Jsou koncerty, na které se těšíte dlouho předem. Akci máte v diáři několikrát podtrženou a div že neodškrtáváte dny, jež zbývají. Potom jsou koncerty, u kterých se do poslední chvíle rozhodujete, zda na ně vyrazíte, nebo radši zůstanete doma na gauči. Zvlášť když je venku počasí, že by ani psa nevyhnal. Těžko říct, zda za to mohl prosincový chlad, nebo ne zrovna dokonalá promotion, jaká akci předcházela, faktem ovšem je, že ten večer, kdy u nás premiérově zahrála trojka Lostalone, byla účast v klubu Rock Café mírně řečeno slabá.

Středeční show odstartovala čtyřka The Strand Arcade. Přidělených zhruba dvacet minut vyplnila vkusným a energií oplývajícím indie nářezem a hudebníkům evidentně vůbec nevadilo, že hrají pro publikum čítající sotva pár desítek hlav. Jejich chytlavé songy evidentně fungovaly, přestože většina přítomných je s největší pravděpodobností slyšela poprvé.

Kdo tvrdí, že Němci jsou studení a nekomunikativní, měl by zajít na koncert hamburské party Montreal. Nijak zvlášť objevný, zato však řádně našlápnutý punkrock naservírovali Pražanům zcela bezprostředním, přátelským a současně vtipným způsobem. Jejich touha promlouvat s publikem mezi jednotlivými skladbami vyznívala místy až roztomile; aby komunikační bariéru rozbořili úplně, přizvali si na scénu tlumočníka z řad návštěvníků. Neodpustili si dokonce ani narážky na své krajany Tokio Hotel. Jinak předpokládám, že si basák a vokalista Hirsch už dávno nechal patentovat svůj stojan na mikrofon, jenž má uzpůsobený k držení kelímku s pivem.

Určité zvážnění a svým způsobem potemnění atmosféry zařídili třetí v pořadí, Britové Lostalone. Je třeba zmínit, že ačkoli se jednalo o headlinery, do celkového konceptu akce příliš nezapadli: po překvapivě tanečním intru předstoupily tři hubené postavy, obličeje zakrývaly opony černě obarvených stylových patek, končících až kdesi u spodních rtů. Žádný div, že si je coby předskokany vybraly bolavé megastars My Chemical Romance.

Steven Battelle, Mark Gibson a Tom Kitchen tentokrát přijeli představit sotva ze třetiny zaplněnému klubu své debutové album. Hudebně balancují kdesi na pomezí inde rocku a punku a odehráli živelné vystoupení plné akční pódiové show, kterou okořenili kytarovým vazbením či hrou na kytaru pomocí láhve od piva. Vzhledem k počtu příchozích ovšem působila nadmíru úsměvně jejich snaha o tradiční dělení publika na dvě poloviny.

Prosincovou středu šlo strávit několikero různými způsoby. Například sedět na kanapi u televize nebo se vypravit za živou muziku. Já zvolil tu druhou variantu a byl jsem nadmíru spokojen. Škoda jen, že nás nebylo víc, protože všichni účinkující si rozhodně zasloužili víc pozornosti, než kolik se jim nakonec dostalo.

Lostalone, Montreal, The Strand Arcade, Rock Café, Praha, 5.12.2007

Fotogalerie: