Fracek, básník, píchací panáček

03.11.2008 13:00 - Radek Hendrych | foto: facebook interpreta

Písničkář Ondřej Ládek debutuje albem, ze kterého kape sex, přebytečný testosteron, ale i hluboké básnění a filosofie dne. Kreativní umělec, který stereotypům plive do ksichtu a suverénně pojmenovává. Číst mezi řádky "manuálu" - klíč ke zničení všednosti!
9/10

Xindl X - Návod ke čtení manuálu

Skladby: Anděl, Styky, Relativní blues, Nech to koňovi, Můj cíl, Mamut, S lítostí vám oznamujeme, Čert nás vem, Pac a pusu, Žádaný a nežádoucí, Moje malá milá, Restart, Cool v plotě, Dysgrafik
Vydáno: 29.09.2008
Celkový čas: 53:51
Vydavatel: Good Day Records
Co se toho už namluvilo o zaplivaném českém rybníčku! Něco na tom bude; hudební stereotypy a upachtěnost tu nejsou domečkem z karet, nýbrž betonovým chrámem. O to grandiózněji zapůsobí, dokáže-li je někdo bez okolků sejmout. Jak pevné základy navíc ta budova má, když je posílena silnou tradicí: české písničkářství je ryzím příkladem. Tím nemyslím, že by snad Nohavica, Kryl, Plíhal či "úchyl" Schmitzer neměli co říct, to vůbec ne. Nicméně je těžko jejich projev opravdu aktualizovat, zdnešnit jej. Výsadou správného básníka (což písničkáři jsou) je bez skrupulí a oklik pojmenovávat skutečnost, pojmenovávat dnešek - ne na úkor obraznosti, samozřejmě.

Písničkář Ondřej Ládek aka Xindl X debutuje albem "Návod ke čtení manuálu". Činí tak způsobem, který připomíná šipku střemhlav ze srázu. Taková věc se dělá buď z totální frajeřiny, nebo z neúcty k fyzikálním zákonům. To je Ládek: "zákony" rybníčku nerespektuje. Jak tématicky, tak hudebně, i formou svého sdělení totálně vybočuje z řady čehokoli, co lze u českých písničkářů slyšet. (Pokud mě chcete dopálit, srovnávejte ho s Baumaxou...)

"Jsem mamut / mám úd / taženej vlastním chobotem / stávám se lásky robotem" ("Mamut"). "Naše životy jsou v sázce / musíme promrdat se k lásce" ("Moje malá milá"). První věc, kterou zběžným a nepříliš pozorným poslechem člověk zaregistruje, je jakoby ústřední téma desky: sex na třetí a tisíc plus jeden způsob. A o tomhle říct, že to je básník? Spíše by se chtělo říct prase! Skutečně se na první poslech může zdát, že Ládek je pózař, že si neustále honí ego (a asi nejen to...) nepřetržitým přetřásáním vlastní sexuality (nenapadne vás snad, že ten člověk musí mít apetit? Povrchní konstrukce...). Že je to ten typ fracka, kterýho "každý slušný člověk" musí strašně nenávidět, obzvláště, když přijde za vaši holkou na bar a vypadá to, že jeho triky fungujou.

Jestli chcete "Návod ke čtení manuálu" zničit, pošlapat a znásilnit, říkám ano, berte Ládka takhle. Kdo se nenechá zaslepit prvoplánovou "mrdací" estetikou, uvidí, že sex NENÍ ústředním tématem desky, nýbrž, že je pouze maltou mezi jednotlivými cihlami chrámu. Počítá se stavba jako celek: jen tak uvidíme, o čem "Návod ke čtení manuálu" je.

Pro příběh, který deska vypráví, je příznačný už sám název. Básníci často mluví v paradoxech. Návod ke čtení manuálu? Jako bychom na jeden papír potřebovali další, abychom věděli, jak ten první číst. Kam to vede? Odcizená slova, papírová byrokracie slov, které nad sebou ustanovujeme, řítíme se do návodů ke čtení návodů ke čtení návodů ke čtení manuálu... Ládkova deska je o tom, že si nerozumíme. "Čtu si tvoje smsky / je mi hezky / pak ale změním intonaci / a dostanu úplně jinou informaci" ("Nech to koňovi"). "Jsem to, co sem, protože si myslim, že to jsem" ("Návod ke čtení manuálu") - nevím, co mi říkáš, nemám jistotu, nemám ani jistotu v tom, co jsem já. V tomhle světě ani anděl neslouží zadarmo. "Jsem v prdeli / založenej do análu / jsem jen návod ke čtení manuálu."

Jestli Ládek něco dělá na prvním místě, pak je to nekompromisní ( a nekompromisně obrazné) pojmenování toho, co se teď zkrátka děje. Po informačních dálnicích se řítí davy osamělých - miliony lidí v majspejs světě, každý sám za sebe. Xindl X tenhle svět vystihuje přesně, prostředky, které nedělají ústupky od kvality. Jak z téhle pozice vypadá jeho tolik přeceňovaná identita "píchacího panáčka"? Jako jeden článek řetězu, jako umně využitý prvek. Láska umřela na dlouhodobou nechuť dávat si sliby... Ne pane, vy nejste pornofolkař, vy jste básník par excellence.

PS: Domnívám se, že fokus na texty je u Xindla X oprávněný. Tím však nechci podsouvat druhořadost hudebních aranží: především v první půli alba nalezneme pestrou směs multižánrových hitovek, v rozsahu od "folk-rapu" po kavárenské inspirace nejsnobštějšího jazzování. Hudba má dynamiku, nenudí, album je i přes různorodost sevřené. Těžiště Xindlovy tvorby přesto spatřuji právě v textech - v tom překonává hip hop, z jehož subkultury si vypůjčil prostředek rapu. Kolik českých hiphoperů má dobré texty? Prago Union a WWW.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY