Sedmička britských teenagerů S Club 7 vydala své druhé album s názvem "7".
S Club 7 je partička sedmi mladých lidí, čtyř dívek a tří chlapců, čímž na poli soudobé populární hudby v počtu členů jednoznačně vedou. Běžné jsou totiž trojice, čtveřice a pětice, ovšem sedmice (eh?) už tak obvyklé nejsou.
Naštěstí jsem zahlédl jen jeden díl seriálu "S Club 7 v Miami" (tuším, že se nyní vysílá pokračování s názvem "S Club 7 v L.A.") a to je asi pro hodnocení této desky jedině dobře. Onen díl, který jsem viděl, byl totiž tak strašně stupidní a špatně natočený, že vidět ze seriálu více, pravděpodobně bych se desky štítivě dotýkal maximálně malíčkem. Ovšem jejich druhé album jako takové vůbec není špatné. Těžko hodnotit výkon oné sedmičky teenagerů, ostatně na nich vůbec nezáleží, podobně by to dokázala nazpívat klidně jiná sedmice mladých lidí a asi by nikdo nic nepoznal. Při poslechu podobných "teenagerských" nahrávek tudíž podobné úvahy házím za hlavu a více mě zajímá, jak se deska poslouchá jako celek a kolik obsahuje hitů, nebo spíš skladeb, které si člověk s klidem může pobrukovat. A tady je nutno producentům a skladatelům
S Club 7 přiznat dobře odvedenou práci.
Už úvodní singl "Reach" je bezchybná popová pecka, následující "Natural" z laťky příliš nesleví. Z podobně úderného soudku, který vás přinutí si prozpěvovat si, aniž byste na podobné umělé kapelky měnili názor, jsou "Bring The House Down" či "Love Train". Od většiny podobných kapel se
S Club 7 liší hlavně živými nástroji (samozřejmě ne stále a pořád) a hlavně zvukem, který dá hodně často vzpomenout na sedmdesátá léta a éru disca. Právě v rychlých výše zmíněných písničkách je skupina nejvýraznější a nejzajímavější. Ve chvíli, kdy se tempo poněkud sníží, však už to není to pravé ořechové, zvláště písničky jako "Best Friend" nebo "I'll Be There" mají mnohdy nádech naprosté tuctovosti a vycpávek. Naštěstí se vše v dobré obrátí v poslední baladě "Two In A Million", která je opravdu povedeným kouskem.
Druhé album
S Club 7 nabízí čistý rádiový pop, ovšem na téměř celé ploše nahrávky si zachovává to, proč je kapela tak úspěšná - silné melodie, chytlavé refrény a poměrně živý zvuk. Ve srovnání s produkty čistě chlapeckých kapel jsou
S Club 7 více o zábavě než o láscepásce, čímž jejich písničky nemusí vadit ani zasloužilým bojovníkům proti boybandům.
Při brouzdáním internetem jsem zjistil, že "7" se na světě objevilo v mnoha různých vydáních, od šestnáctiskladbové verze, přes čtrnácti, třinácti a dvanáctiskladbová vydání. Proč asi u náš vyšla ta nejvíce okleštěná verze, obsahující jen jedenáct písniček a třeba takovou "Never Had The Dream Come True" ne? Na druhé straně těch necelých čtyřicet minut rychle uběhne, aniž by jejich pop začal nějak výrazněji nudit. Ovšem českým fanouškm by určitě nějaká ta písnička navíc nevadila...
CD k recenzi poskytla firma
Universal.
Album:
S Club 7 - 7
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 39:45
Skladby: Reach,
Natural, I'll Keep Waiting, Bring The House
Down, Best Friend, All In Love Is Fair, Love
Train, Cross My Heart, The Colour Of
Blue, I'll Be There, Two In A Million