O českobudějovických Satisfucktion nebylo pár let ani vidu, ani slechu. Naposledy o sobě dali vědět před pěti lety albem "Keep It Your Way", deskou nejen na české poměry znamenitou. Jenže od té doby se toho na hudební scéně událo mnoho a u leckterých fanoušků Satisfucktion upadli v zapomnění. Jak ale praví přísloví - "Kdo si počká, ten se dočká." A ti věrní se vskutku dočkali. Stejně jako oni jsem byl překvapen, když jsem kdesi koutkem oka zahlédnul informaci o křtu jejich nového alba "Motionless". Konal se ve vyhlášeném klubu Marty's v jejich (téměř) rodné domovině - v Českých Budějovicích.

Marty's se nachází v jednopatrovém, oprýskaném stavení v parku v samém srdci jihočeské metropole. Začátek představení byl avizován na devátou hodinu, avšak již v půl osmé se z jeho otevřených oken linula ostře kořeněná vůně. Bral jsem schody po dvou, abych o něco nepřišel. Žádný strach, chlapci teprve zvučili. K mému velkému údivu nestála u vchodu metráková gorila, která by mě popadla a vyhodila, a tak jsme spolu s ostatními nedočkavci mohli mlsně sledovat půlhodinový předkrm večera.

Už v půl desáté bylo v klubu nedýchatelno. Okno dokořán, větráky na plné obrátky, ale nepomáhalo nic. Svatá pravda, letní open-airy mají něco do sebe. Jako předskokan se na scéně objevila HC-metalová partička Dievision. Přestože se publikum během jejich setu nijak zvlášť pohybově neprojevilo, zanechala kapela ten nejlepší dojem. Od začátku zasypala přihlížející palbou ostrých metalových riffů a vskutku těžkotonážním, hutným soundem. Frontman, dvoumetrový obr s vlasy do půlky zad, chroptěl, co mu hlasivky stačily. K tomu strojově přesné bicí, celé to fungovalo náramně. Skupina předvedla poměrně pestré představení, mezi těžkými death-metalovými pasážemi se občas objevily i klidnější chvíle, nechyběl tomu nápad. V síle, kterou Dievision ukázali, zněly jejich chvilkové náznaky HC jako poezie. Sečteno podtrženo, takhle nějak bych si představoval odpovídající předkapelu.

Něco po jedenácté (to už by se dal vzduch krájet i tím nejtupějším nožem) jsme se konečně dočkali. Zpěvák Broňa, nezvykle celý v bílém, a za ním jeho tři kumpáni. V tu chvíli jsem poprvé kvitoval skutečnost, že Satisfucktion zvolili pro křest domácí prostředí. Pochybuji, že by se jim kdekoliv jinde dostalo takové atmosféry. Zaznělo dohromady šestnáct skladeb, z nichž prvních čtrnáct tvořilo právě narozené dítko "Motionless", které odehráli celé. Z mého pohledu ale nešlo o příliš povedenou strategii. Lidé jdou na koncert, aby se bavili, zařvali si své oblíbené refrény, zaskákali si. Samozřejmě, s novou kůží se musí na trh, ale vyplnit v podstatě celý koncert novinkami, které většina lidí slyší prvně v životě? To není šťastná volba! Během show se na pódiu vystřídalo několik hostů. Jako první to byli bývalý perkusionista společně s druhým kytaristou, a to při "Fake".

Asi v polovině show se na scéně objevil producent se zabalenou deskou, kterou po odtrhnutí fólie pokropil bohemkou a vcelku vtipně pronesl: "Byl jsem u toho, když se ta deska píchala, chodil jsem na ultrazvuk, byl jsem dokonce i u porodu." Následně "Motionless" mrštil do publika. Obratná ruka, která nahrávku získala, byla shodou okolností právě ta moje; kdyby to někoho náhodou zajímalo. S upozorněním, že mu nesmí stříkat do beden, podal Broňa zbytek lahve fanouškům v první řadě a ve stejném tempu se jelo dál. Také po "ceremoniálu" se po boku Satisfucktion vystřídali další hosté. Co působilo lehce úsměvně, bylo pár chvil, kdy si zpěvák vzal na pomoc kytaru, na kterou vyloudil tři akordy a opět ji odložil. Při vší úctě k němu to vypadalo, že příliš neví, co si s ní počít.

Na závěr doprovodila kapelu při "Falling Down" cellistka. Následovaly dva přídavky (konečně ze starší desky), které potvrdily moji předcházející hypotézu - během "Your Smiles" došlo na pořádné pogo, celá to připomínalo spíše rozběsněný začátek koncertu než jeho závěr. Zpěvák byl doslova vycucnut z pódia a po celou dobu s mikrofonem v ruce a zpívajíc se na rukou fanoušků po břiše projel dobrých pět metrů od scény. Třeba takoví Rammstein používají člun, ale něco takového jsem nikdy neviděl. Při definitivně poslední "Yourself" si celou akci zopakoval a koncert skončil.

Ono páteční odpoledne jsem tušil správně, ta cesta za to nepochybně stála! Mnohaletí příznivci si zapařili, náhodní přihlížející třeba pochopili, že existuje adekvátní a mnohem kvalitnější alternativa k ufňukanému emo-stylu a čtyři budějovičtí kluci si užili svých pár zasloužených minut slávy.

Satisfucktion, Dievision, Marty's club, České Budějovice, 15.6.2007