A nutno říct, že novinka přece jen napravuje pověst po nepříliš povedeném předchůdci "Overcome". Disponuje sice velmi nevýrazným obalem, ale hudební náplň působí v rámci možností poměrně svěže. Samozřejmě nelze čekat od starých pardálů nějakou revoluci a dohnat mladé šelmy v tvrdosti a technické složitosti asi ani nejde, ale povedlo se jim napsat opravdu dobré skladby, album se poslouchá velmi dobře a jednoduše baví.

Začíná to už perfektní instrumentální poloskladbou/intrem, která plynule přechází v titulní věc, která je tou klasickou All That Remains hitovkou v tom nejlepším slova smyslu a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co tahle partička kdy stvořila. Z dalších skladeb se vymyká například skvělá variabilní píseň "Some Of The People, All Of The Time" s častými změnami tempa a končící nefalšovaným pomalým death metalovým závěrem s mocným hrdelním growlem. Hlavní singl "Hold On" je taky fajn song, ale možná až moc vyměklý a spíš připomíná nějakou věc od Avenged Sevenfold, ostatně i Phil Labonte se v průvodním videoklipu k této věci evidentně snaží stylizovat do M. Shadowse (černé brýle a podobně)

Závěrečná balada "The Waiting One" se nese opět v duchu Avenged Sevenfold, ten odklon od metalcore k současnému (respektive vlastně retro) melodickému bigbítu stadiónového charakteru je zcela jasný, podobně jako tento stylový přerod právě u A7X, Papa Roach nebo Sonic Syndicate.

All That Remains natočili očekávanou desku a těžko se od nich ještě dočkáme takové bomby, jako byla "The Fall Of Ideals", ale přesto je to deska zábavná a obsahuje rozhodně mnohem více povedených skladeb než její poměrně stereotypní předchůdce. Zamrzí snad jen vyměklá produkce, což už je bohužel standard u posledních desek, v nichž má producentské prsty Adam Dutkiewicz (jinak kytarista spřízněných Killswitch Engage a Times Of Grace).