Asi to taktéž znáte, nedokážete setrvat na jednom místě a stále musíte něco dělat. Přesně v tomto duchu funguje i Matthew Dear, který na své čtvrté desce "Black City" změnil kompletně atmosféru a propadl temným odstínům, současně s tím je posedlý sexem a láskou kdesi v darkroomu jakéhosi zapadlého klubu.
9/10
Matthew Dear - Black City
Skladby: Honey, I Can't Feel, Little People (Black City), Slowdance, Soil To Seed, You Put A Smell On Me, Shortwave, Monkey, More Surgery, Gem
Vydáno: 17.8.2010
Celkový čas: 47:47
Žánr: electronic, indie pop, ambient, experimental
Vydavatel: Ghostly International
Jeho světem je neustálé hledání nového
soundu, vytváření vlastní stylizace a objevování pravd/lží o lidských posedlostech (ta sexuální na "Black City" jasně bez okolků dominuje).
Matthew Dear je muž mnoha tváří, který ze sebe chrlí tuny
čerstvého materiálu, k čemuž využívá i další jména (tím nejvíce výrazným je
Audion). "Black City" je však důležitým milníkem, se kterým se opět posunul do jiných vod. Pryč jsou chytlavé taneční tracky s neobvyklým groovem. Tentokráte je to intenzivní zvukový požitek, extravagance, kterou si Matthew dovolí zakončit téměř čistokrevnou klavírní baladou "Gem". Zvuková
špinavost, stylová pestrost, přesto kompaktní opus, na němž tento
chamtivý exhibicionista (v dobrém) obhajuje své lži/pravdy nejenom o zmíněných neřestech.
"Asa Breed" byl tedy jen slabý odvar všech pohnutek a pnutí uvnitř mysli Matthewa Deara. Inspirací již nejsou jen zaslechnuté příběhy ze života nebo opětovné přiblížení se k jeho hudebním hrdinům (o tom ještě později), "Black City" je poslepovaná bizarnost všemožných úchylek, které si dokážete představit. Vše hutně přebarveno černou optikou, industriálním šelestem ("You Put A Smell On Me") nebo nervním opakováním syrových zvukových ploch. Vedle toho pak ambientní preludia působí téměř relaxačním oddychem před další náloží jen stěží odhadnutelných kroků jeho vlastního já, které snad porušuje všechna pravidla.
Talking Heads,
Brian Eno nebo
David Bowie zde mají svého nadšeného pokračovatele. Ironie a muzikálnost jsou na tomto místě ve vzájemné souhře a není to jen o jakési obsesi dohnání všech alternativ láskyplného dvoření v úvodní "Honey". Masivní dark disco odysea "Little People (Black City)" (trvající skoro deset minut) je odhalením snad všech karet této desky. "Slowdance" má patřičně vybarvenou skoro
bowieovskou náruživost a "More Surgery" bez hmatatelných zábran potěší snad každého milovníka krautrocku. A takto by se dalo pokračovat; přesto nehledejte žádné výrazné rytmy, převládá ona precizní práce v meziúrovni skladby melodií, ruchů a akustických detailů. Funkční punkce je sešroubována jako ta nejlepší pohovka na světě, v níž si budete jen
vrnět.
Pokud "Asa Breed" byl příběhový kaleidoskop za bílého dne, "Black City" je přesným opakem. Pulsující noční život, bizarnost chapadel všech darkroomů a lekce fetišistických hrátek na zlomovém bodu mezi láskou a sexuální posedlostí.
Matthew Dear je nepolepšitelný měnitel identity svého hudebního laborování. Přesto se mu opět podaří kohokoliv obelstít a samotné "Black City" je ve finále neuvěřitelně uvěřitelná scenérie všech vnitřních pohnutek o všem možném. Toto album nemá šanci zapadnout a Dear na něm překonal další metu ve svém vývoji.
Matthew Dear - Black City Teaser