Honza Ponocný je velmi talentovaný muzikant, o čemž svědčí i dlouhý seznam skupin a interpretů, s nimiž spolupracoval nebo spolupracuje, ať už jako autor písní, producent nebo hudebník (namátkou třeba Ivan Hlas, Václav Koubek, Anna K, Meky Žbirka a samozřejmě Circus Praha). Circus Ponorka je jeho skutečně sólový a soukromý projekt. Kapela, v níž je sám sobě kapelníkem, skladatelem i interpretem.

Ponocný se tu představuje jako písničkář, jeho nu-folk je postaven na chytlavých, melodických skladbách. Kytara, krabičky, tamburína a hlas tu tentokrát stačí. Ale neznamená to, že by snad písničky byly chudé, prosté bohatých aranží. Pomocí samplerů si na svém perském koberci vytváří dostatečné vrstvy hlasových i kytarových partů a ve výsledku máte pocit, že nehraje jen jeden muzikant, ale celá kapela (jak to vypadá naživo, můžete vidět třeba zde).

Náladou je album "Do It Yourself" lehce melancholické. Je příjemné, jak tu hudba doplňuje a podtrhuje texty z velké většiny z pera Johna Rileye (Seedy Gonzales). Ve "Washaway" navozuje pocit jarního deště. Jeho kapky tancující, na parapetu se přenášejí až k vám, déšť si hraje svou píseň a vy máte čas zamyslet se a beze spěchu pozorovat ostré kapky na pozadí rozpitého obrazu potemnělé ulice.

Podobné obrazy samovolně vznikají při poslechu téměř každé z tuctu skladeb - ať už je to nejexperimentálnější "Radio Clowns", nebo velmi silná "Důstojnosti", jediná česká věc s textem Václava Koubka. Cirkus Ponorka totiž přináší hudbu tak přirozenou, až máte pocit, jako by už dlouho byla součástí vašeho života.