Tata Bojs si na nedostatek prostoru na musicserveru stěžovat nemohou. Byli to oni, jejichž cédéčko i dévédéčko podstoupily jako první v historii makrorecenzi, jsou to oni, se kterými musicserver chodí do studia, jsou to oni, se kterými čtete rozhovory. Bylo tedy logické, že až vyjede skupina kolem Mardoši a Bublajse na turné ke své novince "Kluci kde ste?", vypraví se musicserver na některý z koncertů. Volba nakonec padla na brněnskou zastávku - jednu ze dvou, kde Tata Bojs předvedli "barevnou hudbu".

Jako předkapela se brněnskému publiku představili Please The Trees. Kvarteto muzikantů s vizáží hokejistů ve třetím kole play off tvoří členové Some Other Place a Selfbrush, tedy Vašek Havelka. JSice si dali akademickou třičtvrtěhodinku (i když pravda - hrajte, když půlka lidí ještě stojí ve frontě před halou), ale nakonec - myslím - překvapili všechny přítomné. Z tradičního modelu dvě kytary, basa, klávesy a bicí dokázali vytěžit opravdu hodně. Pro ty, kteří je ještě neznají: jejich hudba je silně ovlivněna novou vlnou britských kytarovek a dal bych ruku do ohně za to, že mají dobře naposlouchané třeba poslední dvě desky The Frames; vůbec bych se nebál označit Vaška Havelku za českého Glena Hansarda. Aniž by byl jeho plagiátorem, připomíná ho skutečně vším.

Těsně před desátou přišla chvíle hanspaulských kluků. Nedlouho poté, co je fanoušci začali hecovat pokřikem "Kluci kdeeee steee?", se na zadní části pódia rozsvítily obrazovky a před nimi jako černé siluety stanuli Tata Bojs - zpívající bubeník Milan Cais aka Bublajs, basák Marek Huňát aka Mardoša, kytarista Vláďa Bár a klávesák Jura Hradil. "Sarang Haeo," pozdravil Bublajs diváky a parta spustila "Kudu Aditsuh", korejsko - anglický song z nové desky, který vznikl ve spolupráci se skupinou houslistek Ahn Trio. Už při první skladbě dostala velký prostor scéna, jíž dominovalo osm LED obrazovek uspořádaných do pruhů. Jestliže bylo záměrem, aby scéna působila jako živý organismus, pak se to povedlo beze zbytku. Bílé figurky při "Pěšácích", geometrické tvary trojúhelníků při "Geometrické" nebo skoro industriální stínohru - to všechno propracovaná scéna nabídla. Od "Toreadorské otázky" se navíc pořádně zapojilo i taneční duo B+H, které dostalo prostor po obou stranách pódia.

Kromě ochutnávek z novinkového alba (nechyběla ani "Skovka", tedy song, u kterého Tatáči vyzvali fanoušky, aby k němu vytvořili videoklip) zazněly mezi desátou a dvanáctou večerní na Vodové dvě písně z minulého "Nanoalba", pět z ještě starších "Biorytmů" a kromě dnes už klasických záležitostí z "Futuretra" došlo i na rok 1997 a nahrávku "Ukončete nás...!". Oprášené a nakopnuté "Mouchy" (s odzbrojujícím textem "Holky se maj, já je nemám.") a "Tělesnou", jejíž ústřední slogan běžel na obrazovkách, čekal asi málokdo. "Jsou to takové songy pro pamětníky," říkal do mikrofonu Mardoša, když vyplňoval chvíle mezi písničkami, "aby se Bublajs mohl trochu vydýchat." Navzdory všem ostatním skladbám a způsobu jejich provedení byl ale vrcholem večera "Pan Tečka". Kdo byl přítomen, chápe, kdo přijde na sobotní koncert v Praze, pochopí.

A mínusy? Minimální, spíš jedno maličké osobní zklamání. Předpokládal jsem, že když je turné na podporu aktuální desky, odehrají kluci z novinky více písní. Třeba "Nedám si, díky...", které považuji po textové stránce za nejlepší na albu, nebo "Vítací", jíž hrála skupina na letních festivalech. I tak jich ale bylo osm z dvanácti, což je většina. Jinak Tata Bojs není co vytknout, v nevelké basketbalové hale předvedli šou na úrovni s výborným zvukem a velkolepou scénou. Pravda, na jih Moravy mají letos přijet ještě třeba Support Lesbiens, ale i tak si myslím, že Brno včera vidělo nejlepší koncert tohohle půlroku.

Setlist: Kudu aditsuh, Splasklé vzpomínky, Tanečnice, Skovka, Elišce, B.M.O., Pan Tečka, Tělesná, Attention Aux Hommes!, Eko echo, Jednotka času, Chudáci, Šťastnější, Trilobeat, Mouchy, Toreadorská otázka, Pěšáci, Vesmírná, Hlídací, Geometrická, Růžová armáda

Rozsáhlou fotogalerii z koncertu naleznete ZDE.

Tata Bojs, Please The Trees, Hala Vodova, Brno, 4.12.2007