Texas není jen o kovbojích, tak jako Detroit není pouze městem motorů. Matthew Dear je decentní hráč na poli elektronické hudby, jehož talent byl vyzdvihován po vydání prvotiny "Leave Luck To Heaven". Míšení stylů od microhousu až po electro pop postavený téměř na písničkové textuře z něj dělají vychytaného poetu, který na své druhé desce "Asa Breed" hloubavě řeší abstraktní mezilidské vztahy a nahlíží na lásku z mnoha pohledů. Od debutu uteklo již hodně času, jenž vyplnil svým bočním projektem Audion. Poslední dva roky a kousek se ale postupně věnoval natáčení na různých texaských místech. Připravte se na nálož téměř vtíravých melodií, které mají v textech nemálo nadsázky.

Matthew je konzument, jehož pohledu neunikne žádná skulinka v chování homo sapiens sapiens. Je ulítnutým šmírákem, který bez studu sleduje dění ve vašem obýváku, ložnici nebo koupelně. Libuje si vás přistihnout při nějakém neduhu, úchylce. Sesbírané mikropříběhy přepracoval do textů. K nim posléze vykouzlil minimalistické melodie, které vás chytnou, brzy si budete podupávat do rytmu a nejedna skladba vám na rtech vykreslí úsměv.

Dear není zpěvák, spíše sází na své mumlání a nepřeslechnete jeho zalíbení v afrických rytmech. Ani se nebrání otevřeně přiznat, že jednou z inspirací byla i deska "My Life In The Bush Of Ghosts", tu společně natočili David Byrne (Talking Heads) a Brian Eno. Kromě elektronických mašinek tentokráte Matthew přičichl i k akustickým nástrojům a taková "Give Me More" je čistokrevná balada. "Midnight Lovers" brnkají na stejnou tóninu, mají však k dobru jeho typický rytmický a zvukový rukopis.

Matthew Dear se tak velkého tématu, kterým bezesporu láska je, nezalekl a šel na něj se svým důvtipem. V tomto kroku nezklamal, klubová hitovka "Deserter" je toho jasným důkazem. V cílovém porovnání však "Asa Breed" drobet zaostala za očekáváním po nadhozené laťce jménem "Leave Luck To Heaven".