Zpátky v soukromém pekle

Poslední řadové album Alice In Chains, bezejmenná placka s třínohým psem na obalu, vyšla před dávnými čtrnácti roky. Léta osušila slzy po tragickém hrdinovi Layneu Staleym, vyšlo několik kompilací a nyní se fanoušci konečně dočkali nové nahrávky "Black Gives Way To Blue".

7/10

Alice In Chains - Black Gives Way To Blue

Vydáno: 28.9.2009
Celkový čas: 54:12

Skladby: All Secrets Known, Check My Brain, Last Of My Kind, Your Decision, A Looking In View, When The Sun Rose Again, Acid Bubble, Lesson Learned, Take Her Out, Private Hell, Black Gives Way To Blue

Vydavatel: Parlophone

Ohodnoť toto album

Deska "Black Gives Way To Blue", vymodlená novinka Alice In Chains, jedné z kapel velké čtyřky ze Seattlu, je působivým návratem do poloviny devadesátých let. Můžeme operovat s termínem grunge, ale Alice In Chains měli stejně blízko k heavy metalu (viva Black Sabbath!) či alternativnímu rocku. A to se nezměnilo ani teď, dvacet let po podpisu první smlouvy s Columbia Records.

Kdo doufal, že deska bude znít stejně jako stará Alenka, dočkal se. Kdo se obával, že to bude stejné, také se obával opodstatněně. Layne Staley sice už sedm let zpívá v úplně jiné partě (a nepochybně jeho poslední trip nesměřoval do nebe, ale zcela opačným směrem), jenže nový zpěvák William DuVall se ukázal jako dostatečná náhrada do tandemu k hlavní postavě seskupení, kytaristovi a zpěvákovi Jerry Cantrellovi.

Je to především Cantrellova deska, na podloží Inezovy basy a Kinneyho bicích se valí jeho temné riffy (v "Check My Brain" je jeho kytara drásavá až je to fyzicky nepříjemné) a slyšíme pro AIC tak typické dvojhlasy. DuVall se příliš neprojevuje jako sólový pěvec, ostatně ani nemá Layneho charisma, ale do páru ke Cantrellovi je výborný. Pokud jste měli rádi akustické písně skupiny (viz jedno z nejlepších EP historie "Jar Of Flies"), dočkáte se i těchto jemnějších skladeb (krásné "Your Decision" a "When The Sun Rose Again"), ale mohlo jich být pohříchu více.

Odmyslíme-li si absenci Staleyho a hostování pianisty Eltona Johna v titulní nahrávce, jsou Alice In Chains roku 2009 stejní, jako bývali. Ponurá hudba a temné texty, strašidelný videoklip k sedmiminutové litanii "A Looking In View", internetové stránky, obal desky, to vše vytváří onu důvěrně známou image mužů ve vlastním pekle. Pevně doufám, že je to jen stylizace a vnitřně zvládnutý pocit vyjadřovaný hudbou, protože takhle to posluchači chtějí. A v civilu jsou tihle čtyři chlápci určitě docela veselé kopy. Nechme všechny smutky, frustrace a démony raději zavřené za dveřmi.

• Legendy v plnej sile (misho8723, 02.10.2009 21:05) Reagovat

  Vôbec ma ani nenapadlo, že moje najobľúbenejšie albumy roku 2009 (aspoň zatiaľ, keďže ešte je len začiatok októbra) by boli od grungových legiend z 90. rokov :D Pearl Jam nahrali výborný a živelný album aký som ani nečakal, a Alice In Chains ma prekvapili už totálne s týmto počinom. Som im dáko neveril, aj keď sólový album, ktorý nahral Jerry Cantrell - Degradation Trip - bol veľmi milým prekvapením. U mňa má Black Gives Way To Blue minimálne 9/10. Sa mi hlavne páči, že síce používajú podobnú skladbu piesní ako na predchádzajúcich albumoch, ale vždy to vedia skvelo ozvláštniť rôznymi vychytávkami. Z albumu priam cítiť tú atmosféru starých albumov, čo podľa mňa nie je zle. Takto som si prial aby dopadol tento album. Ako ich fanúšika si ma zase získali. "Check My Brain" je skvelá vypaľovačka, "All Secrets Known" je trochu zvláštny otvarák do albumu ale pritom je stále skvelý, " Your Decision" je fakt nádherne pohodová pesnička, " Private Hell" je jedna z najkrajších piesní, ktoré som počul za minulé roky a "Black Gives Way To Blue" je kúzelne dojímavá spomienka na Layne Staleyho. Fakt prvotriedny album od jednej z najväčších legiend histórie rocku. 9/10 - 10/10
  
  

  • Re: Legendy v plnej sile (george, 04.10.2009 19:25) Reagovat

    Absolutní souhlas.Také už jsem nečekal že něco pořádného natočí.Toto je ale velké překvapení.
    
    

• Ale jo, (hudlar1979, 04.10.2009 10:57) Reagovat

  má to svoje. Balady jsou silný do jedný. A zbytek mi přijde ve srovnání s jakoukoliv starší tak trochu tupařina...
  
  
  

• Dobrá náplast (MilanKK, 15.10.2009 09:46) Reagovat

  Skvělé překvapení a náplast na zpackané album Pearl Jam Backspacer. Tahle novinka od Alenky mi připadá mnohem kompaktnější než jejich všechny předchozí desky, moc se mi líbí obě balada, Check my brain, Private hell - prostě příjemné překvapení !!!
  
  

• 10/10 deska desetiletí... (eagle-eye, 16.10.2009 06:59) Reagovat

  Hoši recenzenti, běžte se bodnout s takovým hodnocením. O dva stupně lepší než Šakira, která když otevře držku, tak mám chuť ji vrazit krumpáčem... Parikrupo vole, napsals to docela dobře tu recenzi, ale je vidět, žes na týdle muzice nevyrůstal, poněvadž já jsem první poslech nedokázal rozdejchat, totálně rozhozenej a mrazení po celym těle... a to se opakuje neustále dokola s dalším a dalším poslecheme, protože na něco jiného zkrátka nemám náladu. Dlouho jsem neslyšel něco tak nadpřirozeného. Současné nové trendy kapelky jsou vedle AIC naprosto k smíchu... A Private To Hell je tak překrásná věc. Díky moc AIC, pro mě osobně je to nejradostnější a nejpovedenější comeback. Touto deskou se u mě defintivně stali nesmrtelnými...
  
  

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Igor Orozovič - Když zpíváte text, který je váš, nikdy ho nemůžete zazpívat špatně "Pomíjivost divadla je pro mě někdy bolestná. Oproti tomu kratičká píseň toho může obsáhnout spoustu a zůstane v nás, můžeme si ji zpívat," říká herec a muzikant Igor Orozovič. Svou čerstvě vydanou debutovou desku "Když muž... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 11:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Na "One Deep River" je Mark Knopfler pořád stejně solidní Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Rapper Grey256 na desce "Tentokrát" všem mladým pop-rockerům ukázal, jak se to dělá. A přitom to má jako vedlejšák Grey256 patří mezi spousty mladých rapperů, o nichž na musicserveru kromě pravidelného komentáře hitparád nepíšeme. V redakci totiž nemáme žádného teenagera, který by jim rozuměl. Jednadvacetiletý interpret se nyní rozhodl... čtěte zde

Vydáno: 21.04.2024 08:00 v sekci Recenze