Reklama

Trochu moc vrchovatý pozdní sběr

16.11.2009 05:00 - Karel Zich

Björk to s přídavkem k předloňské "Voltě" vzala vážně - k nemálo očekávanému koncertnímu DVD s hned dvěma živými záznamy zvládla nastrkat remixy, klipy a audio živák. Výpověď o dvou letech s "Voltou" nazvaná "Voltaic" je to vyčerpávající, jenže celková kvalita právě proto zaostává.
7/10

Björk - Voltaic

Skladby: DVD 1 "The Volta Tour":
Live In Paris: Brennið Bið Vitar, Earth Intruders, Hunter, Immature, Jóga, Pleasure Is All Mine, Vertebrae By Vertebrae, Where Is The Line, Who Is It, Desired Constellation, Army Of Me, Bachelorette, Wanderlust, Hyper-Ballad, Pluto, Declare Independence
Live In Reykjavík: Pneumonia, My Juvenile, Vökuró, Sonnets/Unrealities XI, Mouth's Cradle
DVD 2 "Volta Videos": Earth Intruders, Declare Independence, Innocence, Wanderlust, The Dull Flame Of Desire, Declare Independence - The Making Of, The Dull Flame Of Desire - The Making Of, The "Innocence" Video Competition - Top Ten Runners-Up.
CD 1 "Songs From The Volta Tour Performed Live At Olympic Studios": Wanderlust, Hunter, Pleasure Is All Mine, Innocence, Army Of Me, Earth Intruders, I Miss You, All Is Full Of Love, Pagan Poetry, Vertebrae By Vertebrae, Declare Independence
CD 2"Volta Mixes": Earth Intruders (XXXChange Remix), Innocence (Simian Mobile Disco Remix), Declare Independence (Matthew Herbert Remix), Wanderlust (Ratatat Remix), The Dull Flame Of Desire (Modeselektor Remix for Girls), Earth Intruders (Lexx Remix), Declare Independence (Ghostigital Remix), The Dull Flame Of Desire (Modeselektor Remix for Boys), Innocence (Alva Noto Unitxt Remodel), Declare Independence (Black Pus Remix, previously unreleased), Innocence (Simian Mobile Disco Dub Remix)
Vydáno: 15.6.2009
Celkový čas: asi 71 minut + asi 69 minut + 47:48 + 71:47
Vydavatel: Universal
Pouhý zákusek k poslední řadovce, anebo spíše hlavní chod? Očekávání byla různorodá. Za "Voltu" obdržela Björk tradičně mnoho chvály (však si připomeňte naši recenzi nebo makrorecenzi), kritičtější proud byl k ní však tentokrát méně milosrdný než kdy předtím. Vokální piruety věhlasné Islanďanky už se za dvě dekády oposlouchaly a kreativní oddech v druhé půlce alba byl až příliš znatelný. "Volta" byla vskutku moc krátká a místy nedokončená na to, jak se o ní i v souvislosti s využitím dechové sekce, hostováním fenoménu Antonyho Hegartyho či pro někoho překvapivé spolupráce s Timbalandem mluvilo. A pak přišel dosud nejenergičtější, nejživelnější pojízdný festival jménem Volta Tour, se kterým vše začalo dávat větší smysl a díky němuž i ohlášené DVD vzbuzovalo pocit, že vrchol barevné dvouleté éry možná přichází až teď.

Z luxusního balení standardní evropské verze boxu "Voltaic" (možných variant je celkem pět) se na vás ovšem vykutálí hned čtveřice disků. Klipové DVD a remixové a živé CD prozatím odkliďme stranou - a pokud jste vybíraví, není až takovou chybou je tam zanechat - jediné skutečně podstatné je tu totiž DVD koncertní. Záznamy jsou hned dva, přičemž běžnou zastávku v pařížské Olympii doplňuje kratší komorní vystoupení z reykjavického kostela, připomínající druhou, intimnější, byť slabší stránku "Volty". V Paříži se událo vše podle klasického mustru. Na pódium slavnostně vpochoduje nejprve desetihlavý ženský dechový ansámbl The Icelandic Wonderbrass, hlavní poznávací znak celé tour jak instrumentálně, tak vizuálně (sladěné pestrobarevné kostýmy, každá mající na zádech připevněný vlastní prapor - radost pohledět stejně jako v případě grónského sboru při "Vespertine Tour"), následně zbytek sestavy (bicí, dvakrát elektronika, cemballo) a konečně Björk. Otevírák "Earth Intruders" se potvrzuje být jednoznačně koncertní skladbou - zatímco albová verze zůstávala intenzitou daleko za hesly "Turmoil! Carnage!", naživo s tančící dámskou jedenáctkou, lasery a závěrečnou světelnou explozí to sice pořád není masakr, poměrně slušná vřava už ale ano.

Přeskočíme-li v tracklistu o něco dopředu, vřavu skutečnou rozjede hlavně doslova kulometným beatem poháněná, nasupená a dobře vystavěná "Where Is The Line". Právě tahle i další skladby z vokálního experimentu "Medúlla", k němuž se vzhledem k náročnosti živého provedení a těžkostem se shromážděním funkční sestavy konala pouze dvě studiová vystoupení, představují na pařížském koncertu hodně čerstvý vítr. "Who Is It" přes nasamplovaný beatbox díky dechům rozkvétá v hodně radostný popěvek, "Desired Constellation" je zase místem úplného ztišení a momentem, kdy je možné obdivovat supermoderní elektronický nástroj zvaný reactable. Poměr skladeb "Medúlla" vs. "Volta" je překvapivě pět ku pěti, přičemž mezi nominovanými za "Voltu" je černým koněm "Vertebrae By Vertebrae" se strhujícími úvodními dechovými ataky Wonderbrass. Naproti tomu starší hity už mohou po skvostném a zaznamenaném provedení v Royal Opera či Cambridge těžko tak nadchnout - a skutečně se tak neděje. Zvlášť kvůli absenci smyčců a přidušenému zpěvaččinu vokálu hodně zanikne kouzlo "Jógy", o něco líp dechy nahrazují chybějící smyčce v "Bachelorette", masově snad nejoblíbenější "Hyper-Ballad" radši nechá Mark Bell zmutovat do svého hardcore-techno tracku "Freak". V plné síle se vrací jedině apokalypsa "Pluto". To finální synchronizované naklánění ze strany na stranu v podání hlavní hvězdy už tu sice také bylo, v součinnosti se zbytkem Wonderbrass je to ale už opravdu masakr a bod číslo jedna, díky kterému stojí za to tohle DVD vidět.

Skvělé momenty tu najdeme, přesto mohlo být ještě lépe. A to hlavně co se týče hlasové formy Björk, v té době bojující s chřipkou a tudíž i s evidentní - a později přiznanou - psychickou nepohodou. Pár falešných míst si už člověk během těch let zvykl odpouštět i vzhledem k vyvažujícím místům excelentním, jenže těch je tentokrát minimum a i občasný nespokojený výraz hlavní hvězdy naznačuje, že tentokrát šlo o vydřený zápas. Přitom skutečně nejde o vypovídající obrázek, vždyť třeba triumfální "Wanderlust!" znělo na začátku turné z úst Islanďanky plně a nesmírně intenzivně, její hlas rozhodně nepřeskakoval jako v závěrečném manifestu "Declare Independence" a když připočteme, že se tehdy na pódiu objevoval zmiňovaný Antony či hráč na exotickou pipu Min Xiao-Fen, je prostě škoda, že to nakonec "dopadlo" zrovna na tu Paříž.

Na komorním vystoupení z Reykjavíku Björk nepůsobí jako vizionářská umělkyně, pojetí vystoupení je spíše konzervativní, čemuž nahrává i výběr méně zajímavých skladeb z rejstříku posledních dvou alb. Což ovšem nevylučuje jistou působivost, zvlášť v případě převzaté islandské "Vökuró" se smíšeným sborem a cemballem. Zasténat lze opět kvůli ne zcela doléčenému, lehce roztřesenému hlasu zpěvačky, zarýpat pak konstatováním, že lepší doplněk k pařížskému koncertu by býval obstaral nevydaný záznam z francouzských studií Canal+. Právě na něm za doprovodu nejen sboru, ale i hrdelních zvuků Tagaq a Rahzelova beatboxu vynikly skladby z "Medúlly" - jako zde závěrečná "Mouth's Cradle" - skutečně naplno.

Zbylé disky bohužel neúprosně spadají do kategorie sběratelského materiálu. Upřímně, DVD s klipy včetně dvou bonusů a desítky rovněž podprůměrných finálových příspěvků o nejlepší videoklip k singlu "Innocence" by mohl klidně nést podtitul Jak se nám klipy k Voltě nepovedly. Rozpačitý je Gondryho happening "Declare Independence" a (jako v případě obdobných iniciativ Radiohead či Nine Inch Nails) nedopadly po umělecké stránce dobře ani počiny fanoušků. Zábleskem originality v jinak nepříjemně tuctové remixové sbírce (únavně střídající převážně tanečnější předělávky singlů "Earth Intruders", "Innocence" a "Declare Independence") je dostaveníčko Björk s newyorskými Ratatat - její úchvatný a navíc zvýrazněný vokál + jejich pazvuky a elektrická kytara, výtečně překopaná melodie a stále přítomná gradace = originálu překvapivě konkurenceschopná varianta (a snad i inspirace pro osobité, avšak na albech zatím hodně oposlouchatelné Ratatat). Problém posledního CD "Live At Olympic Studios" tkví zase v naprosto vyčištěném zvuku, kvůli němuž prakticky nelze rozpoznat, že se jedná o živou nahrávku; převládá tudíž sterilita a chybí jakékoli napětí. Smysluplné snad v případě radikálních aranžérských obměn, ty jsou ale navzdory zapojení dechové sekce naopak vyloženě kosmetické (v případě "Innocence" lze vyhlásit soutěž o nalezení deseti rozdílů) a chybějí i jakékoli další momenty, třeba i detaily, které by překonávaly originály nebo starší živé verze.

S potenciálem živého speciálu "Voltaic" to nakonec dopadlo nejednoznačně. Využit byl v případě koncertního DVD, které na druhou stranu obsahuje jeden z nejslabších pěveckých výkonů za celé turné. "Voltaic" nakonec "Voltu" nepřekonává tím spíš, že kromě svých předností zbytečně dává na odiv i slabiny. OK, v kontextu celé přeplněné diskografie žádné překvapení. Ale vraťme se do doby "Vespertine": vytříbenou desku tehdy korunovalo skvostné DVD "Live At The Royal Opera" (mimochodem nadále nejlepší koncertní počin islandské divy), žádná kupa "povinných" rozpačitých přídavků. Teď je situace jiná - Björk se připravila o možnost utlumit jednoduše vydaným, bezchybným koncertním záznamem diskuze o své dosud nejrozpačitější éře. I když to rozhodně nebyla éra nezajímavá - obzvlášť pokud jste byli při tom skutečně naživo.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • xx (toque, 16.11.2009 15:33) Reagovat

    trochu nechapu, ze recenze se objevila 7 mesicu potom, co voltaic vysel. ale aspon ze vysla :) a jedna mala oprava - na vespertine tour nebyl sbor islandsky, ale gronsky. to je ale jen takovy rejpani staryho bjorkisty...
    jinak s recenzi celkem souhlasim, nejvetsim zklamanim je hlavne live cd - je to live ze studia, neco jako kdyz jsou koncerty v radiu. takze chybi ten live prozitek i ti divaci. clovek potom mnohem vic oceni pravy "live" livebox mapujici predchozi turne (krom greatest hits tour, tam uz se asi bohuzel nikdy nedockame ani cd ani dvd)
    opravdu je skoda, ze bjork byla v dobe nataceni dvd nemocna - bylo to nejakou dobu po beneficnim islandskem koncertu nattura - zatimco divaci pred venkovnim podiem stali v pletenych cepicich, bjork pobihala po stagei jen v elastakach a naboso. coz se velmi rychle podepsalo na jejim hlase, uz v pulce koncertu byla dost ochraptela. par nasledujicich koncertu musela dokonce zrusit.. nastesti ne vystoupeni na festivalu Melt!, kde jsem mel moznost ji videt. tam uz byla zase v plne sile :)
    jeste jedno maly upozorneni - na live dvd z parize si vsimnete, ze behem pauzy bjork zmeni nejen saty, ale i ucas - behem te chvile si nechala vlasy ostrihat na ofinu :)

    • Re: xx (autor, 22.11.2009 22:36) Reagovat

      díky za reakci i upozornění ohledně grónského sboru, opraveno

  • dodatek (strom-z, 23.03.2012 16:15) Reagovat

    po letech čtu, že jsem v tý recenzi poněkud zapomněl zmínit, že klip k "Wanderlust" je naopak asi jeden z nejlepších/nejoriginálnějších, kterej Björk vypustila a zůstává, stejně jako song samotnej, hodně světlym místem v jinak trochu rozpačitý "Volta-éře"

    • Re: dodatek (Alžběta Prknářová, 24.03.2012 12:42) Reagovat

      Že by to "po letech" ještě někoho zajímalo...? :-D

      • Re: dodatek (strom-z, 24.03.2012 16:00) Reagovat

        whatever, prostě jsem si toho všiml. já si osobně často některý starý recenze a články čtu.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY