Vyčpělý bigbít

Poslední pětiletka před sametem. Ústředním výborem KSČ krytá Janečkova mafie řádí jak černá ruka, kde kdo má zákaz a je naháněn jak nadutá koza, Hanka se překvapivě vzepře, oficiální rockeři se oblíkají na střídačku jako metlíci, diskouši, gumáci i veksláci, a vymetají Sokolovy. I v muzice vykloubený čas.

4/10

Olympic - Bigbít (1986)

Vydáno: 19.1.2009
Celkový čas: 61:22

Skladby: Země v každém z nás, Stárnout, Festivaly, Dopis, Bigbít, Manekýny, Můj klid, Je to nářez, Jako tele na vrata, Já se oholím, Hry a slzy, Je to tak samozřejmý, Počkej až, Whole Lot-ta Shakin' Goin' On / Rock A Beatin' Boogie, It's Only Make Believe, Rock And Roll Music, Rock Around The Clock

Vydavatel: Supraphon

V okolním světě vedle diska a depešáků vládl metal. Plešatá jako vždy zavětřila správný azimut a Olympic odehrál na albu "Bigbít" lehce přitvrzený kašírovaný rock, perestrojkově znormalizovaný do televize i estrád. Když pominu tuzemský zvukový odér, jsou to všechno jandovsky sériově zručné a chytlavé písničky pro masy. "Země v každým z nás" má přirozený švih a spád, "Stárnout" přítulný svíčkový refrén a až na příšerné huha proklady jsou "Festivaly" dobrej rokec.

Tak by se daly lepit přívlastky skladbu za skladbou. Zatímco kompozičně většina řemeslně obstojí, soundem a aranžemi vůbec. Mimo kytaru samá nápodoba. Kupříkladu "Dopis" je pokus o Black Sabbath, strašidelný jak pastelková kresbička hřbitova z mateřinky. Takových bezbarvých deja vu ozvěn najde každý pamětník víc. Jediná nadčasovka je pokleslá hrkačka "Jako tele na vrata", ta pobaví kdykoliv. Vlezlé kosmojarré či europeácky fanfárové anebo jakoženajazzlé syntíky se nedají poslouchat ani jako kolorit doby. Přesto všechno jsem shovívavý. V roce vydání mi tohle někdo položit na gramec, tak letí i s "Bigbítem" oknem ven.

Zlatá edice Suraphonu je tradičně bohatě vybavena komentáři, daty i bonusy. Ty mimo jiné dokumentují, jak Janda přešaltovával Olympic podle potřeby kamkoliv, třebas na novou vlnku. "Já se oholím" má až kocábovské syntíkové barvičky, i rytmika se rozehrává jak malý Pražský výběr. Klasickej rokenrol s piánem, to byla vždycky Berkova doména. Je dobře, že reedici posledního alba nahraného s jeho přispěním krátce před tragickou smrtí, doplňují čtyři klasické rnr kousky, sejmuté naživo v květnu 1980 na jednom z mnoha posledních, či výročních turné.

Tenhle "Bigbít" ale osloví jen některé čtyřicátníky. Dokument doby. Nic víc.

• recenze ? (milanmilan2, 24.02.2009 20:39) Reagovat

  Dobrý den. Skutečně to psal pan Merhaut ? Nebyl to náhodou František Ringo Čech, druhdy samozvaný císař českého hardrocku ? Připitomělou přezdívku " Plešatá " snad může použít jen někdo, jehož IQ nedosahuje ani IQ houpacího koně. I když ... ten se dokáže alespoň houpat, takže je alespoň na něco dobrý ....
  V recenzi bych přece jen očekával něco, např. o sestavě, která původní LP nahrála, jde o pětičlenou sestavu, již po odchodu Petra Hejduka od bicích, čerstvě nastoupivší Milan Peroutka rozhodně zvuk Olympicu přitvrdil a dvoje klávesy, tj. Berkovy a Valentovy ( přišel z Karamelu - Přízrak 7. B - pamatují pamětníci ? ).
  Pak bych očekával, že se recenzent zmíní o textech - již žádný Borovec, ani Rytíř, hlavně Vrba a Oulík - zmíněná Země v každém z nás je dost dobrý " otevírák " tehdejších koncertů.
  Termín " svíčkový " refrén jsem fakt nepochopil, autor asi myslel právě na svíčkovou ( na smetaně ).
  Rovněž tak " huha " proklady, to mi nic neříká, nějak mne to neoslovila. Leda, že by inspirací byly Hlinomazovy hlášky - huhu kaše a gogo koktejl to tuším bylo ....
  Jinak pochválit Tůmovo sleevenotes to vyžaduje skutečně dost odvahy .... např. z Petra Hejduka je najednou Milan Hejduk .... Též famózní je pochvala za bohaté bonusy ...... Prosím, ví pan autor o Olympicu alespoň něco ?
  Na stránkách Olympicu, kam nepíší pouze zarytí příznivci, je informací obdobného charakteru nepočítaně.
  Povšimněte si, že neberu autorovi jeho názor na kvalitu alba a nevyvracím mu jej. Má na něj právo. Já bych ostatně jako tak trochu fajnšmekr přes Olympic v takovém případě asi nebyl právě objektivní.
  Nicméně si myslím, že jde o špatně odvedenou práci s množstvím chyb a nedostatků a zmíněné urážky, kterou nechápu už vůbec.
  Nezbývá než povzdechnout, kdeže jsou časy panů např. Dorůžky, Jehneho, Horáčka, Rejžka, Vlčka, Černého atd.
  Tak. Doplním ještě volnou parafrázi známého českého filmu- autore, vrať se do hrobu. A dodám - fuj. milanmilan2
  
  

  • Re: recenze ? (Já nejsem já , 24.02.2009 21:15) Reagovat

    Taky jsem kroutil hlavou, co vypotil tento jakýsi Merhaut. Ale nic, takovejch Merhautů má Petr Janda usušených na půdě...Každej dělá, co umí. Někdo dělá a někdo žvaní a žvaní a žvaní. Tento server je definitivně na dně.
    
    

    • Re: recenze ? (provaz!, 24.02.2009 21:36) Reagovat

      Každý dělá co umí? V tom případě by Janda neměl dělat muziku.
      
      

      • Re: recenze ? (HonzaK, 26.02.2009 11:29) Reagovat

        Jenže jeho LP/CD/DVD lidi kupovali a kupuji po statisicich.
        
        Co kupují u tebe ?
        
        

        • Re: recenze ? (daalbarizer, 27.02.2009 03:08) Reagovat

          To ze to kupuji jeste neznamena, ze to neni korunovana sracka. A "tak trochu fajnsmekrovi pres Olympic" nahore - pokud IQ recenzenta nedosahuje IQ houpaciho kone (mimochodem, zacina me pekne srat jak se dnes IQ ohani kazdy primitiv ktery ani nevi, co to to IQ vlastne je), znamena to, ze i polovina houpaciho kone vi, ze po a pred uvozovkami a zavorkami se nedelaji mezery.
          
          

10/10

Recenze: Magnum opus. Caleb Landry Jones natočil bezchybnou desku "Hey Gary, Hey Dawn" Bezmála rok a půl po předešlé řadovce "Gadzooks Vol. 2" se americký zpěvák a herec Caleb Landry Jones vrací s dalším hudebním materiálem. Jeho nové album "Hey Gary, Hey Dawn" se ale od těch předchozích přece jen trochu liší.... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 16:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Igor Orozovič - Když zpíváte text, který je váš, nikdy ho nemůžete zazpívat špatně "Pomíjivost divadla je pro mě někdy bolestná. Oproti tomu kratičká píseň toho může obsáhnout spoustu a zůstane v nás, můžeme si ji zpívat," říká herec a muzikant Igor Orozovič. Svou čerstvě vydanou debutovou desku "Když muž... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 11:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Na "One Deep River" je Mark Knopfler pořád stejně solidní Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 00:00 v sekci Recenze