shop.musicserver.cz
Makrorecenze "To Lose My Life..." White Lies

Makrorecenze "To Lose My Life..." White Lies

Vydáno: 02.03.2009 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

V žebříčku BBC Sound Of 2009 se White Lies objevili na druhém místě a jejich debut "To Lose My Life..." následně ovládl britskou prodejní hitparádu, když vystoupal až na její vrchol. S dvouměsíčním zpožděním vychází tahle deska i u nás a my jí u této příležitosti věnovali naši další makrorecenzi.

White Lies - To Lose My Life...
© facebook interpreta
Malý zázrak, nebo bídná vykrádačka Joy Division s jedním náhodným zásahem do černého? Podobné otázky si při poslechu singlu "Unfinished Business" již téměř před rokem kladla většina těch, kteří sledují britskou kytarovou scénu. Od tehdy ještě neznámé trojky White Lies. Dnes najdete tohle jméno na zadní straně každého vydání NME a v závěru každého reklamního bloku na MTV2. To abyste věděli, že vydali debutovou desku "To Lose My Life...", která veškeré pochyby snadno rozptýlila. Minimálně podle Tomáše Bláhy, který pro skupinu White Lies vykouzlil v únorové hlavní recenzi pochvalu v podobě devíti bodů. U příležitosti vydání téhle desky u nás (vychází 2. března) jsme pro vás připravili podrobnější pohled na klady a zápory debutového alba White Lies - v podobě další makrorecenze, která je přeci jen trochu přísnější: dvaasedmdesát procent.


Dominika Jiroušková - Aspirant na Best Of 2009 (9/10)
Vztah k interpretovi: Vskutku láska na první poslech.

Není nic jednoduššího, než dát uvědomělým hochům, co nezpívají zrovna o tom, jak se o víkendu parádně vykalili, a oblékají se převážně do černého, nálepku s nápisem Joy Division revival. Přitom k post-punkovým modlám má mnohem blíž formace Fear Of Flying (hlavně díky charakteristickému garážovému zvuku, který White Lies vcelku pochopitelně na debutu vypustili), ve které kluci zpívali před tím, než se v létě 2008 stali oficiální kytarovou nadějí pro rok nadcházející. Spojnici mezi Joy Division a White Lies tvoří téma smrti a romantismus, dva průvodní jevy "To Lose My Life...", které rozdělily posluchače desky na dva tábory. Jeden, který bere kapelu jako slizký fake a je pravda, že v některých chvílích působí hlas zpěváka Harryho McVeigha v kombinaci s varhany a smyčcovými pasážemi příliš pateticky. A ten druhý, do kterého se mimochodem také řadím, kterému je patetičnost šumafuk a lednový debut (mezinárodní vydání) si vedou v paměti pro Best Of 2009.

Honza Průša - Staro-nový pořádek pro rok 2009 (8/10)
Vztah k interpretovi: Zajímá mě každá skupina, v níž hraje Cave...

Svým debutem i singly, které mu předcházely, kolem sebe White Lies rozpoutali docela solidní humbuk. Až jsem si po prvním poslechu říkal - proč vlastně? Vždyť jde jen o další kytary, další objevování dávno objeveného. "To Lose My Life..." na mě působilo jen jako nepříliš originální, i když solidní pohled na post-punk. Jako když si čerstvě cetiletí kluci vezmou nástroje a chtějí nastolit svůj staronový pořádek pro rok 2009. Ale čím víc jsem je poslouchal, tím víc mě bavili. White Lies nejsou progresivními novátory, ale umí po svém odkazovat k věcem, k nimž mám jako o víc než deset let starší jedinec vřelý vztah. A jde jim to - mimochodem - znamenitě. Jejich hudba mě vrací zpátky do doby, kdy jsem si objevoval své indie hrdiny a vyvolává pocity z let dospívání. Svým debutem se jim podařilo zařadit právě mezi desky, na něž vzpomínám s nostalgií, své body ale WL těží i tím, že jsou noví a neoposlouchaní. A navíc, deska díky klasické vinylové délce skvěle odsýpá a nenajdete na ní slabší místo.

Miroslav Böhm - Důstojný obraz kytarového mainstreamu (7/10)
Vztah k interpretovi: White Lies jsem sledoval s nadějí už od prvního singlu "Unfinished Business".

White Lies
© whitelies.com
"To Lose My Life..." je neobyčejná deska z jednoho zásadního důvodu - dokáže nadchnout stejně dobře, jako se dokáže zprotivit a bude vyvolávat stejně tak nadšené reakce jako nenávistné soudy o netalentovných plagiátorech. Pokud se ale povznesete nad první dojem, pak je zřejmé, že minimálně singly jsou až příliš dobré na to, aby bylo možné album označit za špatné jako celek. Pravda je tak jako obvykle někde uprostřed. Bylo by až příliš snadné odstřelit debutovou desku White Lies jako nepůvodní variaci na něco, co Joy Division a Echo And The Bunnymen dělali o dvě třídy lépe. Ale ve světě, kde Coldplay přebírají ceny za nejlepší album roku, White Lies rozhodně své místo mají. "To Lose My Life.." je společně s novými The Killers a Kings Of Leon vcelku důstojným obrazem současného kytarového mainstreamu, což je asi jako s oním drátem do oka: Může být i daleko hůř - v dubnu jsou tu noví The Enemy a Editors chystají třetí řadovku.

Pavel Parikrupa - Yes We Can (7/10)
Vztah k interpretovi: Nová britská kytarovka? Umírněný optimismus.

Když k výšinám britských žebříčků vystřelí nová kytarovka, vzbuzuje to ve mně smíšené pocity. Mám radost z každé party mladíků, co to mydlí v garáži a sní sny o nových Beatles etc., ale taky jsem obezřetný vůči miláčkům ostrovního tisku, co zazáří jak kometa, a pak zhasnou. Originalita je téměř nemožná - hraje se na to, jak dobře kdo rozvine něčí odkaz a jestli to vydrží více než dvě desky. Nepochopil jsem povyk kolem Arctic Monkeys. Franz FerdinandKaiser Chiefs hrají tři alba pořád to samé. A co teď třeba Glasvegas a nejnověji White Lies? Bude jejich debut v žebříčcích nejlepších desek 2009? Třeba si je zapamatujeme jako ty, co tak připomínali Joy Division. Nakonec rozhoduje, jak dovedete stvořit písničku, melodii, atmosféru - a tohle White Lies umí. Nejsou originální (koho mi pořád připomíná ten zpěvák?), ale mají dobré písně, hity, špetku patosu, smutku a ponuré melancholie i nadšení a mladickou energii. Tipnul bych, že na druhé desce budou znít úplně stejně, ale nešť, teď jsou tady a teď je mám rád.

Ondřej Michal - Plagiátoři plagiátu (5/10)
Vztah k interpretovi: Velká naděje byla záhy vystřídána zklamáním.

Vážně by mě zajímalo, co by Ian Curtis říkal na zástupy dnešních následovníků. A že jich Joy Division mají! Kapely, které se přímo či nepřímo hlásí k odkazu slavného depkaře, se dají rozdělit do dvou skupin. Mezi nejviditelnější zástupce té první patří Editors či Interpol. Ačkoliv kopírují, přesto vnášejí jistou dávku osobitosti a specifičnosti. Druhou pak prezentuje trojka White Lies. Ti sice také kradou jako straky, ovšem ani ne tak u Curtise a spol., jako právě u zmíněných následovníků. Plagiátoři plagiátu, dalo by se říct. Kromě hudby samotné to berou sakumprásk i s omáčkou okolo včetně image. Což o to,"To Lose My Life..." není špatné album. Smrtí nasáklé texty zpívané barytonem Harryho McVeighta stejně jako důraz kladený na basové party mají své kouzlo. Na první pohled je všechno, jak má být. Bohužel pocit stokrát slyšeného o sobě dá brzy vědět. Deska záhy přestane být zábavnou a začne nudit. Na mysl vytane přirovnání k několikrát vylouhovanému sáčku s čajem. Na jeden z nejočekávanějších debutů letošního roku to není žádná sláva.


Album: White Lies - To Lose My Life...
Průměrné hodnocení: 7,2/10
Celkový čas: 45:07
Skladby: Death, To Lose My Life, A Place To Hide, Fifty On Our Foreheads, Unfinished Business, E.S.T., From The Stars, Farewell To The Fairground, Nothing To Give, The Price Of Love

NÁZORY
  • Dobrá deska (Honza, 02.03.2009 10:01) Reagovat

    Nejlepší je si desku poslechnout jako celek. Pak vyzní výborně. Já dávám 8/10.

  • joy division?? (maxtej, 02.03.2009 10:27) Reagovat

    podle mě to zní spíše jako mix U2 a Interpolu; a originální to opravdu není...

  • wl (jiří, 02.03.2009 12:03) Reagovat

    Příjemné poprockové písničky - určitě ano, odér osudovosti typu Joy Division - nemůže být ani řeči. Takoví kytarovější a trochu temnější Alphaville.

  • Planet Festival (Rob, 03.03.2009 15:33) Reagovat

    Kazdopadne zive na letosnim Planet Festivalu to bude urcite zajimava kapela!

  • A jedeme dále (Martin, 05.03.2009 22:31) Reagovat

    další a další recenze dalších a dalších absolutně stejných kytarovek.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
Shakira - Las Mujeres Ya No Lloran 7/10
Recenze: Shakira už nepláče. Na desce "Las Mujeres Ya Na Lloran" si drží solidní laťku Na obalu své dvanácté studiovky "Las Mujeres Ya Na Lloran" (česky "Ženy už nepláčou") je Shakira vyobrazena se slzami stékajícími po její tváří, které se mění v drahokamy. Předloňský rozchod s fotbalistou Gerardem Piquém sice ve... čtěte zde
Vydáno: 26.03.2024 15:00 v sekci Recenze
Thom Fröde (Imodium) - Viselo to ve vzduchu. Jsme bojovníci
Rozhovory: Thom Fröde (Imodium) - Viselo to ve vzduchu. Jsme bojovníci Skupina Imodium se po pěti letech vrací na scénu se vší parádou. Už 4. dubna předvede svoji energii ve Foru Karlín, v září pak vydá novou desku. "Zůstáváme nohama na zemi, ale chtěli jsme ukázat, že jsme kapela v plné síle a... čtěte zde
Vydáno: 26.03.2024 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Peter Hook & The Light přivezli do Roxy esenci New Order a Joy Division (22.11.2023 08:21)
- Obří mural Iana Curtise v jeho rodném Manchesteru byl konečně obnoven. Nově jej najdete poblíž nádraží Piccadilly (13.09.2023 18:37)
- Naživo: Finále Metronome Prague obstaraly hity M83, Tove Lo nebo White Lies (25.06.2023 18:53)
- Fotogalerie: Nejen White Lies a M83, ale taky prsa a kalhotky zpěvaček. To byl závěrečný den Metronomu (25.06.2023 09:28)
- Odkaz Joy Division a New Order opět ožije díky Peteru Hookovi (05.05.2023 12:45)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2022 podle musicserveru (20-11) (26.01.2023 20:30)
- Na Metronome Prague 2023 zahrají i Editors a White Lies (29.11.2022 10:37)
- Video: White Lies v "Trouble In America" prožívají hororový americký sen (19.09.2022 09:53)
- Aitch překryl slavnou nástěnnou malbu Iana Curtise v Manchesteru svým muralem a je z toho skandál (24.08.2022 12:58)
- Naživo: White Lies naživo nacházejí cestu z neklidu současnosti (07.05.2022 13:19)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Queen AC/DC Karel Gott Adele Kabát Rush Paws U2 Sia Bono Taylor Swift Madonna Dua Lipa Lucie Vondráčková Télépopmusik Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu