Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Co poslouchá musicserver speciál - Miroslav Böhm

Co poslouchá musicserver speciál - Miroslav Böhm

Vydáno: 23.08.2008 05:00 v sekci Publicistika - Miroslav Böhm | foto: facebook interpreta

Zapomenutý pub kdesi na ocelovém severu Anglie. Vzduch voní potem a tráveným ležákem (v rohu má sraz zdravé jádro fanoušků zdejšího fotbalového klubu), na věšáku osychají deštěm a melancholií zmáčené baloňáky a jukebox do toho tlačí rokenrol - Miroslav Böhm představuje v CPM speciálu své srdcové desky.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Seriál Co poslouchá musicserver si dal přes léto na čas oddech, to ale neznamená, že byste přišli o pravidelné články s oblíbenými deskami našich redaktorů. Ti se rozhodli zapátrat v paměti, probrat sbírky a sepsat vždy svých deset nejoblíbenějších nahrávek. Nemusí se jednat o to nejlepší, co v životě slyšeli, jde hlavně o alba, která je v průběhu života nejvíce zasáhla a ovlivnila. Po Honzovi Baluškovi, Danu Hájkovi, Michalu Kochovi, Karlu Veselém, Honzovi Průšovi, Luboši Krečovi, Davidu Věžníkovi a Ondřeji Michalovi vám teď do své police s cédéčky nechá nahlédnout Miroslav Böhm.

Řekl jsem si, že na co si člověk nevzpomene hned, není až tolik důležité, a až na jedinou výjimku nechal seznam tak, jak jsem jej za nějakých šedesát sekund sepsal (něco málo jsem pak dohnal v sekci Co se do desítky nevešlo). Důraz jsem tak vlastně nekladl na kvalitu a uměleckou hodnotu, ale na to, jak často mi desky "rotují" v iTunes a jak silné vzpomínky se k nim pojí.


Různí - Porta '84
10. Různí - Porta '84 (1985)

Hned na úvod jsem si připravil onu jedinou výjimku, která se do seznamu dostala až dodatečně. Na tuhle desku jsem zapomněl asi v patnácti, kdy jsem přestal jezdit na dovolenou s rodiči, ale jinak to byla pravidelná cestovní kulisa snad po dobu deseti let. Před dvěma týdny jsem náhodou narazil na blog, kde bylo nahráno všech x setkání Porty a já šel na jisto pro ten svůj - ročník čtyřiaosmdesát... Jeho následný poslech ve mně vyvolal zatraceně příjemné vzpomínky a také mě uklidnil, protože jsem přišel na to, že má paměť funguje zatím na jedničku - všechny texty v ní stále byly uloženy, jako by posledních dvanáct let ani nebylo. A já zase s Žalmanem cítil vůni kytek, s Hop Tropem jsem se zasnil nad řekou Amazonkou, zamáčkl slzu u "Ztrát a nálezů" od Hlavolamu, díky Zřídlu si zapěl ódu na svou postel... Takhle bych mohl jmenovat dál a dál. Sice jsem vyrostl na slovenském "rocku" v podání Teamu a Elánu, ale porťácké "umííííííííííííííí" mi k srdci přirostlo stejně nejvíce.


Coldplay - A Rush Of Blood To The Head
9. Coldplay - A Rush Of Blood To The Head (2002)

Díky druhé řadovce Coldplay se ze mě stal sběratel cédéček a člověk, který důvěřuje hudební kritice - a oboje mi s lehkými šrámy vydrželo až dodnes... o). Až po tuhle placku jsem nákup každé desky tři měsíce zvažoval, řádně si ji nejprve naposlouchal a až poté ji napsal do svého dopisu Ježíškovi (jasný, už mi sice bylo jednadvacet a chodil jsem na výšku, ale když máte výrazně mladší sestru, musíte se zapojit do lecjakých vyšinutostí). "A Rush Of Blood To The Head" jsem koupil při sprintu na vlak v Brně jen na základě nadšené recenze v NME a nemaje přenosný přehrávač, doma si ho pustil poprvé až ve dvě ráno. Původně aby se mi dobře usínalo. Spát jsem šel ve čtyři, po třetím přehrání.


Alanis Morissette - Jagged Little Pill
8. Alanis Morissette - Jagged Little Pill (1995)

První cedlo, které jsem si půjčil z hudební knihovny. Doma jsme tehdy ani neměli CD přehrávač, takže jsem si ho chodil po škole přehrávat k máti do práce... Už si to nevybavuju přesně, ale snad i kvůli tomuhle naši domů nakonec pořídili věž a já mohl být za hrdinu a hudebního piráta zároveň - "Jagged Little Pill" jsem nakonec přehrál snad polovině třídy na kazetu. Všichni ho milovali... Jo a pak střih, mé první výrazné zaláskování a v hlavě hodně otazníků (Má mě ráda, nemá mě ráda?). Navíc začínaly prázdniny, dva měsíce odloučení a já nevěděl, na čem jsem. Doprovodil jsem ji domů, nastoupil do autobusu a při odjezdu mi poslala vzduchem pusu. O dvacet minut později jsem vpadl v extázi domů, zapnul rádio a tam Alanis a "Ironic" - volume šlo doprava a dva roky to byla moje nejoblíbenější písnička.


Priessnitz - Potichu?
7. Priessnitz - Potichu? (1997)

Asi největší úlet mého života. Havířov, divadelní klub Lakomec (patřil rodině Pavla Studníka, který hrával s pra-Kryštofama - napsal jim i pár písniček a textů, na které teď piští skoro-puberťačky po fesťácích) a já zrovna u x-tého pivka poznával svou budoucí nejlepší kámošku. Nic zvláštního, vím - bude pointa... Kolem druhé ráno pustil právě Pavel Studník tohle cedlo (celý Kryštof Priessnitz ostatně vždycky zbožňoval) a my nemohli odejít - dodnes cítím tu pachuť vodky, kterou jsem si dal předtím, než jsem vtrhl na parket s úmyslem pařit na "Děláže". Ve tři to Studňa vypnul s tím, že padla, protože došlo pivo. Druhý den jsem vstával v sedm a rozespalý letěl maturovat - ha, za osm. Naši se se mnou i tak týden nebavili...


The Verve - Urban Hymns
6. The Verve - Urban Hymns (1997)

Přiznávám, dostala mě taky "Bitter Sweet Symphony". Strašně rádi na ni navíc tančíme s mojí drahou polovičkou a... tak dobře - na ni strašně rád tančím se svou drahou polovičkou a ona u toho vykřikuje, že už dost, že se jí točí hlava... Než mě tahle placka pohltila, neměl jsem o The Verve žádné výraznější ponětí - kromě klipu k "History", který běžel v "Sosákově pětce", tuším... Vše jsem ale dohnal zpětně, hodně důkladně. Kvůli doplnění diskografie kompilací "No Come Down" jsem si navíc objednal i své první CD ze zahraničí, protože u nás se prostě sehnat nedala. Nebýt třetí studiovky Oasis, byla by tohle nej deska druhé poloviny devadesátých let.


The Beatles - Revolver
5. The Beatles - Revolver (1966)

Už si ani nepamatuju, proč jsem si tuhle desku vůbec pustil. Nedostal jsem se k ní totiž tak, jak by se dalo očekávat, tedy prošňupáním elpéčkové sbírky svých rodičů, ale jednoduše přes kolejní intranet. V současné době ji navíc už ani nepovažuji za vrchol tvorby liverpoolských brouků (protože seržant Pepper a protože "Abbey Road"), ale pořád ji mám zapsanou jako tu, kvůli které jsem těmhle velikánům začal rozumět - jako vzpomínku na chvíli, kdy jsem definitivně pochopil, že všichni ti, co The Beatles akceptují jen jako náplň Oldies Party na Šelepce, jsou absolutně mimo, protože větší skupina tady nebyla, není a beztak už ani nebude.


Radiohead - Hail To The Thief
4. Radiohead - Hail To The Thief (2003)

Ani "Hail To The Thief" není nejlepším počinem své kapely (já říkám číslo čtyři, společně s "In Rainbows" - hnedle za "OK Computer", "The Bends" a "Kid A"), ale vzpomínky mám na něj nejsilnější. Ve čtvrťáku na výšce jsem musel udělat dvě zkoušky, jinak sbohem a šáteček, a tak jsem před nimi protáhl učení přes noc a u počítače ve studovně si nad skripty do Návrhu algoritmů II a Formálních jazyků a automatů II až do rána opakovaně pouštěl videa z projektu "The Most Gigantic Lying Mouth Of All Time", které Radiohead zveřejňovali na speciálním webu. A pamatuju si, že taková "Myxomatosis" ve čtyři ráno, v opuštěné počítačové hale byla opravdu mrazivá. Zkoušky jsem udělal a pro cedlo šel půl hodiny před otevíračkou obchodu, nemohl jsem dospat.


The Libertines - Up The Bracket
3. The Libertines - Up The Bracket (2002)

The Libertines jsem v počátku tak nějak nesnášel. Nelíbil se mi prostě ten humbuk, který kolem nich ostrovní média spustila. Pak jsem si je ale opakovaně pustil a začal naopak ten humbuk okolo hltat a milovat. Ta energie, ty emoce, které Carl Barât s Petem Dohertym dokázali do svých písní a koncertů nacpat, byly naprosto neuvěřitelné. Pokud vzpomínám dobře, tak naposledy mě tohle album zcela dostalo po loňském firemním vánočním večírku, když jsem kolem čtvrté hodiny ranní šel domů opuštěným Havířovem (byl běžný pracovní den) a v iPodu se touhle plackou nechal povznést až k absolutní nabuzenosti. V duchu jsem se všem spícím místním obyvatelům omlouval, ale já zpívat prostě musel...


The Stone Roses - The Stone Roses
2. The Stone Roses - The Stone Roses (1989)

K regulérní eponymní debutové desce The Stone Roses jsem se dostal až díky nějakému tomu žebříčku o nejlepší album všech dob. Parta okolo Johna Squirea a Iana Browna totiž právě jednomu takovému seznamu ukázala záda a já si zrovna v tu chvíli řekl, že se podívám po nějaké vhodné náplni do svého diskmanu... Ano, vybral jsem si právě tuhle placku, dokonalou nadčasovou směsici hitovosti, písničkářství, tance a rokenrolu, na které navíc ujíždí jiní kluci z Manchesteru, co mají hudbu plnou namachrovaných keců - Oasis. Pokud bych opravdu vzal v potaz pouze uměleckou hodnotu a přínos desek, pak by asi The Stone Roses byli ještě o stupínek výše. Tenhle debut je důkazem toho, že The Stone Roses v devětaosmdesátém neměli ani šajnu o tom, co to znamená slovo filler. Ať žije Madchester!


Oasis - Be Here Now
© facebook interpreta
1. Oasis - Be Here Now (1997)

"Be Here Now" je vůbec první cédéčkem, které jsem si koupil, a důvodem, proč jsem sebral do ruky kytaru. Pamatuji si tu dobu, kdy jsem jemu i Oasis propadl. Na Nově vysílali dokument o natáčení téhle placky a Noel v něm skromně prohlašoval, že Oasis bude stačit, pokud půjde o nejlepší desku roku. Zprávou dne tehdy v televizních novinách bylo to, že právě Oasis přijeli na svůj pražský koncert, a na pohyblivých obrázcích byl jako doprovod zachycený Liam Gallagher v odjíždějícím autobuse, kterak si sundává kalhoty a vystrkuje na české novináře nahou prdel... Od začátku mi byla ta jejich nabubřelost sympatická, protože ji dokázali přenést i do svých písniček. A na tomhle albu je to cítit nejvíce - je libo více než devítiminutový singl na vrcholu britské prodejní hitparády? Není problém. Oasis opravdu věřili tomu, že "Be Here Now" bude nejlepší plackou všech dob a tohle sebevědomí je z něj prostě cítit na míle daleko - natáhnout písničku o tři a půl minuty tím, že zazpíváte třiatřicetkrát "It's Getting Better Man!" je prostě zatraceně cool.

Co se do desítky nevešlo

Norah Jones - Come Away With Me, Stereophonics - Word Gets Around, The Strokes - Is This It, Radiohead - OK Computer, Oasis - (What's The Story) Morning Glory?, The Beatles - Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band, The Beatles - Abbey Road, Bon Iver - For Emma, Forever Ago, Linkin Park - Hybrid Theory, Blur - Parklife, Priessnitz - Hexe, Damien Rice - 9, Illustratosphere - Illustratosphere, Pearl Jam - Ten, R.E.M. - New Adventures In Hi-Fi, Sex Pistols - Never Mind The Bollocks, Shakira - Laundry Service (wtf?!), The Soundtrack Of Our Lives - Behind The Music, The Velvet Underground - The Velvet Underground & Nico, U2 - Achtung Baby a spousta dalšího kvalitního rokenrolu...


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • No (bourne, 23.08.2008 12:30) Reagovat

    S timhle souhlasim a sympatizuji:)

  • a dál? (Galicia, 23.08.2008 19:05) Reagovat

    Podle mě dosti monotónní výběr. Poslouchá pan Böhm také něco jiného než kytary?

  • :))) (madforit, 23.08.2008 21:29) Reagovat

    prima vyber. jak by rek jeden znamej - "ty vole ty ses staroba" :D ja mam staroby rad :) a be here now je stejne top album oasis :) a come on top skladba the verve :) ...

  • oasis (hudební předškolák, 23.08.2008 23:09) Reagovat

    je nejdebilnější družstvo s kytarami všech dob.

    • Re: oasis (Smajda, 24.08.2008 00:11) Reagovat

      Souhlas, Oasis se vezou na davno zasle slave. Do vsech se jen navazi a nic kloudnyho dlouho nevydali. Na rozdil od nekterych mi jejich nabubrelost vubec sympaticka neni. Nejsou ten typ rockovych hvezd, ktere si to muzou dovolit - jsou na to moc 'sladci' a 'popovi'. Howgh

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Slavná alba: Bezejmenný debut Elvise Presleyho jako cesta na trůn Krále rock 'n' rollu
Publicistika: Slavná alba: Bezejmenný debut Elvise Presleyho jako cesta na trůn Krále rock 'n' rollu Od hudby do putyk a bordelů až na trůn Krále rock 'n' rollu a statusu nezpochybnitelné ikony. To byla cesta Elvise Presleyho. Podstatným zlomem na cestě mladíka z amerického Tupela až na absolutní vrchol bylo první dlouhohrající album... čtěte zde
Vydáno: 10.04.2021 09:00 v sekci Publicistika
0
Sheppard - Kaleidoscope Eyes 8/10
Minirecenze: Sheppard na "Kaleidoscope Eyes" sázejí jeden hit za druhým Australská indiepopová kapela Sheppard se sice do uší posluchačů na celém světě zapsala před několika lety hlavně svým singlem "Geronimo", na svém rodném kontinentě ale stále platí za velké hvězdy. A její třetí řadovka... čtěte zde
Vydáno: 09.04.2021 09:45 v sekci Recenze | Minirecenze
4
Pohled do českých hitparád - 13. týden 2021
České žebříčky mají nové vítěze: JC Stewart si podmanil rádia, Koky nahrál nejžádanější album Sedmnácté vítězství v rádiové hitparádě zatím skupina Mirai nepřidala. Na její hit "I přes to všechno" totiž trochu překvapivě vyzrál JC Stewart s "I Need You To Hate Me". Albům po týdenní pauze už zase dominují domácí... čtěte zde
Vydáno: 08.04.2021 18:00 v sekci Novinky | České hitparády
1
Štěpán Urban - Les Fleurs 8/10
Recenze: Jako rozkvétající jarní louka. Štěpán Urban nabízí na EP "Les Fleurs" intimní a vkusné písničky Ve známost vešel stříbrným umístěním v SuperStar 2015, dnes je ale tento údaj spíše novinářskou zkratkou než něčím, co by tvorbu Štěpána Urbana definovalo. Šest songů na jeho debutovém EP "Les Fleurs" dokazuje, že mladý... čtěte zde
Vydáno: 08.04.2021 08:00 v sekci Recenze
0
Priya Ragu - Chicken Lemon Rice 8/10
Video: Priya Ragu vám klipem "Chicken Lemon Rice" navodí letní náladu Nejenom šatník chce s příchodem jara obnovit. Svěží vítr si zaslouží také vaše hudební knihovna. Za pozornost mezi nováčky stojí například Priya Ragu. Švýcarská zpěvačka s tamilskými kořeny skládá společně se svým... čtěte zde
Vydáno: 07.04.2021 08:05 v sekci Audio / Video | Video
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Radiohead jsou na TikToku (04.04.2021 16:26)
- Glastonbury bude mít letos virtuální verzi (02.04.2021 08:33)
- Recenze: Ringo Starr na EP "Zoom In" nepřekvapí, ale potěší. A to stačí (26.03.2021 08:00)
- "Plastic Ono Band" Johna Lennona oslaví půlstoletí výpravnou reedicí (06.03.2021 10:46)
- Paul McCartney vydá na podzim knižní výběr svých písňových textů, bude skládačkou jeho života (02.03.2021 18:41)
- Video: BTS přezpívali "Fix You" od Coldplay. Fanynkám se líbí, nám nikoliv (verze č. 2, nová a lepší) (28.02.2021 11:36)
- Video: Karaoke v MTV Unplugged: BTS přezpívali "Fix You" od Coldplay (26.02.2021 11:16)
- Režisér Peter Jackson nabízí první ukázku z dokumentu "The Beatles: Get Back" (26.12.2020 11:58)
- Recenze: Paul McCartney si na albu "McCartney III" vlastně jenom nezávazně hraje (21.12.2020 00:00)
- Minirecenze: Alanis Morissette na "Such Pretty Forks In The Road" jen marně ždímá minulost (04.10.2020 09:00)

ALBUM TÝDNE 14/2021

Clark
Playground In A Lake

Christopher Stephen Clark na své nové řadovce "Playground In A Lake" odkrývá svou vizi postapokalyptického věku, v němž přežije jen jeden mladý a osamocený jedinec, který hledá cestu z ulity dětství do dospělosti. Impresivní hudební složka spojuje svět akustiky a elektroniky, což má ostatně Clark léta v malíku.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Nirvana Viktor Sheen Pink Floyd Selena Gomez Kings Of Leon Lady Gaga Taylor Swift Britney Spears Coldplay Madonna Beyoncé Kryštof Lana Del Rey AC/DC Eminem Demi Lovato Karel Gott Ewa Farna Květy
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu