Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Dream" -123 min.

Makrorecenze "Dream" -123 min.

Vydáno: 04.01.2010 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce

Trojice -123 min. patřila po léta mezi uznávané české kapely. Fanoušci i kritika obdivovali především muzikantskou zručnost a sehranost jednotlivých členů. "Dream" je sice k překvapení všech poslední minutí nahrávkou, z výše zmíněných důvodů ale makrorecenzi neuniklo.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
-123 min. - Dream
Dokončit pátou řadovou desku soul-rockové trojice -123 min. nebylo jednoduché. Kapela měla nahranou zhruba polovinu materiálu, když ji opustil bubeník Martin Vajgl, a tak se po nástupu Miloše Dvořáčka rozhodla natočit vše znovu. Prý aby zaznamenala svou současnou podobu. Málokdo tehdy tušil, že tato současná podoba nebude mít dlouhého trvání a že se po vydání "Dream" fanoušci nedočkají ani u Minut toliko ceněných živých koncertů. Trojice Bína-Janáček-Dvořáček na sklonku roku ohlásila konec fungování skupiny, a zmíněné album je tak jejím posledním. Nic to ale neubírá z jeho kvalit - těch si Petr Bláha v hlavní recenzi cení na osm bodů a pětice redaktorek a redaktorů musicserveru mu vesměs přitakává - průměrnou známkou je 7,2.


Kateřina Červenková - Energická bouře s ďábelskými rytmy (8/10)
Vztah ke kapele: Jedna z mála českých kapel, na které si opravdu potrpím. Nejsem sice skalní fanoušek, ale vždy si je ráda poslechnu a vychutnám.

Minuty jsou (text byl psán před vydáním zrávy o rozpadu - pozn. kor.) v rámci české scény ojedinělým hudebním úkazem. Vynikají neskutečnou energií, instrumentální zručností, nezvyklými muzikantskými libůstkami a především tím podmanivým orientálním nádechem, kterým trio Bína, Janáček a nově Dvořáček koření svoje skladby. Naživo Minuty působí jako energická bouře a velkou část svého temperamentu muzikanti zručně přenesli i pod krásný zelenavý obal nové desky "Dream". Album je dynamické, třeskuté, smyslné a rozmanité, přesně jak to mám u Minut ráda. Ďábelské rytmy svižně střídají hladivé melodie. Nahrávka tak chvílemi lehce plyne, v zápětí ale přejde do naprostého běsnění, které roztančí snad každou buňku v těle. Přestože Minuty desku opět prošpikovaly náročnými, pestrými hudebními pozlátky, "Dream" rozhodně nepůsobí krkolomně. Spíše naopak, kapela udržela svoje úchylky v rovině poživatelnosti i své sklony občas sklouznout k okázalosti, a vytvořila tak nabitý, strhující a přitom příjemně uvolněný poslech bez nadbytečných kudrlinek.

Radek Londin - Minuty končí... ať je to jen sen! (8/10)
Vztah ke kapele: Jedním ze svých prvních koncertů mě chytli a už nepustili.

Tyto řádky vznikají krátce poté, co Minuty ohlásily ukončení existence, a tak se dost těžko píše pouze o nové desce, když na ni najednou nahlížíte jako na labutí piseň (mimochodem ten pták na obalu by se dal s trochou fantazie považovat za chromou labuť). Dvojice Zdeněk Bína a Frederik Janáček byla zejména úchvatnou koncertní formací, která, jak střídala bubeníky, dokázala obměňovat i zvuk. Naživo vždycky zcela přirozeně přecházela z písňových groovů (vyloženě písničky nedělali nikdy) do jamování a zase nazpátek. Pro někoho představovali -123 min. jen staromilský soul-rock, jenže muzikantství - funkovost, cit pro blues i kreativně uchopené vlivy etnické hudby a psychedelie - z nich prýštilo strhujícím proudem. Jen na deskách to nebylo ono - ať už to zkoušeli minimalisticky nebo naopak zapojili více hostů a studiové produkce, něco tomu vždy chybělo. Album "Dream" s Milošem Dvořáčkem za bicími je ještě pestřejší než předchozí počiny, v rytmice jazzovější, ale zároveň pevnější. Nachází konečně tu pravou rovnováhu mezi produkcí a živelností. Vlastně působí jako autentické uzavření kruhu... kruhu, který byl možná pro členy kapely už příliš omezující. Můžeme se těšit, co vytvoří mimo jeho hranice, ale ta chemie Minut tady bude chybět... alespoň mému času určitě!

Honza Průša - Neomezená svoboda v omezeném prostoru (8/10)
Vztah ke kapele: Jedni z najzajímavějších tuzemských muzikantů, kteří neuměí šlápnout vedle.

-123 min.
© minus123min.com
"Dream" Je dalším albem stále výtečných Minut, které nijak nerozházela výměna bubeníka. Pořád jsou tu skvělé instrumentální výkony a fúze různých stylů - jazzu, blues, funku, rocku - de facto čehokoliv, na co si vzpomenete. A pořád se držíme v jedné dějové linii i ve stejné náladě, jako je tomu už od "Shooba Dooba". Ale i přesto to není vaření z vody nebo nastavování kaše. Pánové Bína, Janáček a nově i Dvořáček jako by neustále žili svůj postmoderní život ve zřetelně omezeném prostoru. V rámci něj se ale mohou chovat naprosto svobodně. Na "Dream" si tak mohli dovolit pohrát s kompozicí alba a jasně jej rozdělit na dvě poloviny překlenuté arabskou (nebo alespoň takhle já jako středoevropan orient vnímám) záležitostí "Sol", což desku nesmírně osvěžuje. A i když mě baví celá jako kompaktní tvar, je zde i pro mě zatím největší hit kapely. Je to "Power Plant", nadmíru silná, energie plná a gradující skladba schopná vyvolávat ty nejpříjemnější stavy mysli. Podobně jako sny.

Tomáš Tenkrát - Myšlenka dobrá, ale studená (6/10)
Vztah ke kapele: Několikrát mě naživo dostali, desky jsem ale nikdy jako celky pořádně uchopit nedokázal.

"Dream" je výborně zkomponovaným albem. Opět je to směs hudby do detailů promyšlené a úžasně lehce zahrané. Jsem přesvědčen, že dát průměrnou a nižší známku může jen ignorant. Minimálně jejich preciznost, ale v jádru živočišnost, je obdivuhodná. Chybí tady jen humor, nějaká nadsázka nebo třeba čistý rádiový hit, na který by Minuty jistě měly. Zkrátka něco, čím by pánové dokázali sami sebe "shodit", a dali tak najevo, že sice natočili album, kde dokazují, že jsou mistry svého oboru, ale zároveň i lidmi, co mají koule. Něco, čím by to nakopnuli a neustrnuli v tom, co od nich všichni čekají. Kromě úvodní "Subterranean Wonderground" je "Dream" prosto hravosti a nadhledu. Samozřejmě je tady například "Sol", ale to přece není překvapení, -123 min. byli na nejrůznější fúze vždy. Natočili desku na jedné straně krásnou, ale na té druhé poměrně chladnou a hlavně nepřekvapivou. Troufám si i tvrdit, že lidi, co nejsou jejich fanoušky, téměř nemá šanci oslovit.

David Věžník - Kapela zamrzla ve svém žánru (6/10)
Vztah ke kapele: Respekt spojený s kontinuálním vzájemným vzdalováním se.

Je to už asi devět let, kdy jsem o -123 min. slyšel poprvé. Chodili jsme ještě na střední, zkoušeli první jízdy autem do okresního města na koncerty a Pavel Anděl pro nás byl člověk s hudebním vkusem a čichem na neotřelou a v rámci tehdejších možností alternativní muziku. Tam tehdy patřily i Minuty. Myslím, že zrovna vydávaly svůj debut. A teď, v roce 2009 jako by se čas nehnul - Pavel Anděl zamrzl ve svém hudebním vkusu a -123 min. ve svém žánru. Škoda pro oba. Výsledkem je, že "Dream" je v podstatě variací na "Shooba Dooba" a vlastně na jakoukoliv další minutí desku. Jasně, Bína je přirozeně čím dál lepší kytarista i zpěvák, Janáček je přirozeně čím dál lepší basák, ale kapela jako celek je uvězněná v mantinelech, které si sama před těmi dávnými léty postavila a které ne a ne překonat. Takže si člověk může být jistý, že se dočká šlapajícího blues-rocku na vysoké hráčské úrovně okořeněného songem v orientálním stylu (kdy tohle udělaly Minuty poprvé - na druhém albu?) a jednou nebo dvěma hitovými skladbami (zde "Subterranean Wonderground" a "Your Satellite").


Album: -123 min. - Dream
Průměrné hodnocení: 7,2/10
Celkový čas: 39:56
Skladby: Subterranean Wonderground, Sea Or Sure, Self-Implosion, You Can't Hide Love, Sol, Your Satellite, High Treason, Power Plant, Love And Sugar

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • naprosto nezajímavá muzika... (eagle-eye, 07.01.2010 05:59) Reagovat

    která může mít fakt jakž takž úspěch maximálně od Aše po Lanžhot...

  • -123 minut... (VeeDee, 12.01.2010 21:13) Reagovat

    ...je holt hudba pro ty, co hudbě rozumí, protože není vůbec jednoduchá... a tak je zcela jasné, že běžné posluchače neosloví... A já si jich cením právě proto, že nenapíšou nějaký ten rádiový hit. Proč taky? Fanoušky mají i bez toho a proč by měl každý oslovovat davy? Je mi hrozně líto, že kapela končí a ještě víc líto, že už je tedy nejspíš neuslyším naživo. Protože v tom mají někteří recenzisti pravdu, naživo jsou o dost lepší než na albu. Ale i tak, všechna čest!

  • naopak zajímavá muzika (Pepa, 27.01.2010 16:52) Reagovat

    která co vím měla úspěch kamkoli dojela a určitě to nebylo jen od Aše po Lanžhot, jestli zde v Čr bylo něco velmi kvalitního takto úspěšného, poslouchatelného (teda ne pro každýho), pak to bylo jen a jen seskupení -123min. Jen hudební analfabet a ignorant Minuty neocení.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné
Rozhovory: Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné "Písničky jsem chtěl absolutně překopat, aby to nebyl systém, kdy je kapela hraje tak, jak je všichni známe z nahrávky a koncertů, a pak se k tomu naroubuje dalších 50 muzikantů," říká Janek Ledecký o symfonickém turné. Skladby... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Opeth - In cauda venenum 9/10
Recenze: Opeth na albu "In cauda venenum" nalezli svou pravou progrockovou tvář Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2019 00:00 v sekci Recenze
3
Mirai - Arigató 7/10
Recenze: Mirai přinášejí na "Arigató" svěží, dospělejší zvuk Že Mirai zkrátka umějí skládat dobré písničky, víme už z debutu "Konnichiwa". Snaha zalíbit se každou skladbou ale byla trochu na škodu. Právě tomu jako by se kapela na dvojce "Arigató" chtěla vyhnout. Vytvořila povedenou, hravou... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2019 10:00 v sekci Recenze
13
Petr Fiala (Mňága a Žďorp) - Mám nárok na melancholické skuhrání
Rozhovory: Petr Fiala (Mňága a Žďorp) - Mám nárok na melancholické skuhrání Mňága a Žďorp vydává již čtrnácté album "Třecí plochy". Dvanáct nových písní přináší staré dobré smutnoveselí, na které jsou fanoušci zvyklí. "Smutný, depresivní písničky se píšou daleko líp, je to primitivní emoce,... čtěte zde
Vydáno: 11.10.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
4
Pixies, Blood Red Shoes, Forum Karlín, Praha, 8.10.2019
Naživo: Dvojkoncert Pixies a Blood Red Shoes potěšil i naštval Alternativní rockeři z Bostonu se od svého návratu na scénu v roce 2004 skoro nezastavili. Co začalo jako opatrné zveřejňování EPček s pár písničkami, se proměnilo ve výbornou regulérní řadovku "Indie Cindy", na kterou navázaly... čtěte zde
Vydáno: 10.10.2019 08:46 v sekci Naživo
14
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 39/2019 - od Liama Gallaghera přes Keane po Blink-182 (24.09.2019 13:30)
- "LES" -123min. je venku. Skupina ho představí ve třiadvaceti městech (20.09.2019 11:39)
- Sedmé album -123min. "LES" bude celé v češtině (05.09.2019 09:11)
- minus123minut zahrají s Megaphone v Paláci Akropolis (07.12.2017 12:58)
- Fotogalerie: Návrat starých a hlavně dobrých časů minus123minut v obrazech (08.10.2016 10:53)
- Comebackové turné skupiny minus123minut je v plném proudu (03.10.2016 15:32)
- Recenze: Nezávislá scéna žije! (03.04.2010 05:00)
- Komentované diskografie: Třináct let s -123 min. (06.01.2010 12:00)
- -123 min. končí (21.12.2009 16:21)
- Recenze: Našláplé přímočaré Minuty (07.12.2009 00:00)

ALBUM TÝDNE 41/2019

Opeth
In cauda venenum

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 16.10.
Chromatics (USA) (MeetFactory, Praha)
St 16.10.
Heather Nova (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Čt 17.10.
Charlie Cunningham (UK) (Roxy/NoD, Praha)
Čt 17.10.
Hilltop Hoods (AUS) + Mojo Juju (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Allah-Las (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Tourist (UK) (Café V lese, Praha)
Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Jonas Blue Armand Van Helden Ready Kirken Metallica Thomas Dybdahl 11 Fingers Records Kryštof Highly Suspect Lady Gaga New Kids On The Block Jaga Jazzist Kool And The Gang Ringo Deathstarr Blood Red Shoes Wanastowi Vjecy The Cure Radio 4 Coldplay Rihanna
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver