Nana Zorin je stálicí, která má svůj okruh posluchačů. Než dojde na nové album, skupina vydala krátké épéčko "Loco", na kterém se opět vzdaluje tomu, co jste od nich měli nejraději. Krom toho chystají i další koncerty, "Loco" je návnadou, ta neurazí, ale nenajdete na ní nic zásadně hybného, chybí tomu pára.
Tahle parta nyní funguje jako čtveřice a těžko hádat, či hledat, zda se po někom poohlíží a nebo kam mají vlastně nasměrováno. Částečnou odpovědí je krátké épéčko "Loco", které si můžete v pohodlí domova stáhnout na jejich
webu. Pokud jste měli rádi jejich smysl pro kombinování tanečních beatů a etnických fúzí, bude pro vás novinka malým zklamáním.
Nana Zorin teď jsou asi nejvíce ethno pop, který neklame žádnou falší, ale ničím vyloženě ani nepřekvapí. Chybí tomu nějaká stlačená energie, která by vás nakopla a vyburcovala.
Do rádií vyslaná "Cellar Serenade" je jasným obrazem současného
módu Nana Zorin. Najdete se tu pár studiových vychytávek s elektronikou ("Chlorine"), chytlavé a téměř popěvkové melodie, ale přijde mi, že
Nana Zorin zestárli a bujará radost z míchání stylů je dávno promlčeným tajemstvím. Lokomotivě táhnoucí soupravu dobré nálady došla pára, a tak si to šine krajinou v pohodovém tempu, možná i nabírá sil do další stoupání. "Loco" potěší tím, že se okolo
Nana Zorin zas něco začíná dít, ale zásah do černého to není.
"Loco" má hezký design obalu, fajn nápady v písničkách, ale přeci jen tomu něco důležitého chybí. Čekal bych více života, na který jsem navykl na koncertech. Pokud strojvedoucí přitopí pod kotlem, může být live podoba mnohem lepší, než ta promakaná studiová. Nezapomeňte chytnou zatím cválající vlak, dokud je čas.