Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "The Resistance" Muse

Makrorecenze "The Resistance" Muse

Vydáno: 20.10.2009 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce

Jedna z nejočekávanějších desek roku vzbudila salvu rozporuplných reakcí. Muse se totiž na "The Resistance" rozhodli experimentovat se svým zvukem a podle mnohých skončili jak čeští fotbalisté v kvalifikaci na MS 2009. Jak ale dopadla deska v naší makrorecenzi?

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Muse - The Resistance
Pokud ze současné scény může někdo nahradit U2, až odejdou do hudebního důchodu - a to ať již co do velikosti, či co do velkoleposti živého spektáklu, který alespoň jednou za život prostě musíte vidět -, pak k tomu má nejblíže parta okolo Matta Bellamyho. Ten ale již dávno před vydáním "The Resistance" avizoval to, že se Muse tentokrát vydali trochu jinou cestou a že novinka bude vlastně velkou neznámou. "Vyklubalo se z toho symfonické album," prohlašoval ještě v polovině nahrávacího kolotoče. Nakonec ale album stojí někde na pomezí toho, co se dle jeho výroků dalo očekávat, a tím, co přinesla předchozí "Black Holes And Revelations", což stačilo Honzovi Kuligovi v naší hlavní recenzi k tomu, aby Muse podržel solidní osmičkou. Pětičlenná porota však v makrorecenzi již tak pozitivní nebyla a průměrné hodnocení nechala spadnout až na dvaašedesát procent.


Dan Hájek - Pompézní erupce, tentokrát bez černých děr (7/10)
Vztah k interpretovi: Prozkoumáno z různých směrů, přesto zůstalo nepřekonáno "Black Holes & Revelations"

"Uprising" je povedená volba pro singl, pak však nastává neutichající paranoia z toho, co vlastně přijde. Muse se vrhli opěvovat své vlastní hrdiny (Queen nevyjímaje) a aby toho nebylo málo, nadechli se k neohraničené pompéznosti. Závěrečný triptych "Exogenesis" k zbytku desky příliš nepasuje a cesta k jeho správnému pochopení a strávení je drobet komplikovaná. "The Resistance" je napumpováno v mnoha rovinách, až se může zdát, že se na jejich vlastní planetě něco geneticky pokazilo a překombinovalo. V druhém sledu je patrná přemrštěná hladina perfekcionismu a prvních několik poslechů vyjde tak na půl dechu. Po kompletním obhlédnutí teprve přijde odhalení, že se Muse příliš zvukově neposunuli a nabízejí svou standardní výzbroj, která však zabírá. Tato alchymie má za následek, že se vytratila určitá přímočarost, drive jednotlivých skladeb a vítězí jakýsi vyšší umělecký princip. "The Resistance" neklame, ale ve stínu "Black Holes & Revelations" přeci jen drobet klopýtá.

Pavel Parikrupa - Nablýskaný bazar (7/10)
Vztah k interpretovi: Muse je jedna z mých nejoblíbenějších kapel. Grandiózní vykradači, u kterých mi ty jejich výpůjčky vůbec nevadí.

Po naprostém okouzlení minulým albem "Black Holes And Revelations" je "The Resistance" mírným zklamáním (nebo aspoň dosud bylo, uvidíme, jak to bude za pár měsíců). Kupodivu mi na novince chybí více tvrdších kytarových pasáží - ty přišly zkrátka i díky docela dlouhým klavírním chopinovským variacím. Muse vždycky absorbovali nesmírné množství podnětů zvenčí a nyní se jejich zdroje ještě rozšířily. "Undisclosed Desires" mi neuvěřitelně připomíná timbalandovský experiment od Chrise Cornella a jedna z mála tvrdých skladeb "Unnatural Selection" je se vším všudy poctou (řečeno eufemismem) System Of A Down. O očividné inspiraci jménem Queen je škoda mluvit - tady to je jen na vkusu posluchače, jestli si to nechá líbit (v "United States Of Eurasia" pokaždé instinktivně čekám tu operní pasáž, kde zní Galileo, Scaramouche a další) anebo to s opovržením odvrhne jako sprostou vykrádačku. Já s tím chameleónstvím Muse problém nemám a dost mne baví. Ale jak říkám, postrádám jen více tvrdých kytar, za to u mne jde bod dolů.

Miroslav Böhm - Nejlepší kapela ve vesmíru (6/10)
Vztah k interpretovi: Jsou (podzimní) dny, kdy bych "Absolution" bez váhání zařadil mezi deset nejlepších desek poslední desetiletky.

Muse
První dva kontakty s ambicemi a sliby svázanou "The Resistance" měly hodně hořko-sladkou příchuť. Pilotní singl "Uprising" nabídl jen klasické Muse a "United States Of Eurasia / Collateral Damage" byl (a je) nevtipnou parodií na bohémskou rapsodii Mercuryho královny. A totéž se opakuje v různých variacích i na zbytku desky. Je smutné, když značně rozporuplné pocity z poslechu zachraňuje závěrečný třídílný opus, který sice připomene "Absolution", ale postrádá kytary. U kapely, která je s nadsázkou řečeno zajímavá pouze neokázalým kytarovým citem a uměním svého frontmana. Ano, Muse se touto deskou stávají nejlepší skupinou ve vesmíru. Sesadili tak paradoxně právě Queen, tedy jinou megakapelu, která se během posledních dvanácti měsíců matně pokusila navázat na dobu, kdy Freddie Mercury ještě žil. Teď by to ale chtělo, aby se zase vrátili dolů na Zemi, jinak jim tady ujede vlak. Taková namyšlenost, ne nabubřelost, a takové papalášství totiž v hudbě prochází maximálně jednou za deset let. A to už v této dekádě stihl vyčerpat Gallagher. Prostě: první Muse, u kterých je nejzajímavější basa.

Tomáš Bláha - Nevadí mi kýč, ale nuda mě nebere (6/10)
Vztah k interpretovi: Zamilovaný.

Když jsem se s naprosto znuděným, ba co hůř otráveným výrazem v obličeji prokousával asi k páté "Guiding Light", napadalo mě, že "The Resistance" je snad ta nejzbytečnější deska, kterou Muse mohli nahrát. Když už to nebyli Queen, kdo mě nepříjemně vyváděl z letargie, byla to zapáchající podobnost s jejich předchozím "Black Holes And Relevations". Matthewa Bellamyho považuju za geniální osobnost. Miluju jeho smysl pro velkolepost a jeho interpretace kýče mi vždycky přišla k chuti. Teď jsem o něm poprvé od roku 1999 začal pochybovat. Paradoxně se pocit zbytečnosti z týhle placky rozplýval až s posledními třemi skladbami (+ "I Belong To You"). Koncentrace kýče vysoká, hitový potenciál nulový. Co naplat, ty skladby jsou perfektně napsaný, nahraný a tentokrát mi vůbec nevadí, že je to takový mix mezi Chopinem a Alexem Northem. Bellamy k symfonii vždycky inklinoval, věčná škoda, že svojí úchylce nedal na novince ještě větší prostor, já bych byl určitě spokojenější. Jejich načesaná vesmírná odysea by tak dostala další rozměr. Takhle musím říct, že letos vyšlo spoustu alb, které jsou mnohem zajímavější.

Petr Adámek Velké, nafouklé, nekonkrétní něco (5/10)
Vztah k interpretovi: Vůbec žádný. Znám jen několik skladeb, které mě k poslechu celého alba nepřesvědčily.

Čtu recenze, probírám se reakcemi fanoušků, koukám na prodejní žebříčky a čím dál nechápavěji se ptám: co na těch Muse všichni vidí? Britové jdou proti davu, "The Resistance" je věc složitá, velmi těžce stravitelná a naprosto nemoderní, což by samo osobě nebylo na škodu. Jenže za veškerou tou pompézností a složitě vygradovanou slávou mi chybí byť náznak jakékoliv pointy. O co těm Muse sakra jde? Hrdá pocta Queen? Nebo jejich vykrádačka? Ani jedno! Materiálu odkazujícího na legendární skupinu je málo, abychom ho mohli vnímat jako regulérní poctu a zároveň více, než by i ta nejdrzejší kapela dovolila označit čistě za "svůj". Zbytek desky, neasociující Queen, je na tom neslaně nemastně. Psychedelie, kytary a nánosy symfonických ploch jsou sice skvěle instrumentálně umícháné, jenže výsledná hmota nedrží pohromadě. Nejsvětlejším okamžikem je pro mě v rytmu r'n'b se nesoucí "Undisclosed Desire". Skvěle nazvučená basa v pozadí, jasný motiv od začátku do konce, žádné zbytečné kudrlinky - tohle se povedlo. Pak ještě další jedna, dvě skladby, toť vše. Téhle desce zkrátka nerozumím.


Album: Muse - The Resistance
Průměrné hodnocení: 6,2/10
Celkový čas: 54:18
Skladby: Uprising, Resistance, Undisclosed Desires, United States Of Eurasia (+Collateral Damage), Guiding Light, Unnatural Selection, MK Ultra, I Belong To You (+Mon Coeur S'Ouvre A Ta Voix), Exogenesis: Symphony Part I (Overture), Exogenesis: Symphony Part II (Cross Pollination), Exogenesis Part III (Redemption)

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Souhlasím (Scoty, 20.10.2009 10:49) Reagovat

    Naprosto s tím souhlasím, nové album MUSE, mě vůbec ničím, nepřinutí to poslouchat.. Je to horská dráha

  • Souhlas (Standa, 20.10.2009 10:52) Reagovat

    S výsledkem makrorecenze se stotožňuji. Ani na mě neudělal tenhle nepovedený Queen revival žádný hlubší dojem. Unnatural Selection nebo Exogenesis sice můžu poslouchat pořád dokola, ale třeba Undisclosed Desires, I Belong To You nebo Eurasia jsem ještě ani jednou nedoposlouchal do konce. Zbytek bych shrnul cimrmanovským "nuda nuda šeď šeď".
    Komerční úspěch je asi jasný, stadiony budou plné, ale to mně nestačí. Doufám jen, že časy Absolution nebo Origin Of Symmetry nejsou definitvně pryč.
    Podobně jsem byl v minulosti "zaskočen" Manics a jejich Lifeblood. Deska jako taková fajn, ale v kontextu diskografie kapely ne krok zpět, ale přímo čelem vzad. Ale ti se naštěstí vrátili zpět.

  • Symfonie (Dlouhan, 20.10.2009 11:07) Reagovat

    No tak to ja doufam, ze Bellamyho a spol. napadne (a exogenesis tomu napovida) vydat nejake kompletne symfonicke album. Uz ted se na nej tesim...

  • :) (ROman, 20.10.2009 11:14) Reagovat

    Pro me je tohle album lepší než nez BHAR,ale stejne bych radsi neco mezi OOS a Absolution , tohle je moc takovy uhlazeny a mily

  • ble (schneck, 20.10.2009 16:00) Reagovat

    Slovo 'Queen' bylo v článku zmíněno 6x, slovo 'Radiohead' 0x.. to šaškování s Queen už by mělo přestat, Matthew zní podobně jako Freddie už od Absolution a na Resistance toho není o nic víc jak na BHaR (poslechněte si Knights of Cydonia nebo Soldier's Poem). S přeprodukovaností bych trošku souhlasil, album je tak barevný jako jeho obal a někomu to sednout nemusí, to chápu.. Hlavní recenze světoborná nebyla ale s osmičkou souhlasím. A dal bych tomu tak půl roku než se z The Resistance vyklube to co tam doopravdy je. Ať jsou prodeje jakýkoliv, Mjůs to stejně nejlíp prodají živě :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 38/2019 - od The Lumineers přes The Goo Goo Dolls po Charli XCX
Nové desky 38/2019 - od The Lumineers přes The Goo Goo Dolls po Charli XCX S hudebními novinkami se doslova roztrhl pytel, a tak se můžete těšit na novinky od Goo Goo Dolls, The Lumineers, Emeli Sandé, Charli XCX, českých PSH, Devendry Banhart a Belle & Sebastian. Objevovat s námi můžete Angličany Sama Fendera,... čtěte zde
Vydáno: 18.09.2019 07:15 v sekci Novinky | Nové desky
1
Lana Del Rey - Norman Fucking Rockwell 9/10
Recenze: Lana Del Rey se na "Norman Fucking Rockwell" autorsky znovu posunula Není snadné s Lanou Del Rey držet krok, chápat její vize a dostat se pod její ledově neproniknutelnou krustu alternativní popové princezny. I na novém albu "Norman Fucking Rockwell" zpívá o svobodě, lásce a naději. Tentokrát komorně... čtěte zde
Vydáno: 16.09.2019 00:00 v sekci Recenze
33
Lindemann - Steh Auf 9/10
Video: Na druhé album projektu Lindemann láká epický klip k singlu "Steh Auf" Jsou tomu teprve čtyři měsíce, co po deseti letech vyšla bezejmenná novinka německých provokatérů Rammstein, a jejich lídr Till Lindemann už oživuje své druhé hudební těleso, projekt Lindemann, které založil společně s frontmanem... čtěte zde
Vydáno: 15.09.2019 12:00 v sekci Audio / Video | Video
5
Death Cab For Cutie - The Blue EP 8/10
Minirecenze: Death Cab For Cutie stihli na "The Blue EP" zrekapitulovat celou poslední dekádu Death Cab For Cutie svou devátou studiovku "Thank You For Today" vydali teprve loni a už začátkem letošního září potěšili fanoušky čerstvým materiálem. Parta ze Seattlu připravila pět nových skladeb vycházejících pod jednoduchým... čtěte zde
Vydáno: 14.09.2019 10:00 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Pipes And Pints - Nemá cenu kopírovat něco, co tu bylo
Rozhovory: Pipes And Pints - Nemá cenu kopírovat něco, co tu bylo Pipes And Pints prošli očistcem, post zpěváka obsadil Travis O'Neil a letos utvrdili nový sound albem "The Second Chapter". "Doteď to byl punk, bordel, všechno nám procházelo, teď je ta hudba učesanější a přístupná široké... čtěte zde
Vydáno: 13.09.2019 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
7
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 38/2019 - od The Lumineers přes The Goo Goo Dolls po Charli XCX (18.09.2019 07:15)
- Koncertem Queen Relived ožije v O2 areně Freddie Mercury (06.09.2019 13:27)
- Ed Sheeran překonal U2. Má nejnavštěvovanější a nejvýdělečnější turné historie (03.08.2019 19:01)
- Do Karlových Varů dorazil i Peter Freestone, komorník Freddieho Mercuryho (03.07.2019 17:28)
- Naživo: Muse si do Prahy přivezli exoskelety, roboty a velkou show (27.05.2019 09:42)
- Fotogalerie: Muse v Letňanech v obrazech (27.05.2019 01:03)
- Matt Bellamy z Muse jako módní ikona. Oblékněte se v POP Airport v jeho stylu (20.05.2019 13:11)
- Před Muse zahrají Imodium a The Atavists (18.05.2019 11:43)
- Billie Eilish uhranula i českou hitparádu, v rádiích přebírají žezlo Mark Ronson a Miley Cyrus (11.04.2019 06:27)
- Čeští fanoušci se Queen stále nenabažili. V rádiích prvenství obhájil Alec Benjamin (03.04.2019 17:00)

ALBUM TÝDNE 37/2019

Lana Del Rey
Norman Fucking Rockwell

Není snadné s Lanou Del Rey držet krok, chápat její vize a dostat se pod její ledově neproniknutelnou krustu alternativní popové princezny. I na novém albu "Norman Fucking Rockwell" zpívá o svobodě, lásce a naději. Tentokrát komorně a hloubavě.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 18.09.
GusGus (ISL) (Fléda, Brno)
St 18.09.
Babe Rainbow + Melissa Kassab (Café V lese, Praha)
So 21.09.
Deafheaven (USA) + Touché Amoré (USA) (MeetFactory, Praha)
Po 23.09.
Carnival Youth (LV) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 24.09.
Monarchy (AUS) (Café V lese, Praha)
Út 24.09.
We Were Promised Jetpacks (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
So 28.09.
Alyona Alyona (UA) (Café V lese, Praha)
St 02.10.
Airbourne (AUS) (Roxy, Praha)
Čt 03.10.
New Order (UK) (Forum Karlín, Praha)
Čt 03.10.
Stereo Total (DE) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Coldplay Mikolas Josef Rihanna Sia Kryštof The Cure Ewa Farna Beyoncé Adele Madonna Lana Del Rey AC/DC Ed Sheeran Taylor Swift Rammstein Linkin Park Metallica Britney Spears Kylie Minogue
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver