Zbytečná/prospěšná výběrovka

13.07.2009 13:00 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Běžným postupem u velkých firem je smlouva na tři desky a výběrovku. Nevím, jestli nezávislá vydavatelství opisují od vyspělejší konkurence, ale některé manýry se asi ujaly. Protože po třech řadových deskách nyní vychází počin pro mnohé nepochopitelný. Nežfaleš vydávají výběr z let 2005-2007.
7/10

Nežfaleš - Podtrženo/sečteno

Skladby: Nože a karty, Panenka z porcelánu, Ohavný motýlek, Čínská zeď, Oběšenci, Do ulic!, Na červenou přísahám, V maringotkách, Opouštím Paříž, Devět životů, Striptér, Výstřely z Aurory, Když tančila Roxie, Ještě jsme se smáli, Miluju barmanky, Komédie
Vydáno: 5.6.2009
Celkový čas: 52:29
Vydavatel: Cecek Records
No, abych pravdu řekl, tak jsem si v první chvíli významně klepal na čelo a uvažoval o tom, jestli se punková scéna definitivně nezbláznila. Podíval jsem se do police a napočítal tam tři CD Nežfaleš a v ruce držel čtvrté - výběrové. Inu, svět se opravdu pomátl. Ale pak mi to došlo. Přeci jen tuhle kapelu znám ještě z dob, kdy zdaleka nebyla ve svém dnešním postavení. První dvě desky vyšly v totálním Do It Yourself provedení a rozhodně nebyly dostupné jako poslední počin.

Nová placka tak čítá šestnáct kusů z dřevních dob kapely. Po sedmi kusech ze dvou prvních alb a navíc nikdy oficiálně nevydaný dvoupísňový singl. Není to v podstatě nová deska ani výběrovka, jde o historický dokument. Exkurz do historie je to rozhodně zajímavý, ale má přesto pár momentů, které nejsou úplně pochopitelné. Na CD chybí "Fotka Brada Pitta", což je jeden z největších hitů kapely, chybí mi i "Starej jak se cejtíš". Vlastně by se spíše nabízela jiná otázka. Proč nejsou alba kompletní? Na CD by se spolehlivě vešla. Inu, těžko říct, ale asi bych uvítal i nějaké kloudnější informace o historii...

A co vlastně tedy Nežfaleš (Bandzone.cz) nabízejí? Hudebně je to punk’n’roll až za hrob a kapele náramně svědčí. Ani jeden člen vás neuchvátí svými výkony, nějaké kytarové onanie a kudrlinky byste taky těžko pohledali. Pecky jako "V maringotkách" nebo "Nože a karty" se však neoposlouchají a mají neuvěřitelný drive i po několika letech poslouchání (vlastní zkušenost). V současné době však formaci zastihnete v jiné sestavě a i tyhle skladby budou znít dost jinak, takže není na škodu si zjistit, jak tomu bylo dřív.

"Podrtženo/sečteno" je zvláštním případem. Nemá valný význam hodnotit úroveň jednotlivých songů. Tu totiž prokázal čas a fakt, že mnoho hudebníků, kteří začínali v podobných dobách a poměrech (já mezi nimi), se dnes kapele dívá na záda. Tento výběr zkrátka není určen skalním fanouškům, protože pro ty nemá smysl a nepřináší nic nového. Ale mladá krev, která kapelu postupně objevuje, by asi nahrávku neměla minout, protože původní desky seženou jen stěží.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY