shop.musicserver.cz
Makrorecenze "Hourglass" Davea Gahana

Makrorecenze "Hourglass" Davea Gahana

Vydáno: 22.11.2007 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Druhá sólová deska frontmana Depeche Mode, která dostala název "Hourglass", by posluchačům měla nabídnout jiný pohled na tohoto svérázného zpěváka. Podařilo se mu vychytat mouchy z první sólovky? Není album jen další deska á la Depeche Mode? To se vám pokusí prozradit tato makrorecenze.

Dave Gahan - Hourglass
© facebook interpreta
Dave Gahan se na svých sólových deskách snaží více či méně odpoutat od své domovské kapely Depeche Mode. První sólovka "Paper Monsters" rozpoutala svou jistou kontroverzností velké diskuze, druhý počin "Hourglass" je naopak intimní zpovědí zralého muže s brilantními texty a neobvyklou dějovou linií. Po hlavní recenzi kolegy Jaromíra Koce, jehož devět bodů vyneslo desce "Hourglass" ocenění album týdne, se o svůj pohled na věc podělilo deset redaktorů. Výsledkem je v průměru jednasedmdesátiprocentní hodnocení.

Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Ondřej Michal - Dobrý způsob, jak ventilovat své problémy (8/10)

Když kapele dochází dech a ta začíná kroužit v bludném kruhu nedostatku invence, jsou dvě varianty, jak daný problém vyřešit. Tou první je samozřejmě rozchod. Druhou možností pak mohou být sólové projekty jednotlivých členů. První sólovka Davida Gahana mě před čtyřmi lety zcela minula. Možná za to mohla celková nevěrohodnost, jež z "Paper Monsters" byla cítit na sto honů. Letošní "Hourglass" je už jiná káva a jenom čert ví, jestli to je tím, že Gahan přestal brát, nebo právě naopak zase začal. I tentokrát ušil svým skladbám převážně pomalý, místy téměř valivý, o to však naléhavější zvuk, jemuž se dá věřit každý tón. Když si hudebník vybere coby způsob ventilování svých osobních problémů a drogových excesů právě tvorbu hudby, je to jedině dobře. Platí to jak pro něj samotného, tak pro jeho fanoušky a posluchače. V případě "Hourglass" to platí dvojnásob.

Michal Koch - A temnota (8/10)

Temnota. Vlastně si po mnoha posleších nedokážu zabroukat žádnou melodii. A temnota. Taky je to všechno elektronika, živých nástrojů, které já normálně tak rád, se jaksi nedostává. A temnota. Vlastně ani o jedné skladbě nemůžu říct, že by se mi líbila, ani o jedné, že by mě po depešáckém "Playing The Angel" nějak zásadně překvapila, ani o jedné, že by byla něčím novátorská či objevná. A temnota. Jenže je to celé tak nabité emocemi, které z Gahanova střídmého projevu, ale i z těch jindy studených mašinek přímo tryskají, že zůstávám stát (no dobrá, častěji sedět) jako opařený a poslouchám a poslouchám a jako by se do mě vpíjel kdosi z druhé strany jiskřivě chladným, trochu strach nahánějícím a přitom nesmírně přitahujícím pohledem. A temnota. Poslouchám tuhle desku už nějaký čas mnohdy i třikrát denně, a spíš než bych její kouzlo objevoval, propadám se do jeho hloubi. A temnota. Cosi fascinujícího je na tomhle neuchopitelném, strhujícím díle, které ukazuje, že stále (když na to přijde) může být pop uměním. Ale neptejte se mě, co to je. A temnota.

Ondřej Pravda - Dospělý moderní pop (8/10)

Kolega to vzal v hlavní recenzi hodně pocitově, na můj vkus až moc, ale je fakt, že nová Gahanova deska je o citech a přes syntíkovou formu je i bez limitované edice znát, že nám zpěvák a skladatel chtěl sdělit něco osobního. Hudebně vůbec neslyším takový "odezdikezdismus" jako kolega, naopak většina skladeb se drží dost podobného modelu. Ten se ke Gahanově hlasu hodí, vynikne jeho hřejivost a nezaměnitelnost, přesto o to víc potěší aspoň jedna do trochu jiné vokální polohy hozená "Deeper And Deeper". Logicky uši někdy hůř rozliší, že nejde o skladby mateřské kapely, minimálně u "A Little Lie" se zdá, že Gore byl virtuálně přítomen, ale je toho pomálu. Nový Gahan je spíš rozvolněnější, s více ruchy a atmosférou ("Miracles" asi má jen tu, pro jiného to už může být nuda). To ale v určitých momentech umně maskuje absenci výrazné melodie zpěvu (znáte to, se španělkou u ohně nebo po ránu u zrcadla asi těžko), což ale neznamená převahu mašinek. Na desce se v rámci možností vhodně střídají tempa písniček, takže když se můžete začít ošívat, že by to chtělo něco živějšího, přijde to. "Saw Something" mě hodně baví. Zkrátka a dobře - nový Gahan je dost kvalitní moderní pop.

Honza Průša - Zamyšlená deska o emocích (8/10)

Dave Gahan
© davegahan.com
"Hourglass" Davea Gahana je hodně zamyšlené album a jistá ponurost až sklíčenost je pojítkem, které se táhne všemi deseti různorodými skladbami. Když píši zamyšlené, nemyslím ale na rozum. Spíše na emoce. Emocionálně semknuté, ponořené hluboko do nitra rozjímajícího autora. Precizně produkované album s důrazem na každý zvuk (třeba ve skvostné úvodní "Saw Something"). Gahan se odklonil od kytar a mnohem víc nechal průchod elektronice a samplům a tam jako by se ve svých pětačtyřiceti znovu našel. Na druhou stranu se tím ale pomalu ruší dělicí čára mezi Depeche Mode a Gahanem-sólistou. A tak posledním důvodem, proč vydat album pod vlastním jménem jsou velmi osobní texty. Nejlepším okamžikem nahrávky je pro mne trojice skladeb "Deeper And Deeper" - "21 Days" - "Miracles". Z bezbřehé agresivity plné nejrůznějších ruchů přes jakýsi odkaz blues s překrásným doprovodným vokálem až po poklidné souznění Daveova hlasu s patrně nejosobnějším textem alba. Aby se člověku "Hourglass" opravdu líbilo, musí přijmout Gahana takového, jaký je, včetně veršů typu "Nevěřím v Ježíše, ale stejně se modlím." Může to dát trochu práce, ale vyplatí se to.

Martin Dobiáš - O zvyku a železné košili (8/10)

Dave Gahan je bezesporu hudebníkem pevně přibitým v kramflecích. Svůj osobitý charakter, emocionální vypětí a zároveň celkový koncept alba "Hourglass" vybíjí na drsném a syrovém elektronickém zevnějšku, pod kterým se vlastně nachází velice citlivý člověk. Při důkladném poslechu slov, jejichž krása spočívá právě v upřímnosti, si posluchač nejednou uvědomí, že v nich často nachází sám sebe. Jak už bylo zmíněno, své nitro Gahan halí do temného nekompromisního zvuku, který sice mnohokrát nese zřetelný rukopis starých Depeche Mode, ale zároveň dotváří atmosféru, bez které by brilantní texty nemohly působit tak propracovaně a jejich původní význam by pozbyl smyslu. Doprovodné kytary Andrewa Phillpottea v dunivém propojení s elektronickými tóny neomaleně dosednou na hrudní koš a vtíravě za pomoci masivních basů donutí hlavu v neuvadajícím tempu songů jako je "Endless" nebo "Deeper And Deeper" bezmyšlenkovitě pokyvovat sem a tam. O vymanění se ze své železné košile těžkopádného zvuku se Dave snaží například v baladě "Miracles", do které jeho uzoufaný hlas sedl jako zadek na hrnec. Bravo! "Hourglass" si díky svému vyšperkovanému zvuku, obohacenému o nespočet elektronických vyhrávek, a Gahanovu dech beroucímu projevu osmičku bez váhání zaslouží.

Pavel Parikrupa - Něco tomu chybí. Nebo někdo? (7/10)

Autorskou maturitu má Dave Gahan za sebou jak na sólovém debutu, tak na zatím poslední řadové desce Depeche Mode. Na své dvojce tedy nemusí už nic dokazovat, snad jen to, že jeho předchozí docela úspěšné pokusy nebyly náhodné. Osobně nějaký velký posun od "Paper Monsters" nepociťuji a ani si nemyslím, že by "Hourglass" byla výrazně lepší - a horší určitě není. Čekal jsem sice méně elektroniky a více živých nástrojů, jenže opak je pravdou. Místo kytar a většího využití živých bicích a akustických instrumentů je to zase tvrdý elektronický zvuk, jenž se nemálo podobá Gahanově domovské kapele. To je škoda, Gahan zcela určitě má na to, aby se odlišil - možná příklonem k písničkářství, blues, rocku? "Hourglass", další kolo přátelského souboje na dálku s Martinem Gorem, jistě nabízí skvělé skladby a jsou to právě ty nejtvrdší ("Kingdom", "Use You", "Deeper And Deeper"). U těch pomalých jaksi ztrácím pozornost. Jako by ona soutěž s hlavním autorem DM byla příliš na dálku a Gahanovi neměl kdo říci, co některým slabším písním chybí.

Miroslav Böhm - Sólovka, nebo nové album Depeche Mode? (7/10)

Nemůžu si pomoct, ale prostě přihřeju polívčičku všem těm, kteří tvrdí, že tahle deska je zbytečná. Vážně je tohle Gahanova sólovka? Já měl vždycky za to, že sólovky jsou od toho, aby autor unikl ze sevřených spárů tvorby a zvuku své domovské kapely. Jenže kdyby mi někdo řekl, že "Hourglass" je další řadovka Depešáků, ani bych se s ním nehádal. Na druhou stranu by šlo o řadovku vcelku povedenou, což je naopak fakt potěšitelný, takže jde spíše o morální problém. V každém případě na ní Gahan výborně pracuje s texty a náladou samotných písniček. Vše do sebe skvěle zapadá, kombinace elektroniky a drsných rockových kytar je in, takže tady nešlo šlápnout vedle. Texty jsou emotivně silné a úderné, dokážou oslovit. Gahan nešetří velkými slovy, nebojí se vrhnout na těžká témata. Působí sympatickým dojmem, nevnucuje se, ale nabízí. Můžete, ale nemusíte. A je snadné podlehnout. "Hourglass" má svoje silná místa, ale obsahuje i slušnou porci vaty, která v lepším případě proběhne okolo vás, v tom horším případě nudí. Celkově jde o desku, která nepřináší zhola nic nového, ale dobře se poslouchá. Klišé, ale málokdy sedne tak, jako v tomto případě.

Dan Hájek - Roztříštěný na tisíce kousků (6/10)

Dave Gahan
© davegahan.com
Desku "Paper Monsters" jsem nedávno odnesl do bazaru, už v době vydání mě příliš nezaujala. Když jsem posléze viděl i záznam z turné, potvrdil se mi fakt, že Gahan sólově je totálně mimo. Postrádal jsem cokoliv, co je od něj v normálním režimu běžné. Nejsem ani DM ultra-fan, o to s větším očekáváním jsem byl zvědav na jeho studiovou dvojku. Singl "Kingdom" je vydařeným vnadidlem, ten však hravě trumfne úvod "Hourglass", tedy přesněji řečeno "Saw Something". Líbí se mi zde větší příklon k elektronice, ale po několika posleších se u mě dostavil stejný pocit jako u debutu; žádné učarování nepřišlo. Mám další tipy na singly ("21 Days", "Insoluble" a "A Little Lie"), ale jinak je tento počin nápadově roztříštěný. Neuhlazenost na oko a přílišné brakování Depešáků v "Deeper And Deeper" nebo "Use You" (naťukněte si poslední dvě jejich alba) mě spíše irituje. S přibývajícím časem stráveným ve společnosti "Hourglass" jsem dospěl aspoň k částečnému uspokojení a zjistil, že to je menší zlo než ony "Příšerky". Dave má největší sílu ve spojení s mateřskou lodí a ani tentokráte tuto pravdu nevyvrátil.

David Věžník - Tři. (6/10)

Na "Hourglass" Davea Gahana jsou tři skladby, kvůli kterým jsem rád, že jsem tu desku slyšel. "Saw Something": úžasný otvírák, balada, potemnělá atmosféra, silná melodie, pinkající elektornika. "Miracles": druhá balada, skoro až ambientní nádech, spousta filtrů a vokodérů. "Use You": rychlejší věc, trošku agresivní, na albu má minimálně dvě ségry ("Deeper And Deeper", "21 Days"), které znějí podobně, ale tahleta je nejvyvinutější a má v sobě nejvíc krve a mlíka. Na "Hourglass" je deset skladeb, které spojuje několik věcí: neotřelý a vybroušený zvuk, při jehož poslechu si člověk říká, že přece jen jsou v hudbě věci, které ještě neslyšel, zároveň nezpochybnitelný zvukový most ke Gahanově domovské partě a přirozeně jeho charakteristický hlas. Na "Hourglass" je sedm poměrně vatoidních skladeb. Na "Hourglass" jsou tři skladby, které budu poslouchat dál. Tři.

Benjamin Slavík - Další extrakt (5/10)

Depeche Mode jsou mrtvá kapela, podle všech okolností a souvislostí by jejich další desky měly být pouze recyklací a hledání starých temných emocí, ale napodruhé by ten fór neměl zafungovat. Měli byste si říct, že už jste jinde a že to je jedna velká lež. Ideální moment pro sólové pokusy. Teď to zkouší frontman Dave Gahan - natočil album "Hourglass". Tvrdí, že zní jinak, než alba Depeche Mode, a není to pravda - fanoušci totiž dostávají další extrakt jejich nejlepších alb. Opět tu jsou klasické vykonstruované bolesti, temná elektronika a metalové struktury. U ničeho z "Hourglass" nemám pocit, že by se právě teď něco dělo, spíše mám pocit, že už se to událo dříve a že to byl určitým způsobem otisk doby. Ale z té doby stejně za víc stál zvuk Suicide. A co dnes, když už jsou všichni jinde? Pamětníci uznale pokývou hlavou a mladí se budou smát. Tak to má být...


Album: Dave Gahan - Hourglass
Průměrné hodnocení: 7,1/10
Celkový čas: 50:35
Skladby: Saw Something, Kingdom, Deeper And Deeper, 21 Days, Miracles, Use You, Insoluble, Endless, A Little Lie, Down.

NÁZORY
  • hmm (palo, 22.11.2007 09:46) Reagovat

    slaviku jsi mrtvej,bez si honit u Roedeer...

  • Slavíku spíš ty seš mrtvej...ty tvoje články a recenze.......nikdo nečte (dan, 22.11.2007 11:27) Reagovat

    co to je za lamu takovej cucák?kdes byl v 1988 když tu dm hráli,co to meleš,gahanova solovka je dobrá.....největší for seš ty sám dm a gahanovi desky se budou hrát a prodávat stále...,ale ty seš nula a nicka.......

  • slavík (vladimir, 22.11.2007 11:48) Reagovat

    dost mimo, ale taky názor...

    btw čím to je čím to je, že kritik nenapíše pieseň....

    • Re: slavík (Bourne, 23.11.2007 15:44) Reagovat

      O tom psal K.H. Borovský :)

  • mrtvola (rené, 22.11.2007 12:42) Reagovat

    slavik ,slavík asi si nebyl na ani jednom koncertu tak tu nemel o mrtvé kapele j!!!!!!!! jinak hodně dobrá práce david!!!!!!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Suede - Autofiction 8/10
Recenze: Suede se s punkovou řadovkou "Autofiction" vracejí ke svým kořenům Kdysi dávno, v roce 1993, vyšlo jejich debutové album s prostým názvem "Suede". Začínalo písní "So Young", elektricky nabitou ódou na opojení mládím, kterou Brett Anderson zpíval ve stylu okouzlujícího romantického básníka. S... čtěte zde
Vydáno: 26.09.2022 00:00 v sekci Recenze
0
Kato (Prago Union) - Na desce jsem vždy, kým bych chtěl bejt
Rozhovory: Kato (Prago Union) - Na desce jsem vždy, kým bych chtěl bejt Prago Union, letos slavící dvacetiny, vydali po roce novou desku "Příduhned". Hlavním impulsem pro její vznik byla nová láska. Název naráží na slabinu hlavního textaře, duše kapely, frontmana a veršotepce Kata. O jeho nedochvilnosti,... čtěte zde
Vydáno: 25.09.2022 12:15 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Alvaro Soler, Sportovní hala Fortuna, Praha, 23.9.2022
Naživo: Magický Alvaro Soler vykouzlil v Praze mnoho úsměvů Symbolicky v den, kdy začal astronomický podzim, přivezl Alvaro Soler do České republiky poslední dozvuky léta. Německo-španělský zpěvák znovu utužil už tak mimořádně vřelý vztah s tuzemskými fanoušky a ve Sportovní hale... čtěte zde
Vydáno: 24.09.2022 13:00 v sekci Naživo
0
Kasabian - The Alchemist's Euphoria 5/10
Recenze: Kasabian bez Toma Meighana. Album "The Alchemist's Euphoria" je snahou nájsť novú tvár skupiny Po piatich rokoch prišla kultová britská formácia s novou platňou "The Alchemist's Euphoria". Je ochudobnená o prítomnosť silnej osobnosti dlhoročného frontmana Toma Meighana, snaží sa však nájsť svoju novú tvár. V niečom sa jej to... čtěte zde
Vydáno: 24.09.2022 09:00 v sekci Recenze
0
Red Hot Chili Peppers - Eddie 8/10
Audio: Red Hot Chili Peppers skládají v písni "Eddie" poctu kytaristovi Eddiemu Van Halenovi S blížícím se vydáním druhého letošního alba Red Hot Chili Peppers - "A Return of the Dream Canteen" vyjde 14. října - došlo i na druhý singl. Po psychedelic-funkové "Tippa My Tongue" je tu emotivní "Eddie", skladba, která vznikla... čtěte zde
Vydáno: 23.09.2022 16:02 v sekci Audio / Video | Audio
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Depeche Mode zrekapitulují singlovou éru alba "Playing The Angel" (12.09.2022 09:18)
- Video: Paul van Dyk velmi vkusně předělal depešáckou "But Not Tonight" (19.08.2022 17:29)
- Zemřel Andy Fletcher z Depeche Mode (26.05.2022 23:14)
- Co je nového na shopu musicserveru? Depeche Mode, Jack White, Calin, Gott, Brichta... (19.04.2022 10:42)
- Nové desky 45/2021 - od Taylor Swift přes Roda Stewarta po Mirai (17.11.2021 19:00)
- Recenze: Dave Gahan vdechl písním na albu "Imposter" nový život (16.11.2021 08:00)
- Dave Gahan & Soulsavers vydají album coververzí "Imposter" (09.10.2021 14:17)
- Depeche Mode představí snímek "101" v remasterované HD kvalitě (30.09.2021 18:39)
- Depeche Mode připomenou éru desky "Ultra" výpravným singlovým boxem (24.07.2021 12:31)
- Video: Taneční variace Sergeie Polunina na "In Your Room" od Depeche Mode bere dech (28.05.2021 11:49)

ALBUM TÝDNE 39/2022

Suede
Autofiction

Kdysi dávno, v roce 1993, vyšlo jejich debutové album s prostým názvem "Suede". Začínalo písní "So Young", elektricky nabitou ódou na opojení mládím, kterou Brett Anderson zpíval ve stylu okouzlujícího romantického básníka. S "Autofiction" kapela znovu dokazuje, že je stále stejně bujará jako před třiceti lety.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 28.09.
Lucie (CZ) (Ostravar Arena, Ostrava)
Čt 29.09.
Jack Savoretti (UK) (Roxy, Praha)
Po 03.10.
Dean Lewis (AUS) (Roxy, Praha)
St 05.10.
Years & Years (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 07.10.
The Neighbourhood (USA) (NTC Aréna, Bratislava)
Ne 09.10.
The Neighbourhood (USA) (Forum Karlín, Praha)
Ne 09.10.
Allie X (US) (Rock Café, Praha)
Po 10.10.
All Them Witches (USA) (MeetFactory, Praha)
Po 10.10.
Il Divo (CH/FR/US) (O2 Universum, Praha)
Po 10.10.
Kaleo (ISL) + Belle MT (UK) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Vladimír Mišík Prince Justin Bieber Lucie Vondráčková BTS Slash Michal Prokop Viktor Sheen Madonna Adele Vojtaano Tomáš Vartecký Ed Sheeran The Weeknd Mirai Dua Lipa Queen The Beatles Pink Floyd
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2022 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2022 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu