"Too many tequilas," pronesl Andrew Neufeld s omluvným úsměvem. Zpěvák a kytarista party Sights And Sounds stál za stolem s rozloženými triky a kompakty v útrobách strahovské Sedmičky. Bylo to jen několik okamžiků před tím, než si tady se svojí kapelou odbyl svoji pražskou koncertní premiéru. "Myslíš, že dvě stě padesát je akorát?" zeptal se Andrew. "Nevěděli jsme, kolik si za ty trika říct a někdo nám poradil tuhle cenu." S ujištěním, že cena je to fakt dobrá, jsem zamířil k pódiu. Klubem se právě rozezněli Does It Offend You, Yeah? - tuhle elektronickou partu bych coby podkres před hardcorovým koncertem čekal jako poslední.

Portugalští Men Eater, již se zhostili role předskokanů, zahajovali skoro s půlhodinovým zpožděním. Lidé se trousili pomalu a kapela nejspíš doufala, že se odsunutý začátek aspoň částečně projeví na vcelku bídné návštěvnosti. Nestalo se. Pouze pár desítek příchozích bylo svědky kytarové bouře, kterou tahle čtyřka vzápětí rozpoutala. Men Eater nejsou zrovna mistry silných melodií, o tom jejich hudba není. Balancují kdesi na pomezí metalu a hardcoru, především však kladou důraz na razanci a energičnost. O tom, že takový přístup funguje, v pátek večer přesvědčili dokonale. Frontman s vizáží Davea Grohla si při prvních tónech nahrnul hřívu vlasů přes obličej a takhle oddělen od zbytku světa odehrál celou show.

Do hluboké tmy ponořená scéna a siluety muzikantů spíš tušené než viděné. Sights & Sounds po předkapele vyměnili aparát a připravovali se na vystoupení. Řady publika zatím, byť nepatrně, o něco zhoustly. Dojem, že skupina odehraje koncert v naprosté tmě, se rozplynul s prvními tóny pecky "Sorrow." Reflektory se rozzářily a osvítily zadní část scény. S dozvukem každé odehrané písně se však hudebníci opět skryli do temnoty. Hra se světlem jen podtrhla emotivní divadlo, které ten večer Sights And Sounds rozehráli. Na jasném pozadí se proměnili v neklidně se pohybující černé stíny. To hlavní, čím však překvapili, byl zvuk - hutný, místy až ohromující. Lze dokonce říct, že občas měl téměř paralyzující účinek. Frontmanův nakřáplý procítěný vokál, zasazený do strhujícího kytarového burácení, dodával celkovému projevu na naléhavosti. V tu chvíli jsem nebyl jediný, kdo stál jako hypnotizovaný a všemi póry těla na sebe nechal vše působit. Stejně tak jsem jistě nebyl sám s husí kůží a příjemným mrazením v zádech.

Ještě mám v živé paměti beznadějně vyprodané vystoupení party Comeback Kid, shodou okolností také ve strahovském podzemí. Zpěvákův vedlejšák Sights And Sounds bohužel tolik lidí nepřilákal. Velká škoda. Jedna z nejzajímavějších akcí letošního roku tak proběhla za přítomnosti jen hrstky nejvěrnějších. Na síle to však koncertu neubralo ani v nejmenším. Kromě hlubokého hudebního zážitku si těch pár fanoušků odnášelo pocit, že byli přítomni něčemu výjimečnému.