shop.musicserver.cz
Makrorecenze "The Seldom Seen Kid" Elbow

Makrorecenze "The Seldom Seen Kid" Elbow

Vydáno: 03.06.2008 13:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: popmatters.com

Elbow jsou hudební elitou, o které se mluví jen pramálo - jejich alba kritika vynáší vysoko nad šeď většiny hudební obce, ale posluchači je do nejvyšší společnosti zatím přijmout odmítají. Na kterou stranu převáží misky vah aktuální deska "The Seldom See Kid", se dozvíte v další naší makrorecenzi.

Elbow - The Seldom Seen Kid
© facebook interpreta
Elbow se potloukají po britské hudební scéně již od druhé poloviny devadesátých let a jsou dalším důkazem toho, že Manchester je pro indie kulturu tím, čím je New Orleans pro tu jazzovou. Hudebně těžce zařaditelný kvintet okolo frontmana Guye Garveyho inspiroval jednu z nejžádanějších kapel dneška - Coldplay, kteří jistou dobu působili jako rozehřívač publika právě na koncertech Elbow, a sám své kořeny zapouští do nevídaných hloubek hudební sofistikovanosti, až někam k Radiohead. V hlavní recenzi jsem označil čtvrtou desku Elbow za nejlepší album skupiny a pasoval ji do role favorita anket o nejlepší album roku. Zároveň jsem však podotkl, že hudba Elbow není pro každého, což ovšem dalších pět redaktorů musicserveru příliš nepotvrdilo a deskou se nechalo strhnout také. Výsledkem je druhé nejlepší hodnocení v historii našich makrorecenzí - osmdesát šest procent.


Benjamin Slavík - Ukažte, že jste jiní (10/10)
Vztah ke skupině: Láska & respekt v jednom.

Na vlivech tady vůbec nesejde (oscilují ve větším rozptylu, než si dovedete představit - od Animal Collective k Oasis a mezi tím hodně dalších jmen, co jste už určitě poslouchali, a pokud ne, tak byste měli: Blur, Radiohead, a taky těch, co byste rozhodně poslouchat neměli - Pink Floyd, Oldfield, Gabriel a podobné věci pro dospěláky). Nesejde na nich proto, že s tím, co dostanete, nemají nic společného. Tedy krom toho, že chvílemi Elbow zní jako oni. Ale co s tímhle v roce 2008? Hudebně? Psychotické návaly, rozbité písňové celky (tedy: struktury, co zkousnete nejdříve po sedmé, a to jen z poloviny) a projev zpěváka, který není ani takový, že mu uvěříte každé slovo, ale je takový, že se v něm budete mít zájem vrtat. Do té doby, než se dostanete k prameni. Tam narazíte na lo-fi přístup, který vůbec nezní jako lo-fi. Elbow by mohli být jednou z nejlepších kapel na světě, kdyby nežili v tomhle světě. Protože posluchači nejlepších kapel na světě svým nejlepším kapelám na světě dávají mnohem míň času a energie vlastních mozkových závitů, než například Elbow potřebují. Co vy s tím? Ukažte, že jste jiní.

Ondřej Pravda - Na emocích není nic špatného, naopak (9/10)
Vztah k interpretovi: Jméno známé, ale dolehlo ke mně jen pár singlů.

Asi mám nějaké melancholické, emotivní období. Po Gnarls Barkley mě i Elbow dostali. Titulek se kolegovi povedl, asi rozumím, proč je označil za Coldplay pro dospělé, i když je to mediální zkratka, protože se známou kapelou mají společného hodně málo (což neznamená, že jsou Coldplay špatní). Elbow jsou pro ty, kteří nepotřebují jen zapamatovatelné refrény, kteří si rádi odpočinou od modelu "sloka, sloka, refrén, sloka, refrén". Baví mě neuchopitelnost, neprvoplánovost jejich skladeb, mimo jiné dokazují, že lze použít piáno a smyčce nepateticky. Líbí se mi civilní zpěv (který mi trochu připomíná Petera Gabriela). Hudebně mě občas napadali také belgičtí dEUS nebo i staří Pink Floyd. S převahou pomalejších skladeb v druhé části desky, která při nenáladě asi může pro někoho znamenat nudu, jsem na chvilku váhal s vysokým hodnocením, ale nakonec si ho potvrdil. Ta deska je hodně dobrá. Jdu si sehnat i její předchůdce.

Honza Průša - Že by art pop? (9/10)
Vztah k interpretovi: Okouzlení.

Elbow
© bbc.co.uk
Na svém aktuálním albu jsou Elbow opět skvělí a podle mého mínění ještě úžasnější než na těch předchozích. Alespoň tomu nasvědčuje jeho rotace v mém přehrávači. Čím to je? Elbow nejsou předvídatelní. Ví, co chtějí, hudbu dělají v první řadě pro sebe (a u Elbow jsem o tom fakt přesvědčen) a dospěli k něčemu, co bych nazval art popem (pozor, neplést s pop artem, teď myslím spíš na art rock). Rozvíjejí představivost, ubírají se neočekávanými směry, zaujmou a působí na emoce. Pobavilo mě, když jsem "The Seldom Seen Kid" dal poslechnout nezasvěceným známým. Většinou reagovali slovy: "To je, jako když jsem poprvé slyšel Stinga, Radiohead, Pink Floyd..." Záleželo na tom, jakou hudbu daný jedinec poslouchá. Každý ale mluvil o jedinečném zážitku. I já to s nimi mám podobně. Nevím, jak to dělají, ale vyvolávají chtěné a neopakovatelné stavy, které bych přirovnal k pocitům objevitelů neznámých dálek, mořeplavců, kteří dosáhli svého pracně nabytého a vytouženého cíle. Mám pocit, že Guy Garvey a spol. byli se mnou, když jsem poznával Paříž i když jsem se toulal ulicemi Tangeru.

Dan Hájek - Krasosmutnění převtělené do nevšedního snu (8/10)
Vztah k interpretovi: Z kraje velká neznámá, ke které se kultivovaně vytvořil blízký vztah.

Posledních několik nocí, týdnů se mi zdají divné sny. Mají jeden společný činitel, kterým je smutek, i když se v nich žádné vyložené tragédie neodehrávají. Člověka se dokáže dotknout i úplná a nečekaná maličkost, prkotina, někdy si toho naopak ani nevšimnete a přejdete to bez jakýkoliv okolků. Dnes je vše o vyšším levelu rychlostního stupně, kdy vše běží jako problikávající okna filmového pásu. Je pak velkým štěstím třeba natrefit na Elbow a tuto zběsilost vypustit a oddat se tklivému odéru, který číhá na každém rohu "The Seldom Seen Kid". Chlácholení nálad kompletního spektra je dokonalým životabudičem, kdy si hned oddechnete klasickým vždy může být hůř. Jedenáctka pečlivě sepsaných hudebních příběhů se vás pokouší vtáhnout do vnitřní spirály Guye Garveyho a není snadné tomuto nátlaku odolat. Je jedno, ke komu je bude přirovnávat, oni jsou svoji a hledají vlastní cesty realizace, což je mi velmi sympatické. I já sám pokukuji po výstupu z bludného kruhu snového krasosmutnění a jsem na dobré cestě. Lidské emoce nemají omezení a s "The Seldom Seen Kid" není od věci si je občas dopřát v nadstandardní provedení.

Luboš Kreč - Fakt jsem chtěl. Moc... (7/10)
Vztah k interpretovi: Co nebylo dříve ve smyslech, není v rozumu. Tedy ani Elbow.

Občas propadám při poslechu určitých desek záchvatům trudnomyslnosti. Spirálovitě se blížím k depresi a jediné, co pomůže, je soucitné slovo kamarádovo: "Čéče, já to taky nepobírám." Netřeba chemie a medikamentů, prozacem je mi pocit, že v tom nejsem sám. Že nejdu jako jediný proti šiku kritiků intelektuálů, již vidí dál než já. Kteří chápou a slyší nuance, na něž můj mozek a uši nestačí. Té depresi jsem byl hodně blízko i v případě Elbow a jejich desky "The Seldom Seen Kid". Po Mirkově a několika dalších ultra-kladných recenzích jsem poslouchal a poslouchal a strašně moc chtěl dojít prozření a pochopit, jak je ta nahrávka jedinečná a blažená. Jenže ono nic. Jak jsem jí dával další a další čas, svářel se ve mně psychotický, nesebevědomý, submisivní Jekyll s rozhodným, odhodlaným Hydem. Jeden děl, že "The Seldom Seen Kid" je sice zručně zpracovaná, melodicky vydařená, poctivě melancholická, leč tak trochu utahaná deska, kterou není radno si pouštět, když venku prší a váš oblíbený fotbalový klub zrovna prohrál. Druhý oponoval, že toho skrývá víc, že musím být trpělivý. Ale asi nejsem. Asi vyhrál ten surovec. Nebo spíš remíza? Možná tak. Elbow to moc přeju, jsou sví, zruční, chytří, smutnější než Coldplay, přitom drsnější, věrohodnější a míň pro holky. Občas to je ale otrava, trochu jako věčné utápění se v nicotných trablech s holkou kdesi v zakouřeném irském baru pro námořníky.


Album: Elbow - The Seldom Seen Kid
Průměrné hodnocení: 8,6/10
Celkový čas: 37:46
Skladby: Starlings, The Bones Of You, Mirrorball, Grounds For Divorce, An Audience With The Pope, Weather To Fly, The Loneliness Of A Tower Crane Driver, The Fix, Some Riot, One Day Like This, Friend Of Ours, We're Away

NÁZORY
  • hmm (kavenka, 03.06.2008 18:20) Reagovat

    zaujimalo ma ktory album ziskal najvacsie percento v historii musicserveru

    • Re: hmm (Miroslav Böhm (autor), 03.06.2008 19:41) Reagovat

      Nejvyšší hodnocení dostalo NanoTour DVD od Tata bojs - čistou devítku...

    • Re: hmm (za hasičárnou rovně, 05.06.2008 16:55) Reagovat

      Záleží hlavně na tom, kolik recenzentů v makrorecenzi reaguje. Nemá to stálý číslo, takže relevance = smích.

      • Re: hmm (Miroslav Böhm (autor), 06.06.2008 00:57) Reagovat

        Ne tak docela. Popirate trochu princip aritmetickeho prumeru. Ackoli nikdo nikdy nemuze vedet, jak by to bylo doopravdy, tak z obecne podstaty prumeru vyplyva, ze kdyby se makra zucastnilo deset lidi, tak budeme mit dve desitky, ctyri devitky, dve osmy a dve sedmy. Prumer by tak zustal... I kdyz ono by to tak ve skutecnosti na devadesat procent nebylo, ale vysledek by klidne mohl byt i lepsi. Kdo vi...

  • pěkné to je... (eagle-eye, 10.06.2008 08:01) Reagovat

    což o to, ale že bych z toho uchcával...:-( to zdaleka ne...6/10

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád 12. týden 2024
Dua Lipa a Benson Boone stále vládnou singlovým žebříčkům, The Rolling Stones jsou hranější než Mirai Pravidelný vítěz českého albového žebříčku Viktor Sheen se musel v aktuálním kole sklonit před svým žánrovým souputníkem, vedení totiž přebírá Grey256 s nahrávkou "Tentokrát". Rádiové hitparádě nadále neohroženě... čtěte zde
Vydáno: 29.03.2024 08:30 v sekci Novinky | České hitparády
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner (27.03.2024 22:00)
- Video: Idles ve videoklipu k singlu "Grace" zdeepfejkovali Chrise Martina z Coldplay. S jeho svolením (25.02.2024 11:44)
- Jonny Greenwood ohlásil na červen další sólovku. Pomohl mu s ní izraelský muzikant Dudu Tassa (16.04.2023 11:11)
- Radiohead zase spolu. Nový materiál představí "během několika příštích let" (21.03.2023 07:55)
- Video: Coldplay zahráli u Jimmyho Kimmela speciální verzi "Clocks" (04.02.2023 17:39)
- Audio: Coldplay se s Alanem Partridgem pustili do hitu "Knowing Me Knowing You" od kapely ABBA (24.08.2022 09:26)
- Naživo: Coldplay v Belgii už zase měnili životy k lepšímu (23.08.2022 07:56)
- Video: Coldplay v klipu "Humankind" vzdali poctu fanouškům (19.08.2022 09:36)
- Naživo: Coldplay konečně dovezli svou euforickou archu do Evropy (07.07.2022 12:11)
- Recenze: "A Light For Attracting Attention" od The Smile je víc než jen volné pokračování Radiohead (19.05.2022 08:00)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Justin Bieber Vladimír Mišík The Prodigy AC/DC Queen Adele Rush Kabát Karel Gott U2 Bono Sia Taylor Swift Paws Télépopmusik Madonna Dua Lipa Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu