Zaostřeno na podpultovky 9/2009

05.03.2009 05:00 - Redakce | foto: facebook interpreta

První březnové vydání rubriky věnující se podpultovým deskám ostří na hudební projekt domácího básníka J. H. Krchovského Krch-Off, zkušené italské instrumentální trio Zu, folk v ambientu topící dvojku Mountains a také na kanadského písničkáře Roba Lutese.
Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.


Zaostřeno na: Krch-Off - Naposled

Label: Guerilla Records
Datum vydání: 15.12.2008
Žánr: underground

Krch-Off - Naposled
© facebook interpreta
Krch-Off vznikl proto, že básník J. H. Krchovský nebyl spokojen s tím, jak byly jeho básně převedeny do písňové podoby. V minulosti se o to pokoušeli mnozí - Hudba Praha, Sluníčko, Echt! nebo sám Mejla Hlavsa, uspokojit přední postavu českého undergroundu se však nepodařilo nikomu. Krchovský se ukojil až vydáním debutové desky svého nově vzniklého souboru Krch-Off. Album "Naposled" působí ještě depresivněji než samotné básně Krchovského, účel byl tedy splněn. Po smrti Mejly Hlavsy scházela českému hudebnímu undergroundu výrazná postava, až Krchovský ideál máničky na věčné časy opět naplnil. Krchovský sám sebe nepovažuje za zpěváka a co se týče projektu Krch-Off, je k němu od počátku skeptický. Jenže stejná slova pronášel i jistý James Douglas Morrison a jak kultovní dnes The Doors jsou, že... Otevřít pověstné Huxleyho dveře vnímání se pokouší Krch-Off skrze ryzí underground a daří se mu to více než obstojně.
Lukáš Benda


Krch-Off - Klíšťata (live)

> Více: Bandzone.cz
> Verdikt: 9/10


Zaostřeno na: Zu - Carboniferous

Label: Ipecac
Datum vydání: 9.2.2009
Žánr: jazzcore / math-rock

Zu - Carboniferous
© facebook interpreta
Italské instrumentální trio Zu natočilo za deset let čtrnáct alb, ale o nějakém opakování nemůže být ani řeč. Jejich novinka "Carboniferous" sestává z deseti energických salv, které oscilují mezi math-rockem, free jazzem nebo jazzcore. Devět z nich je čistě instrumentálních, Zu v nich bezhlavě uhání vpřed v zběsilém tempu a když už máte pocit, že zašmodrchané kytarové riffy dosáhly maximální intenzity, ozve se jako z řetězu utržený saxofon. Zu vloni koncertovali v Praze na festivalu Stimul jako doprovod Mikea Pattona a jejich dlouholetý fanoušek si s nimi vystřihne skladbu "Soulympics", v níž se objevuje i Buzz Osborne z Melvins. Tento jediný zpívaný moment přijde v polovině alba a trochu zbrzdí brutální rauš předchozích skladeb. Pokud ještě Zu neznáte, bude to asi nejlepší úvod. Na opačném konci přístupnosti stojí závěrečná hluková koláž "Orc". Zkuste se ponořit do rockové tornádo jménem "Carboniferous", nebudete litovat.
Karel Veselý

Více: oficiální web, MySpace.com
Verdikt: 9/10


Zaostřeno na: Mountains - Choral

Label: Thrill Jockey
Datum vydání: 17.2.2009
Žánr: ambient, folk, drone

Mountains - Choral
© facebook interpreta
Brendon Anderegg a Koen Holtkamp vydali jako Mountains zatím dvě desky na vlastním labelu Apestaartje. Přechodem k renomované značce Thrill Jockey ale nemění nic na svých tvůrčích postupech. Většinu hudby nahráli v reálném čase, bez overdubbingu. Dají vám odpočinout od kladení zaměnitelných prvoplánově bombastických harmonií, kterými dnešní ambient a post-rock už trochu trpí. Šest kompozic vyvažuje zkoumání průzračné strany folkového zvuku a spontánně načrtnuté struktury. Pouze titulní skladba je typický drone jak z Holtkampovy sólovky "Field Rituals" a postupně nabídne přes dvacet těkavých akustických vrstev. Místo postupného stavění spíše někde uberou a jinde přidají. Snad jen "Telescope" dramaticky roste, když táborákové kytary postupně překryje intenzivní šum nahraný při bouři v arizonské poušti. Mountains nedovolí digitálním obvodům, aby foukly chlad na posluchače a vystavěly hráz mezi jím a hudebníky. Slovíčko folk v tomto případě neznamená jen "jsou tam akustické kytary", ale i "mám v nich souputníka".
Radek Londin

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 8/10


Zaostřeno na: Rob Lutes - Truth & Fiction

Label: Rounder Europe
Datum vydání: 9.3.2009 (v USA 25.11.2008)
Žánr: folk, blues

Rob Lutes - Truth & Fiction
© facebook interpreta
Magický hlas typického zkušeného bluesmana (dvě krabky marlborek a lahvinka skotské denně po dobu dvaceti let), vyhraný a sehraný doprovod, který netlačí na pilu a do popředí vyplouvá jen sporadicky, aby se připomněl, a obraznost životem protřelých vypravěčů vyrytá do silných textů. Tři základní magické formule, kterými vás kanadský bard Rob Lutes na svém čtvrtém albu "Truth & Fiction" snadno začaruje. Patří do písničkářské smetánky, byť nechytá vítr, ale spíše své vlastní démony - což jej ostatně výrazně posouvá právě k nikotinovým barvám bluesově zatažené oblohy. Neoposlouchá se snadno, protože práce doprovodných muzikantů, byť nenápadná, dokáže náladově posouvat písničky pokaždé jiným směrem - za vše zmíním banjo a housle na countryovce "The Autumn Lught" či výtečnou bloudivou rockovou kytaru v "Down To You". Pokud z Dylana máte nejraději poslední řadovku "Modern Times", Rob Lutes vám příjemně zkrátí čekání na jejího následovníka.
Miroslav Böhm


Rob Lutes - Maria (live acoustic)

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 8/10




DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY