Česká crust-punková scéna není zrovna odvětvím, kterému by kvetla pšenka. Není se čemu divit, vždyť jde většinou o nekompromisní a sžíravou kritiku společnosti a tu slyší málokdo rád. Pražští PNS jdou však za svým cílem a na pomoc si přizvali americké Societys Parasites.
9/10
PNS vs. Society Parasites
Skladby: PNS:Soft Boiled Eggs, Who Knows?, Surfing On The Sea Of Your Vomit, Same Seed, Shit Of Christ, Jaká bude další válka?
Societys Parasites:Living In Hell, La Lucha, LAPD, Everything Must Fall, Sociedad Corrupta, 666, Life And Death In L.A., Tiempos Dificiles, Inmigrante, 213
Vydáno: 6.5.2009
Celkový čas: 23:10
Vydavatel: Papagájův Hlasatel Records
Split CD se moc na naší scéně neurodí a když ano, tak jsou většinou česko-slovenská. To pražská kapela Paraziti naší společnosti (zvláštní souhra názvů, že?) jsou svěřenci stáje Hellcat Records, která vydává kapely jako Rancid nebo Dropkick Murphys, takže rozhodně nejde o nějaká béčka.
Česká polovina nahrávky je výrazně méně početná a čítá šestici kusů, které jsou, až na dvě výjimky, nazpívány v angličtině a sypou se kupředu v neúprosném drtivém tempu. Zpěvák řve texty plné sžíravé kritiky společnosti, válek, politiky a mnoha dalších věcí, které mu jsou proti mysli. Všechno je správně agresivní a přímočaré, tak to má být. Mimochodem se zde potvrdilo nepsané pravidlo, že kytaristé hrající takovýto styl jsou povětšinou velice zdatní. Kdykoliv tady zaznělo sólo, tak to bylo rozhodně nad rámec běžné punkové hry.
To Societys Parasites přispěli desítkou songů, které však již použili na své desce, která vyšla letos. Je to škoda... Z oné desítky není zcela překvapivě ani jeden song česky, ale rovná polovina jich je španělsky. Celý kvartet muzikantů je totiž mexického původu. Valí hodně ostrou směs hardcore, punku a rock’n’rollu, kterou je radost poslouchat. Textově se opět opírají do sociální situace v USA nebo života v LA. Jestli je však na téhle kapele něco extrémně zajímavého, tak je to jejich neuvěřitelná melodičnost, která je zřetelná i rychlých crustových nářezech. Navíc je vše podpořeno naprosto brilantním zvukem, který je u tohoto žánru takřka raritou.
Nahrávka v žádném případě neodbočí ze žánrových hranic crust-punku, drží pevně pohromadě a přesto je zajímavá a nenudí.
PNS si troufli a vsadili na vysokou kartu, která jim dokonale vyšla. Splitko se zahraniční špičkovou kapelou se netočí každý den, a i proto volím vysoké hodnocení. Tady již skoro není kam stoupat. Snad jen ta plocha třiadvaceti minut je na šestnáctku songů dost malá, ale to není v crustu nic divného.