Reklama

Listí na schodišti

01.09.2009 05:00 - Tomáš Tenkrát

Sníh na schodišti nahrál album se zadumanými texty, u kterých je třeba přemýšlet, a hudbou, jež má alternativní nádech. Svižné kytarové smrště střídají pomalé pasáže a radost střídá smutek. Tak jako aprílové počasí. Dost možná tady máme ideální podzimní desku.
7/10

Sníh na schodišti - To se nám hodí

Skladby: Roste Ledacos, Nastydnul, Myšák a jestřáb, Veřejně hledaný, Ovečky, Holky a kluci, Ti akademici, Náhodné setkání, Pondělky, Jinýmu táboráku, Beze stop, Sraz (živě), Všudybud (živě)
Vydáno: 1.12.2008
Celkový čas: 50:02
Vydavatel: Avik
S poměrně velkým zpožděním se k nám do redakce dostalo album kapely Sníh na schodišti, jež v loňském roce vyhrála soutěž Naděje Beatu. Ale jelikož jsme server nafukovací, tak vám recenzi přinášíme i s časovou prodlevou. Zajímavé nové alternativní hudby totiž není nikdy dost.

Ač sahá historie "Sněhuláků" až do roku 2002, na debutové album "Vrány vleže" čekali čtyři roky a regulérně vyspělý počin je až současná deska "To se nám hodí". Těžko hledat škatulky, ale alternativní rock je myslím docela výstižné označení. Základní sestavu tvoří klasicky kytara-basa-bicí-zpěv, často ale album protne zvuk foukací harmoniky. První kapela, co mě při poslechu napadla, byla Obří broskev. Možná kvůli depresivně melancholické atmosféře, která prostupuje celými padesáti minutami.

Nejzajímavější je Sníh na schodišti v textové části, která sice často připomíná expresionismus, ale na druhou stranu nabízí mnoho výkladů. Slyšel jsem i přirovnání k Márdiho fixím textům. Ten je však někde jinde, má jiný styl a libuje si v odlišně stavěných, zdánlivě nesrozumitelných větách. Nechce se mi uvádět žádný výtažek z "To se nám hodí", protože bych musel uvést celý text, aby to mělo smysl, takže vás odkážu na jejich oficiální web.

Opravdu výtečně zní hned první "Roste ledacos" s chytlavým refrénem a neumělohmotnou energií. Trošku Mňágovina, ale co. Naopak prozývám "Ti akademici", což je přesně typ písničky, kterou jednou za čas vyplodí snad každá kapela. Unavený rytmus, monotónně brnkající kytara a zpěv, při kterém nevíte, jestli dotyčný náhodou neusíná. V jejich případě hlasuji jednoznačně pro rychlejší písně, rázné refrény a ničím nebržděnou energii. Zadumané polohy jsou zřejmě pro větší alternativce, nicméně Sníh na schodišti je hezčí, když se muzikou baví, a ne když ze sebe vypouští svého E. A. Poea.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY