Můj příběh nekončí, jsem stále na cestě

14.01.2010 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Chris Rea se možná postaral o bizarní rekord, protože v letech 2005 až 2009 mu vyšla hned tři výběrová alba. V tom množství (a to už nějaké výběrovky na kontě měl) je pomalu problém přijít na nějaký přiléhavý a nový název. Ta nejnovější kolekce se jmenuje "Still So Far To Go… The Best Of Chris Rea".
6/10

Chris Rea - Still So Far To Go… The Best Of Chris Rea

Skladby: CD 1: Fool (If You Think It's Over), On The Beach, Let's Dance, Diamonds, Loving You, I Can Hear Your Heartbeat, I Don't Know What It Is But I Love It, Stainsby Girls, Josephine, It's All Game, Loving You Again, Joys Of Christmas, Driving Home For Christmas, Working On It, Tell Me There's A Heaven, Heaven, Looking For The Summer, Come So Far, Yet Still So Far To Go
CD 2: The Road To Hell (Part 2), Auberge, Winter Song, Nothing To Fear, God's Great Banana Skin, Julia, You Can Go Your Own Way, When Grey Skies Turn To Blue, The Blue Café, New Times Square, Stony Road, Easy Rider, Blue Street, Somewhere Between Highway 61 And 49, The Shadow Of A Fool, Valentino
Vydáno: 5.10.2009
Celkový čas: 77:20 + 75:45
Vydavatel: Warner Music
Jediný důvod, v němž lze spatřit význam vydání další kompilace s visačkou Chris Rea, je pozvat posluchače na Reovo turné v roce 2010, jež se zastaví 1. února i v Praze (ostatně termíny vystoupení jsou uvedeny ve skromném bookletu). Kytarista a zpěvák sice nedávno ukončil sólovou kariéru a také absolvoval zaručeně poslední koncerty, ale jak vidno, všechno je jinak. "Still So Far To Go… The Best Of Chris Rea" má tedy zřejmě být hmatatelným důkazem, že Rea je "pořád na cestě".

Posluchače je možné nalákat na remastering původních nahrávek (zvuk je výborný) a na dvě nové písně "Come So Far, Yet Still So Far To Go" (další hymnu dálkových řidičů) a "Valentino" (Rea se v ní podobá dalšímu vypravěči s kytarou, Marku Knopflerovi). Jenže dokumentace je prachbídná, nedozvíte se ani, z jakých let a desek původně skladby pocházejí, a kromě ukázek z Reových bluesových alb poslední dekády je dramaturgie výběru pořád stejná.

Na best of desky se recenze píší dost špatně a v Reově případě, kdy je vydavatelství schopno během patnácti let vydat až pět bilančních kousků, obzvlášť. To pak člověka skoro nutí použít oblíbený dvojitý odpíchnutý "Ctrl-C/Ctrl-V", staré výběrovky rozdat a nechat si vždy jen tu aktuální. Díky svému rozsahu dvou disků a remasterovanému zvuku je "Still So Far To Go… The Best Of Chris Rea" dost možná nejlepší reprezentativní rekapitulací Reovy tvorby, ale příště prosím desku s novými písněmi.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY