Na Hip Hop Kemp se fanoušci těší už ve chvíli, kdy skončí aktuální ročník. Je to klasická akce léta, něco, na co se můžete spolehnout. S partou tam šíleně zakalíte a k tomu uvidíte mnoho hiphopových interpretů z Česka, Slovenska, Polska, Německa, Francie, Anglie nebo USA. Stejně tak se můžete spolehnout na to, že se po organizační stránce něco nepovede. Ale protože jste pod vlivem alkoholu a/nebo drog, tak vám to stejně nevadí. Do diskuze napíšete, že se příští rok zase vrátíte a že "to vše ke Kempu patří", protože jste nikdy nebyli na jiném festivalu. Nicméně je opravdu nutné říct, že když se oprostíme od všeho kolem, tak hudební produkce na hlavním pódiu, ta atmosféra v obrovském publiku, nemá v Česku obdoby.

A hudba je přeci hlavní složkou hudebního festivalu. Kdo se na pódiích a v hangárech Festivalparku na letišti v Hradci Králové vystřídal? Bylo toho opravdu mnoho. Čtvrtek na hlavní stage s téměř hodinovým zpožděním otevřel Opak s Deckem a kapelou Groovin Heads Band a na začátku festivalu tak byla na jevišti hned desítka vystupujících, což už asi nikdo nepřekonal. Areál byl již slušně naplněn, i středeční warm-up přilákal hodně lidí. Za pozděodpoledního slunce vystoupil další reprezentant Slovenska, Vec se Zverinou. Funkčný veterán vypadal po celou dobu Kempu přejetě a na show to bylo vidět.

Mezi návštěvníky oblíbeným vystoupením se stala třičtvrtěhodinka amerického Rekse s DJ Dbefektem. Švédský Adam Tensta pak předvedl energickou show, která velmi bavila. Různá hodnocení si odnesla čtvrteční headlinerka Lady Sovereign. Někdo ji označil za trapas nebo že si spletla festival, někomu se její punkové vystoupení líbilo. Faktem zůstává, že to byl pořádný nářez. Drobná Angličanka házela pivem, říhala, řvala, poskakovala, někam zahodila boty a po pivem zlité podlaze chodila v ponožkách. Jejím hláškám mezi skladbami díky uhozené anglické výslovnosti téměř nešlo rozumět, a ani odezva publika na její vyvolávačky nebyla příliš velká, sledovat tohodle šílence na pódiu ale byla zábava.

Pátek opět otevřelo Slovensko - Strapo s DJ Spinhandzem. Rozpis byl ještě více napráskaný. Začalo se zase se skluzem, takže mezi vystoupeními nebyly žádné pauzy, jelo se od tří do jedné. Jediná prodleva přišla před Method Manem kvůli nespecifikovaným technickým potížím. Pauzu vyplnil DJ Mike Trafik, který ani nevěděl, že jeho fellas Vladimir 518 a Hugo Toxxx už v tu dobu byli vykázáni z areálu. Dostali se totiž do verbální potyčky s organizátory, která přešla trochu v silové objímání, které roztrhli sekuriťáci. Celý konflikt vznikl mnohem dříve a jinak, než že se Hugo na pódiu nápisem na tričku a hláškami opřel do organizátorů, ale spory pořadatelů a vystupujících tu řešit nebudeme. Důležité je, že 518 odjel klasicky dobrou show, i když mnoho lidí namítalo, že nějací Pražáci nemůžou být v line-upu mezi headlinerem Method Manem a Black Milkem.

Čeština byla po setmění v pátek vůbec dominantní: kromě souboje titánů v rap freestylu (Strapo, Matheus, Shomi a Elka, který rapuje s baťohem na zádech a dle odezvy publika dával největší masakry) vystoupili ještě Indy & Wich s LA4 (materiál z "Hádej kdo" a "Panoptikum" už je hodně vyčpělý) a vše završil Method Man hláškami "Praha" nebo "dobry". Meth tu je opravdu často a jako položka v programu je teda hodně nesvěží, přesto si málokdo může stěžovat na jeho show. V backstagi vypadal nepříjemně, na pódiu ale válel. "Wu-Tang Clan" řval celý palouk před hlavní scénou.

Zvláštností Kempu je fluktuace publika. Je to nejspíše dáno mezinárodností festivalu - začnou Češi: mizí půlka kotle, začnou Poláci: mizí půlka kotle atd. Nejvěrnější publikum mají právě Poláci. Kotel na Piha, Tetrise nebo Warszafski Deszcz vyřvával opravdu mohutně. Nechtěný pohyb davu pak způsobil páteční déšť, na který doplatil hlavně Black Milk. V sobotu pak pršelo až do odpoledne, takže třeba takový B.o.B, Bobby Ray, měl docela smůlu, protože málo lidem se chtělo ze stanu, auta nebo jiného přístřešku vyjít skotačit do deště. Na Planet Asia (z Cali Agents) už nepršelo a všichni se shodli na jednom: do show dával maximum. Po setmění se pořádně předvedli postupně Termanology, Devin The Dude a Camp Lo. Do nich se vklínili jihlavští PIO Squad a převálcovali veškerou česko-slovenskou produkci. Jejich repertoár obsahuje hit za hitem, závěrečné "Chtěl bych" bylo skvělou tečkou za jedním z nejlepších zážitků letošního Kempu. K mým oblíbeným momentům také patří sobotní půlhodinka s Gambrz Reprs v jednom z hangárů - tato početná parta si dává skladby z alba "Šémhaforáš" naživo fakt šíleně a i méně početné publikum mohutně aplaudovalo.

"Předskokanem" sobotního headlinera byli Kontrafakt - od nich nemůžete čekat nic jiného než kvalitní koncert. Jen divné, jak Rytmus několikrát vyzpívával slova jak James Cole. A pak už tu byli La Coka Nostra - MCs Everlast, Ill Bill a Danny Boy. Když začala hymna House Of Pain (z kterých jsou členové Coky) "Jump Around", nastalo neskutečné peklo. Takový masakr jsem nikdy neviděl. Kemp sice navštívilo méně lidí než loni, i tak je pohled na rozdováděné desetitisícové publikum před hlavní stagí skvělý. Pokud pořadatelé myslí tou atmosférou Kempu právě takový ohromně pařící dav, tak tahle atmosféra je opravdu výborná. "Coka is a movement, not a hip hop group," řekli o sobě La Coka Nostra a Ill Bill se rozpovídal i o problému škol a zbraní v USA a jeho dceři. Pěkné, mnohem upřímnější než vzpomínky na MJ.

Hudebně to byly tedy tři plodné dny. Je ale alarmující, že tým stojící za Hip Hop Kempem se při osmém ročníku akce nevyvaroval organizátorských kiksů. Při srovnání s Jamem může někdo namítnout, že Kemp je mnohem větší a při srovnání s Rock For People konaném na stejném místě zas namítnete, že se nedá srovnávat rock s hip hopem. Zkušení pořadatelé by však nedopustili například toto: čekání na akreditace hroznou dobu, neexistence fotopasů do čtvrtečního večera, kriticky nízký počet toitoiek a úplná absence čtyřstěnných pisoárů, na velikost festivalu překvapivá absence press centra s přípojkou na net a elektřinu, kterou jen částečně suploval veřejný stan jednoho mobilního operátora. Na cenu piva si tento rok asi nemůžeme stěžovat, je taková na větších akcích všude, za stovku si koupíte už jen tři kousky a né čtyři, ale aspoň jste si ho mohli koupit za koruny - na rozdíl od jídla.

To totiž bylo za festivalovou měnu, aneb pořádný podraz na návštěvníky. Byli jste nuceni vyveksloval v budce koruny za festivalové money v kurzu 1:1. Návštěvníci ani stánkaři nedokázali přijít na důvod, proč to tak je. Nejspíš je to způsob, jak omezit okrádání ze strany stánkařů k pořadatelům, protože kromě nájmu nejspíše platí i část tržeb a ty můžou jednoduše schovat - ne tak s festivalovými penězi, které jim pak pořadatelé proplatí. Bohužel ne už samotným návštěvníkům: jednou rozměníte a papá. Jestli jste nechtěli měnit kačky za každý hamburger, na konci vám pak určitě nějaké penízky zůstaly; a odešli jste tak sice s pěknou památkou, ale spočítejte si, kolik korun navíc tak připadlo pořadatelům od všech tisíců návštěvníků. Je sice pěkné, že se HHK Team za toto po skončení festivalu ve fóru omluvil, ale to nic nemění na tom, že to byl pořádný podraz. I PIO Squad si z toho dělali na pódiu srandu.

Další významnou kapitolou je funkce security. Samotný název firmy, složenina Čechymen, mě trochu vyvedl z míry - ač sídlí v moravskoslezské Ostravě, používá název pro Bohemii (pak jsem zjistil, že inspirace byla ve jménu majitelů). Kámen úrazu byla pasivita sekuriťáků: u vstupů jste jich měli desítky a kontrolovali vám obsah batohů (i to, jestli v tabáku nemáte i marihuanu) a pásky (které byly letos hodně zmatené), ale v areálu samotném se téměř nepohybovali. Pak jednoduše dojde k vykrádání, tagování nebo zapalování stanů, ničení plotů, přelezání bariér, fyzickým potyčkám v davu, nepřizpůsobilému chování opilých účastníků. A kde jsou bezpečnostňáci? Postávají u vstupů, protože to tak mají nařízené. A to ani nemluvím o svalovci, který mě v backstage surově odhodil stranou, když jsem fotil vyhrocenou potyčku Bigg Boss vs. HHK team + sekurity. Jak už jsem ale zmínil v ironicky laděném úvodu, hiphoperům očividně všeobecný bordel vůbec nevadí a berou to za tradici, atmosféru Kempu. Tento kult by však měl skončit a příště by to chtělo trochu více kultivovaný festival. Opět ale dodávám, že dění na hlavní stage nemá ve střední Evropě obdoby. Palec nahoru za to.