Ruku na srdce, kdo si dnes vzpomene na undergroundové desky "Behind The Front" a "Bridging The Gap", které Black Eyed Peas vydali v době, kdy se ještě úzkostlivě bránili škatulce komerčního produktu? Zatímco věrní příslušníci hiphopové subkultury ze západního pobřeží USA již téměř sedm let smutní, děti na diskotékách se stejnou dobu radují. Mnohem rajcovnějšími alby BEP jsou pro ně mediálně proslavené "Elephunk" a "Monkey Business", na kterých se k "hráškům" will.i.amovi a apl.de.apovi přidala zpívající tanečnice Fergie.

První deska novodobé historie BEP, "Elephunk", měla v řadách novinářů více odpůrců než příznivců. Hudební průmysl navzdory primitivní kompozici alba stvořil fenomén. Celosvětově se prodalo více než sedm milionů nosičů a v Česku i na Slovensku byl "Elephunk" platinový. Singly "Where Is The Love?", "Shut Up", "Hey Mama" a "Let's Get It Started" úspěšně dobývaly hitparády. V roce 2005 BEP vydali "Monkey Business", které by však dost dobře mohlo být považováno za sólové album Fergie. Právě ona se v tomto období stala v očích fanoušků ztělesněním celého projektu. V tomto bodě je ale "The E.N.D." diametrálně odlišný. Fergie si už namasírovala ego sólovou deskou "The Dutchess", stejně tak will.i.am vydal "Songs About Girls" jen pod svým jménem. Navzdory průměrnosti obou sólových projektů, pauza BEP prospěla. Black Eyed Peas jsou totiž po čase opět rovnoprávnou kapelou, ze které na "The E.N.D." nikdo výrazněji nevyčnívá.

Předchozí počin Black Eyed Peas "Monkey Business" jsem šmahem odsoudil. Přišlo mi, jako kdyby BEP vyloupili sklad Andrého z OutKast a vypůjčili si od něj hudební nápady a invenci. Na "The E.N.D." se tentokráte vykrádalo především francouzské národní bohatství - Daft Punk. Je to ale ten typ loupeže, který se dá tolerovat. Zatímco OutKast BEP doslova prznili, Daft Punku dávají nový, hutnější rozměr. Ale nezůstalo jen u Daft Punku, BEP se na francouzské taneční scéně inspirovali také u Justice nebo Davida Guetty (který byl zároveň i jedním z producentů nové desky). Mix těchto inspirací pak tvoří veselou, letní, dětskou desku, která sice vyjma "I Gotta Feeling" postrádá výraznější hit, přesto přes jistou dávku lacinosti po požitkové stránce funguje.

"The E.N.D." (The Energy Never Dies) nasazuje hned v úvodu, kosmickým předkrmem "Boom Boom Pow", laťku dost vysoko. Hypnotické tempo zaujme a při hutných beatech, okořeněných použitím vokodéru, se servíruje další lahodný pokrm - "Rock That Body". Tento track je navařen dle receptu mistra šéfkuchaře Daft Punka a evokuje příjemné vzpomínky na tuto fenomenální formaci. Čekání na další chod se ovšem protahuje - vesmírná zajížďka "Meet Me Halfway" i umělá "Imma Be" nutí svým nudně čistým zvukem hosty večírku k zamyšlení, když tu se otevřou dveře kuchyně a šéfkuchař přináší specialitu jménem "I Gotta Feeling", což je zároveň vůbec nejhitovější píseň celého alba. Dezert dle osvědčené kuchařky od Daft Punka "Alive" chutná podobně jako předkrm, a tak už se jen čeká na aperitiv v podobě závěrečného "špinavého" tracku "Mare".

Na první polovině desky elektronická chemie příliš nefunguje a na místo ohňostroje střílí BEP do vzduchu rakety s prošlou záruční lhůtou. Vydat toto album na konci devadesátých let by znamenalo terno, jenže hudební vkus se dnes přesunul přece jen do jiných galaxií. Píseň "Party All The Time" si v refrénu sice utahuje z Miky, jenže na víc se nezmůže. Mnohem kvalitnější je pak song "Now Generation", který patří do řady nekonvenčních tracků na "The E.N.D.". Zaujme u něj především aktuální text: "... MySpace in your space Facebook is a new place dip divin’ socializin’, I’ll be out in cyber space Google is my professor Wikipedia checker checkin my account loggin in and loggin out baby I want it...now!" Celá píseň má chvílemi až punkovou rytmiku, úderný a jednoduchý rytmus, chytlavý spád a drajv. Při prvním poslechu jsem jen čekal, kdy na mě mezi jednotlivými futuristickými beaty vybafne duch Strummera nebo alespoň reinkarnace Ramones. Na místo toho kolem mne proplouvaly vesmírné lodě v "Electric City", které je tak experimentálním počinem, že jeho neutěšenou sílu, energii a temnotu odhalí až větší množství poslechů. To hypnotické odpočítávání ve zpomaleném obalu "Showdown" je tak lahodné, že ho stojí za to dobrovolně přežvýkat hned několikrát za sebou.

BEP budou s deskou "The E.N.D." silní především naživo. Díky albu totiž získali dosud nepoznanou zbraň - poprvé od svých hiphopových začátků dělají hudbu, která má smysl, a navíc ji dělají poměrně dobře. Album pro 21. století je na světě a jsou pod ním podepsáni will.i.am, apl.de.ap a Fergie (ale stejně tak by mohl být signatářem kdokoliv, kdo má odpovídající mašinky a potřebné dolary).