"A Gathering Of Strangers" je album založené na svobodě. Ta se vyznačuje hodně volným přístupem k jednotlivým tradičním skladbám, slučováním zdánlivě neslučitelného. Překrucování skladeb, jejichž společným jmenovatelem je exil nebo emigrace, jejich samplování, mixování, ztanečňování, rozbíjení a nové sestavování je jistě zajímavé. UNITE se k hudbě staví jako k neustále se měnící substanci, s níž si můžete dělat, co chcete. A výsledek pak podle toho vypadá. Někdy se podaří umíchat mistrovský kousek, ale jindy to dopadne, jako kdyby si s danou skladbou hráli Pat a Mat.

První podnět tu dávají právě pánové Whelan a Mantu. Vyberou si skladbu a s tou osloví některého z umělců: "Udělej si s ní, co chceš. Uprav to, jak uznáš za vhodné." Určitě je to dobrodružné, zajímavé a nakonec se to i i z velké části příjemně poslouchá.

Nejvíc jsem se těšil na zastoupení českých kořenů. Použití skladby a projevu Wericha a Voskovce se zdálo jako zajímavý nápad. Možná ale právě proto, že česky (na rozdíl od třeba bulharštiny) rozumím a znám remixované podklady (nebo ještě lépe - studnici tvorby V+W), jsem z výsledku skladeb "Against The Storm" a "Devet Deset" poněkud v rozpacích. Chybí tu nějaká myšlenka, něco co by je osvěžovalo, něco, co by jim vtisklo nový život a dalo duši. To další "česká" věc "Hudci" je na tom o poznání lépe, až alikvótně znějící Mužský sbor z Nové Lhoty ve skladbě od umělců Autopsia & Achtar nejen že neztrácí hlavu a patu, navíc ale výborně spojuje hudbu v čase a prostoru a přesně naplňuje záměr UNITE ukázat, k jakým proměnám v ní může docházet.

Je to, jako když se vydáte na poznávací zájezd. Záleží na průvodci, kam vás zavede, co vám ukáže, co a jak vám řekne, zda má k danému místu vztah, nebo ne. Stejně dopadly i skladby na "A Gathering Of Strangers" a je fajn, že seznámení s většinou z nich jsme si mohli, právě díky jejím průvodcům, užít, ať už jde o písničkáře Jima Moraye, nebo bulharskou zpěvačku jménem Yanka Rupkina.

Paradoxem je, že "A Gathering Of Strangers" příliš neukazuje skutečnou - reálnou a existující hudbu. Spíš hledá odpovědi na otázky typu: Co by se stalo kdyby? Kdyby Wericha s Voskovcem potkali Transglobal Underground? A i když jde vlastně o umělá setkání, která by se reálně nikdy nestala, a ta společná myšlenka exilu či emigrace je tu ve skutečnosti zcela nepodstatná, jako album se poslouchá většinou velmi dobře.