Hill, England, In the Dark Places, Bitter Branches, Hanging In The Wire, Written On The Forehead, The Colour Of The Earth

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • 10/10 (Beriq, 24.03.2011 08:21) Reagovat

    Předešlá tvorba Polly Jean mě zatím nijak zásadně neoslovila, ale toto album si mě získalo hned. Pro mě zatím letos No. 1

  • tak dost (2075, 24.03.2011 09:42) Reagovat

    bendo, běž do prdele. jenom prosim tebe napiš jeden poslední článek a v něm vysvětli DŮVOD těch tvejch kreténskejch provokativních přirovnání, fakt mi to neni jasný. a pak běž do prdele.

    • Re: tak dost (jakub es., 24.03.2011 15:14) Reagovat

      přidávám se k názoru, aby mistr Benda přestal jednou provždy uveřejňovat svoje výplody.

      • Re: tak dost (divá bára, 24.03.2011 23:21) Reagovat

        nevím kdo je Mr. Benda ani co tak závadného napsal, ale souhlasím.
        Bendo běž do prdele :D :D

        • Re: tak dost (t., 31.03.2011 11:13) Reagovat

          Benda je jeden z těch, co napsali část článku, na který reaguješ. A taky jeden z těch, co si myslí, že z nich někdy bude hudební publicista, ačkoliv je už teď jasné, že nikoliv, protože kde není talent, musí být aspoň poctivý přístup - a on nemá ani jedno.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád - 11. týden 2019
Domácí žebříčky si podmanili staronoví vítězové Queen a Alle Farben Do starých kolejí se tentokrát vracejí české žebříčky. Alle Farben s "Fading" vítězí v rádiích po dvoutýdenním půstu, albovému pořadí dominují staří dobří Queen. Ti tentokrát s "Bohemian Rhapsody" v souboji soundtracků... čtěte zde
Vydáno: 20.03.2019 15:07 v sekci Novinky | České hitparády
0
Mike Shinoda, Lenny, Forum Karlín, 19.3.2019
Naživo: Mike Shinoda v Praze hrál především pro ty úplně nejvěrnější fanoušky Dlouho dopředu beznadějně vyprodaný koncert mohl svým programem zaskočit ty, kteří Linkin Park znají jen z rádia a těšili se na přepracované hity "Somewhere I Belong", "What I've Done", "Burn It Down" nebo "New Divide". Nic takového... čtěte zde
Vydáno: 20.03.2019 11:51 v sekci Naživo
4
TH!S vs. Vees, Lucerna Music Bar, Praha, 19.3.2019
Naživo: TH!S se utkali s Vees v koncertním ringu. Byla z toho plichta Na podzimní šňůru přerušenou klasickou vánoční pauzou navázaly spřátelené kapely TH!S a Vees několika jarními koncerty pojatými v konceptu kapelního souboje "Rock Off Tour". Závěrečný souboj se uskutečnil v úterý v pražském... čtěte zde
Vydáno: 20.03.2019 10:57 v sekci Naživo
0
Nové desky 12/2019 - od Kafka Band přes Jamese Morrisona po The Cinematic Orchestra
Nové desky 12/2019 - od Kafka Band přes Jamese Morrisona po The Cinematic Orchestra Pozor, pozor - tento týden nás čeká britská invaze v čele s navrátivci The Cinematic Orchestra, Jamesem Morrisonem,folkařem Jackem Savoretti, nu jazzovými The Comet Is Coming a Sophie Ellis-Bextor. Čelit jim budou čeští Kafka Band,... čtěte zde
Vydáno: 20.03.2019 07:19 v sekci Novinky | Nové desky
0
Makrorecenze filmu "Leaving Neverland" Dana Reeda
Makrorecenze: Makrorecenze filmu "Leaving Neverland" Dana Reeda Ano, jsme primárně hudební server. Dokument Dana Reeda "Leaving Neverland" ale začíná mít větší dopady, než se možná čekalo. A protože Michael Jackson je ikonou, bez které by zřejmě nebyl ani musicserver, a přestože (nebo možná... čtěte zde
Vydáno: 19.03.2019 08:00 v sekci Recenze | Makrorecenze
75
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: PJ Harvey pro film "Dark River" přepracovala britskou lidovou píseň "An Acre Of Land" (02.03.2018 12:33)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2016 podle musicserveru (10-1) (08.02.2017 11:30)
- Naživo: Politicky a sociálně uvědomělá PJ Harvey měla v Praze pozorné posluchače (14.10.2016 01:00)
- Fotogalerie: PJ Harvey v obrazech (14.10.2016 00:42)
- Ikonická PJ Harvey v říjnu zavede pražské publikum do komunity naděje (20.09.2016 10:31)
- Letošní nominace na Mercury Prize jsou venku, překvapí The 1975 (06.08.2016 15:43)
- Britská hudební ikona PJ Harvey se po pěti letech vrací do Prahy (11.07.2016 12:17)
- Recenze: PJ Harvey je na "The Hope Six Demolition Project" možná až moc politická, hudebně ale geniální (02.05.2016 00:00)
- PJ Harvey se s novým albem vymrštila do čela ostrovní hitparády, na Prince se začíná vzpomínat (26.04.2016 13:19)
- Nové desky pro 15. týden (17.04.2016 19:30)

ALBUM TÝDNE 11/2019

Sigrid
Sucker Punch

Norský popový zázrak, guilty pleasure, nebo odpad, který někdo (musicsever) z nějakého důvodu ("určitě je to zaplacený") musí pořád tlačit? Sigrid svým debutem "Sucker Punch" zasazuje všem pochybovačům přesně mířenou ránu. Ne pod pás, ale rovnou do uší. A dlouho nebyla žádná bolest sladší.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 20.03.
[loveit] sound: Night Lovell (CAN) (Roxy, Praha)
Čt 21.03.
Žižkovská noc (různá místa, Praha)
So 23.03.
Gus Dapperton (USA) (Rock Café, Praha)
Ne 24.03.
Dope D.O.D (NL) (Storm Club, Praha)
Po 25.03.
Dope D.O.D (NL) (Fléda, Brno)
Út 26.03.
[loveit] sound: Sofi Tukker (USA) (Roxy, Praha)
St 27.03.
Dave Matthews Band (USA) (Forum Karlín, Praha)
Út 02.04.
Ady Suleiman (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 04.04.
Mogli (DE) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 07.04.
Bob Dylan (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Ava Max Rihanna Madonna Kryštof Ewa Farna Bradley Cooper Adele Coldplay Beyoncé Sia The Cure Ariana Grande Linkin Park AC/DC Queen Imagine Dragons Ed Sheeran Drake Camila Cabello
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver