Honza Horáček je jeden z mála, kdo si dovolil opustit svou dosavadní tvorbu (hardcoreoví Ultrakoks či taneční projekt Space Junkie) a udělat krok úplně stranou – totiž do čistokrevného popu. Pro někoho naprosté zrazení dosavadního publika, pro jiného chytrý tah, za kterým jsou cítit peníze. Po pravdě řečeno, jeho inteligentně popová deska to však u nás nebude mít lehké, i když by si úspěch rozhodně zasloužila.

Horáček je totiž především schopný skladatel příjemných písniček a v této oblasti ne úplně hloupých textů. Deska obsahuje několik skvělých písniček s jasnými hitovými ambicemi, jmenujme alespoň první singl "Ty a já", baladu "S tebou nikdy nezůstanu sám" či výborným refrénem disponující "Doufám (že mě chápeš)". Ačkoli většinu alba tvoří kytarový pop, nejlepší se zdají být ty písničky, kde Horáček použil i své zkušenosti z taneční scény a obohatil tak aranžmá o různé elektronické zvuky, příkladem může být titulní "To je nejvíc" či už zmíněná "Doufám (že mě chápeš)". Kromě těchto výborných písniček však album obsahuje i ty méně povedené či průměrné ("Štěstí", "Jsem tvůj stín" či "Lítám") a bohužel i zcela zbytečné a nudné od začátku do konce. Mezi ty balastní patří třeba "Dělám mejdan", "Všechno končí a začíná" či neuvěřitelně utahaná pětiminutová balada "Kolik dní".

Někam mimo tyto skupiny písniček lze zařadit druhý singl a videoklip "Svět je funky (spalte tanky)". V jinak skvěle našlápnuté funky hitovce totiž (alespoň mně) mimořádně vadí onen titulní slogan, který je snad ještě hloupější než obrat "na rádiu píseň svou naladím" z letošního hitu "Letní ráno" skupiny Holki. Vyloženě také vadí zcela jasně dechy nahrané z kláves, které zní opravdu uměle a nehezky. Za to spíš ale může nedostatek peněz pro nahrávání, přece jen si dechovou sekci nemůže dovolit každý.

Těžko říci, jakou úlohu měla při přípravě desky Alice Springs, ale její práce se na albu podepsala i negativně. Až se mi nechce věřit, že pustila Horáčkův nešvar, kterým je vkládání "a" téměř před každý verš. Ve chvíli, kdy si toho posluchač totiž všimne, začne ho ono všudypřítomné "a" neuvěřitelně prudit. Škoda, že to Alice neohlídala.

I přes veškeré výtky je však debutové album Honzy Horáčka velmi příjemným popem, který nikoho neurazí a pokud by rádia od rána do večera hrála podobné písně, jako jsou obsaženy na jeho albu, byl by rádiový éter mnohem snesitelnějším. Myslím si, že jeho druhá deska (pokud se tato bude prodávat a on tak bude mít možnost ji vůbec nahrát), bude bomba. Už teď se na ni těším.

Album: Honza Horáček - To je nejvíc
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 50:04
Skladby: Štěstí, Ty & já, To je nejvíc, S tebou nikdy nezůstanu sám, Dělám mejdan, Doufám (že mě chápeš), Jsem tvůj stín, Svět je funky (spalte tanky), Všechno ti dám, Lítám, Všechno končí a začíná, Kolik dní, Co bylo dřív...