Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze 'Call Me Irresponsible' Michaela Bublého

Makrorecenze 'Call Me Irresponsible' Michaela Bublého

Vydáno: 20.08.2007 10:00 v sekci Makrorecenze - Redakce

Každý rok vydává sympatický Kanaďan Michael Bublé jednu desku. Po eponymním debutovém albu a dvojce "It's Time" letos přišel s "Call Me Irresponsible". Desítka redaktorů si vzala na paškál tento "mrtvý" žánr zvaný swing a poměřila se v další makrorecenzi.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Michael Bublé - Call Me Irresponsible
Michael Bublé je svým způsobem takový exot. V dnešní době, kdy letí pop, rock, disco a podobné žánry, natočí swingovou desku. A to ne ledajakou. Jeho třetí řadové album "Call Me Irresponsible" se od kolegy Tomáše Parkana dočkalo známky devět. Směsice swingu, jazzu a popu zapůsobila i na většinu redaktorů v naší makrorecenzi - s výjimkou jedné šestky nekleslo hodnocení pod sedm. V průměru se Michael Bublé vyšplhal na solidních šestasedmdesát procent.

Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Dan Hájek - Léto, mládí a latina, co více si přát? (9/10)

Mám rád pestré desky. Naopak mi nedělá dobře, když po první třetině obsahu začínám mít nutkání vzít si z poličky rozečtený časopis, a nahrávku tak učinit pouhou kulisou. Duo Foster & Gatica je natolik zručné a vyhledávané, že si nemůže dovolit vytvořit nějaký slabý odvar. Tihle dva jsou mistry ve svém oboru a někteří umělci musejí dlouze čekat ve frontě. Michael Bublé by bez nich nedal ani ránu, možná i v dané frontě předbíhá a moc dobře ví proč. Na jeho třetí desce "Call Me Irresponsible" je cítit posun - maximální zapálení a střídání nálad je velkým plusem. Na jednu stranu mi tady trochu chybí lahůdka ve stylu "Quando, Quando, Quando" z minulé studiovky, v které s ním zpívá Nelly Furtado. Zde to však vynahrazuje spojení s trojhlasem Boyz II Men v povedené "Comin' Home Baby". Elvisova klasika "Always On My Mind" se už dočkala tolika úprav, že by se jich člověk už ani nedopočítal, ale Bublé ve své utahané verzi může poslušně pozvednout hlavu - vyšel z toho se ctí. Ať už máte limitku s bonusem "Love" nebo ne, tohle album je plné života, hravosti a radosti z jazzu, swingu a latiny - vřele doporučuji naordinovat si poslech pravidelně, je to zdraví prospěšné, a to nejenom teď v létě.

Pavel Parikrupa - Big Bublé, no trouble (8/10)

Na albu "Call Me Irresponsible" i na Bublém obecně mi "vadí" jen jedna věc: že nemá více původních písní. Standardy a předělávky dělá se svým produkčním a muzikantským ansámblem skutečně mistrovsky, ale když slyším "Everything" (a z minulé desky "Home"), velmi mne láká představa Michaelova alba, kde by se poměr cover/původní skladba otočil ve prospěch těch druhých. Třeba se toho jednou dočkáme (i když by to asi znamenalo větší posun k popu), teď tu však máme další naleštěnou, vymazlenou a uhlazenou kolekci především swingových chuťovek. I když se jedná o nenáročnou zábavu (tady se zásadně neřeší globální oteplování, to je jasné), Bublé ji dělá obdivuhodně. Navíc poslech jeho tří desek ukazuje, jak se pěvecky stále zdokonaluje a zlepšuje! Když k tomu přičteme šťastné tahy v podobě angažování Boyz II Men nebo k nepoznání předělanou "I'm Your Man" (vzpomínáte na verzi od Juraje Kukury?) a výborné výlety do latiny, které šmrncovně dobarvují Bublého eleganci, je o příjemné chvíle postaráno.

Ondřej Pravda - Update swingu se povedl (8/10)

Ve swingu a podobných žánrech normálně nejedu, ale jsem rád za tohle makro. Kolega v hlavní to napsal pěkně a dost přesně. Bylo by opravdu nefér odbýt Bublého desku s poukazem na Franka Sinatru a další velikány a neoriginalitu coverů. Proč? Kvůli kvalitnímu zvuku je malý důvod, možná lepší je ověřená praxe, že každá generace potřebuje své hrdiny a Bublé (& spol.) má na to přitáhnout mladé ke "staré" hudbě, jak jiný kolega komentuje u jeho DVD. A úplně nejlepší důvod je pestrost, ta je klíčem k ocenění téhle desky, co všechno se vejde pod škatulku swing... Kromě již napsaného pár asociací - taky slyšíte Ewana McGregora z "Moulin Rouge" v růžovopanteřím "It Had Better Be Tonight" (a částečně i jinde)? V popovějších autorských kouscích "Lost" a "Everything" se v hlavě noří Robbie Williams nebo George Michael, ale nejde o trapnou imitaci. I když celá deska podobných věcí by znamenala zklamání. Decentní "Always On My Mind" napravuje škody napáchané na téhle skladbě duem Pet Shop Boys. Možná jen stárnu a nepoznám kýč, ale občas trocha romantiky neuškodí a tahle deska se hodí nejen k večeru s vaší milovanou.

Pavel Novák - Novinka vede na celé čáře (8/10)

Michael Bublé
© michaelbuble.com
Přiznám se, že jediný můj kontakt s tímto hudebním stylem je (a to navíc ani ne pravidelně) prostřednictvím známého přerovského jazzového festivalu. Zkráceně řečeno neposlouchám, ale respektuji. Pokud jde o Bublého, nějakou dobu jsem točil dokola jeho předchozí desku "It's Time", ze které mě ale popravdě bavilo jen pár kousků a která mě po čase omrzela. Souhlasím s Tomášem Parkanem, že novinková "Call Me Irresponsible" je v mnohém jiná. Jen s rozdílem, že s výjimkou sambou řízlé "It Had Better Be Tonight" a částečně portugalsky zpívaného duetu s Ivanem Linsem "Wonderful Tonight" necítím žádný jiný výraznější latinskoamerický vliv. Musím přiznat, že jsem potěšen, že Bublé přichází i s vlastními skladbami. Sice jen dvěma, ale zato jeho "Everything" je mou vůbec nejoblíbenější z celé desky. Těžko odhadnout, zda mě "Call Me Irresponsible" bude bavit déle než její předchůdce, ale když srovnám prvotní dojmy, novinka vede na celé čáře. Ve skrytu duše bych si přál, aby Bublé přicházel více i s novou hudbou, a tím tento styl opravdu oživil. Na druhou stranu, bude-li zpívat klasiky tak jak doteď, tak ať si je klidně zpívá dál.

Jaromír Koc - Pohoda, pohoda a nic než pohoda (8/10)

Na tuhle desku jsem si dlouho brousil zuby, i když o sobě vím, že swing a jazz mi není právě blízký. Ano, byly tu obavy, ale obdobné jsem měl u Robbieho Williamse a jeho desky "Swing When You're Winning". Pokud bych měl pány porovnat, Michael na celé čáře vyhrál. Jeho třetí deska je totiž výtečná a její celosvětový úspěch je naprosto zasloužený. Michael je mladý, pohledný, uhlazený, elegantní a co víc, opravdu mu to zpívá. Lehkost v jeho hlase jen ukazuje, že si s ním dělá, co chce, a proto si mohl dovolit covery písní například od Leonarda Cohena, Elvise Presleyho nebo Erica Claptona. Všechny dopadly na výbornou - částečně samozřejmě i díky tomu, že výtečné jsou už originály. Naprostou trefou do černého je i spolupráce s Boyz II Men. Čekal bych utahaný slaďák, ale jde o svižnou záležitost, které není težké přijít na chuť. Michael není hloupý, a tak na desku zařadil i několik opravdových balad. Například "Lost" je od swingu a jazzu už na míle vzdálená, přesto nezapadá to tuctovosti dnešních pomalých písní. "Call Me Irresponsible" se prostě ve všech směrech povedlo. Věřím, že to Michael dotáhne ještě dál. Moc mu to přeju...

Miroslav Böhm - Když hudba vyvolává asociace (8/10)

Mám rád, když hudba vyvolává asociace. Vzpomínky, splněné sny, nesplněné touhy - prostě jakoukoli situaci, při které si řeknete, že neexistuje písnička, která by se k danému okamžiku hodila více. Michael Bublé natočil album, které ve mně vyvolává asociace snad po celou svou dobu. S každou písničkou se mi vybaví příběh či scéna z mých snů. Padesátá léta dvacátého století, unavený bar po tahu, číšník násilím držící oči alespoň napůl otevřené. Vstávám z rozvrzané dubové židle, odkládám doutník a skleničku skotské na kulatý ulepený stůl. Naráží do jiné, již prázdné. Ta se převrhává a líně se kutálí po stole. Padá k zemi. Jdu k jukeboxu vybrat písničku, na kterou se chystám vyzvat k tanci (zatím) bezejmennou blondýnku u baru, kterou jsem již několik doutníkových večerů pozoroval. Ji a její vášní překypující rty. Nebude to láska na celý život, ale jedna noc mnohdy může znamenat mnohem více. Michael Bublé, "Me And Mrs. Jones". A to je jen jeden z celé té řádky příběhů, které mne při poslechu tohoto alba svazovaly. Lze snad za toto Bublého třetího album nemilovat?

Jana Chovaňáková - Duhová kulička (7/10)

Michael mi z fotek v bookletu přišel spíš jako nějaký popový klučina, co před pěti lety zpíval s tzv. boybandy a la Backstreet boys. Ale jeho deska "Call Me Irresponsible" mě dost překvapila a zásadně mi změnila pohled na tohohle šarmantního Kanaďana. Mám pocit, že dělat dnes tenhle druh hudby je odvážná volba. Z mého pohledu tahle nahrávka potěší spíš starší fandy swingové muziky. Budou nadšeni, že někdo mladý umí znovu probudit něco, co už je dnes skoro zapomenuté. Co mě hlavně zaujalo a proč jsem se i já na albu našla, je velká barevnost žánrů. Michael Bublé skvěle protíná styly jako jazz a swing se špetkou popu, a to činí desku hezky duhovou. Skvělou bleděmodro-bílo-růžovou pomalou kráskou je pro mě procítěná "Me And Mrs. Jones". Naopak čistě pozitivně červeno-oranžovo-žlutě zní singl "Everything". Rychlejší purpurovo-fialovo-hnědou je "Comin' Home Baby" s Boyz II Men, která mi navodila letní pestrobarevnou náladu. U tohohle alba jsem si jak hezky oddychla a odpočinula, tak se i čistě a radostně pousmála. Album je místy živé jako zelená barva, když se na jaře probouzejí stromy, a místy zasněné jako blankytně modrá vzpomínka, co zůstane po jeho poslechu.

Tomáš Tenkrát - Navozuje skvěle povalečskou náladu (7/10)

Michael Bublé
© michaelbuble.com
Dřív jsem toužil pořídit si v centru Prahy kavárnu. Jenom nějakou malou, se šesti stoly, celou ve dřevě, které by vonělo po višňových doutnících, a se stálými hosty. A teď už mám jasno i v tom, co by tam hrálo o pátečních nocích - "Call Me Irresponsible". Protože tohle album navozuje skvěle povalečskou náladu pro nekonečně dlouhé rozhovory. Je to vynikající retro a přitom z něj stále sálá novota a moderna. Neholduji swingu, přesto si troufám tvrdit, že "Call Me Irresponsible" je kvalitní. A to z několika důvodů - zaujalo někoho, kdo se s podobnou hudbou setkal naposled na maturitním plese, kde ho otravovala, obsahuje minimálně dva hity (přičemž si dokážu představit, že při "Everything" by vždy celá kavárna ztichla a na chvíli se zaposlouchala) a hlavně na vás netlačí, není náročná a nevyžaduje od vás soustředěný poslech. I když neříkám, že když jsem ji před dvaceti minutami na terase v klidu doposlechl, přitom usrkával kávu, z úst vypouštěl nikotinový kouř a díval se na nekonečný obzor se zbirožským zámkem na kopci, za nějž zacházelo slunce, nebylo to éterické. Bylo. A vůbec nejlepší to bylo při "Lost", proč, to však není důležité. Bublého berte. Je to vážně pohoda. I přesto, že tři tracky přeskakuji.

Honza Průša - Meziválečná ležérnost se táhne celým albem (7/10)

"Call Me Irresponsible" je jak soundtrack k dnes natočenému romantickému filmu s dramatickými zápletkami odehrávajícímu se ve 40. letech minulého století. Přesně takovou náladu totiž většina ze třinácti skladeb má. Precizně nahraný a zazpívaný swing jasně odkazuje do minulosti, přesto na první poslech není deska černobílá s technickými omezeními tehdejší doby, ale barevná. A je jedno, zda jde o skladby ze 30. let ("I've Got The World On A String") nebo o více než 50 let mladšího Cohena ("I'm Your Man"). Meziválečná ležérnost se táhne v podstatě celým albem. A když si dáte vše dohromady a všimnete si tu skladby Erica Claptona, jinde zas hostování Boyz II Men, nemůže být o moderním, avšak nostalgickém pohledu na tyto písně pochyb. Ten hypotetický film se tudíž musel točit teď. Režisér David Foster a hlavní protagonista Michael Bublé jsou v těchto svých rolích těžko překonatelní. Horší je to v případě, kdy vyplují na povrch zpěvákovy autorské ambice. Vznikne "Lost", popík který desku nežádoucím způsobem odlehčuje a nehodil by se snad ani pod závěrečné titulky.

David Věžník - Poslechni si Culluma (6/10)

Jedno velké NE. To je to, co mě napadá, když čtu recenzi kolegy Parkana na Bublého "Call Me Irresponsible". V pohledu na tuto placku se rozcházíme zcela - z čeho on je nadšen, mě nechává klidným. Konkrétně: Jestliže on říká krásná letní deska, já říkám jo, ale dál než do pobřežní kavárny bych ji netahal. Jestliže on vyzdvihuje plastický zpěv, já říkám jo, ale ten hlas není ničím charakteristický (takový Sinatra revival). Jestliže on chválí Bublého vlastní tvorbu, já tyhle písně přeskakuju pro jejich celinedionovitost. Jestliže on pěje ódy na covery, já říkám poslechni si Culluma. Jestliže on říká geniální, já říkám jeden z tisíce. Jestliže on říká devět, já říkám šest, a to jsem hodnej. Ale abych nebyl za troubu - "Call Me Irresponsible" je dobře nahraná jazzová deska. Upřímná. Milá. A svoje místo má. Ten problém je v tom, že je přesně taková, jakou jsem čekal - konzervativní až běda. A to mi do onoho swingu nového tisíciletí nezapadá. Tam mi zapadá to druhé jméno. Jo, ten drzej fracek.


Album: Michael Bublé - Call Me Irresponsible
Průměrné hodnocení: 7,6/10
Celkový čas: 50:28
Skladby: The Best Is Yet To Come, It Had Better Be Tonight (Meglio Stasera), Me And Mrs. Jones, I'm Your Man, Comin' Home Baby (with Boyz II Men), Lost, Call Me Irresponsible, Wonderful Tonight (with Ivan Lins), Everything, I've Got The World On A String, Always On My Mind, That's Life, Dream

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • a (a, 20.08.2007 21:41) Reagovat

    nevidím žádnou jedničku ani dvojku no a ono fakt! ... slavík se v téhle makrorecenzi neangažoval

  • To: a (Joachim, 22.08.2007 10:38) Reagovat

    Přesně tak :)

  • Crazy Love Hollywood Edition (Terka, 09.12.2010 19:34) Reagovat

    Díky moc za recenze na CD Michaela Bublé...moc mi pomohli ve výběru :-)...ještě ale zvažuji koupit to jeho nejnovější CD The Crazy Love Hollywood Edition, jaké názory máte na to?

  • The Crazy Love Hollywood Edition (Terka, 09.12.2010 19:37) Reagovat

    Díky moc za recenze na CD Michaela Bublého...moc mi pomohly ve výběru :-)...ještě ale zvažuji koupit to jeho nejnovější CD The Crazy Love Hollywood Edition, jaké názory máte na to?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pipes & Pints, Roxy, Praha, 16.10.2019
Naživo: Pipes And Pints v Roxy pokřtili druhou etapu své kariéry Domácí Pipes And Pints nedávno přibrali na palubu nového zpěváka Travise O'Neila a kytaristu Rafana a že je pouto pevné, ztvrdili novou deskou. Ta dostala příhodný název "The Second Chapter". Spolu s ní se pánové vydali na Dlouhou... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2019 21:29 v sekci Naživo
0
Nick Cave and The Bad Seeds - Ghosteen 9/10
Recenze: Světlo v temném lese: Nick Cave se na albu "Ghosteen" obrací k síle příběhů Náhlé oznámení ve zpěvákově newsletteru ukončilo čekání na novou desku Nicka Cavea a jeho The Bad Seeds. Nahrávka "Ghosteen" je po dlouhé době opět dvojalbem, koncepčně rozděleným na osm kratších celků (děti) a dva delší... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2019 08:45 v sekci Recenze
9
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ Půlka října bude patřit rocku, hip-hopu a částečně i klasické hudbě. Můžete se těšit na Mňágu a Žďorp, anglické Elbow, navrátivší se Lil' Kim, vídeňského Jonase Kaufmanna, zremixovaného Floexe, slovenské Nocadeň, rappera... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2019 06:47 v sekci Novinky | Nové desky
0
Static-X, MeetFactory, Praha, 14.10.2019
Naživo: Static-X s novým frontmanem v Praze vyučovali evil disco Kultovní nu-metalová formace Static-X to měla úmrtím svého charismatického frontmana Wayna Statica spočítané. Zbylým členům se ale letos podařilo najít víc než důstojnou náhradu, a tak vyrazili na vzpomínkové turné. Spolu s nimi... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 19:21 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2019
Karel Gott dál vládne. V albovém žebříčku má už dvaadvacet desek Minule patnáct, teď dvaadvacet. Počet alb Karla Gotta, která se dostala do první stovky českého žebříčku, se oproti předešlému týdnu ještě zvýšil. V čele zůstává letošní výběr "80/80 největší hity 1964-2019". Ani v... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 15:59 v sekci Novinky | České hitparády
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ (16.10.2019 06:47)
- Naživo: Michael Bublé v Praze kradl mobily a srdce (18.09.2019 20:31)
- Nové desky 46/2018 - od Michaela Bublého přes Mumford & Sons po Zaz (19.11.2018 09:00)
- Nekončí: Michael Bublé se po pěti letech vrátí do Prahy (17.11.2018 08:40)
- Končí, nebo nekončí? Michael Bublé naznačil odchod ze scény, podle jeho mluvčí však pokračuje dál (16.10.2018 12:57)
- Nové desky 18/2018 - od Franka Turnera přes Plan B po Ihsahn (08.05.2018 23:38)
- Video: Bono a Chris Martin se u Sinatrova hitu "One For My Baby" spojili v boji proti AIDS (30.11.2017 14:38)
- Nové desky 42/2017 - od Jessie Ware přes Boyz II Men po Slipknot (24.10.2017 08:45)
- Seal se na novince"Standards" vrátí do éry Franka Sinatry (17.09.2017 11:48)
- Nové desky 36/2017 (12.09.2017 22:16)

ALBUM TÝDNE 41/2019

Opeth
In cauda venenum

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 19.10.
Allah-Las (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Tourist (UK) (Café V lese, Praha)
Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)
Čt 24.10.
Jesca Hoop (USA) (Café V lese, Praha)
Čt 24.10.
BE27: Manon Meurt + Luvver (SK) (Roxy, Praha)
Čt 24.10.
Patax (ESP) (Metro Music Bar, Brno)
Pá 25.10.
Anomalie (CAN) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Armand Van Helden Jonas Blue Blood Red Shoes Kryštof 11 Fingers Records Ready Kirken Lady Gaga Thomas Dybdahl New Kids On The Block Jaga Jazzist Inna Radio 4 Kool And The Gang Highly Suspect Hellyeah Ringo Deathstarr Wanastowi Vjecy Walk On Fire Youth
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver