V sobotu 11. listopadu zavítali do Prahy vyslanci australské alternativní hudby . Jejich hned dvojitou porci (Dirty Three a Conway Savage) doplnila česká předkapela November Second. Pokud máte rádi třeba Nicka Cavea a nebyli jste tam, můžete jednal litovat a jednak si o tom alespoň přečíst.
Do honosných prostor pražského divadla Archa si tentokráte překvapivě našlo cestu poměrně málo návštěvníků (můj soukromý odhad je tak 200 až 300 lidí) a častý výskyt cizích jazyků u baru dával tušit, že hlavní hvězdy večera nejsou u nás - i přes častou spolupráci s všeobecně respektovanými interprety - příliš známy. Protože do poslední chvíle byla nejistá účast hosta, pořádající agentura 10:15 Promotion se rozhodla neriskovat a jako třetího k oběma zahraničním účinkujícím přizvala na poslední chvíli ještě českou předkapelu.
© Karel Šuster
Vybrána byla hranicko-pražská formace
November second, kterou si někteří mohou pamatovat z jejich účasti na festivalu ET Jam. Ta vystoupila v kompletní sestavě, se třemi kytarami, včetně příležitostného hosta Honzy Ponocného. Úvod jejich vystoupení byl poněkud rozpačitý a také zvuk byl klasicky "předkapelový". Zpěvačka
Saša Langošová se velice rychle dostala do své obvyklé vynikající hlasové formy a rytmika Aleš Zenkl – Tomáš Brožek patří všeobecně k nejlepším u nás, nejinak tomu bylo i zde. Ačkoliv byli stylově trochu jinde než zbytek účinkujících, obecenstvem byli přijati velmi příznivě, reakce po každé skladbě byly více a více vřelejší. Když byli v nejlepším, čas se naplnil.
© Karel Šuster
Pro speciálního hosta
Conwaye Savage, který je známý jako klávesista
The Bad Seeds, doprovodné skupiny Nicka Cavea, se na poslední chvíli podařilo zajistit vízum, a tak mohl nakonec přece jenom vystoupit. Přiznám se, že jsem do inkriminovaného dne vůbec netušil, že vydal nějaké sólové album, ale jak vyplynulo z jeho slov a jak jsem se mohl přesvědčit v předsálí, má jich na svém kontě již několik. Vystupoval sám jen za doprovodu klavíru. Jeho písně byly velmi komorní, občas lehce melancholické, občas evokující unylou barovou atmosféru. Zajímavým protikladem příjemných písniček byl neškoleně znějící, civilní zpěv. Pokud se někdy náhodou jen na okamžik objevil záblesk nudy, Conway ho okamžitě zahnal svými neuvěřitelnými slovními komentáři mezi jednotlivými skladbami. Pokud mohu se svou chatrnou angličtinou posoudit, byly velmi vtipné, trefné a roztomilé. Zábavná, plná instrumentálních vtípků, byla i jeho hra a příjemné, antihvězdné chování si rychle získalo sympatie publika. Ohlas již zřetelně plnějšího sálu nekompromisně vyústil v přídavek.
© Karel Šuster
Hlavní hvězdy
Dirty Three pochází z Melbourne a na australské nekomerční scéně patří k nejuznávanějším veličinám. Ne nadarmo už na světových turné doprovázeli třeba
Beastie Boys,
Becka či Henry Rollinse. Po celou dobu vystupují v pouhém triu, dominantní housle bravurně doprovázejí kytara a bicí. Celý jejich blok byl čistě instrumentální, každou skladbu však houslista
Warren Ellis (několik let hostující a v současné době údajně již stálý člen Caveových
The Bad Seeds) vždy předem důkladně okomentoval. Při hraní se často prohýbal do překvapivých gymnastických poloh, výjimkou nebylo ani hraní v kleče či v leže. Instrumentálně byl naprosto excelentní, navíc často zajímavě moduloval zvuk svých houslí elektronickými efekty. Kytarista Mick Turner postával flegmaticky v koutě, na své kytaře však vyráběl nápaditý doprovod důmyslnou kombinací hraní prsty a trsátkem. Nejzajímavější na pohled byl bubeník Jim White, který hru sobě i publiku zpestřoval různými instrumentálními legráckami. Mnohé skladby byly poměrně dlouhé, vždy však s perfektně vystavěnou gradací. Přes absenci zpěvu jejich vystoupení působilo svěže a nudě se vyhnulo velikým obloukem. Opět došlo na, tentokráte dvojitý, přídavek a celé své zhruba devadesátiminutové vystoupení ukončili melancholickou ukolébavkou.
Dirty Three,
Conway Savage, November Second -
Divadlo Archa, Praha, 11.11.2000