shop.musicserver.cz
Co poslouchá musicserver speciál - Michal Koch

Co poslouchá musicserver speciál - Michal Koch

Vydáno: 12.07.2008 05:00 v sekci Publicistika - Michal Koch | foto: facebook interpreta

Michal Koch je v redakci považován za staromilce. Jak ale z jeho výběru deseti nejoblíbenějších alb, které představí ve třetím díle speciálu Co poslouchá musicserver, plyne, neuzavírá se ani hudbě jedenadvacátého století. Z něj pochází hned dvacet procent opěvovaných desek.

Seriál Co poslouchá musicserver si dal přes léto na čas oddech, to ale neznamená, že byste přišli o pravidelné články s oblíbenými deskami našich redaktorů. Ti se rozhodli zapátrat v paměti, probrat sbírky a sepsat vždy svých deset nejoblíbenějších nahrávek. Nemusí se jednat o to nejlepší, co v životě slyšeli, jde hlavně o alba, která je v průběhu života nejvíce zasáhla a ovlivnila. Do třetice se sloupci cédéček probíral Michal Koch, ovšem zcela nestaromilsky si některá alba připomněl i ve formátu mp3 či wma. Ale to jen tak pro připomenutí...


Muse - Black Holes And Revelations
10. Muse - Black Holes And Revelations (2006)

Začnu deskou, ke které jsem přišel jako slepý k houslím. Prostě jsem si někde přečetl něčí názor, že Muse jsou skvělá kapela, následně jsem zahlédl "Černé díry" na vrcholu britské hitparády (to by se u nás asi stát nemohlo), tak jsem si ten zázrak poslechl. Ona preciznost a propracovanost aranží, chladná, skoro odtažitá dokonalost ve spojení s nádherně chytlavými melodiemi mně uhranula. A skladba "Starlight" se svým hypnotickým, geniálně jednoduchým klavírním melodickým motivem je pro mě malým zázrakem. To je píseň!


George Harrison - Cloud Nine
9. George Harrison - Cloud Nine (1987)

Uznávám, že "All Things Must Pass" je tím nejlepším, co ve své sólové kariéře George Harrison nahrál. Však na to nádherné trojalbum nacpal vše, co mu Lennon a McCartney nedovolili umístit na desky The Beatles. Já mám ale ještě bližší vztah k tomuhle albu, kterým se George za pomoci producenta Jeffa Lynnea vrátil v roce 1987 do první ligy. Možná je to proto, že jsem jej coby dvanáctileté dítko dostal na vinylu Made In Bulgaria, zcela jistě ale i pro jeho nevtíravou hitovost. Nebo chcete tvrdit, že neznáte "Got My Mind Set On You"? Ale znáte, jen možná nevíte, že je od toho třetího Brouka.


The Doors - Soft Parade
8. The Doors - Soft Parade (1969)

Přiznat se ve společenství fandů The Doors, že máte nejraději jejich čtvrtou řadovku, znamená, že se na vás okamžitě slétne hejno rozzuřených sršňů. "Cože? Vždyť tam fidlá půlka filharmonie, Jim byl permanentně ožralý," (a u nahrávání které desky nebyl?)" a k tomu kapela angažovala dokonce baskytaristu! Celé je to nabubřelé, složité, načančané." No právě. Proto mám "Soft Parade" tak rád. Kdysi mi spolužák na střední popisoval tuhle desku slovy: "Oni si prostě chtěli taky natočit svýho Seržanta Pepře." A taky to udělali a moc se jim to povedlo. Navíc tvrdím, že hitovka "Touch Me" je ještě větší skladatelský zářez Robbieho Kriegra než "Light My Fire".


New Order - Waiting For The Sirens' Call
7. New Order - Waiting For The Sirens' Call (2005)

Kdybych se stavěl na hlavu, někdy prostě netuším proč. Proč mě u srdce dokáže zasáhnout deska kapely, která vlastně nikdy neuměla moc hrát, nemá nijak charismatického frontmana a navíc všichni tvrdí, že to nejlepší už mají ti pánové v letech dávno za sebou. "Jetstream", "Who's Joe?", "Working Overtime", "Waiting For The Sirens' Call" a zejména "Krafty" (remixy téhle písně jsem schopen poslouchat hodinu v kuse a neomrzí mě) je moje odpověď. Já prostě nevím, proč mě tyhle jednoduché kouzelné melodie tak dostaly. Nevím, proč starší alba téhle skupiny poslouchám rád, ale žádné velké chvění ve mně nevyvolávají. Já zkrátka nevím, proč volání Sirén tak podléhám, ale tahle deska je jednoduše krásná. Křehce krásná.


Paul McCartney - Band on the Run
6. Paul McCartney - Band On The Run (1973)

Řekl bych, že jen jednou se povedlo McCartneymu, aby se ve své sólové kariéře uvaroval na nějaké desce šlápnutí vedle. V dobách, kdy s ním ve studiu sedával John, který se Paulovi sarkasticky vysmál pokaždé, když ten začal příliš sklouzávat k prvoplánovitosti a kýči, to měl vlastně jednoduché. Ale jaká jiná autorita by mohla velkému bývalému Beatlovi říct, že složil blbou píseň? Jenže na "Band On The Run" se mu to nestalo, všechny skladby by s přehledem mohly figurovat na kterémkoli albu The Beatles. A to prý třeba taková "Picasso's Last Words (Drink To Me)" byla napsána jako výsledek sázky s Peterem Sellersem, který nevěřil, že Paul dokáže složit píseň na požádání během patnácti minut. Famózní nahrávka, po zásluze McCartneyho nejprodávanější deska.


Jaromír Nohavica - Mikymauzoleum
5. Jaromír Nohavica - Mikymauzoleum (1993)

Jediný český zástupce v mém výběru, ale co naděláte, deset alb je prostě zoufale málo, když má člověk vybrat, co všechno ho v jeho posluchačské kariéře ovlivnilo. Brilantní kytara Karla Plíhala ve spojení s vrcholnou autorskou formou (byť, jak to tak někdy bývá, vykoupenou osobními problémy) Jarka Nohavici daly vzniknout možná nejlepší folkové desce, jaká kdy u nás byla nahrána (a nekřičte na mě všechny ty kryloviny, ebenoviny, janouškoviny a jiné iny, já o nich vím, byť jistě ne o všech). Tahle zpověď, byť začasté velmi depresivní, je zkrátka pro mě básnickým i hudebním vrcholem. Kombinace hudební i textové jednoduchosti a komplikovanosti zároveň. Taková síla výpovědi se možná nachází i na "Bratříčku, zavírej vrátka" či "Rakovině", těm ale chybí muzikantská preciznost "Mikymauzolea".


R.E.M. - Up
4. R.E.M. - Up (1998)

Už jsem tak učinil u The Doors a ještě tak asi učiním i za chvilku, ale znovu volím desku u pravověrných fandů athénských spáčů málo oblíbenou. Po odchodu bubeníka Billa Berryho se osiřelá trojka Stipe, Mills a Buck rozhodla nahradit jej mašinkami a natočila svoje nejexperimentálnější album. Dlužno také dodat, že album velmi křehké a prakticky bez rádiových hitů. Nevím, jestli byli hudebníci tak rozhození, že vlastně nevěděli, co dál (jak jsem tuším někde četl v rozhovoru s Michaelem Stipem), ale vytvořili album, které je asi ponejvíce jiné. Zamiloval jsem si jej možná pro tu melancholii, která z něj přímo sálá, v dobách velkých smutků, kterými jsem procházel. Smutky pominuly, láska k albu s elektronickým bubeníkem nikoliv. Na koncertě R.E.M. si užívám nejvíce kytarové vypalovačky typu "What's The Frequency, Kenneth?", ale usínám s oblibou u "The Apologist", "Suspicion" nebo "Why Not Smile".


Pink Floyd - The Division Bell
3. Pink Floyd - The Division Bell (1994)

A je to tu: opět zřejmě svým výběrem zklamu fanoušky téhle anglické legendy. Miluju nejprofláknutější "Wish You Were Here", "The Wall" nebo "The Dark Side Of The Moon", miluju i méně známá alba jako "Animals" nebo "Atom Heart Mother". Ale prostě v době, kdy jsem Floydy objevoval, vyšel "Zvon svolávající poslance britského parlamentu k hlasování" a já byl ztracen. Že se na desce nepodílel Roger Waters? No a? Navíc závěrečná skladba "High Hopes" dokáže spolehlivě vyvolat mrazení v zádech z poslechu něčeho opravdu velkolepého i u lidí, kteří jinak Pink Floyd těžko rozdýchávají. A ještě k tomu k ní kapela natočila klip, že lepší jsem snad neviděl.


The Beatles - The Beatles (White Album)
2. The Beatles - The Beatles (White Album) (1968)

Chcete učebnici stylů populární hudby včetně ochutnávky různých obskurností? Měrou vrchovatou vám to poskytne tohle dvojalbum se strohým názvem a přímočaře jednoduchým obalem, který ukrývá ten nejbarevnější hudební koktejl, jaký si umíte představit. A to všechno okořeněné takovou náloží skvělých melodií, jako by je vymýšleli třeba... no třeba The Beatles. Jejich soupeřivost v tom, kdo složí lepší píseň, dostoupila v tom období vrcholu a byť se někomu může zdát deska nesourodá, já ji považuju za druhý vrchol v tvorbě liverpoolských géniů. A navíc: jak mi před nějakým časem prozradil odborník na slovo vzatý Karel Veselý: bez "Bílého alba" by dnes neexistoval ani hip hop. Nevím proč, ale určitě je to tak.


The Beatles - Abbey Road
© facebook interpreta
1. The Beatles - Abbey Road (1969)

Už když jsem poutničil po albech téhle kapely, udělil jsem jejich poslední desce, jejíž název vzdává hold londýnskému nahrávacímu studiu, hodnocení 11/10. A zatím si stojím. O téhle nahrávce bych mohl napsat stovky stránek, ale omezím se na jedno suché a jednoduché konstatování: Abbey Road je nejlepší album, jaké jsem kdy slyšel. Vlastně žádná slova, která bych použil na obhajobu svého názoru, by nedokázala vyjádřit, co při poslechu tohoto vpravdě geniálního díla cítím. Věřte nebo nevěřte. Nevěříte-li (a neznáte-li), odhoďte předsudky vůči starobě (které je ostatně tenhle článek plný) a poslechněte si. Víc nemám, co bych dodal.

Co se mi do desítky nevešlo

Pink Floyd - Atom Heart Mother, George Harrison - All Things Must Pass, Fryderick Chopin - Skladby pro sólový klavír, Ringo Starr - Time Takes Time, Karel Kryl - Bratříčku, zavírej vrátka, Pink Floyd - The Wall, Deep Purple - In Rock, Illustratosphere - Illustratosphere, Woody Allen - Wild Man Blues, Olympic - Prázdniny na Zemi, Jaromír Nohavica - Divné století, R.E.M. - New Adventures In Hi-Fi, Karel Plíhal - Králící, ptáci a hvězdy, BSP - BSP II., Apocalyptica - Cult, Barek & Ghali - Beatlemania Rag, R.E.M. - Out Of Time, Oasis - What's The Story, Morning Glory?, David Gilmour - On An Island, Team - 5, Zuzana Navarová - Jako Šántidéví, Travelling Wilburys - Travelling Wilburys Vol. 1, Wolfgang Amadeus Mozart - Symfonie č. 40 g moll "Velká"; Symfonie č. 41 C dur "Jupiter", Karel Kryl - Rakovina, Pink Floyd - Wish You Were Here, Green Day - American Idiot, Paul McCartney - Flowers In The Dirt, Alanis Morissette - Jagged Little Pill, Bratři Ebenové - Já na tom dělám, R.E.M. - Automatic For The People, The Beatles - Revolver a mnoho dalších...


  • to Michal Koch (gosim, 12.07.2008 08:17) Reagovat

    Citujem: "Oni si prostě chtěli taky natočit svýho Seržanta Pepře." A taky to udělali a moc se jim to povedlo. Navíc tvrdím, že hitovka "Touch Me" je ještě větší skladatelský zářez Robbieho Kriegra než "Light My Fire". - TAKZE, neviem co je vacsia blbost, bo serzant to nie je urcite, lebo je to totalny prepadak, ktory samotna kapela nenavidi dodnes. A porovnavat Touch Me a Light My Fire - bud si robis srandu alebo o Doors nic nevies...

    Citujem dalej: miluju i méně známá alba jako "Animals" nebo "Atom Heart Mother". ---- Mene znama alba? Animals? Atom heart mother - prosim ta, aj moja mladsia sestra ich pozna a to pritom fici na pope najhrubsieho zrna. Este zahlas, ze "mene znama alba" su aj Help!, Revolver, Morrison Hotel a pod. Fakt neviem, co ti na to povedat...

    Ako vidim zo vsetkych troch pokracovani tohto obskurneho serialu, redaktori musicserver.cz maju naozaj zvlastny vkus. Az sa niekedy pytam, ci Vy vobec hudbu pocuvate alebo len o nej pisete. Takze radsej si nieco pusti, neanalizuj a aspon sa snaz pochopit podstatu. Drzim palce v objavovani a zdravim...

    • Re: to Michal Koch (Michal Koch, 13.07.2008 10:29) Reagovat

      Vaše mladší sestra má rozhled, blahopřeju. ;-)

    • Re: to Michal Koch (Tom Volný, 13.07.2008 14:54) Reagovat

      No vida, všechno je relativní. Když se řekne Animals, vybaví se mi anglická kapela z Newcastle-upon-Tyne a jejich album The Animals z října 1964, ale rozhodně ne Pink Floyd. Zvláštní. :o) V šedesátých letech ale asi gosim ještě nebyl na světě.

    • Re: to Michal Koch (wuxia, 14.07.2008 09:37) Reagovat

      Tyhle kecy mám fakt ze všeho nejradši. "Skalní fandové" a "znalci", vyzbrojeni encyklopedickými znalostmi, blahosklonně rozhodujou o tom, která deska jejich miláčků je nejlepší a běda tomu, kdo si dovolí oblíbit nějakou jinou. Stejně tak chudák kapela, která si nedejbože dovolí zkusit si na nějaké desce něco jiného než doposud. Co na tom, že z toho kolikrát vznikne jejich nejlepší deska - "znalci" si odplivnou a dál budou velebit ty úředně ocejchovaný klasiky. Příkladů je mnoho - Helloween a jejich Chameleon. Experimentální deska, k níž se dnes kapela nehlásí, přesto jde o jejich naprosto nejlepší dílo. To samé Motley Crue na svém eponymním albu se zpěvákem Johnem Corabim, to samé RHChP na podceňovaném One Hot Minute. K žádné z těch desek ne dnes příliš nehlásí ani kapely samotné, ani skalní "fandové" a přitom...viz výše. Takže gosime, jestli se Kochovi líbí zrovna tahle deska od Doors, spánembohem, je to jeho věc a body za to, že se u něj - jak u tebe - nerovná Doors automaticky Light My Fire a The End. A když už byla řeč o Pink Floyd, co říkáš třeba na to, že na koncertě Rogera Waterse mě asi nejvíc dostala věc z The Final Cut, takto samozřejmě všemi znalci jako jsi ty zavrhovaná deska. Záleží na kontextu, momentální náladě, záleží na spoustě věcech. Rozhodně nezáleží na vkusu většiny a tom, co sis někde přečet a teď se toho držíš. Takže se vrať na pískoviště a propříště si podobný žvásty nech od cesty.

      • Re: to Michal Koch (gosim, 14.07.2008 13:16) Reagovat

        Wuxia, wuxia,

        k agro Motley Crue a k ultra mega agro Helloween sa ani vyjadrovat nebudem, bo hudba je sice len jedna ale toto su fakt blbe priklady a tie kapely by nezachranil z bahna ani zazrak.

        Co sa tyka The Doors asi len tolko, ze okrem p. Kocha nema rad album The Soft Parade asi nikto, pretoze (aj napriek tomu, ze som velky fanusik The Doors) ten album je jednoducho zly. Morrison sa vtedy o kapelu nezaujimal a orchestralne aranze su priserne. The Doors boli vzdy najma rockova kapela (s presahmi do psychedelie a blues) a nie barova kapela z Las Vegas (nastastie sa tymto trendom nenechali hudobne zabit ako Elvis). Tento album sami The Doors nenavidia dodnes, hovoria o velkej chybe. Vobec neslo o experiment ako sa ty domnievas, ale o utok na prvu signalnu sustavu bezneho mainstreamoveho posluchaca. Ale nastastie sa The Doors vratili k tomu, co bolo pre nich podstatne a Morrison Hotel a najma L.A. Woman patria k skvostom rockovej historie dodnes.

        A k tvojim dalsim "trefnym" poznamkam:
        - One hot minute povazujem za jeden z dvoch najlepsich albumov RHCP - to ze sa k nemu nepriznavaju a nehraju z neho skladby, nie je preto, ako sa ty domnievas, ze by ho nemali radi, ale je to jednoducho preto, lebo na albume nehral Frusciante a ten je v kapele teraz a skladby z tohto albumu hrat nechce a je preto absurdne ich vyzadovat na koncertoch. Tato etapa RHCP je uzavreta, ale ako vidim, vela fanusikov sa s tym nevie zmierit.

        - The Final Cut - nikde som nepovedal, ze je to zly album, mam ho rad aj ked sa nejedna tak celkom o album PF ale skor o samostatny projekt Rogera Watersa pod hlavickou PF. Opat, to ze skladby z necho dnes PF nehraju na koncertoch je preto, ze po odchode Watersa a po albume, ktory spravil prakticky sam, ani nemaju dovod ich hravat a myslim, ze v tejto zostave ani nebudu mat dovod. To, ze to hrava Waters je samozrejme, je to jeho projekt a dodnes si za tym stoji. Ale opakujem, je to dobry album, ale vobec si nemyslim, ze sa jedna o nejaky experiment.

        A este pre toho inteligenta o The Animals - poznam The Animals aj ked som vtedy este nebol na svete, predstav si, fuuuu. Nemozem za to, ze som sa narodil neskor a dochodcom na tomto serveri prekaza moj vek. Smutne, ako sa niektory zakomplexovani postarsi ludia ohanaju priemernou hudbou zo 60-tych rokov, ked mame rok 2008 a stale sa deje nieco zaujimave - smutne...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2024
První i druhé místo. Linkin Park drtí český digitální žebříček Se singlem "Emptiness Machine" vedou Linkin Park tuzemskou digitální hitparádu už počtvrté za sebou, tentokrát ale svou nadvládu stvrzují ještě stříbrným umístěním další nové skladby "Heavy Is The Crown". Rádiím do třetice... čtěte zde
Vydáno: 09.10.2024 19:30 v sekci Novinky | České hitparády
Jiří Holoubek (Spirituál kvartet) - Všechno má svůj čas
Rozhovory: Jiří Holoubek (Spirituál kvartet) - Všechno má svůj čas Jiřího Holoubka známe i jako moderátora Českého rozhlasu či jako člena legendárního Spirituál kvintetu. Tento soubor ukončil svoji činnost, ale jeho písničky budou znít dál. Navazující formace Spirituál kvartet však chce jít i... čtěte zde
Vydáno: 09.10.2024 10:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Suki Waterhouse - Memoir of a Sparklemuffin 6/10
Recenze: Suki Waterhouse naservírovala fanouškům zbytečně nafouklé album "Memoir of a Sparklemuffin" Suki Waterhouse je herečka, modelka, zpěvačka, matka a podle písně z nejnovější desky "Memoir of a Sparklemuffin" se tituluje také jako cokoliv. Její druhá studiovka následuje debut "I Can't Let Go" z roku 2022. Vedla si ale mladá... čtěte zde
Vydáno: 08.10.2024 18:00 v sekci Recenze
Milli Vanilli 9/10
Hudba v TV: Dokument "Milli Vanilli" detailně odkrývá okolnosti playbackového skandálu. Pravda není tak jednoznačná Dokument "Milli Vanilli" odkazuje na jeden z největších skandálů v hudebním průmyslu. Příběh černošských tanečníků Roberta Pilatuse a Fabrice Morvana, kteří se stali tvářemi globálního fenoménu, aby následně spadli do... čtěte zde
Vydáno: 08.10.2024 09:00 v sekci Recenze | Hudba v TV
Marek Ztracený - Ta bílá ti sluší 8/10
Video: Marek Ztracený se singlem "Ta bílá ti sluší" vrací ve skvělé hudební formě Návrat Marka Ztraceného na pódia po dvouleté pauze se sice uskuteční až příští rok v létě, už nyní se ale fanoušci dočkali alespoň jedné písňové novinky. Singl "Ta bílá ti sluší" patří k těm nejenergičtějším a také... čtěte zde
Vydáno: 07.10.2024 18:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- V listopadu vyjde reedice desky "Living in the Material World" George Harrisona (23.09.2024 16:19)
- Na předvánoční trh míří další box The Beatles. Tentokrát kolekce mono verzí jejich raných amerických alb (19.09.2024 09:27)
- New Order v listopadu vydají definitivní edici alba "Brotherhood" (10.09.2024 18:03)
- Hudba v tisku: Objemná publikace "Všechny písně" se noří do nejtajemnějších hlubin hudby Pink Floyd (24.07.2024 13:00)
- Video: Nový klip k "Let It Be" nabízí alternativní pohled na slavnou píseň The Beatles (14.05.2024 14:00)
- "Útok na lidskou kreativitu musí skončit," píší Billie Eilish, Pearl Jam i Robert Smith a bouří se proti AI (05.04.2024 10:48)
- The Beatles se dočkají čtyř životopisných filmů - každý člen bude mít svůj (24.02.2024 13:27)
- Paul McCartney se po padesáti letech shledal se svou ukradenou baskytarou Höfner (18.02.2024 14:03)
- Nové desky 5/2024 - od Kateřiny Marie Tiché přes L Devine po Kirina J Callinana (07.02.2024 16:00)
- Nejvíc nej: "ČESKÝ SLAVÍK NIKOHO NEZAJÍMÁ!" 10 nejčtenějších článků roku 2023 (01.01.2024 19:45)

ALBUM TÝDNE 41/2024

The Smile
Cutouts

Trojice The Smile, ve které se sešli Thom Yorke a Jonny Greenwood z Radiohead s Tomem Skinnerem ze Sons of Kemet, si společné hraní užívá natolik, že letos vydala už svou druhou desku "Cutouts". A jak se dozvíte z naší recenze, opět jde o jedinečný zážitek.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 10.10.
Picture This (IRL) (MeetFactory, Praha)
Čt 10.10.
Fun Lovin’ Criminals (US) (Sono Centrum, Brno)
Čt 10.10.
Sonata Arctica (FIN) / Firewind (GR) / Serious Black (DE) (Masters of Rock Café, Zlín)
Pá 11.10.
Duff McKagan (US) (Sono Centrum, Brno)
Ne 13.10.
Bryan Adams (CAN) (Winning Group arena, Brno)
Po 14.10.
Oska (A) (Cross, Praha)
Po 14.10.
Fink (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Út 15.10.
Jonas Brothers (US) (O2 arena, Praha)
St 16.10.
Melanie Martinez (US) (O2 arena, Praha)
St 16.10.
Take That (UK) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Vladimír Mišík Prince The Prodigy Marek Ztracený Coldplay Madonna Lady Gaga Richard Müller Linkin Park Lucie Vondráčková Taylor Swift Dua Lipa Billie Eilish Tommy Mottola Kabát Viktor Sheen Queen Ed Sheeran Katy Perry
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe